Money Maker

Cestovala do rozvrácených zemí, kam se jiní bojí. Pochopila jsem tam sílu bitcoinu, říká šéfka Vexlu

Od pokládání zboží v Tescu přes skandinávská studia až do válečného Iráku a argentinských ulic. Lea Petrášová má za sebou cestu, která by vydala na dobrodružný román. Řada z míst, kde pobývala, jí pomohla si uvědomit, že klasické finanční systémy mají mnoho chyb.

„Cestování ze mě udělalo anarchistu – čím víc jsem viděla, tím víc jsem byla přesvědčená, že systémy tak, jak je známe dnes, nejde opravit,“ vysvětluje v podcastu Money Maker spoluzakladatelka aplikace Vexl, která pomáhá 15 tisícům uživatelů po světě se vzájemně propojovat a směňovat bitcoin.

Její cesta k bitcoinu začala až v roce 2017 v Iráku, kde viděla na vlastní oči, jak funguje obchod v zemi, ve které stát totálně selhal. Ona sama dnes žije tak, že většinu úspor drží v bitcoinu a do klasických měn si převádí jen minimální částky na běžné výdaje. Jako příklad místa, kde dává bitcoin hluboký smysl, uvádí Afriku – největší kryptoměna tam slouží jako únikové řešení z nefunkčních finančních systémů.

Proč se vydala do Iráku v době, kdy tam ještě operoval ISIS? Jak vypadá život nomádky, která cestuje s bitcoinem místo klasických peněz? Lze podnikat s filosofií, že státy jsou problém, ne řešení? Jsou dnes lidé s bitcoinem ve větším nebezpečí? A proč Apple vyhodil Vexl z App Store? To vše jsme s Leou Petrášovou probrali v podcastu Money Maker Leaders, kde zpovídáme top manažery českých firem.

Epizody 203 epizod

Prodat firmu za pár miliard je ohromný úspěch, říkají čeští investoři, kteří na to umí výhodně půjčit

Před sedmi lety rozjeli fond, který v technologických firmách u nás i v zahraničí nekupuje podíly, ale půjčuje jim peníze, aby se mohly dál rozvíjet. Letos Radovan Nesrsta a Lukáš Macko uzavřeli v Orbit Capital druhý fond, v němž mají masivní palební sílu – startupům mohou půjčit až dvě a půl miliardy korun. V podcastu Money Maker mluví o tom, proč může být jejich půjčka pro zakladatele výhodnější než prodej podílu ve firmě, nebo co se s jejich investicí děje, když firma zkrachuje.

V roce 2019 byli na trhu prakticky sami. Radovan Nesrsta předtím budoval s Pavlem Muchou a Petrem Šmídou fond Enern a narazil na problém, ze kterého Orbit Capital vznikl: šikovné české firmy nebyly schopné najít investora na další kolo. Jejich strategie založená na tzv. venture debt, kdy si rychle rostoucí startupy peníze jen půjčují, se rychle rozjela a láká i významné instituce. „Přál bych si, aby víc a víc penzijních fondů našlo odvahu jít hledat příležitosti v našich ekosystémech,“ říká Radovan Nesrsta. V portfoliu mají například Rohlík, CloudTalk nebo ThreatMark.

Budí se s úzkostmi, i když mají všechno, co chtěli. Mentální kouč o tom, co ničí úspěšné lidi

Mezi jeho klienty patří elitní čeští sportovci i vrcholoví byznysmeni. Mentální kouč Vít Schlesinger jim už dvě dekády pomáhá dosáhnout maximálního potenciálu, sám ale říká, že výkon pro něj není na prvním místě. „Můj hlavní produkt je vnitřní svoboda,“ vysvětluje v podcastu Money Maker. Spousta lidí se totiž i na vrcholu kariéry a s miliony na účtu budí s úzkostmi. „Šéf jedné banky mi popisoval, jak si vždycky myslel, až bude CEO, až vydělá další milion, tak se něco změní. A on vidí, že je to čím dál horší. Tělo nikdy nelže,“ popisuje muž, který spolupracuje třeba s fotbalistou Ladislavem Krejčím a provázel i tenistu Tomáše Berdycha.

Sám Vít Schlesinger prošel cestu od výživy, biochemie a fitness přes práci s mladými olympijskými talenty v USA a Kanadě až k celostnímu mentálnímu koučování. V praxi naráží na kompenzační strategie z dětství, které vedou k perfekcionismu a potřebě dokazovat si vlastní hodnotu výkonem, statusem a majetkem. „Nejúspěšnější jsou sportovci i byznysmeni, kteří jdou do akce a nebojí se prohrát,“ říká. Popisuje i to, co mu o strachu před zápasem řekl Novak Djokovič, nebo proč není dobře, že je český systém orientovaný na chybu.

