Data prodávají byty rychleji a za víc, říká Vít Soural z Flat Zone o developerských projektech

Vnitrobloky, parkování pod zemí, domovní znamení a zelené střechy. Corwin staví ve Vysočanech více než tisíc bytů

O tom, jestli se v nové čtvrti bude dobře žít, nerozhodují jen dispozice bytů, ale i okolí domu: lavička u vchodu, předzahrádka u obchodu nebo dlažba, která zpomalí cyklisty. I na takové detaily se zaměřuje developerská společnost Corwin v pražských Vysočanech, kde na místě bývalého průmyslového areálu nad libeňským nádražím roste čtvrť Dvory Vysočany s více než tisícovkou bytů. „Drtivá většina všech parkovacích míst je pod zemí, komunikace jsou zklidněné, bude tu i dostatečné množství zeleně,“ přibližuje projekt country manager Corwinu pro Česko Jakub Dobrý. 

Čtvrť přitom nevzniká na zelené louce. Historii místa, kde sídlilo družstvo Včela, proto developeři propsali do identity jednotlivých bloků. Mají různé barvy i témata, od koření přes víno až po pražírnu. Při návrhu se Corwin opíral také o zkušenosti z dřívějších projektů a o zpětnou vazbu obyvatel. Kvůli stále teplejším létům tu budou zelené střechy, které používá už přes čtrnáct let, a tak ví, co opravdu dokážou. „Ze studií vyšlo, že rozdíl mezi zelenou střechou a střechou, kde zeleň není, je 25 stupňů,“ říká Jozef Hurban, manažer rozvoje projektu Dvory Vysočany.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak se navrhují byty, které se dají přizpůsobit proměnám rodiny, a proč budou mít domy svá znamení.
• Jak zelené střechy, vnitrobloky a retenční nádrže pomáhají proti vedru i přívalovým dešťům.
• V jaké fázi je výstavba a kdy má být čtvrť hotová.

Začínali doma v kuchyni, dnes hostí i stovky lidí. Vařit jen guláš a řízky nás ale nebaví, říkají

Češi snědí ročně desítky kilogramů masa, a přesto se rostlinná jídla pomalu dostávají i na cateringové stoly. Michal Horák z Cateringu Zdravě otestoval rostlinná pondělí v pražské kantýně Café Organica a čekal horší odezvu. „Báli jsme se, že tu budou desítky ortodoxních strávníků, naštěstí to byly jen jednotky,“ popisuje. 

Nejtěžší bylo podle něj přesvědčit lidi, že rostlinné jídlo zasytí. Proto firma na menu uváděla množství bílkovin a snažila se, aby se rostlinná jídla masu v tomto ohledu vyrovnala. Horák a jeho tým se ale nechtějí tvářit jako ti, kdo zákazníky převychovají. „Nejsme žádní aktivisté ani propagátoři. Chceme jen ukázat, že rostlinné jídlo se dá udělat dobře a že zasytí,“ říká.

Catering Zdravě podniká už deset let a z domácí výroby se vypracoval na firmu, která zvládne celodenní akce pro stovky hostů. Nabídku staví tak, aby se najedl každý: vedle masa nabízí i vegetariánské, bezlepkové nebo alergikům přizpůsobené pokrmy. Naopak poptávky, kde se čeká hlavně guláš, řízky a sudy piva, odmítá. Podle Michala Horáka by to byla ztráta času pro obě strany. V podcastu BrandStories mluví i o tom, jak firma počítá uhlíkovou stopu, nakládá s odpadem a proč klienti, kteří dřív rostlinná jídla odmítali, s nimi dnes automaticky počítají.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak firma změřila, že rostlinné menu na jedné konferenci mělo téměř devětkrát nižší uhlíkovou stopu.
• Jak vypadá příprava velké cateringové akce a proč začíná už několik týdnů předem.
• Proč se firma vrátila z Nizozemska do Česka a co si přinesla s sebou.

Finfluencerům je jedno, jestli vyděláte. Obecné rady dá i chatbot, říká šéf investic Air Bank

Většina českých domácností drží své peníze pořád hlavně v hotovosti: na běžných a spořicích účtech, termínovaných vkladech a stavebním spoření. Mladá generace přitom investuje úplně jinak. Podle šéfa investičních produktů Air Bank Petra Žabži investuje zhruba 85 až 89 % lidí ve věku 18 až 24 let, nejčastěji do akcií, ETF a kryptoměn. „Práh investování se posunul výrazně níž,“ říká. Mladí podle něj berou investování jako přirozenou součást mobilní aplikace a začínají klidně od pětistovky. Starší generace mívá peněz víc, ale kvůli zkušenostem z devadesátek sází na „cihlu“ a konzervativní produkty. 

