Každá minuta rozhoduje, říká Kaufland. Na svých prodejnách má defibrilátory a nyní šíří osvětu

Když jdete do supermarketu pro rohlíky, asi vás nenapadne, že byste vy nebo jiný nakupující mohli potřebovat defibrilátor neboli AED. Přesto je Kaufland nechal nainstalovat na všechny své prodejny už v roce 2020. Od té doby pomohly zachránit přes deset lidských životů. Nyní chce řešit novou výzvu. „Zjistili jsme, že Češi mají z defibrilátorů obavy a často si nejsou jistí, jak je správně použít,“ říká Peter Chalupianský, manažer společenské odpovědnosti Kauflandu. Průzkum z letošního března totiž ukázal, že zatímco přes 60 procent Čechů ví, co defibrilátor je, pouze 4 procenta by se ho nebála použít v praxi.

Právě z tohoto zjištění vychází iniciativa Z lásky k srdci, která sdružuje Kaufland, Českou resuscitační radu, Českou alianci pro kardiovaskulární onemocnění a Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT. „Pomocí nikdy nic nezkazíte. Chceme ukázat, že tenhle přístroj není jen pro proškolené, použít ho zvládne každý,“ říká Pavel Böhm z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a záchranář ze zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak přístroj navádí uživatele krok za krokem a proč ho může použít i člověk bez jakéhokoliv školení.
• Jak postupovat při resuscitaci těhotné ženy, dítěte nebo člověka s kardiostimulátorem.
• Kde v Česku defibrilátory nejvíce chybí a jak najít ten nejbližší u svého bydliště.

Mimo Prahu začíná svět levnějších bytů. Zakladatel fondu ukazuje, proč investoři míří i za hranice

Zatímco pražské byty řada investorů dávno odepsala jako předražené, kousek za metropolí se podle Jakuba Kořínka, zakládajícího partnera Fondu Českého Bydlení, otevírá úplně jiný svět. „Nebyl tu problém dosahovat až dvouciferných výnosů na standardních nemovitostech,“ popisuje moment, který ho před lety přiměl opustit korporátní kariéru. Investiční byt ale není pasivní příjem. Právě proto přestal kupovat jednotlivé byty a přešel na celé bytové domy, u kterých má provoz plně pod kontrolou.

Fond dnes spravuje zhruba 1 100 bytů a aktiva za 2,6 miliardy korun, po podepsaných akvizicích má dosáhnout tří miliard. Česká republika ale podle Kořínka začíná být malá, a tak fond zamířil za hranice, konkrétně do příhraničního Saska a Bavorska, kde oboje lze spravovat přímo z Česka. „Když je možnost vzít si úvěr v České republice za 6 %, nebo v Německu za 3 %, ta matematika je celkem jasná,“ shrnuje jeden z důvodů. U jednoho z německých portfolií u Lipska míří cílový výnos po rekonstrukcích nad 10 %, což je podle něj na tamním trhu unikátní. Na čem investoři podle něj nejčastěji ztroskotají? „Firmy neumírají na nedostatek zisku, ale na nedostatek hotovosti,“ varuje před přílišným dluhem.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč byl rok 2025 rekordní v přítoku peněz do nemovitostních fondů a co za tím stojí.
• V čem se liší investice přes fond od nákupu bytu na sebe.
• Proč se od října otevírá retailový fond dostupný už od stovek korun.

Jsou drzí a vidí to, co zkušení přehlíží. Spořitelna posadila dvacátníky ke stolu s top managementem

Může šest mladých lidí ovlivnit strategii jedné z největších českých bank? Česká spořitelna se to rozhodla vyzkoušet a v roce 2025 spustila projekt Future Mindset Board, který studentům a absolventům do 30 let umožnil nahlédnout do fungování představenstva a podílet se na tvorbě strategie banky na dalších pět let. „Zájem předčil očekávání, místo plánovaných 600 uchazečů se přihlásilo bezmála 2 500 lidí,“ popisuje projektová manažerka Kateřina Sommerová. Šestice vybraných pak trávila čas na jednáních boardu, jezdila na divizní meetingy a spolupracovala přímo se členy představenstva.