Nabídku jsme podali v poslední hodinu. Pavel Drobil o koupi Niceboye, plánech s burzou i politice

Z ostravského advokáta a bývalého ministra životního prostředí se stal byznysmen stojící za neustále rostoucí průmyslovou skupinou, která letos v obratu překročí tři miliardy korun. Anacot Capital Pavla Drobila dosud žil z komponent pro těžbu ropy na dně moře nebo z kol na tramvaje. Letos ale překvapivě koupil českou značku elektroniky Niceboy a rozšiřuje své pole působnosti. „Rozhodli jsme se úplně na poslední chvíli,“ přiznává k nejnovější akvizici v podcastu Money Maker. Stále ho přitom přitahuje i vysoká politika.

V podcastu Pavel Drobil podrobněji rozebírá strategii své skupiny Anacot, která za poslední dva roky koupila pět firem, zdvojnásobila se a teď vedle průmyslové části buduje i silnou maloobchodní divizi. Mluví také o tom, proč místo dluhopisů a drobných investorů radši pracuje s bankami, jak blízko je vstupu na pražskou burzu a proč mu návrat do vysoké politiky musely odsouhlasit právě banky. A taky o tom, proč bez eura budoucnost Česka nevidí: „Jednou se probudíte a jediné místo, kde někdo bude přijímat koruny, bude bufet v Poslanecké sněmovně.“

Dotujeme bohaté a nemovitosti daníme málo. Za 20 let nás čeká průšvih, potřebujeme svalnatý stát, říká ekonomka

České veřejné finance sice nadále patří k těm nejzdravějším v Evropě, jenže to se mění – směrem k horšímu, jak roste naše zadlužení. A vláda Andreje Babiše se v tomto směru celkem činí. Abychom se vyhnuli nepříjemnému nárazu do zdi, dříve nebo později bude potřeba reformovat daňový systém. Jak na to, naznačila už dřív analýza Centra veřejných financí, která doporučila 17 opatření, jež by české daně posunula do 21. století. Spoluautorka studie Markéta Koscielniak byla teď hostem podcastu Money Maker. „Nemusíme být jasnovidci, abychom viděli, že za nějakých 20 let to bude fakt průšvih,“ říká mladá ekonomka.

Přestože politici z většiny stran se zaříkají, že nechtějí zvyšovat daně, nejspíš tomuto kroku neuniknou. Pokud nechtějí nechat Česko zbankrotovat. Stárnoucí populace, rostoucí obsluha státního dluhu a strukturální deficit převyšující 130 miliard korun kvůli zrušení superhrubé mzdy totiž vytváří smrtící koktejl. Které daně by stálo za to změnit a jak? Přijde někdy na řadu zdanění robotů? A co třeba univerzální nepodmíněný příjem? To jsou témata, která jsme s Markétou Koscielniak probrali v nejnovějším dílu Money Makeru.

Realitní trh zpomaluje a je zaplavený mizernými makléři. Má cenu jim platit stále stejné provize?

Realitní trh zpomaluje, i když ceny v Praze a Brně zatím rostou. Jenže roste i nabídka volných bytů a nájemné naráží na svůj strop. Navíc řada developerů začíná mít problémy se sháněním peněz a na trhu je patrné, že prodávající musí být ochotni jít s inzerovanou cenou dolů, klidně o 15 procent. Shodli se na tom pravidelní hosté nemovitostní edice podcastu Money Maker Hedge Marek Cifr a Kirill Juran. To ale zároveň vytváří nový byznysový prostor, protože budou potřeba šikovní a progresivní obchodníci. „Pokud chce někdo uspět v realitách jako třeba v realitní kanceláři, tak teď to jde, laťka je neuvěřitelně nízko,“ míní Cifr. Juran ale připomněl, že umělá inteligence dnes obsáhne nemalou část agendy právě realitních makléřů.

Řeč v podcastu přišla nejen na to, jak umělá inteligence mění realitní byznys, ale také na osvědčené téma zahraničních nemovitostí. Kirill Juran v tomto směru zdůraznil, že řada populárních destinací, jako jsou Španělsko či Itálie, je z dlouhodobého hlediska dost riskantní na to, aby si v nich investor „zamknul“ své peníze, a to třeba kvůli globálnímu oteplování. A co ho tedy zaujalo? „Norsko, Finsko, Švédsko a Pobaltí,“ vysvětlil v podcastu Money Maker Hedge.

Money_Maker_logo
Jsou dva. Jsou plešatí. A dělají nejlepší byznysový podcast v Česku. Ondřej Holzman a Luboš Kreč zpovídají tváře moderního českého byznysu. Ponořte se do inspirativních příběhů a zkušeností lidí, kteří hýbou českou i globální scénou. Money Maker je ekosystém serveru CzechCrunch, kde se v podcastech, konferencích či newsletterech potkává to nejlepší z českého byznysu a inovací.
Ondřej Holzman
Luboš Kreč

Ondřej Holzman, Luboš Kreč • tvůrci podcastu Money Maker