Jogurty jako záchrana porevolučního mléka. Česká Hollandia začínala kočovně, aby se stala mistrem svého oboru

Výrobce jogurtů Hollandia začínal jako regionální výrobce bez vlastní továrny

Foto: Hollandia

Zatímco portfolio výrobků většiny českých producentů mléčných výrobků sahá od mléka přes jogurty až po máslo a sýry, Hollandia má jinou strategii. Na její produkty v regálu s mléčnými produkty narazíte výhradně v sekci s jogurty, které se staly základem celého jejího byznysu. To, co začalo jako malý pojízdný projekt, je dnes plně respektovaným výrobcem, o kterém mnoho zákazníků ani netuší, že pochází z Čech.

Může za to název společnosti, který odkazuje na úplný začátek firmy. Její historie se začala psát těsně po revoluci, tedy v době plné naděje a radosti z nově nabyté svobody a také mléka. Toho bylo nejen u nás, ale v podstatě po celé Evropě nadbytek, a jelikož pro něj nebylo využití, někde se i zcela neekonomicky likvidovalo.

„Po revoluci chyběl pružný zpracovatelský průmysl. Dnes se z produkovaného mléka vyrábí obrovské množství spotřebních výrobků. Na začátku 90. let ale byla situace odlišná. Výrobků bylo celkově méně a i rozmanitost byla oproti současnosti nižší,“ vysvětluje Michal Škoda, ředitel Hollandie, která získala své jméno podle země, v níž se pro svůj původní byznys model inspirovala.

Mlékárna jako pojízdný kolotoč

Byla tedy otázka, jak s nadbytečným mlékem produkovaným zemědělskými družstvy naložit. Mléko vylévané do kanálů nedalo spát nizozemským sedlákům. Jeden z nich, Dick de Briun, se rozhodl vyrobit několik zrajících přívěsných kontejnerů a rozvezl je místním mlékárnám, aby z nich vyráběly selský jogurt, tedy lehce nakyslý a kyprý jogurt, vznikající kombinací mléka a jogurtových kultur.

hollandia9

Likvidace mléka je dnes nepředstavitelná, po revoluci to ale bylo jinak

Foto: Hollandia

Na jednu z těchto pojízdných výroben jogurtů narazil během svých cest i Jiří Machek, kterému se celý koncept zalíbil natolik, že jej přivezl do Česka. Nápadu se spolu s Agrokombinátem v Karlových Varech ujal Josef Cabalek, jenž ke spolupráci přizval pány Brejchu, Ulrycha a Škodu. Takto poskládaný tým se následně vydal do Holandska, aby zmíněnou technologii blíže prozkoumal.

Jednu takovou mlékárnu nakonec v zahraničí koupili a dovezli ji domů. „V té době se u nás jednalo o naprosto unikátní projekt. Pojízdnou mlékárnu na začátku 90. let neznala ani tuzemská legislativa. Když se tedy měla mlékárna do naší země poprvé dostat přes hranice, musela být proclena jako pojízdný kolotoč,“ vzpomíná s úsměvem Škoda, který sám coby jeden z přizvaných odborníků stál na úplném počátku Hollandie.

Mobilní výrobna se časem přestěhovala do Krásného údolí, tedy malé vesničky ležící asi třicet kilometrů jižně od Karlových Varů, kde společnost sídlí dodnes. Onou pojízdnou mlékárnou však již dávno není – přes lokální prodejce se značka dostala až do Prahy, což pro firmu byla patrně klíčová expanze.

Její sortiment se následně dostal i do prvního obchodního řetězce na českém trhu, který se jmenoval Delvita. V roce 2000 prodávalo zboží Hollandie na sedm velkých řetězců, a proto bylo třeba se „usadit“. Z pojízdné mlékárny se tak stala klasická mlékárna stojící na pevných základech.

