S heslem Město staví město se Praha pouští do výstavby dostupného bydlení. V příštích letech by proto v metropoli mohlo vzniknout až 850 tisíc metrů čtverečních hrubé podlažní plochy, a to až v osmi tisícovkách bytů. Mezi velké projekty patří nyní především výstavba na Palmovce a na Nových Dvorech.

 „Ve městech západní Evropy, která tak obdivujeme, je běžné, že se na výstavbě podílí město. Je to záruka urbanistické kvality. U nás to tak až dosud nebylo,“ uvedl náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Postarat se o to má příspěvková organizace města – Pražská developerská společnost.

Zatímco Palmovka dává prostor pro stavění v širším centru, Nové Dvory určuje pro změnu budoucí stanice čtvrté linky metra. Ale popořadě. Na Palmovce přebrala Pražská developerská společnost i rozestavěnou budovu původně zamýšlenou jako novou radnici Prahy 8. Po letech má projekt na starosti hlavní město a teď je variantou, že sem přesídlí Agentura Evropské unie pro kosmický program.

Zároveň by tu mohl být i prostor pro výukové programy – děti ze škol by se tu mohly seznamovat s vesmírem. „Věděli jsme, že když se tento projekt nedokončí, spadne a bude to ostuda všech před námi, nás, i těch po nás,“ vysvětluje Hlaváček. Rozestavěná budova je v současnosti jen část toho, co by v lokalitě mohlo vzniknout.

Za ní má totiž vyrůst celý nový velký kus města. Stavět se tu bude na osmi hektarech dnes neprostupného brownfieldu. Jedná se tak o největší rozvojové území v širším centru. Pozemky jsou navíc převážně v majetku hlavního města.

Na novém kusu Palmovky se má bydlet i pracovat, vzniknou tam restaurace, obchody i služby a také občanská vybavenost. Konkrétně základní škola a kulturní centrum s knihovnou. Součástí má být rovněž park a několik menších náměstí. Půjde o klasickou blokovou zástavbu. Ve vnitroblocích budou lavičky, zeleň i vodní prvky.

„Palmovka je svou velikostí, industriální minulostí a rozvojovým potenciálem srovnatelná s Andělem. Zatímco na Smíchově je redevelopment brownfieldů tažený soukromými investory, na Palmovce jej iniciuje město. Naší ambicí je proměnit Palmovku v novou pulsující čtvrť, která bude mít pro pravý břeh Vltavy stejnou gravitační sílu, jakou má Anděl pro ten levý,“ dodává Hlaváček.

Co by se mělo na Palmovce přibližně stát, ukazuje model, který vytvořili studenti z pražské Fakulty architektury. Model je velký dvakrát tři metry a zahrnuje šedesátku budov ve dvanácti blocích. Ve skutečné čtvrti by mělo dohromady být 2 200 městských bytů.

Nová čtvrť by mohla být hotová během pěti až deseti let, tedy zhruba do roku 2033. Pražská developerská společnost tam ale chystá mimo jiné jeden menší projekt, a to tam, kde se střetává Libeňský most se Zenklovou ulicí. Půjde o bytový dům, na který je nyní vypsáno výběrové řízení, jehož cílem je najít projektanta. Urbanistickou studii zpracovali Unit architekti.

Druhým projektem, kde se chystají velké věci, jsou Nové Dvory. V tomto případě jde rovnou o třicet hektarů, a tedy jeden z největších souvislých majetků Prahy. Hlavním bodem má být nová zastávka „déčka“, kolem které by měla být vybudovaná nová čtvrť. Půjde o byty na dostupné bydlení, to znamená, že v nich najdou domov buď profese potřebné pro město, nebo skupiny jako například samoživitelé.

I tady se počítá kromě bytů s občanskou vybaveností – na Nových Dvorech se jedná o mateřskou a základní školu, kulturní centrum nebo zázemí pro sport. Dojde také k propojení na park Jalodvorská louka, a to skrze náměstí. „Po změně územního plánu tu bude možné postavit 1 600 až dva tisíce bytů, které využijeme například i pro matky samoživitelky. Výstavba celé čtvrti bude probíhat v etapách a zabere zhruba deset let,“ líčí Hlaváček. I tady přitom za územní studií stojí ateliér Unit architekti.

Podle Hlaváčka je důraz kladen především na veřejná prostranství. Inspirace přišla z Hamburku, kde není důležité, jak je veřejný prostor velký, ale jak je kvalitní. Projektová příprava už začíná, půjde o tři sta tisíc čtverečních metrů hrubých podlažních ploch a dalších 130 tisíc pro administrativu, obchody a služby. „Příprava nové čtvrti probíhá paralelně s přípravou výstavby nové stanice metra a s prodloužením tramvajové trati z Modřan, která bude u metra končit,“ uvádí ředitel Pražské developerské společnosti Petr Urbánek.

A stejně jako na Palmovce i na Nových Dvorech by mohl nejdříve vyrůst menší projekt. V tomto případě se jedná o Jalový Dvůr, kde už je vybraný dodavatel. U větších projektů se také počítá s pořádáním architektonických soutěží. Takové už byly vyhlášeny i na další projekty, které Pražská developerská společnost řeší. Jedna je vypsaná na bytový dům na Vršovické, v místě parkoviště vedle Ďolíčku, fotbalového stadionu Bohemians.

Další architektonická soutěž už probíhá, a to na projekt V Botanice na pražském Smíchově, vedle budovy Komerční banky v brutalistickém stylu podle návrhu architekta Karla Pragera. Ve výběru je nyní pět architektonických studií.

„Architektonická soutěž se bude vypisovat i na velké projekty na Palmovce a Nových Dvorech. Bude to nějakou dobu potom, co se dokončí změna územního plánu, a to bude spíš až ve druhém čtvrtletí příštího roku, bez toho to nemá smysl,“ uvedl pro CzechCrunch Urbánek.

Pražská developerská společnost chystá například také projekt v Dolních Počernicích, který už má stavební povolení. Se zástavbou se počítá rovněž v Horních Počernicích, a to na Berance, kde vznikla urbanistická studie. Počítá se zde mimo jiné i s výstavbou školy. Nové centrum včetně školky dostane také Praha 14, konkrétně v Kyjích v lokalitě Na Hutích. Stavební povolení by mohl projekt mít během pár měsíců.

Stavět se bude také v Libeňském přístavu, nejdřív ale musí dojít k vypořádání vlastnictví pozemků v území. V pokročilejším stadiu je projekt Nový Zlíchov, kde by mělo být rovněž brzy stavební povolení. Projednávání s občany o dalším využití území bude probíhat na Černém Mostě. Další projekty se očekávají také v Jinonicích nebo na konečné městské hromadné dopravy Nádraží Braník.