BrandStories

Data prodávají byty rychleji a za víc, říká Vít Soural z Flat Zone o developerských projektech

Partnerem podcastu je Flat Zone

Vít Soural vyrostl doslova mezi cihlami. Pochází z developerské rodiny a už od dětství místo družiny chodil na stavby. Dnes ale nestaví – sbírá a analyzuje data o realitním trhu. Jako jednatel společnosti Flat Zone ukazuje developerům, bankám i investorům, že budoucnost realit leží v chytrém nakládání s informacemi.

„Už odmalička jsem byl v nemovitostech, ale našel jsem si v nich vlastní cestu. Nejsou to stavby samotné, ale data v nich,“ říká v podcastu BrandStories. S Flat Zone vytvořil unikátní platformu, která kombinuje startupový mindset a detailní znalost realitního trhu.

Firma začínala jako interní projekt developerské skupiny Trigema, kde sbírali data do excelových tabulek. Postupně se z toho stal samostatný produkt, na kterém dnes pracuje třicetičlenný tým. Flat Zone denně stahuje data z více než 1 500 webů developerů a k tomu přidává i informace z katastru, stavebních úřadů či inzertních portálů.

Soural zdůrazňuje, že kvalita a detail dat jsou klíčové: „Na trhu jsou levné cenové údaje z katastru, ale ty neobsahují žádné detaily. My investujeme miliony ročně, abychom měli přístup k nejdražším a nejkomplexnějším formátům, a ty následně čistíme a analyzujeme.“

Z dat Flat Zone čerpají developeři při nastavování cen, banky při schvalování hypoték, pojišťovny při oceňování majetku i běžní lidé, kteří si mohou přes platformu hlídat hodnotu své nemovitosti. Podle Sourala jsou to právě správně uchopená data, která rozhodují o tom, jestli projekt uspěje, nebo zůstane ležet.

Do budoucna chce Flat Zone s pomocí umělé inteligence procesy ještě víc automatizovat – aby developer mohl jednoduše zadat požadavek a algoritmus mu během chvíle vyhodnotil, jak nastavit projekt co nejziskověji.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč se ceny nabízených a skutečně prodaných bytů liší jen o 1–2 %, ale v krizi může rozdíl dramaticky narůst.
  • Jak Flat Zone pomohl developerům změnit parametry projektů a tím zvýšit jejich prodejnost.
  • Jaké trendy čekají český realitní trh – od digitalizace až po tiny living.

Epizody 125 epizod

Lázně nejsou jen pro turisty. Loni jsme investorům doručili dvouciferný výnos, říká zakladatel fondu

Lázeňský fond spravuje provozy i nemovitosti především ve Františkových Lázních a navazuje na rodinný byznys po privatizaci. Kolem lázní fond buduje celý ekosystém zdravotnických zařízení a hotelů. „Lázeňství je dlouhodobý byznys, je to něco, co má letitou tradici,“ říká zakladatel a investor fondu Miroslav Liška. Mladší generace si pod pojmem lázně možná představí procedury pro starší ročníky, Liška ho ale spojuje s aktuálním trendem longevity. „Když si vezmete základní pilíře longevity, tak je všechny najdete v lázeňství, a ještě něco navíc,“ dodává v podcastu BrandStories.

Fond vznikl v roce 2022 jako fond kvalifikovaných investorů. Na trhu investic se snaží odlišit realistickými sliby. „Dbáme na to, aby ty výnosy byly reálné, nejen na papíře,“ doplňuje Liška. Loni podle svých slov investorům dodali dvouciferný výnos, k němuž si navíc mohou vybrat 2 % per annum formou pobytu přímo v lázních. Typickým investorem jsou podle Lišky podnikatelé po exitu, lékaři nebo právníci s volným kapitálem. A čím dál častěji i lidé kolem čtyřicítky, které lázně lákají.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak se lázeňství ve Františkových Lázních, Karlových Varech a Mariánských Lázních liší podle klientely i zaměření.
  • Jak covid a války ovlivnily návštěvnost a strukturu zahraničních klientů.
  • Proč je na trhu fondů kvalifikovaných investorů čím dál těsněji a jak se Lázeňský fond liší od konkurence.

