Když přijde na akciové fenomény poslední doby, obvykle se řeč stočí k Tesle, Applu, Amazonu nebo čerstvě Rivianu. Česká Pilulka zazní spíš výjimečně. Jenže by měla – jak ukázal graf, který v polovině listopadu zveřejnila pražská burza, zatímco cenné papíry české online lékárny letos nabraly 180 procent hodnoty, Tesla přidala za stejnou dobu „jen“ 40 procent a Apple s Amazonem dokonce méně než 20 procent. Takže kdo do akcie firmy založené a vedené bratry Petrem a Martinem Kasovými investoval v lednu 10 tisíc korun, má z nich nyní 28 tisíc. Což je za pár měsíců velmi slušné zhodnocení.

Z růstu akcií Pilulky se může těšit i jedna z největších a nejznámějších charit v Česku Nadace Via. Právě jí věnovali cenné papíry v souhrnné hodnotě zhruba dva miliony korun Petr Kasa, CEO Pilulky, a Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Co., která drží v Pilulce podíl a která se o loňskou akciovou emisi firmy starala.

„Představte si, že by se podařilo najít dvacet, možná třicet lidí, kteří by podobně jako my svěřili nadaci malé kousky svých firem. To by celou nadaci posunulo úplně jinam, zároveň by k ní donátoři získali jiný, niternější vztah. V zahraničí to není nic neobvyklého, u nás je to pořád ale ještě unikum. I filantropii se holt musíme naučit,“ vysvětluje Sýkora v rozhovoru pro CzechCrunch, proč se rozhodli jít touto v Česku netradiční cestou a že doufají, že k podobnému kroku inspirují i ostatní.

Pro Nadaci Via akciový dar neznamená, že bude mít najednou více peněz na kontě. Naopak – akcie Pilulky, které se byznysově daří, budou součástí jejího nadačního jmění, které bude stoupat, pokud porostou, nebo klesat, když se propadnou. Zároveň ale nadace nemá žádná omezení, jak s akciemi nakládat, takže kdyby se je rozhodla prodat, Kasa ani Sýkora s tím teoreticky nic nezmůžou. Petr Kasa má ovšem k nadaci dlouhodobě blízko, nedávno se stal předsedou její správní rady.

Petře, vy s Nadací Via spolupracujete už dlouho, že?
Kasa: Je to tak, spolupracujeme několik let. Začal jsem jako dárce, občas jsem si na aukci vydražil nějaký obraz nebo sochu. Před nějakou dobou mě její zakladatel Jiří Bárta požádal, zda bych jim nepomohl s kampaní na navýšení nadačního jmění. Stávající nadační jmění je 65 milionů a cílem je zvednout to k 90 milionům. Kampaň je dvouletá a vzal jsem si ji za svou, máme na to vyčleněný tým zhruba sedmi lidí.

Jde o fundraisingovou kampaň, ne reklamní?
Kasa: Ano, není to kampaň marketingová, ale oslovujeme potenciální sponzory a dárce a přesvědčujeme je, proč by měli nadaci podpořit. Zvenku je neviditelná. No a jak jsme chodili za lidmi a bavili se s nimi, zjistili jsme, že tu je poměrně velká skupina lidí, a já se do ní řadím také, kteří mají sice účetně docela zajímavý majetek, ale v hotovosti nemá skoro nic. Já mám na účtu na dvě splátky hypotéky a to je všechno. Zbytek je v byznysu, v akciích Pilulky, je to zainvestované v projektech.

Sýkora: Celý nápad vznikl zde u stolu. Seděli jsme tu s Petrem a Jirkou Bártou a bavili se. A já v jednu chvíli navrhl, abychom do nadace darovali něco víc než jen peníze, aby tam byl i kus srdce. A pro nás Pilulka kus srdce je. Takový dar má mnohem větší hodnotu, protože je s příběhem a je v něm kus vašeho života. Nejen toho minulého, ale i budoucího, je tam závazek a určitá záruka, že uděláte maximum pro to, aby hodnota akcií rostla. Doufám, že inspirujeme další podnikatele.

Warren Buffett rozdává velkou část svého jmění včetně akcií.
Kasa: Přesně. V podstatě to je předkrok k tomu, co dělá Warren Buffett. Z vydělávání peněz a počítání akcií rázem uděláte něco víc. A tím, že budu dál pracovat na zhodnocení celé Pilulky, budu zároveň pomáhat nadaci.

Sýkora: Představte si, že by se podařilo najít dvacet, možná třicet lidí, kteří by podobně jako my svěřili nadaci malé kousky svých firem. To by celou nadaci posunulo úplně jinam, zároveň by k ní donátoři získali jiný, niternější vztah. V zahraničí to není nic neobvyklého, u nás je to pořád ale ještě unikum. I filantropii se holt musíme naučit.

