Tomáš Čupr a Ivo Lukačovič radí, jak uspět v byznysu. Klíčoví jsou špičkoví lidé a jejich zápal, píšou

cupr-lukacovic

Foto: Rohlik / Windy.com

Tomáš Čupr a Ivo Lukačovič

Kdo chce uspět v byznysu, měl by pro inspiraci a poučení poslouchat ty, kteří už se prosadili. A hned zkraje roku 2022 také sledovat Twitter. Právě tam publikovali prvního ledna své zkušenosti s podnikáním dva lídři českého technologického světa – Tomáš Čupr a Ivo Lukačovič. První se o slovo na sociální síti s modrým ptáčkem ve znaku přihlásil zakladatel Rohlíku.

Tomáš Čupr označil loňský rok z pohledu své skupiny jako skvělý, protože od investorů v čele s Index Ventures nabrali 350 milionů dolarů (zhruba 7,6 miliardy korun), v tržbách překročili půl miliardy dolarů a stali se dolarovým jednorožcem, tedy firmou s tržní hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů.

„Tohle by mohl být středoevropský příběh úspěchu. Jak mít víc takových v našem regionu?“ zeptal se Čupr na Twitteru a následně zveřejnil v angličtině vlákno devíti příspěvků, kde zformuloval několik hlavních tezí a bodů, které se při své cestě s Rohlíkem naučil.

V prvním bodě nabádá, aby se startupy z východní a střední Evropy nebály nabírat peníze od věhlasných fondů, a to i za cenu „východoevropské slevy“. Podle Čupra se to vyplatí, protože globální fondy jim poskytnou neopakovatelnou síť kontaktů a nástrojů vhodných k růstu. Z těch zdejších prý podobným zázemím disponují jen málokteré, například Credo Ventures nebo Kaya.

Dále je prý třeba nabírat peníze nejen ve velkém množství, ale i kvůli velkým ambicím. „Skupina Rohlik Group byla v mnoha směrech při expanzi mimo Česko už po čtyřech letech příliš pomalá. Pak dřív nalákáte špičkové lidi a celé se to dá do pohybu,“ píše Čupr. Dále těm, kteří usilují o mezinárodní úspěch, doporučuje najmout si při hledání kapitálu investiční bankéře, zvlášť pokud nejsou ještě dostatečně zavedená startupová značka. Zmiňuje, že jemu hodně pomohli londýnští poradci z Arma Partners.

Čtvrtý bod je důležitost správně sestaveného poradenského sboru, primárně z lidí, kteří prošli firmami, jež danému podnikateli učarovaly. „Najměte si jejich ex-top lidi, kteří vám pomohou vidět věci, které byste se jinak sami naučili těžkou cestou. Budete jim muset nabídnout akciové opce, abyste je zaujali a připoutali k sobě. Ale stojí to za to,“ dodává Čupr.

Zaměstnancům a práci s nimi v twitterovém vlákně Čupr věnuje hodně pozornosti. Opakuje, že nejlepší je nabírat špičkové (a tedy i drahé) lidi, kteří navíc nejsou ze střední Evropy. Nemá se také zapomenout na jakousi firemní ústavu. „Co nejdříve sepište vaše kulturní a leadershipové principy a postarejte se, aby je klíčoví lidé dodržovali a pracovali podle nich. Jakmile začnete růst, je snadné ztratit to, díky čemu jste se původně prosadili. To protože sice najmete skvělé lidi, ale nevysvětlíte jim, jak chcete, aby fungovali.“

Zároveň se podle Čupra musí dávat pozor na to, aby rychle rostoucí firmy nepropadly sebepožírající potřebě najímat nové a nové lidi, kteří ale fakticky nepřinesou žádnou další přidanou hodnotu. Odkazuje se na náborový proces známý z Amazonu jako bar-raiser. „My jsme to udělali pozdě a jak tým rostl, noví manažeři najímali nové manažery a ti najímali další nové manažery. Nelze očekávat skvělou kvalitu, když proces stojí jen na skvělých záměrech.“

A že dobré plány samy o sobě nestačí, je podstatou i dalšího Čuprova příspěvku, kde zmiňuje, že je třeba budovat robustní systém, který firmě pomůže růst, protože to je to, co nakonec rozhodne: „V počátečních fázích startupů bývá přítomna spousta heroismu, jenže společnosti, které stojí na pár hrdinech, nejsou ty, které pak škálují. To dělá mechanismus, ne dobré intence.“

Čuprova série tweetů vyvolala na síti velký ohlas. Sdílel ji například viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar nebo bývalý šéf AVG a investor Karel Obluk, komentoval ji zakladatel hotelové startupu Mews Richard Valtr a ozval se i zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič. Ten nakonec rozjel vlastní poradní vlákno, které nazval Nevyžádané manažerské a podnikatelské rady. Pojal ho jako dlouhodobou sérii, kam bude v průběhu času sdílet své postřehy.

Podle Lukačoviče jsou velké firemní úspěchy většinou zásluhou jen pár lidí. „Bez ohledu na velikost, množství kapitálu a výrobních strojů stojí úspěch firem často na jednom nebo několika výrazných vůdcích. Jejich zápal a vize rozhoduje o úspěchu či prohře.“ Zároveň je dle něj třeba dát lidem co nejvíce autonomie. „Jako šéf budete mít méně práce a motivace lidí naroste. Smiřte se s tím, že ‚to‘ nebude uděláno přesně tak, jak vy si přejete.“

Kromě toho ještě Ivo Lukačovič, podle magazínu Forbes patnáctý nejbohatší Čech, připomíná, že ke kreativním profesím musí šéf firmy přistupovat individuálně. „Pokud to děláte na ‚počty‘ nebo ‚člověkodny‘, nikdy nedosáhnete dokonalosti.“

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.