Propojujeme lidi a technologie. V tom je naše síla, říká šéf Abra Software, která letos utrží přes čtvrt miliardy korun

Peter BrejčákPeter Brejčák

jaroslav-rasa

Foto: Abra Software

Zakladatel Abra Software Jaroslav Řasa

Pro Jaroslava Řasu byl rok 1990 opravdovým zlomem v životě. Po dokončení studia kybernetiky na pražském ČVUT plánoval, že se stane vědcem, jak ale sám popisuje v rozhovoru pro CzechCrunch, osud a kniha Úvahy a projevy od Tomáše Bati rozhodly jinak.

O tři desetiletí později Jaroslav Řasa díky svému rozhodnutí vede z pozice předsedy představenstva společnost Abra Software, která pro více než deset tisíc firem zaměřených na obchod, výrobu a služby vyvíjí informační systémy. Růst tuzemská IT firma navíc zaznamenává v posledních měsících i navzdory koronavirové krizi.

Dalším firmám totiž pomocí automatizace a podpoře správného rozhodování pomáhá zjednodušovat práci, řízení i organizaci a šetřit tak zdroje. Zkušený podnikatel se přitom dodnes drží baťovských zásad podnikání, s nimiž se poprvé seznámil ve zmíněné knize, a i díky tomu v období za končící fiskální rok přesáhne Abra čtvrtmiliardovou hranici tržeb.

„Konsolidovaný výsledek za celou skupinu, která působí kromě Česka také na Slovensku a ve Švýcarsku, očekáváme nejlepší v historii. V tržbách překročíme čtvrt miliardy korun, rosteme a hledáme skvělé lidi do týmu,“ popisuje Řasa ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch.

Jakým tempem Abra roste?
Za poslední půlrok na úrovni 15 procent, a to včetně koronavirové krize. Tento růst souvisí s vnitřním děním ve firmě. Poslední dva až tři roky intenzivně pracujeme na produktech a firemní strategii a změny teď přinášejí peníze.

abra

Foto: Abra Software

Pražské kanceláře společnosti Abra Software

O jaké práci na produktech mluvíte?
U online účetního softwaru FlexiBee jde zejména o přesun do cloudu, což zákazníky táhne stále víc. V případě ERP systému Abra Gen jde o průběžné inovace reagující na požadavky zákazníků. Hlavním motorem našeho růstu je podpora automatizace a služby, které k produktům poskytujeme, včetně maximální péče o zákazníky.

Po kterých službách je poptávka ze strany firem největší?
V poslední době roste zájem o e-commerce a komplexitu. Firmy se chtějí soustředit na podnikání a nechávají na dodavateli, aby zajistil všechno ostatní. To je dobrý přístup i pro nás, protože když máme odpovědnost za celek, daleko snáz zajišťujeme, že všechno funguje správně. Ve chvíli, kdy jste subdodavatelem části řešení, není úplně jasné, kdo za co odpovídá.

Abra se obecně zaměřuje na firmy působící v obchodu, výrobě a službách. Pozorujete u výrobních firem trend, že se snaží vstupovat do e-commerce a začít prodávat zákazníkům napřímo?
Je vidět, že pokud drží koncovou značku a mají vlastní výrobek, snaží se zbavit všech článků mezi sebou a zákazníkem. Často ne kvůli finančním důvodům, ale kvůli správným informacím od zákazníků. Pak existuje část firem, které se transformují na čistě výrobní firmu a naopak si zákazníky hledat nechtějí, hledají jen hlavní partnery, pro které pracují. I v tomto segmentu je digitalizace na obrovském postupu, i ony potřebují, aby rychle dostaly zadání a nemusely se o něm bavit nadvakrát.

Vidíte na trhu změny v poptávce firem v reakci na koronavirovou krizi?
Naše pipeliny se zvedly o deset procent oproti tomu, jak by rostly normálně. Digitalizace se výrazně zrychlila. Mluvilo se o ní desetiletí, teď ji využil skoro každý. V ekonomice tyto tlaky existovaly už předtím, koronavirová krize přispěla k jejich urychlení.

Takže vám vlastně krize tak trochu hraje do karet, že?
Určitě ano, navíc jsme velcí optimisté, nejen kvůli vlastnímu byznysu. Je obecně správně, když se firmy digitalizují. Spoustu práce už opravdu mohou zastat stroje, nebo ji díky strojům a počítačům zvládneme rychleji. Během dvou týdnů se navíc všichni naučili pracovat s Teamsy nebo Zoomem, což je nádherné. (smích)

Očekáváte, že se zvýšená poptávka udrží dlouhodobě?
Pravděpodobně ano, jen s jedinou výjimkou – do roka se v našem byznysu projeví potíže řady firem, které kvůli koronavirové krizi zmizí ze světa. Tohle je čtvrtá krize, kterou za svou kariéru vidím, a všechny se chovaly stejně. Přibližně rok od toho, kdy krize začne, dojde ke zpomalení růstu. Díky našemu zaměření se ale tyto jevy projeví na křivkách jen velmi málo.

