Penang je samostatným ostrovním státem u severozápadního pobřeží Malajského poloostrova. Toto místo je známé především svou bohatou koloniální historii, ovšem již brzy by zdejší historické památky měla zastínit budoucnost. Na třech umělých ostrovech vyroste futuristické město pojmenované jako BiodiverCity.

Ostrovy projektu Penang South Islands vznikají pod taktovkou místní vlády, která chce jejich pomocí rekultivovat vybranou lokalitu plnou mokřad. Ty by měla nahradit komerční, průmyslová a také rezidenční zástavba, které se stane ukázkou urbanismu 21. století.

Vláda si od projektu slibuje přínos kulturního a hospodářského růstu celého státu a také ochranu biodiverzity místních pobřežních lokalit. V lednu tohoto roku bylo vybráno ze 124 přihlášených návrhů pět finalistů, ze kterých před několika dny porota vybrala vítězný projekt navržený studiem BIG dánského architekta Bjarke Ingelse.

To vytvořilo futuristickou vizi zástavby třech uměle vytvořených ostrovů zabírajících celkovou plochu 1 821 hektarů, které budou vzájemně propojeny autonomní dopravní sítí. Projekt počítá s celkem 4,6 kilometry veřejných pláží, 242 hektary parků a 25 kilometry nábřeží s promenádami.

To vše vyroste na umělých ostrovech tvořených kombinací přírodních materiálů, jako je bambus a dřevo z lokálních zdrojů, spolu s takzvaným zeleným betonem vyráběným z recyklovaných materiálů.

Kanály, laguny a mangrovy

První z ostrovů nese název Channels. Jedná se o centrum navrženého města, na kterém najdou své místo výzkumné instituce či čtvrť zasvěcená kultuře, která by měla odkazovat na hlavní město Penangu GeorgeTown.

Pomyslným srdcem celého projektu se stane digitální park o rozloze 200 hektarů, který by měl návštěvníky zavést do moderního světa technologií, robotiky a virtuální reality. V parku se budou prohánět autonomní vozítka, vzduchem svištět drony a po kanálech plout malé futuristické loďky.

Druhý, prostřední ostrov ponese název Mangroves. Jeho součástí by měly být parky s mokřady a mangrovovým porostem, které se stanou zeleným doplňkem místa navrženého jako centrum místního obchodu. Na něj bude z výšky shlížet vysoká bambusová věž, která se stane místem pro pořádání konferencí a významných událostí.

Třetí ostrov bude pojmenován jako Laguna. BIG jej navrhnul ve stylu komplexu osmi menších ostrovů uspořádaných kolem centrálního přístavu. Tato oblast by měla sloužit jako rezidenční čtvrť nabízející rozmanité druhy rezidencí. Prostor tohoto ostrovu navíc není přizpůsoben pouze pro život lidí, ale myslí také na rozvoj místního mořského života.

Dle architektů by mělo celé město nabídnout zázemí pro život přibližně 15 až 18 tisíc obyvatel. Každá budova bude odebírat vodu z lokálních zdrojů, využívat obnovitelnou energii a mít vyřešené šetrné odpadové hospodářství, které nebude žádným způsobem zatěžovat místní životní prostředí.

Ostrovy budou vzájemně propojeny vodními koridory, které budou lemované parky a rezervacemi. Tyto parky by měly co nejvíce podporovat biodiverzitu lokality a udržovat město stále zelené a plné života.

Přepravu mezi ostrovy bude zajišťovat hlavně infrastruktura pro cyklisty a chodce. Bude však možné využít i autonomních loděk pohybujících se po kanálech nebo vzdušných prostředků. Provoz automobilů by ovšem měl být omezen na úplné minimum.

Projekt budící vášně

Vše je v souladu s vizí Penang2030, v rámci které se Penang rozhodl stát chytrým a zároveň zeleným státem, který bude svými projekty inspirovat další části světa. „Náš projekt BiodiverCity podporuje vizi Penang2030 s jasným zaměřením na životaschopnost a na stimulaci sociálního a ekonomického rozvoje a na udržitelnost životního prostředí pro budoucí generace,“ uvedlo studio BIG.

BiodiverCity se ovšem nesetkává jen s nadšenými ohlasy. Některé organizace, místní rybáře nevyjímaje, mají obavy z toho, jaký vliv bude mít výstavba na životní prostředí. Proto byla na plán revitalizace podána soudní žaloba. I přesto Chow Kon Yeow, předseda vlády Penangu, oznámil, že práce na rekultivaci oblasti budou zahájeny již v únoru příštího roku.

Ohrožování životního prostředí ovšem není jediným problémem. Na základě vizualizací je jasné, že si takovýto projekt vyžádá značnou investici. Proto na hlavu vlády padá i kritika za to, že v době současné ekonomické nejistoty způsobené pandemií chce realizovat takto velkolepý projekt.

Přesná částka, kterou si jeho realizace bude vyžadovat, prozatím zveřejněna nebyla. Nicméně financování chce vláda zajistit prodejem jiných pozemků. Mimo architektů BIG se na BiodiverCity podílí také další dánská inženýrská a architektonická společnost jménem Ramboll a také studio Hijjas.

Pro studio BIG se nejedná o první projekt podobného charakteru. Již v příštím roce by měl být položen první stavební kámen města budoucnosti pod horou Fudži v Japonsku, které Bjarke Ingels navrhnul pro Toyotu. A Ingels stojí také za projektem Ocean City.