Těžba uhlí v České republice letos dál výrazně klesá. Do konce srpna se v tuzemsku vytěžilo celkem 15,3 milionu tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně o pětinu méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu.

Pokračuje tak propad těžby z loňského roku, kdy se množství vytěženého nerostu snížilo oproti roku 2022 o 15 procent. Předloňský rok však hodně ovlivnila energetická krize a větší využití uhlí v elektrárnách. Letos tak postupný útlum těžby, který souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách po roce 2030, zrychluje.

Japonský výrobce elektroniky Sony Group zvýšil pololetní čistý zisk o 36,5 procenta na 570,13 miliardy jenů (87,4 miliardy Kč). Firma v dnešní výsledkové zprávě uvedla, že těží z vysoké poptávky ve své herní divizi, silný zájem registruje také o polovodiče. Výsledky překonaly očekávání a firma zlepšila výhled.

Provozní zisk se zvýšil o 42,3 procenta na 734,18 miliardy jenů, konsolidované tržby proti stejnému období předchozího roku vykázaly růst o 2,2 procenta na 5,92 bilionu jenů (907,8 miliardy Kč). Finanční pololetí skončilo v září.

Firma zároveň zlepšila výhled tržeb na celý finanční rok 2024, který končí v březnu 2025. Management nyní počítá s tržbami 12,71 bilionu jenů, zatímco dosud je odhadoval na 12,61 bilionu JPY. Výhled provozního i čistého zisku ale nemění.

Pokud jde pouze o druhé finanční čtvrtletí, tržby se od července do září meziročně zvýšily o devět procent nad 2,97 bilionu jenů a mírně zaostaly za odhady. Provozní zisk se zvýšil o 73 procent na 445,1 miliardy jenů a naopak odhady výrazně překonal, uvedla agentura Reuters. Analytici čtvrtletní provozní zisk odhadovali na 336 miliard jenů.

Evropa přežila již dvě zimy od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, což mělo negativní dopad na dodávky plynu. Jak se ale blíží chladnější měsíce, jsou obchodníci a analytici znepokojeni tím, zda region zvládne letošní zimu stejně hladce. Jedním z hlavních problémů je, že evropský trh s plynem je nyní napojený na nestabilnější globální energetický trh více než kdykoliv předtím kvůli nucenému přechodu od ruského plynu posílaného plynovody ke zkapalněnému zemnímu plynu, napsal list Financial Times.

LNG je globální komodita, která je často dodávána zájemcům, kteří zaplatí nejvíce. Celosvětová nabídka je napjatá, což znamená, že v době vysoké poptávky musí Evropa o plyn bojovat s Asií. To vyžaduje vyšší ceny za plyn, aby byli obchodníci motivováni posílat specializovaná plavidla k evropským břehům.

Válka mezi Evropou a Asii o LNG je nejintenzivnější v chladných měsících, kdy se zvyšuje poptávka po teplu. Poslední dvě zimy však byly mírné, což Evropě umožnilo snížit poptávku po plynu a LNG. Mírné teploty také umožnily, že v regionu zůstaly na konci zimy rekordní zásoby plynu.

Další komplikací v letošním roce je blížící se konec smlouvy o tranzitu ruského plynu mezi Ukrajinou a Ruskem, tedy jedné ze dvou tras, kterou stále teče ruský plyn do Evropy. Tento plyn se na celkových dodávkách plynu do Evropy podílí asi pěti procenty, dohoda ale skočí 31. prosince, kdy bude poptávka po vytápění na vrcholu. Evropské země také budou muset plyn vyvážet, aby v zimě pomohly Ukrajině.

„Tuto zimu nám plyn nedojde, ale existuje riziko, že před příští zimou bude mnohem obtížnější naplnit zásobníky na přijatelnou úroveň,“ řekl Financial Times jeden z obchodníků s plynem. „Vždycky budete mít plyn. Otázkou je, za jakou cenu ten plyn získáte.“