Nůžky finanční nerovnosti se nepřiměřeně otevírají. Miliony lidí sužuje chudoba, každý den však přibyde miliardář

dollars-1

Foto: Jin Yun/Unsplash

Nůžky finanční nerovnosti se rychle rozevírají

Nerovnost nabývá v době pandemie nových extrémů. Deset nejbohatších mužů světa znásobilo svůj majetek více než dvojnásobně, v domácnostech až 99 procent lidí ale příjmy klesají. Dvě největší světové ekonomiky, USA a Čína, tak začínají uvažovat o vyšších daních pro bohaté. Nerovnost je přitom i jádrem klimatické krize, neboť hrstka nejbohatších vypouští dvojnásobně větší emise CO2 než celá polovina nejchudších obyvatel. Rozevírající se nůžky mapuje každoroční report organizace Oxfam, která má za cíl boj s chudobou.

Mezi nejbohatší lidi světa patří mimo jiné Elon Musk, Jeff Bezos, Bernard Arnault s rodinou, Bill Gates, Mark Zuckerberg či Warren Buffett. Dohromady majetek desítky nejbohatších lidí loni vzrostl ze 700 miliard dolarů na 1,5 bilionu dolarů (32,1 bilionu korun). Jsou však mezi nimi značné rozdíly. Zatímco Muskův majetek vyrostl o více než tisíc procent, Gatesův o třicet. Bohatství miliardářů se přitom od začátku covidu zvýšilo více než za posledních čtrnáct let a drží nyní šestkrát větší bohatství než 3,1 miliardy lidí.

Oproti tomu uvrhla pandemie do chudoby miliony lidí. Zprávu o nerovnosti vydala dnes britská nevládní organizace Oxfam, která vyhodnocení zpravidla vydává před každoročním zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, aby přilákala pozornost ekonomických, obchodních a politických elit. Fórum v Davosu letos – stejně jako loni – kvůli pandemii nahradila virtuální akce Davos Agenda. Na programu jsou diskuse o pravděpodobném budoucím vývoji pandemie, rovnosti v očkování a energetické transformaci.

Nízké příjmy těch nejchudších podle zprávy přispívají ke smrti 21 tisíců lidí denně a zpráva poukazuje i na narůstající genderové a etnické nerovnosti. „Světová reakce na pandemii rozpoutala ekonomické násilí obzvláště silně napříč rasami, marginalizovanými skupinami a genderovými skupinami. S prudkým nárůstem COVID-19 se to mění v prudký nárůst genderově podmíněného násilí, a to i přesto, že na ženy a dívky se valí další neplacená péče,“ uvedla výkonná ředitelka Oxfam Gabriela Bucherová.

Nejzásadnější dopady přitom postihují rozvojové země, které v důsledku pandemie snižují sociální výdaje, protože jim narůstá státní dluh. „Letošní zpráva popisuje zcela nepřiměřené jevy,“ zmínil šéf Oxfamu Danny Sriskandarajah. Za pandemie se téměř každý den objeví nový miliardář, zatímco 99 procent světové populace je na tom hůře kvůli uzávěrám, poklesu mezinárodního obchodu a slabší turistice. V důsledku toho spadlo do chudoby dalších 160 milionů lidí. „V hloubi našeho ekonomického systému je cosi chybně nastaveného,“ uvedl Sriskandarajah.

Zdanění obrovského bohatství

Zpráva Oxfamu vychází například také z údajů Světové banky a uvádí, že nedostatečný přístup ke zdravotní péči, hlad, násilí na základě pohlaví a klimatické změny přispívají k jednomu úmrtí každé čtyři sekundy. Za méně než 5,5 dolaru (méně než 120 korun) žije o 160 milionů lidí více, než by tomu bylo bez dopadů pandemie. Světová banka používá 5,50 dolaru na den jako měřítko chudoby v zemích s vyššími středními příjmy.

Světoví lídři mají podle šéfa Oxfamu jedinečnou šanci podpořit odvážnější ekonomické strategie a „změnit smrtící kurz, kterým se ubíráme“. Nový ekonomický přístup by podle něj měj zahrnovat progresivnější daňové režimy, které trvale zdaňují kapitál a bohatství miliardářů. „Příjmy by měly být vynaloženy na kvalitní všeobecnou zdravotní péči a sociální ochranu pro všechny,“ říká Sriskandarajah. Oxfam rovněž požaduje, aby byla zrušena práva duševního vlastnictví na vakcíny proti covidu, což by umožnilo jejich širší výrobu a rychlejší distribuci.

„Miliardáři měli úžasnou pandemii. Centrální banky napumpovaly do finančních trhů biliony dolarů, aby zachránily ekonomiku, nicméně velká část z nich nakonec naplnila kapsy těch, kteří se vezou na burzovním boomu. Vakcíny měly tuto pandemii ukončit, avšak bohaté vlády dovolily farmaceutickým miliardářům a monopolům, aby odřízly dodávky pro miliardy lidí. Výsledkem je, že hrozí nárůst všech myslitelných druhů nerovnosti,“ řekla Bucherová.

Začátkem tohoto měsíce vyjádřil prezident Světové banky David Malpass obavy z prohlubující se globální nerovnosti. Uvedl, že dopad inflace a opatření k jejímu řešení pravděpodobně způsobí chudším zemím větší škody. „Vyhlídky slabších zemí jsou stále takové, že budou stále více zaostávat,“ řekl Malpass.

S přispěním ČTK.

Adéla Pavlunová

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.