Takže kvůli tomu s Nadací Via uděláte další fundraisingovou kampaň?
Kasa: To zase ne, doufám, že se to spíš rozkřikne. Tím to ale nekončí, naopak. Od října jsem předsedou správní rady Nadace Via a fundraising a jeho moderní formy jsou téma, kterému se chci věnovat. Akcie jsou jen jedna z cest, další bude nepochybně krypto, kde se už dnes dějí a budou dít velké věci. Byla by chyba, aby u toho neziskovky nebyly. Zatím k tomu ale nemůžu říct víc, promýšlíme to.

Kolik jste nadaci věnovali akcií?
Kasa: Každý z nás jí dal zhruba milion korun v akciích.

Sýkora: Vzhledem k tomu, jak cena akcií Pilulky roste, tak teď už to je o něco víc než milion. A na tom je dobře vidět, proč to má smysl.

Petře, váš bratr Martin, s nímž jste Pilulku zakládal a společně ji budujete, se přidal?
Kasa: Brácha mě odmítl, čekal jsem to a chápu ho. Sedí ve správní radě Nadace rozvoje občanské společnosti a s manželkou dlouhodobě podporují třeba projekt Pomozte dětem. Zatímco Martin má matky samoživitelky, týrané, nemocné děti a charitu, já mám zase komunální politiku a občanskou společnost, jsem tak trochu havlovský pravdoláskař. Proto se mi líbí Nadace Via, která působí tímto směrem a pomáhá budovat komunity, ze kterých pak mohou vyrůst silné osobnosti veřejného života. Takže brácha se sice k této kampani nepřipojil, ale už dal a dává mnoho peněz a energie jiným neziskovkám.

Stanovili jste si nějakou podmínku, třeba že nadace akcie nesmí určitou dobu prodat?
Sýkora: Nic takového, je čistě na nadaci, jak s akciemi naloží.

A je to za vás jakýsi první krok?
Kasa: Je to začátek, ale nemám ještě zformulovaný jasný plán, jak přesně jít dál. Je to výkop a uvidíme, co z toho bude. Toto téma mimochodem řeší spousta lidí, kteří byznys začali budovat těsně po revoluci a teď zvažují, co dál, komu mají firmu předat a jak se postavit k charitě.

Sýkora: Také rozhodně hodlám pokračovat. Navíc doufám, že podobně jak se s Pilulkou snažíme rozhýbat zdejší kapitálový trh, tak se nám podobně podaří inspirovat další podnikatele k mecenášství.

Neprobíhá už ta změna? Neukazuje se, že lídři nové ekonomiky, jako jste právě vy nebo Ondřej Vlček se svým fenomenálním rozhodnutím věnovat přes miliardu na rozvoj hospicové péče, dovedou být mnohem štědřejší?
Kasa: Přesně tak to je. V podstatě neznám nikoho z generace lídrů nové ekonomiky, kterým je zhruba 40+, kdo by se ve velkém nevěnoval filantropii. A je to dobře, protože v tomto směru má Česko ohromný deficit. Velká pozornost směřuje ke vzdělávání, přibývá i zájem o podporu občanské společnosti, obranu demokracie a vůbec politiky. A pak tu je Ondra Vlček a to, co udělal. To je něco neuvěřitelného a zaslouží si za to ten největší respekt.

Sýkora: Souhlasím, je to od něj fantastický krok. Obecně to souvisí s tím, že tato podnikatelská generace má globálnější pohled na život, je jazykově vybavená, má přesah a záleží jí na tom, v jakém prostředí budeme žít. A filantropie je prostředek kultivace společnosti a urychluje řešení problémů, na které stát sám nestačí.

A mimochodem, vy jste připraveni odkázat podstatnou část svého jmění na dobročinnost, jako to udělal už zmíněný Warren Buffett.
Kasa: Já už jsem to v podstatě udělal, byť nechci zabíhat do detailů. Ale i kvůli řízení firem mám sepsanou závěť, kde je tohle všechno vyřešené. Podstatná část mého majetku má jít na dobročinnost. Předpokládám, že z bohatších lidí to už podobně jako já vidí většina. U Ondry Vlčka obdivuju ještě jednu věc – jak se rozhodl, že to bude i manažersky řídit, že se tomu bude věnovat. K tomu jsem ještě nedospěl, ale strašně mu fandím.

Sýkora: Když talentovaní lidé věnují svou energii profesionalizaci filantropie, je to skvělé. Jinak já závěť sepsanou nemám, v tom je Petr napřed. Ale máme s manželkou jasno, že dětem chceme darovat především kvalitní vzdělání, což je ta nejlepší investice, jakou můžete udělat. Nic víc v podstatě není potřeba. Víte, ne náhodou se říká, že když děti od rodičů nic nechtějí, protože jsou samostatné a nezávislé, rodiče by jim rádi něco dali, a naopak ty děti, které neustále nastavují ruku, rodiče štvou. My půjdeme radši tou první cestou. Nedokážu teď říct, jak velká část našeho majetku půjde na charitu, ale bude to většina.

