BrandStories

Bývalo tu pár domů, teď na Lipno jezdí milion lidí. Krajina je to hlavní, říká ředitel areálu

Partnerem podcastu je Lipno Servis

Ještě na začátku 90. let bylo Lipno nad Vltavou příhraniční oblastí s rozpadající se infrastrukturou, kde žili hlavně lidé navázaní na přehradu, elektrárnu a pohraniční stráž. Dnes sem každoročně míří až milion návštěvníků. Za touto proměnou stojí mimo jiné rodinná skupina Kratochvílů a Krupauerů, která tam podniká už přes třicet let. „Nemáme moře ani nejvyšší hory, ale máme divočinu a neobjevený cyklistický ráj,“ říká generální ředitel rodinného areálu Lipno Matěj Kratochvíl v podcastu BrandStories.

Skupina dnes provozuje Skiareál Lipno, Stezku korunami stromů, dětský areál Království lesa, cukrárnu Povidloň i vlastní řeznictví. „Lipno je pro mě životní příběh, který se promítá celým mým životem relativně silně,“ říká Matěj Kratochvíl, který část dětství strávil na Lipně jako vodní skaut, dnes tu bydlí trvale, a i proto mu nejde jen o turismus. Součástí areálu je třeba Farma Lipno, která spásáním luk vrací do krajiny původní šumavský biotop.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč Lipno nad Vltavou jako jedna z mála obcí v regionu trvale roste a demograficky mládne.
  • Co je projekt KolemKolem a jak funguje unikátní SOS Svoz pro cyklisty v nouzi.
  • Proč sází na lokální suroviny, mají vlastní farmu i cukrárnu a razí krátkou cestu od pole na talíř.

Epizody 137 epizod

Začínali doma v kuchyni, dnes hostí i stovky lidí. Vařit jen guláš a řízky nás ale nebaví, říkají

Češi snědí ročně desítky kilogramů masa, a přesto se rostlinná jídla pomalu dostávají i na cateringové stoly. Michal Horák z Cateringu Zdravě otestoval rostlinná pondělí v pražské kantýně Café Organica a čekal horší odezvu. „Báli jsme se, že tu budou desítky ortodoxních strávníků, naštěstí to byly jen jednotky,“ popisuje. 

Nejtěžší bylo podle něj přesvědčit lidi, že rostlinné jídlo zasytí. Proto firma na menu uváděla množství bílkovin a snažila se, aby se rostlinná jídla masu v tomto ohledu vyrovnala. Horák a jeho tým se ale nechtějí tvářit jako ti, kdo zákazníky převychovají. „Nejsme žádní aktivisté ani propagátoři. Chceme jen ukázat, že rostlinné jídlo se dá udělat dobře a že zasytí,“ říká.

Catering Zdravě podniká už deset let a z domácí výroby se vypracoval na firmu, která zvládne celodenní akce pro stovky hostů. Nabídku staví tak, aby se najedl každý: vedle masa nabízí i vegetariánské, bezlepkové nebo alergikům přizpůsobené pokrmy. Naopak poptávky, kde se čeká hlavně guláš, řízky a sudy piva, odmítá. Podle Michala Horáka by to byla ztráta času pro obě strany. V podcastu BrandStories mluví i o tom, jak firma počítá uhlíkovou stopu, nakládá s odpadem a proč klienti, kteří dřív rostlinná jídla odmítali, s nimi dnes automaticky počítají.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak firma změřila, že rostlinné menu na jedné konferenci mělo téměř devětkrát nižší uhlíkovou stopu.
  • Jak vypadá příprava velké cateringové akce a proč začíná už několik týdnů předem.
  • Proč se firma vrátila z Nizozemska do Česka a co si přinesla s sebou.