Umělá inteligence může právníkovi pomáhat, ale ne za něj rozhodovat, říká odborník na AI ve Filevine

Filevine je americká platforma, na které si právníci vedou celý svůj případ od začátku do konce, hlídají v ní termíny, platby, komunikaci s klientem i přípravu dokumentů k soudu. Před několika lety se její součástí stal i česko-americký startup Parrot. „Nápad na Parrot se zrodil, když Eric, jeden ze zakladatelů, řešil coby prokurátor vraždu, u které byl přesvědčený o vině obžalovaného, ale chyběly mu důkazy, dokud si neposlechl třicet hodin nahrávek telefonátů z vazby, kde se obžalovaný přiznal vlastní matce,“ popisuje Jonáš Kratochvíl, který vede tým umělé inteligence a strojového učení ve Filevine. Zakladatele Parrotu tenkrát napadlo, že podobné hledání by šlo zautomatizovat. A tak vznikl projekt na přepisy a analýzu právních nahrávek, který si Filevine nakonec koupil i s celým týmem.

Firma dnes zpracovává přes 200 milionů stránek dokumentů denně. Nemůže si však dovolit nechat AI nástroje pracovat bez dohledu, každá odpověď musí být dohledatelná zpátky k reálnému dokumentu nebo nahrávce, ze které vychází. Nad celým systémem teď Filevine buduje nadstavbu, která právníkovi nebude jen odpovídat na dotazy, ale i sama za něj vyřizovat úkoly, třeba napíše kolegovi zprávu. „Systém právníkovi rovnou připraví návrhy dokumentů a nechá ho jen rozhodnout, jakou verzi nebo formulaci chce použít,“ popisuje Kratochvíl. Rozhodovat by ale podle něj měl vždycky člověk.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak vězeňský telefonát pomohl usvědčit vraha a dal vzniknout startupu Parrot, který dnes stojí za AI ve Filevine
  • Proč musí veškerý vývoj probíhat na amerických serverech a proč citlivá právní data nesmí opustit území USA.
  • Co znamená mít k dispozici 30 milionů uzavřených případů jako zdroj know-how.

Okamžité platby bereme jako samozřejmost. V eurozóně je ale teprve zavádí, říká šéf inovací Air Bank

Podle letošní analýzy Mastercard patří Česko mezi pět nejvyspělejších zemí Evropy v digitalizaci plateb. Skoro polovina Čechů dnes platí digitální kartou v mobilu nebo chytrých hodinkách. Kořeny podle Jiřího Suchého, ředitele divize Produkt a inovace Air Bank, sahají až do doby, kdy k nám na trh vstoupily Air Bank a mBank jako první čistě digitální banky. „Všichni jsme zvyklí, že informace máme okamžitě k dispozici, všechny platby se vyřeší okamžitě, všechno funguje hned. To zdaleka není standard,“ popisuje Suchý s tím, že třeba okamžité platby se v eurozóně teprve zavádí.

Udržet tenhle náskok podle něj znamená balancovat mezi dvěma protichůdnými světy – bankovnictví je z podstaty přísně regulované a konzervativní, zatímco klienti čekají rychlost a dostupnost v reálném čase. Air Bank byla také první bankou, která umožnila vyřídit celou hypotéku přímo v mobilu, a chystá se do roka nabídnout kompletní škálu investičních produktů na jednom místě. Vedle toho pracuje na chytrém hlasovém asistentovi poháněném umělou inteligencí. „Ten by měl pomoci klientům se zorientovat v nabídce služeb, aniž by třeba museli procházet menu aplikace,“ doplňuje Suchý.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak Air Bank od počátku nastavila standard digitálního bankovnictví v Česku.
  • Jak se změnilo chování klientů. Před pěti lety otevíralo aplikaci denně kolem 10 % aktivních klientů, dnes je to 30–40 %.
  • Proč se jedna z bankovních inovací minula účinkem a nikdy se neujala.

