Česká koruna byla podle indexu Big Mac ke konci ledna podhodnocená vůči dolaru o 21,2 procenta. V USA stál jeden Big Mac 5,79 dolaru, zatímco v Česku 109 korun. Teoretický směnný kurz by tak měl být kolem 18,83 koruny za dolar, aktuálně však činí zhruba 24,20 Kč za dolar. ČTK to řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Při posledních dvou měřeních v červenci a lednu 2024 byla koruna vůči dolaru podhodnocená o 18 procent a v červenci 2023 o 13 procent. Zajímavé je podle Lajska i srovnání z pohledu inflace. V ČR Big Mac totiž meziročně zdražil o téměř čtyři procenta, zatímco v USA o 1,7 procenta. Prosincová meziroční inflace však byla v obou zemích vyrovnaná, v ČR byla 3,0 procenta, v USA 2,9 procenta.

Za výraznějším podhodnocením koruny proti dolaru stojí podle Lajska zejména úrokové sazby a hrozby celní války nového prezidenta USA Donalda Trumpa. Zatímco ČNB loni snížila úrokové sazby z 6,75 na 4,00 procenta, Fed byl v tomto ohledu opatrnější. Z 5,5 procenta loni snížil úrokové sazby o procentní bod.

Estonsko, Lotyšsko a Litva, které se v sobotu odpojily od společné energetické sítě s Ruskem a Běloruskem, se dnes připojí na unijní energetickou síť. Ve Vilniusu tomu budou přihlížet předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i další politici.

Trojice pobaltských zemí se v sobotu téměř tři a půl desetiletí po vyhlášení nezávislosti na tehdejším Sovětském svazu odpojila od systému BRELL, který je dědictvím právě Sovětského svazu. Zhruba po 24 hodinách pak dnes prostřednictvím energetického propojení s Polskem, Finskem a Švédskem synchronizují frekvenci svých sítí s frekvencí v zemích Evropské unie.

Přerušení elektrických vazeb na Rusko má geopolitický a symbolický význam. Práce na přechodu na evropské sítě se urychlily poté, co Rusko v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu.

Dovoz aut z Číny na český trh se loni více než zdvojnásobil. Češi si v loňském roce pořídili 7675 aut vyrobených v Číně, o rok dříve to bylo 3516 vozů. Auta čínské provenience tak tvořila 3,3 procenta tuzemského trhu nových osobních vozů. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů. V pondělí uplyne 30 let od založení čínské automobilky BYD.

Nárůst čínských dovozů je podle automobilového experta EY Petra Knapa logický. „Je zřejmé, že Čína se stává naprosto dominantní automobilovou továrnou. Již nyní mají kapacity na výrobu zhruba dvou třetin světové automobilové poptávky a staví další. V dalších letech proto čínských vozů uvidíme stále víc s tím, jak se do Česka budou více prosazovat další čínské značky v čele s BYD, Chery nebo Xpeng,“ řekl ČTK.

Americký prezident Donald Trump chce prosadit návrat k plastovým brčkům místo těch papírových, která se ve Spojených státech z ekologických důvodů začala nahrazovat v posledních letech. Trump oznámil, že příští týden podepíše výnos, jímž zruší plán svého předchůdce Joea Bidena, který měl postupně ukončit využívání plastových brček federálními zaměstnanci. Trump se opět vrací ke sporu, který je dlouholetou součástí americké kulturní války, napsal web Politico.

„Zpátky k plastům!“ ohlásil prezident svůj plán na vlastní sociální síti Truth Social. Papírová brčka, jimiž chtěl Biden nahradit ta plastová do roku 2027, podle současného prezidenta „nefungují“. Neupřesnil, zda se hodlá vracet také k dalším jednorázovým plastovým výrobkům, jejichž používání na úřadech a v dalších institucích financovaných federální vládou chtěl Biden ukončit. Souběžně s Bidenovou snahou začala zavádět vlastní pravidla zakazující používání jednorázových plastů řada amerických států a měst.

Spor o brčka je součástí širší pře o dopadu americké spotřeby na životní prostředí. Plastový odpad znečišťuje oceány a podle vědců ohrožuje mořské živočichy. Až 90 procent plastů se vyrábí s pomocí fosilních paliv, jejichž spalování podle řady vědeckých studií přispívá k oteplování planety. Zatímco Bidenovi demokraté to považují za zásadní problém a pokoušeli se užití jednorázových plastů minimalizovat, Trump a řada jeho republikánů lidský vliv na globální změnu klimatu zpochybňují.