Finfluencerům je jedno, jestli vyděláte. Obecné rady dá i chatbot, říká šéf investic Air Bank

Většina českých domácností drží své peníze pořád hlavně v hotovosti: na běžných a spořicích účtech, termínovaných vkladech a stavebním spoření. Mladá generace přitom investuje úplně jinak. Podle šéfa investičních produktů Air Bank Petra Žabži investuje zhruba 85 až 89 % lidí ve věku 18 až 24 let, nejčastěji do akcií, ETF a kryptoměn. „Práh investování se posunul výrazně níž,“ říká. Mladí podle něj berou investování jako přirozenou součást mobilní aplikace a začínají klidně od pětistovky. Starší generace mívá peněz víc, ale kvůli zkušenostem z devadesátek sází na „cihlu“ a konzervativní produkty. 

Jak se do investování promítá umělá inteligence? Podle Žabži s ní o investicích mluví skoro 90 % mladých investorů. Mladí investoři si bez zkušenosti s tržním propadem ale snadno vytváří dojem, že je investování jednoduché. Umělá inteligence jim v tom podle Žabži může nechtěně nahrávat. Zkušenějším investorům naopak pomůže vysvětlit pojmy i zhodnotit portfolio. AI podle Žabži poradce nenahradí, ale finančním prodejcům to nevěstí nic dobrého. Varuje také před tím, že čtyři roky rostoucích trhů mohou zkreslit představu o tom, co je normální. „Je chyba myslet si, že poslední čtyři roky jsou něco, co nás tady bude čekat ještě třeba dalších šest let,“ říká.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak podle Petra Žabži poznat prodejní trik finfluencerů a proč je slovo „garantovaný“ varovný signál.
  • Proč u investování nerozhoduje chytrý chatbot, ale to, jak se zachováme, když trh spadne o 20 %.
  • Co by měli udělat lidé po padesátce, aby se jich odchod do penze příjmově nedotknul.

Za pět let ztrojnásobili počet klientů. Šéf Raiffeisenbank teď nejrychlejší růst čeká u investic

Čeští klienti nejsou věrní jedné bance. „V průměru má jeden klient 2,8 banky, se kterými obchoduje,“ říká generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida. Základní produkty jsou dnes v podstatě bez poplatků, a lidé tak můžou snadno srovnávat nabídky a vybírat tu nejlepší. „Za posledních pět let jsme ztrojnásobili počet klientů,“ popisuje Vida. Banka jich dnes má dva miliony, ročně otevře přes 200 tisíc nových účtů a za stejné období zvýšila zisk třikrát až čtyřikrát.

S klienty se přitom potkává čím dál víc v mobilu. Na sto tisíc měsíčních návštěv poboček připadá 45 milionů přihlášení do aplikace a chatbot už pobočky v návštěvnosti předběhl. Vida si umí představit, že za pět nebo deset let bude mobilní aplikace stát v podstatě jen na chatbotu, kterému klient obyčejnou řečí řekne, co potřebuje. Umělou inteligenci banka využívá i interně. Na firemním AI portálu má přes 160 asistentů. „Myslím si, že AI nebude klíčová k tomu, abychom snížili počet lidí. Ale abychom zkvalitnili jejich rozhodování a jejich výstupy,“ říká Vida.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč nejmladší generace bere investování trochu jako sázení a co lidem nejčastěji brání udělat první krok.
  • Jak Raiffeisenbank láká studenty a proč tu většina trainee zůstává i po skončení programu.
  • Proč ušetřený čas díky AI ještě neznamená, že půjdeme dřív domů.

Investovat jde i 100 korun měsíčně. Hlavní ekonom Investony radí, jak začít a nepanikařit při propadu

Podle výzkumu platformy Investona investuje 38 procent Čechů a dvě třetiny z nich pravidelně. Hlavní ekonom společnosti Vojtěch Olbrecht ale upozorňuje, že spořit a investovat není totéž. „Ten rozdíl mezi ‚spořivým národem‘ a ‚investujícím národem‘ může být obrovský,“ říká. Podle něj přitom nejde o volbu mezi jedním a druhým. Nejdřív je potřeba finanční rezerva na tři až šest měsíců, u zaměstnance startupu spíš vyšší než u úředníka s jistým příjmem, a teprve potom lze řešit peníze na dlouhodobé cíle. Začít se přitom vyplatí i s malou částkou. Čekat, až budou na investování desítky tisíc, znamená podle Olbrechta přijít o návyk i o zisk, který člověku uteče.