Roboti i důraz na udržitelnost

Podnik dnes odebírá mléko hned z několika partnerských farem a jeho kvalita je kontrolována s každou dodanou cisternou. Velmi důležité je pro firmu také zpracovávání mléka v biokvalitě, které získává ze své vlastní farmy. Ta nabízí chovaným dojnicím komfort v podobě širokých pastvin a velký prostor v klidných stájích.

hollandia8

Michal Škoda, ředitel společnosti Hollandia

Foto: Hollandia

„Denně zpracováváme přes 100 tisíc litrů mléka, podstatnou část produkce tvoří konvenční i bio jogurty, bio Bi-Fi drinky, smoothie, mléčné dezerty a výrobky Horeca,“ říká Michal Škoda. Důvod, proč se společnost doposud nepustila do produkce jiných výrobků, vysvětluje jednoduše: „Jsme specialisté ve svém oboru, soustředíme se na kvalitu a na detail.“

Přesto se firma vyloženě nebrání od jogurtů odběhnout i k trochu jinému výrobku – v nedávné době začala nabízet například nanuky. Inovace totiž nejsou Hollandii vůbec cizí, což dokazuje i investice 50 milionů korun, které společnost vynaložila na pořízení pěti robotů, které se starají o automatizaci některých procesů spojených s produkcí mléčných výrobků.

Podle Michala Škody jde zejména o úseky, které do té doby vyžadovaly namáhavou fyzickou práci zaměstnanců, kterých dnes celý podnik ve vlastním provozu zaměstnává okolo stovky. Hollandia, jejíž roční obraty se dnes pohybují okolo 1 miliardy korun, chce v robotizaci svého podniku pokračovat.

Stejně tak má zájem na neustálém posouvání své snahy v co možná nejekologičtějším přístupu k balení jogurtů, které dnes balí převážně do plastů. To se může zdát jako ta nejméně šetrná varianta, ovšem jak vysvětluje jeden z našich velkých textů, opak může být pravdou.

hollandia10

Portfolio produktů značky se neustále rozrůstá, hlavním produktem však nadále zůstává původní selský jogurt

Foto: Hollandia

„Plastové kelímky se stále jeví z hlediska ochrany výrobku, odolnosti a efektivity z pohledu distribuce jako nejvhodnější varianta. Například skleněný obal výrobek ochrání, ale při pádu na zem už není tak odolný, zároveň je těžší, což se negativně promítá do nákladů u logistiky,“ uvádí ředitel Hollandie.

„Z hlediska balení jogurtů mohou být do budoucna zajímavou variantou třeba K3 obaly, u kterých se s plastem kombinuje převážně recyklovatelný papír,“ rozvádí Škoda důvody, proč je plast v obalech Hollandie číslo jedna i nadále. Ostatně varianta kombinující plast a papír má být využívána čím dál více.

grocery

Přečtěte si takéBýt eko není jen tak. Snahu omezit plastové obaly výrobci mají, ale brzdí je nařízení i problematická recyklace

Je pro to vcelku jednoduchý důvod: kombinace plastu a papíru dokáže zredukovat hmotnost použitých plastů až o 40 procent. Problémem je ovšem vysoká cenovka oproti klasickým polypropylenovým kelímkům s ofsetovým potiskem, která se promítá i do vyšší ceny výrobku.

Podle Škody by byl ideální obal takový, který by bylo možné opakovaně recyklovat při co možná nejnižším úbytku použitelné hmoty. Jeho třídění by bylo jednoduché a recyklace by si vyžádala jen minimum energie, bez nutnosti zaobírat se při zpracování na primární granulát tím, čím byl původní obal kontaminován.

hollandia2

Plastové kelímky jsou prozatím tím nejefektivnějším způsobem pro balení jogurtů

Foto: Hollandia

Je to poměrně utopická myšlenka,“ dodává Škoda. Na druhou stranu je potřeba myslet na to, že „utopickou myšlenkou“ byl zpočátku i moment, během kterého by se Hollandia stala jedním z největších producentů jogurtů na českém trhu, a přeci se to podařilo.

Ve svém růstu chce firma pokračovat i nadále, meziročně o pět až šest procent. Cestou k tomu má být i oslovování mladších zákazníků – zatímco před čtyřmi roky byl průměrný věk konzumenta jogurtů od Hollandie 44 let, dnes je to díky jinému marketingu 33 let. Společnost však tvrdí, že jejím velkým přáním je, aby se dostala do povědomí všech zákazníků.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.