Je to v podstatě rok, co je Pilulka na burze. Jak byste to, Petře, shrnul?
Kasa: Kdybych to měl vyjádřit jedním slovem, tak asi nejlepší by bylo, že to je báječné. Rosteme. Příčin je samozřejmě několik. Působíme v oblasti, které covid pomohl, nemá cenu si nalhávat, že by to nemělo vliv. E-commerce jde nahoru. Další věc je, že z nás je nepochybně cítit chuť dál růst, že máme velké ambice a docela se nám je daří realizovat. To, co děláme, je pouze začátek, chceme se v rámci zdravotnictví rozšiřovat. Nepůjdeme víc do hloubky, nemáme ambici navléct si bílé pláště. Ale těm, kteří je už nosí, chceme pomáhat a chceme jim usnadnit život i práci. Zdravý životní styl, sport, výživa, to je přesně směr, kterým půjdeme. Budeme se věnovat čím dál víc i mentálnímu zdraví, které to fyzické hodně ovlivňuje.

Kdy jste se rozhodli, že z Pilulky bude něco o dost jiného a většího než online lékárna?
Kasa: Neřekl bych, že došlo v jeden okamžik k nějaké změně v našem uvažování. Spíš se ukazuje, že léky jsou a budou mnohem méně důležité, než jsme si na začátku mysleli. Ale na druhou stranu jsme nikdy Pilulku nebudovali čistě jako lékárnu, protože weby, sklady, logistika, výdejní boxy, to všechno je od klasické lékárny dost daleko.

Víte, problém v našem pohledu na zdravotnictví je, že tradičně nás začne zajímat, až když ho potřebujeme. Když řeknu, že jdu k doktorovi, automatická reakce kohokoli je: „A co ti je?“ Jenže to je špatně, my bychom se přece měli maximálně snažit, abychom se do toho stavu vůbec nedostali. A od toho tu je a bude Pilulka – abyste k lékaři a do lékárny pro léky pokud možno nemuseli. Chceme lidem pomoct pečovat komplexně o své zdraví, aby zatěžovali zdravotnický systém co nejméně a ten se mohl soustředit na opravdu vážné problémy.

Už máte službu Pilulka klinika, přes kterou je možné se objednat třeba na zubní hygienu. Tímto směrem půjdete dál? Rozšíříte to třeba i o psychologickou poradnu?
Kasa: Vlastní fyzickou kliniku neplánujeme. Chceme být zprostředkovatel. Část firmy jsme vyčlenili do samostatné společnosti, která se jmenuje Plus Care. Ta funguje jako asistent péče o zdraví, který řeší preventivní prohlídky, preventivní programy pojišťoven, preventivní akce zaměstnavatelů, tohle všechno chceme propojit s moderními technologiemi, jako jsou třeba chytré hodinky. Nezapomínáme ani na farmaceutickou část, kdy lékaři ve spolupráci s farmaceutickými firmami řídí léčbu.

Dejte nějaký příklad.
Kasa: V Česku jsou stovky tisíc lidí po infarktu a zhruba rok po něm potřebují specifickou péči. Tu ale musí někdo řídit, neskládá se jen z pravidelného užívání léků. Je důležité, jak se pacienti o sebe starají, co jedí, jak se hýbou. Když tohle splní, účinnost léku bude mnohem vyšší. Jenže doktoři na takto intenzivní péči nemají čas, ti předepíší lék a pozvou si pacienta za čtvrt roku na kontrolu. To chceme změnit, chystáme k tomu projekt. Ale jde o platformní byznys, vytvoříme prostředí a propojíme ty správné lidi mezi sebou.

Honzo, rozhýbe se i po zkušenosti s Pilulkou konečně pražská burza?
Sýkora: Jsem o tom přesvědčený. Do Pilulky jsme vstoupili celkem záhy a od začátku se nám strašně moc líbila. Ve stejné době jsme investovali i do amerického farmaceutického startupu Happify. U obou jsme cítili, že tu je šance vybudovat novou platformu pro zdravý životní styl. Pilulka od té doby hodně vyrostla a to, co jsme viděli na začátku, se naplňuje. Vstup na burzu byl logický krok, který mimochodem vznikl stejně jako dar akcií Nadaci Via u tohoto stolu. Když jsem to klukům poprvé představil, moc se jim to nelíbilo. Vlastně to odmítli.