Podle dat Investony 60 procent lidí začalo investovat před méně než pěti lety a ze ztrát, které je v tomto čase potkaly, se rychle oklepali. Období, kdy by trhy zůstaly dole ne tři týdny, ale tři měsíce nebo roky, tu ale dlouho nebylo. Olbrecht proto radí si propad předem představit konkrétně. Co by dotyčný dělal, kdyby trh spadl o 30 procent? Dobrým měřítkem je i spánek. „Pokud mě to investiční rozhodnutí v noci budí, tak to není dobré rozhodnutí,“ říká v podcastu BrandStories. Investice mají být podle něj spíš nudné: „Děláte vlastně jen dvě věci: nakupujete a prodáváte. A mezi tím je 98 procent času, kdy to ideálně jen držíte.“ 

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak naložit s větší částkou, třeba po prodeji nemovitosti nebo z dědictví: investovat hned, nebo postupně?
  • Podle jakých tří parametrů poznat nabídku, u které je čas zpozornět, a proč nevěřit videím o investici, která za tři dny vystřelí.
  • Jak pracovat s umělou inteligencí při výběru platformy nebo ETF a proč si její odpovědi ověřovat.

Kosmetiku podle herbáře ze 16. století vozíme až na Mauricius, říká šéf české Bohéme Company

Když za covidu musel Boris Petr zavřít svůj hotel, měl najednou spoustu času přemýšlet, co mu jako provozovateli chybělo. Rozhodl se proto vstoupit na trh z druhé strany a začít hotelům dodávat produkty, které sám postrádal. Inspiraci pro vlastní kosmetiku našel v Mattioliho herbáři z roku 1562 a v rostlinách, o kterých pojednává. Dnes jeho firma vyrábí přírodní řadu se 14 českými bylinkami. Samotná kosmetika je ale jen část byznysu. „Nejsme jen výrobcem kosmetiky, dodáváme celé koncepty pro hotelové provozy,“ popisuje Petr. Hotelům tak například dodávají vůně, které provázejí hosty z lobby až na pokoj, dárky na cestu domů i nábytek navržený pro každodenní provoz.

Firma dnes působí zhruba na 30 trzích. Nejnovějším je Mauricius, kde prý Petr na dovolené narazil na krásné hotely, ale bez dobrých dodavatelů a skoro bez konkurence. Pobočku tam otevřeli před pěti měsíci. „Mauricius je pro nás obrovský test,“ říká. Hotely jsou totiž zvyklé dostat zboží do dvou dnů – a co firma nemá na místě skladem, to z Prahy nestihne dovézt.

Nyní míří Bohéme Company i do wellness. Jejich nová značka, která navazuje na tradici českého lázeňství a má lidem nabídnout i wellness doma, vzniká už dva roky a spustit by ji chtěli ještě před Vánoci. 

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak vzniká hotelová vůně na míru a proč to může trvat i rok.
  • Čím se české hotely liší od zahraničních řetězců a proč jsou ideálním partnerem pro vývoj novinek.
  • Co chystá nová wellness značka inspirovaná českým lázeňstvím.
czechcrunch-brandstories
Nahlížíme do zákulisí značek a odkrýváme příběhy lidí, kteří je vytvářejí. Povídáme si o know-how, produktech, důležitých milnících firem i brandů a zajímají nás klíčoví lidé, týmy a jejich synergie. Podcast vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných značek. Moderují Tereza Šťastná, Míša Raková a Sara Polak.
Míša Raková
Sara Polak
Tereza Šťastná

Míša Raková, Sara Polak, Tereza Šťastná • tvůrci podcastu BrandStories