Ruská centrální banka na zasedání k měnové politice zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent. To je nejvyšší úroveň od roku 2013, kdy byla tato sazba zavedena. Banka dále uvedla, že inflace v září stoupla ze 7,5 na 9,8 procenta. Centrální bankéři dodali, že inflační očekávání obyvatel dosáhla maximální úrovně od začátku roku.

„Ve střednědobém horizontu zůstává bilance rizik pro inflaci výrazně vychýlena směrem k proinflačním faktorům,“ dodala banka. Přesto věří, že v příštím roce inflace klesne k pěti procentům. Ruská centrální banka letos zvýšila sazby potřetí, poprvé tak učinila v červenci a podruhé v září. Ve druhé polovině loňského roku sazbu v rámci boje s inflací zvýšila celkem o 8,5 procentního bodu.

Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta, ale od srpna loňského roku opět začala s postupným zvyšováním.

Čína zbudovala ve své jihovýchodní provincii Kuang-tung novou podzemní laboratoř. Nachází se v hloubce 700 metrů a má pomoci lépe poznat vlastnosti extrémně malých částic, takzvaných neutrin, která platí za jednu z největších neznámých současné částicové fyziky. Stavba laboratoře za 300 milionů dolarů (téměř sedm miliard korun) trvá už několik let, nyní se ale zdá, že je vše připraveno na začátek experimentu. Říká se jí JUNO, což je zkratka Jiangmen Underground Neutrino Observatory.

Triliony neutrin projdou jakýmkoli materiálem, včetně lidského těla, každou sekundu. Nemají téměř žádnou hmotnost a během letu se mohou proměnit z jednoho typu na jiný. Vědci zatím znají tři varianty neutrin a cílem čínského projektu je určit nejlehčí a nejtěžší typ. Toto zjištění může přinést vysvětlení, jak se formovaly částice menší než atom na samém počátku vesmíru a proč je hmota tím, čím je.