Vy jste dva roky nazpátek ale sháněli peníze, ne?
Kasa: To ano, ale hledali jsme klasicky investora a řešili, zda má jít o finančního nebo strategického partnera. K nápadu jít na burzu jsme byli s bráchou skeptičtí. Ale byl to dobrý nápad, jak se ukázalo.

Sýkora: Problém trhu Start (sekce pražské burzy věnovaná menším firmám – pozn. red.) je, že na něj historicky nevstoupily moc dobré firmy nebo jejich příběhy nebyly vhodně komunikované. Chyběla tam Pilulka. Mně přišlo, že když na burzu vstoupí známá, sexy firma s nosným příběhem a velkými ambicemi, bude to fungovat. Takový příklad na sebe nabaluje další, výkony firmy Fixed (český výrobce příslušenství k mobilům – pozn. red.) na burze jsou také mimořádné. Start je určitá trampolína, ze které se dá odrazit na velkou burzu. A také edukujeme kapitálový trh a s rostoucí inflací budou lidé hledat nové formy, kde peníze zúročit a porazit inflaci. Burza se může ukázat jako dobrý nástroj, takže by jí to také mohlo prospět.

Já jsem pořád trochu skeptický. Pilulka zabodovala, ale Eurowag šel do Londýna, Avast se stahuje z burzy, s firmami z okolí PPF to vypadá kdovíjak…
Sýkora: Že Eurowag nevstoupil na pražskou burzu, je škoda a když se podíváme, jak se jim v Londýně daří, myslím, že kdyby mohli cestovat v čase, Prahu by už znovu neodmítli. Potřebujeme ještě jeden či dva příklady mladých dynamických firem, které by odmítavý pohled definitivně zlomily.

Ale kde se vezmou? Výrobce příslušenství pro mobily Fixed takovým tahákem určitě není. Byl by potřeba někdo jako Tomáš Čupr a Rohlík.
Sýkora: Souhlasím, že Fixed to není. Ale proč by to nemohl být Rohlík? Pražská burza disponuje dostatečným kapitálem. V Praze se dá vybrat několik miliard eur. To, kde se zalistujete, je v podstatě jedno. Nic nebrání velkým fondům ze zahraničí, aby tu investovaly. Jen potřebují mít dostatečně zajímavou nabídku. Eurowag, který je super firma, v Londýně zapadl, tady by byl hvězdou. Chytrý kapitál si vždy zajímavé příběhy najde a bude do nich investovat. Navíc je zde ohromné množství peněz a úspor, které budou hledat zajímavější umístění.

Wood & Co. chtějí zdejší trh rozhýbat i fenoménem, který hodně jede poslední dobou v USA, a to takzvanými SPAC firmami. Tedy nově založenou firmou, která vstoupí na burzu a pak se spojí s nějakým už zavedeným podnikem. Jak jste daleko?
Sýkora: Intenzivně na tom pracujeme, bude to první SPAC ve střední a východní Evropě. Zájem investorů je velký.

Jak přesně to bude fungovat?
Sýkora: První krok je vybrat od investorů dostatečný kapitál. Tyto prostředky se, jak doufáme, po novém roce vloží do firmy, která se zalistuje na burzu a pak, když to řeknu lidově, se udělá přehlídka královen krásy a vybere se nevěsta, s níž se tento vehikl spojí. Máme samozřejmě dlouhý seznam potenciálních adeptů, měla by to být mladší, technologicky zaměřená společnost.

Takže každý investor, který vám dá peníze, se stane nejprve podílníkem v oné investiční prázdné schránce a až se ta spojí třeba s nějakým zajímavým ambiciózním startupem, bude mít adekvátní podíl v něm.
Sýkora: Přesně. Stejné to je s podílníky toho startupu, ti získají podíl v nové entitě. Jestliže se startup s miliardovou hodnotou spojí s něčím, co má řekněme miliardu v hotovosti, vznikne společnost se zhruba dvoumiliardovou hodnotou. Kdo měl deset procent v jedné z původních firem, získá pět procent v nástupnické. A hotovost se použije třeba na expanzi.

Teď jen ohlídat, aby se ty peníze neprojedly…
Sýkora: Toho bych se nebál, hledáme společnost s managementem, který ví, co s penězi udělá, který má jasný plán. Navíc se dá smluvně docela dobře ošetřit, jak s penězi bude nakládat. A jelikož investoři původní firmy budou v té nové mít poloviční podíl, spoustu věcí si budou moct ohlídat. Navíc, a to ví i Petr, jakmile máte jednou veřejně obchodovanou firmu, můžete její akcie použít jednak na akvizice dalších firem, jednak na lákání zaměstnanců, protože různé opční programy a zaměstnanecké akcie jsou něco, co bude do budoucna hrát velkou roli. Takže to má skoro samé výhody. A navíc třeba pár takových akcií někdo věnuje na filantropii.