Jak se do investování promítá umělá inteligence? Podle Žabži s ní o investicích mluví skoro 90 % mladých investorů. Mladí investoři si bez zkušenosti s tržním propadem ale snadno vytváří dojem, že je investování jednoduché. Umělá inteligence jim v tom podle Žabži může nechtěně nahrávat. Zkušenějším investorům naopak pomůže vysvětlit pojmy i zhodnotit portfolio. AI podle Žabži poradce nenahradí, ale finančním prodejcům to nevěstí nic dobrého. Varuje také před tím, že čtyři roky rostoucích trhů mohou zkreslit představu o tom, co je normální. „Je chyba myslet si, že poslední čtyři roky jsou něco, co nás tady bude čekat ještě třeba dalších šest let,“ říká.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak podle Petra Žabži poznat prodejní trik finfluencerů a proč je slovo „garantovaný“ varovný signál.
• Proč u investování nerozhoduje chytrý chatbot, ale to, jak se zachováme, když trh spadne o 20 %.
• Co by měli udělat lidé po padesátce, aby se jich odchod do penze příjmově nedotknul.

Za pět let ztrojnásobili počet klientů. Šéf Raiffeisenbank teď nejrychlejší růst čeká u investic

Čeští klienti nejsou věrní jedné bance. „V průměru má jeden klient 2,8 banky, se kterými obchoduje,“ říká generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida. Základní produkty jsou dnes v podstatě bez poplatků, a lidé tak můžou snadno srovnávat nabídky a vybírat tu nejlepší. „Za posledních pět let jsme ztrojnásobili počet klientů,“ popisuje Vida. Banka jich dnes má dva miliony, ročně otevře přes 200 tisíc nových účtů a za stejné období zvýšila zisk třikrát až čtyřikrát.

S klienty se přitom potkává čím dál víc v mobilu. Na sto tisíc měsíčních návštěv poboček připadá 45 milionů přihlášení do aplikace a chatbot už pobočky v návštěvnosti předběhl. Vida si umí představit, že za pět nebo deset let bude mobilní aplikace stát v podstatě jen na chatbotu, kterému klient obyčejnou řečí řekne, co potřebuje. Umělou inteligenci banka využívá i interně. Na firemním AI portálu má přes 160 asistentů. „Myslím si, že AI nebude klíčová k tomu, abychom snížili počet lidí. Ale abychom zkvalitnili jejich rozhodování a jejich výstupy,“ říká Vida.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč nejmladší generace bere investování trochu jako sázení a co lidem nejčastěji brání udělat první krok.
• Jak Raiffeisenbank láká studenty a proč tu většina trainee zůstává i po skončení programu.
• Proč ušetřený čas díky AI ještě neznamená, že půjdeme dřív domů.

Investovat jde i 100 korun měsíčně. Hlavní ekonom Investony radí, jak začít a nepanikařit při propadu

Podle výzkumu platformy Investona investuje 38 procent Čechů a dvě třetiny z nich pravidelně. Hlavní ekonom společnosti Vojtěch Olbrecht ale upozorňuje, že spořit a investovat není totéž. „Ten rozdíl mezi ‚spořivým národem‘ a ‚investujícím národem‘ může být obrovský,“ říká. Podle něj přitom nejde o volbu mezi jedním a druhým. Nejdřív je potřeba finanční rezerva na tři až šest měsíců, u zaměstnance startupu spíš vyšší než u úředníka s jistým příjmem, a teprve potom lze řešit peníze na dlouhodobé cíle. Začít se přitom vyplatí i s malou částkou. Čekat, až budou na investování desítky tisíc, znamená podle Olbrechta přijít o návyk i o zisk, který člověku uteče.

Podle dat Investony 60 procent lidí začalo investovat před méně než pěti lety a ze ztrát, které je v tomto čase potkaly, se rychle oklepali. Období, kdy by trhy zůstaly dole ne tři týdny, ale tři měsíce nebo roky, tu ale dlouho nebylo. Olbrecht proto radí si propad předem představit konkrétně. Co by dotyčný dělal, kdyby trh spadl o 30 procent? Dobrým měřítkem je i spánek. „Pokud mě to investiční rozhodnutí v noci budí, tak to není dobré rozhodnutí,“ říká v podcastu BrandStories. Investice mají být podle něj spíš nudné: „Děláte vlastně jen dvě věci: nakupujete a prodáváte. A mezi tím je 98 procent času, kdy to ideálně jen držíte.“ 

V podcastu se také dozvíte:

• Jak naložit s větší částkou, třeba po prodeji nemovitosti nebo z dědictví: investovat hned, nebo postupně?
• Podle jakých tří parametrů poznat nabídku, u které je čas zpozornět, a proč nevěřit videím o investici, která za tři dny vystřelí.
• Jak pracovat s umělou inteligencí při výběru platformy nebo ETF a proč si její odpovědi ověřovat.