Fascinuje mě třeba to, že z podstaty, aby se kód dal auditovat, co přesně dělá, je drtivá většina projektů open-source. Představte si, jak by vypadal například finanční svět, kdyby všechny banky, pojišťovny, burzy a další svůj software včetně všech firemních procesů vyvíjely jako open-source. Kdokoli může použít jakýkoliv kus kódu, může na něm inovovat a to dál sdílet. Jaký by byl tlak na efektivitu a kvalitu služeb pro klienty. Jakýkoli segment by se tím zefektivnil. Open-source má výhodu, že jednou vyřešený problém nemusíte řešit znovu.
U těchto open-source projektů je navíc možnost udělat od prvního dne IPO, vydat token, a tím získávat kapitál - kontinuálně, globálně. Máte možnost tokenem platit kontributorům za práci a incetivizovat první zákazníky. A když se to povede, tito „akcionáři“/vlastníci tokenů mohou získávat část výnosů projektu či rozhodovat o jeho budoucím vývoji. Transparentnost a ultimátní likvidita má ale i stinnou stránku, a to je spekulace a nijak regulované riziko.
Nejvíc mě ale fascinuje, kolik nových myšlenek, konceptů, projektů se rodí každý týden. Kolik super chytrých lidí přichází do rozmanitých oblastí, které nestíháte sledovat.