Smyslem nebylo nahradit zkušené manažery. „Šlo o to doplnit pohled člověka, kterému je kolem dvaceti pěti a nemá třeba vlastní bydlení,“ vysvětluje stínový člen představenstva David Jokeš, proč mladí do debat vnášejí jinou naléhavost než čísla ze statistik. Za rok se šestici podařilo prosadit konkrétní změny: od zlevnění investic přes odklon od papírů na poradách až po vznik komunity Future Voice pro mladé zaměstnance. „Šest mladých lidí pohnulo korporátem o 10 000 zaměstnancích,“ shrnuje Sommerová. Úspěch pilotu vedl k tomu, že banka podobný model rozšířila i na nižší management a mladé přijala na dalších dvacet pozic.

Česká spořitelna právě vyhlašuje druhý ročník Future Mindset Boardu a hledá dalších šest mladých lidí. Tentokrát se více zaměří na umělou inteligenci. Může šest dvacátníků znovu pohnout bankou s tisíci zaměstnanci? Přihlaste se

V podcastu se také dozvíte:

• Proč 90 procent nápadů selže a co odlišuje ten jeden, který nakonec uspěje.
• Jaké to je sedět v místnosti, kde má každý dvacet let zkušeností a čeká, s čím přijdete.
• Čím se bude lišit druhý ročník a proč se zaměří na umělou inteligenci.

Vyrostli jsme dvakrát, ale finanční tým je poloviční. Kód většinou píšou agenti, říká šéf Shoptetu

Česko se řadí k evropským e-commerce velmocím. Na tuzemském trhu dnes funguje přes 50 000 e-shopů a velká část z nich stojí na platformě Shoptet, která od svého založení v roce 2009 obsluhuje přes 45 000 obchodů. Podle CEO společnosti Jana Hospodky ale samotné slovo e-shop už zastarává. „Dneska už jakékoliv podnikání potřebuje být přítomné v onlinu,“ říká. Shoptet se proto mění z jednoduché e-shopové platformy na řešení, které podnikateli pokryje prodej online, ve fyzickém světě, na tržištích i v nových AI kanálech.

Nejvýraznější proměnou prochází firma díky umělé inteligenci. Podle Hospodky se vývoj softwaru za poslední rok a půl dvoj- až trojnásobně zrychlil a přestal být úzkým hrdlem. „Většina našeho kódu už dnes není psaná lidmi, ale agenty,“ popisuje. Firma zároveň připravuje expanzi do západní Evropy pod křídly belgické skupiny team.blue a chystá se na éru nakupujících AI agentů. „Je dost pravděpodobné, že ty první transakce proběhnou právě na Shoptetu,“ říká Hospodka.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč banky stále váhají financovat e-commerce projekty a jak s tím Shoptet pomáhá.
• Jak velkou část návštěvnosti e-shopů už dnes tvoří AI traffic a proč za ním stojí hlavně ChatGPT.
• V jakých fázích se nachází agentní nakupování a proč zatím v EU nefunguje jako v Anglii nebo v USA.

Půl úvazku ušetřeného času. Zakladatel DigiSignu ukazuje, v čem firmám pomáhá elektronický podpis

Firmy investují do digitalizace a automatizace, ale spousta jejich procesů stále končí u tiskárny a papírové smlouvy čekající na podpis. Právě tenhle paradox stál u zrodu pardubické společnosti DigiSign, přes kterou dnes měsíčně projde zhruba 250 000 dokumentů. „Více jak 50 % firem v České republice už ty zkušenosti s elektronickým podepisováním má,“ říká zakladatel Ondřej Říha. Velkou změnu podle něj přinesla pandemie, která firmy donutila řešit distanční podpis ve velkém.

Argumentem pro elektronický podpis jsou tvrdá čísla. „Například v jedné bance kdysi řešili, jaká je návratnost a časová úspora při využití elektronického podpisu a bylo to kolem tří až čtyř hodin na jeden kontrakt,“ popisuje Říha úsporu času. Obavy z toho, že to lidé nezvládnou implementovat, se přitom podle jeho zkušeností v drtivé většině ukážou jako zbytečné.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč zahraniční řešení z USA v Česku plnohodnotně nefungovala a jaké mají slabiny.
• Jak elektronický podpis obstojí u soudu?
• Jakou roli hraje bankovní identita a proč ji Říha považuje za jeden z nejlepších digitalizačních projektů v Česku.