Z oleje z restaurací dělají palivo do letadel. Šetříme tisíce tun CO2, říká šéf Trafin Oil

Trafin Oil vykupuje použitý kuchyňský olej z gastronomických provozů a domácností a recykluje ho na surovinu pro výrobu paliv do aut i letadel. Firma dnes zpracuje až 20 000 tun oleje ročně, spolupracuje s více než 41 000 aktivními dodavateli v Česku, Polsku a na Slovensku. „Jsme v top 5 v Evropě, možná ve světě v top 10 mezi firmami, které tohle dělají, a jsme významným hráčem na biopalivářském trhu,“ popisuje zakladatel a ředitel firmy Jan Hába.

O vykoupenou surovinu mají zájem i velké petrochemické společnosti, které Hábovi nabízely kapitálový vstup výměnou za dlouhodobé zajištění dodávek. Odmítl, protože se obával, že to firmu zpomalí. Podobně nekompromisní byl i v krizi, kdy se propadl trh s biopalivy – společnost tehdy musela propustit desítky lidí napříč třemi zeměmi. „Extrémně to ale nakonec firmu ozdravilo, zjednodušilo, zrychlilo a teď roste ještě více,“ popisuje Hába. Podle interních výpočtů společnosti odpovídá environmentální přínos recyklace použitých kuchyňských olejů úspoře přibližně 50–60 tisíc tun emisí CO₂ ročně.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak vypadá cesta použitého oleje z fritézy až do nádrže letadla.
  • Proč Trafin Oil odmítl nabídky kapitálového vstupu od velkých petrochemických firem.
  • Jak se firmě daří (a nedaří) naučit třídit použitý olej i běžné domácnosti přes projekt Třídím olej.

Dřívější diagnóza, další roky bez příznaků. Česká metoda mění boj s Alzheimerem

Počet lidí s Alzheimerovou nemocí v Česku i ve světě rychle roste a včasná diagnóza rozhoduje o tom, jestli pacient stihne začít brát léky, které nemoc zpomalují, včas. „Pokud se bavíme o České republice, tak zde se odhaduje, že v současné době může být 180 000 pacientů s demencí. Pro představu: je to, jako kdybyste sečetli počet obyvatel Pardubic a Hradce. Anebo počet Martinů v České republice,“ popisuje neurolog Jiří Cerman z Fakultní nemocnice Motol. Nové léky sice dokážou nemoc zpomalit, fungují ale jen u části pacientů a jejich nasazení vyžaduje přesné potvrzení, že se v mozku skutečně nachází bílkovina beta-amyloid, která nemoc spouští.

Právě na to se zaměřuje NeuronaPad, nová diagnostická metoda společnosti Neurona Lab. Na rozdíl od současné praxe, kdy vyšetření řekne jen to, zda je pacient pozitivní nebo negativní, umí nová metoda určit i množství a umístění amyloidu v mozku. „Takové vyšetření tady momentálně není k dispozici a znamená průlom v diagnostice a případně i terapii pacienta, umožňuje totiž individualizovat péči o pacienta s Alzheimerovou nemocí,“ vysvětluje ředitel Neurona Lab Jan Pavlík. Firma navíc vyvíjí i mobilní aplikaci Terrapino, která má pomoci odhalit rizikové příznaky ještě dřív, než pacient dorazí k lékaři.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jakou cestou dnes pacient prochází, než dostane definitivní diagnózu Alzheimerovy nemoci.
  • Jak může přesnější diagnostika zkrátit délku léčby a ušetřit náklady celému zdravotnictví.
  • Jaké další projekty Neurona Lab chystá. Od AI detekce mikrokrvácení v mozku po diagnostiku roztroušené sklerózy a Parkinsonovy choroby.
czechcrunch-brandstories
Nahlížíme do zákulisí značek a odkrýváme příběhy lidí, kteří je vytvářejí. Povídáme si o know-how, produktech, důležitých milnících firem i brandů a zajímají nás klíčoví lidé, týmy a jejich synergie. Podcast vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných značek. Moderují Tereza Šťastná, Míša Raková a Sara Polak.
Míša Raková
Sara Polak
Tereza Šťastná

Míša Raková, Sara Polak, Tereza Šťastná • tvůrci podcastu BrandStories