Nastane na trhu konsolidace?
V řadě oborů určitě, ale nemyslím si, že v tom našem. Doba spíše přispívá k tomu, že když někdo působí v oblasti digitalizace, je po něm poptávka.

Jedna z možností, jak může firma dále růst, jsou akvizice. Zamýšlíte se nad tím?
Díváme se. Trh známe a víme, kdo by se nám potenciálně líbil. Samozřejmě jsme ve stavu, kdy k tomu nemůžeme říct nic víc.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny jste však říkal, že akvizice pro vás nedávají až tak moc velký smysl.
Záleží na velikosti firmy. Bez ohledu na to, jak je akvírovaná firma velká, je s procesem podobné množství práce. Zabývat se malými firmami proto nedává smysl, je to plýtvání energie.

V takových případech jste zmiňoval hrozící srážku mezi firemními kulturami. Jak se jim snažíte vyvarovat?
Nejsem zastáncem fúzí, musí být jasné, kdo koho kupuje, a zároveň musí kupovaná společnost přinášet nějakou hodnotu. Akvizice se často redukují na čísla, takovému přístupu vůbec nevěřím. Dát dohromady dva softwarehousy, které dělají stejná řešení pro stejné zákazníky s rozdílnými technologiemi, nedává vůbec smysl.

abra-terasa

Pražské sídlo Abra Software

Kdy tedy akvizice smysl dávají?
Jsou tři možnosti – když získáte zajímavou skupinu zákazníků, když získáte technologie, nebo když získáte lidi. U akvizic už předem musíte vědět, proč je děláte, abyste je nedělali jen kvůli číslům.

Na kterou z těchto částí jsou zaměřeny akvizice firem, nad kterými přemýšlíte vy?
V tomto ohledu se neomezujeme, ale víc o těch akvizicích mluvit nemůžeme.

Zmiňujete možnost akvizic kvůli lidem. Vaše firma však roste i bez nich, předpokládám, že se tak hodně zaměřujete na nábor nových posil?
Ano, je nás asi 160. Očekáváme, že organicky jde zvládnout patnáctiprocentní meziroční růst a do toho se díváme i po akvizicích. Na výběru lidí si však dáváme hodně záležet.

Na co se při náboru zaměřujete?
Především na člověka jako takového, jeho přístup, nadšení, touhu dávat góly a být spoluhráči. V této oblasti jsme blízko přístupu Tomáše Bati.

Co tím konkrétně myslíte?
Baťa od prvního momentu věděl, že klíčový kapitál je kapitál lidský. Věděl, že peníze, cihly, železo, to všechno se sežene. Kvalitních lidí je ovšem vždy málo. Proto hodně investujeme do rozvoje a vzdělávání našich zaměstnanců. Vzali jsme to docela zeširoka, náš přístup nazýváme Abra Lifestyle, vizuálně připomíná Maslowovu pyramidu.

Co tato pyramida obsahuje?
Jde o naplnění základních potřeb, aby člověk mohl pracovat, za svou práci dostal dobrou odměnu, měl možnost zdravě se stravovat a sportovat. Další úroveň je rozvoj znalostí, máme velmi dobře vypracovaný celý systém vzdělávání od školení přes inspirativní setkávání až po účast na různých akcích.

Co se nachází na vrcholu pyramidy?
Práce musí lidi naplňovat a potřebují cítit poslání. Díky tomu ji dělají rádi. Je spousta lidí, kteří nejsou v práci spokojeni, přestože mají vysoký plat a krásné zajištění, protože nedělají něco, co by jim dodávalo uspokojení. My se podle toho snažíme chovat. Když někdo přijde do Abry, hledáme mu takovou práci, aby jej uspokojovala. Stává se, že po nástupu na pozici ji člověk změní, protože ho to táhne jinam. U některých lidí to děláme programově po pár letech, aby se vyhnuli vyhoření.

