Není to ani vrtulník, ani letadlo a vlastně ani klasický letoun s kolmým vzletem a přistáním. Vzdušný vehikl ROSA si bere od každého trochu, čímž vzniká jedinečný stroj, který by mohl představovat přechodný článek mezi helikoptérami a letouny budoucnosti.

Projektů, které pracují na vývoji letounů s kolmým startem i přistáním, tzv. VTOL (Vertical Take-Off and Landing) letounů, popřípadě jejich elektrických variant (eVTOL), existuje celé množství. Některé jsou prozatím jen u počítačových vizualizací, některé dávají dohromady první prototypy a jiné už za sebou mají řadu testovacích letů.

Žádný z nich však není tak daleko, aby jeho stroje již reálně létaly ve vzduchu a zajišťovaly přepravu pasažérů. Důvod tkví nejen v nedokonalé technice, ale především v náročné a drahé certifikaci.

Některé společnosti s VTOL letouny sice uvádějí datum spuštění svých leteckých služeb v pětiletém horizontu, jedná se ale prozatím jen o vize, jejichž realizace bude více než složitá. Je zde však jeden letoun, který by se mohl stát určitým mezistupněm v evoluci osobní letecké mobility. Jedná se o letoun ROSA od společnosti Jaunt Air Mobility, který je bezpečný a díky jeho konstrukci by mělo být i méně problematické získání všech potřebných certifikací pro komerční provoz.

Na první pohled vypadá ROSA jako celá řada podobných eVTOL projektů, ovšem s tím rozdílem, že je vybaven horním rotorem, který je běžně k vidění u helikoptér. Právě toto technologické řešení je důvodem, proč je letoun bezpečnější než klasické VTOL letouny, jelikož horní vrtule dokáže pomocí autorotace zajistit bezpečné přistání v případě kolize v nižších letových výškách. Navíc technologické řešení, na kterém je rotor umístěn, se dokáže naklánět a tím stroj vyrovnávat.

Horní rotor zajišťuje vertikální vzlet i přistání a čtveřice elektrických rotorů, umístěna po dvou na křídlech stroje, se stará o stabilizaci a horizontální let. Letounu nechybí ani ocas podobný těm u helikoptér, ovšem s tím rozdílem, že u něj nenajdeme žádný rotor. Navíc vrchní rotor se dokáže otáčet velice pomalu, díky čemuž je celý stroj o 50 až 66 % tišší než běžný vrtulník či některá letadla.

Díky konstrukci spadá ROSA do kategorie gyrodyne, díky čemuž lze předpokládat, že získání potřebných certifikací od regulačních orgánů pro něj bude podstatně jednodušší než pro jiné typy VTOL letounů. S tím souvisí také nižší náklady potřebné pro uvedení takového stroje do reálného provozu.

Jak uvádí magazín New Atlas, ceny certifikací se mohou pohybovat okolo půl miliardy dolarů (přibližně 12,7 miliardy korun). V takovém případě bude pro poskytovatele přepravních služeb v takto certifikovaném stroji velice náročné nabízet přepravu za dostupné ceny.

ROSA, neboli Reduces Rotor Operating Speed Aircraf, je dílem Jaunt Air Mobility, který jej vyvinul z již dříve představeného prototypu Carter Aviation Slow Rotor Compound. Společnost Jaunt Air Mobility se může opřít o zkušené zaměstnance, mezi kterými je i generální ředitel Keydon Stanzione a její technologický šéf Martin Peryea, tedy muži s bohatými zkušenostmi ze svých původních angažmá u Boeingu a Bellu.

Okolo celého projektu je stále řada neznámých, které se týkají například infrastruktury či technologických řešení napájení elektromotorů akumulátory s dostatečně vysokou kapacitou. Ovšem plán získat do roku 2023 potřebné certifikace a v roce 2025 zahájit provoz přepravní služby by v tomto případě mohl být daleko reálnější než u konkurence.

Společnost navíc hlásí řadu poměrně silných partnerů, mezi kterými nechybí Uber, BEA Systems, Honeywell či Aerospace Structures.