Vaše firemní hodnoty tak stojí hlavně na spokojenosti zaměstnanců?
Na tom si zakládáme od začátku, firma má být pro člověka bezpečné místo. Jestliže zaměstnanec ví, že pracuje dobře a nemá problémy s výsledky, měl by se cítit bezpečně a nehrozí mu vnitřní stres. To je hodně důležité.

agdata6

Přečtěte si takéZ polí rovnou do ulic. Český startup Agdata digitalizuje zemědělce a pouští se do měření kvality ovzduší v obcíchZ polí rovnou do ulic. Český startup Agdata digitalizuje zemědělce a pouští se do měření kvality ovzduší v obcích

Vaše firma je známá i tím, že nabíráte lidi, kteří se věnovali vrcholovému sportu. Proč?
Jde o lidi, kteří umí prohrát, ale také se umí radovat z vítězství a ví, že to nepřijde samo, ale musí se na něm pracovat. Jde o pocit, jako když jdete například na Sněžku – můžete si sednout do lanovky, protože je to pohodlné. Když si ji ale vyšlápnete, řeknete si, že jste dobrý. To je pocit vítězství.

Aby lidé mohli dosáhnout vítězství, musí vědět, za čím jdou. Jaká je vaše mise?
Naše mise je jednoduchá a je shrnuta ve sloganu „váš spojenec v podnikání“. To je to, proč tu jsme. Obdivujeme a cítíme radost, když můžeme pracovat pro lidi, kteří podnikají, protože ve většině případů jde o lidi, kteří mění svět k lepšímu. Zní to jako klišé, ale je to pravda.

Podnikat můžete kvůli penězům, kvůli egu – jste „pan podnikatel“, spousta lidí to tak má –, můžete podnikat náhodou, spousta úspěšných firem má takovou historii. Ale také můžete podnikat, protože si myslíte, že tím zlepšujete svět. Takhle to máme nastavené také.

Právě v tom vás inspiroval Tomáš Baťa?
Netajím se tím, že jsem začal podnikat díky jeho knížce. Původně jsem měl dokončit doktorskou práci na ČVUT o umělé inteligenci. To jsem ukončil a vydal se cestou podnikání, teď v ní pokračuji už třicátým rokem. Dávalo mi to hluboký smysl, viděl jsem, že tak budu přínosnější pro celou společnost.

Svět se až na malé výjimky nemění v politických prohlášeních, ale většinou v denní práci, kterou musí někdo řídit a přemýšlet nad ní. To dělají podnikatelé a potřebují pomoc, dobrou podporu a pevnou půdu pod nohama. My jim pomáháme v tom, že o své firmě mají výborné informace, díky kterým se mohou správně rozhodovat a měnit byznys tak, aby byl efektivnější. To je úloha Abry.

Tenhle úkol se svými hlavními produkty naplňujete zejména v České republice a na Slovensku, před pár lety jste expandovali také do Švýcarska, což je pro tuzemské IT firmy relativně netradiční volba. Proč jste se rozhodli právě pro něj?
Našim plánem není jen Švýcarsko, ale spíše západní Evropa. Když děláte ERP, potřebujete být zákazníkům blízko, ne všechno se dá dělat na dálku. Dlouho jsme analyzovali různé trhy z různých pohledů a nakonec se dá naše rozhodnutí shrnout do jedné věty – jestliže uspějeme ve Švýcarsku, tak všude. Máme rádi výzvy. (smích)

Mnoho firem má podobný přístup, ale to samé říkají například o německém, britském, americkém trhu…
Záleží na produktu. Když máte spotřební produkt, který si zákazník prohlédne nebo ochutná a pak si ho koupí, platí to, co říkáte, a expanze například do Německa dává smysl.

Kvůli škále?
Ano, když se chytíte v Německu v jednom velkém městě, máte docela velkou šanci, že to bude fungovat v jiných městech také. ERP je jiné zboží.

Když jste do Švýcarska vstupovali, nebrzdilo vás to, že jste česká firma, tedy z „východu“?
Je zajímavé, že jen málo Švýcarů zná Českou republiku dobře. Donedávna jsme tam dva tři roky neměli ani velvyslance. Zároveň ale Švýcaři mají kladný vztah k českým technologiím, mají například rádi Škodovku, protože si cení poměru ceny a výkonu. Stejně tak znají Avast a další naše technologické firmy.

Jaký je váš plán, máte v hledáčku další zemi?
Nejdřív musí být švýcarská pobočka mnohem větší než dnes, i její lokaci jsme ale umístili tak, abychom pak měli blízko do jižního Německa. Chceme, aby už další expanze pokračovala ze Švýcarska, aby se tato pobočka stala základnou pro západní Evropu, protože je odsud všude blízko – do Německa, Francie i Itálie. Expanzi však nemáme nastavenou časově, ale na číselných limitech, až pak bude dávat smysl.