BrandStories

Data prodávají byty rychleji a za víc, říká Vít Soural z Flat Zone o developerských projektech

Partnerem podcastu je Flat Zone

Vít Soural vyrostl doslova mezi cihlami. Pochází z developerské rodiny a už od dětství místo družiny chodil na stavby. Dnes ale nestaví – sbírá a analyzuje data o realitním trhu. Jako jednatel společnosti Flat Zone ukazuje developerům, bankám i investorům, že budoucnost realit leží v chytrém nakládání s informacemi.

„Už odmalička jsem byl v nemovitostech, ale našel jsem si v nich vlastní cestu. Nejsou to stavby samotné, ale data v nich,“ říká v podcastu BrandStories. S Flat Zone vytvořil unikátní platformu, která kombinuje startupový mindset a detailní znalost realitního trhu.

Firma začínala jako interní projekt developerské skupiny Trigema, kde sbírali data do excelových tabulek. Postupně se z toho stal samostatný produkt, na kterém dnes pracuje třicetičlenný tým. Flat Zone denně stahuje data z více než 1 500 webů developerů a k tomu přidává i informace z katastru, stavebních úřadů či inzertních portálů.

Soural zdůrazňuje, že kvalita a detail dat jsou klíčové: „Na trhu jsou levné cenové údaje z katastru, ale ty neobsahují žádné detaily. My investujeme miliony ročně, abychom měli přístup k nejdražším a nejkomplexnějším formátům, a ty následně čistíme a analyzujeme.“

Z dat Flat Zone čerpají developeři při nastavování cen, banky při schvalování hypoték, pojišťovny při oceňování majetku i běžní lidé, kteří si mohou přes platformu hlídat hodnotu své nemovitosti. Podle Sourala jsou to právě správně uchopená data, která rozhodují o tom, jestli projekt uspěje, nebo zůstane ležet.

Do budoucna chce Flat Zone s pomocí umělé inteligence procesy ještě víc automatizovat – aby developer mohl jednoduše zadat požadavek a algoritmus mu během chvíle vyhodnotil, jak nastavit projekt co nejziskověji.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč se ceny nabízených a skutečně prodaných bytů liší jen o 1–2 %, ale v krizi může rozdíl dramaticky narůst.
  • Jak Flat Zone pomohl developerům změnit parametry projektů a tím zvýšit jejich prodejnost.
  • Jaké trendy čekají český realitní trh – od digitalizace až po tiny living.

Epizody 123 epizod

Okamžité platby bereme jako samozřejmost. V eurozóně je ale teprve zavádí, říká šéf inovací Air Bank

Podle letošní analýzy Mastercard patří Česko mezi pět nejvyspělejších zemí Evropy v digitalizaci plateb. Skoro polovina Čechů dnes platí digitální kartou v mobilu nebo chytrých hodinkách. Kořeny podle Jiřího Suchého, ředitele divize Produkt a inovace Air Bank, sahají až do doby, kdy k nám na trh vstoupily Air Bank a mBank jako první čistě digitální banky. „Všichni jsme zvyklí, že informace máme okamžitě k dispozici, všechny platby se vyřeší okamžitě, všechno funguje hned. To zdaleka není standard,“ popisuje Suchý s tím, že třeba okamžité platby se v eurozóně teprve zavádí.

Udržet tenhle náskok podle něj znamená balancovat mezi dvěma protichůdnými světy – bankovnictví je z podstaty přísně regulované a konzervativní, zatímco klienti čekají rychlost a dostupnost v reálném čase. Air Bank byla také první bankou, která umožnila vyřídit celou hypotéku přímo v mobilu, a chystá se do roka nabídnout kompletní škálu investičních produktů na jednom místě. Vedle toho pracuje na chytrém hlasovém asistentovi poháněném umělou inteligencí. „Ten by měl pomoci klientům se zorientovat v nabídce služeb, aniž by třeba museli procházet menu aplikace,“ doplňuje Suchý.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak Air Bank od počátku nastavila standard digitálního bankovnictví v Česku.
  • Jak se změnilo chování klientů. Před pěti lety otevíralo aplikaci denně kolem 10 % aktivních klientů, dnes je to 30–40 %.
  • Proč se jedna z bankovních inovací minula účinkem a nikdy se neujala.

Z oleje z restaurací dělají palivo do letadel. Šetříme tisíce tun CO2, říká šéf Trafin Oil

Trafin Oil vykupuje použitý kuchyňský olej z gastronomických provozů a domácností a recykluje ho na surovinu pro výrobu paliv do aut i letadel. Firma dnes zpracuje až 20 000 tun oleje ročně, spolupracuje s více než 41 000 aktivními dodavateli v Česku, Polsku a na Slovensku. „Jsme v top 5 v Evropě, možná ve světě v top 10 mezi firmami, které tohle dělají, a jsme významným hráčem na biopalivářském trhu,“ popisuje zakladatel a ředitel firmy Jan Hába.

O vykoupenou surovinu mají zájem i velké petrochemické společnosti, které Hábovi nabízely kapitálový vstup výměnou za dlouhodobé zajištění dodávek. Odmítl, protože se obával, že to firmu zpomalí. Podobně nekompromisní byl i v krizi, kdy se propadl trh s biopalivy – společnost tehdy musela propustit desítky lidí napříč třemi zeměmi. „Extrémně to ale nakonec firmu ozdravilo, zjednodušilo, zrychlilo a teď roste ještě více,“ popisuje Hába. Podle interních výpočtů společnosti odpovídá environmentální přínos recyklace použitých kuchyňských olejů úspoře přibližně 50–60 tisíc tun emisí CO₂ ročně.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak vypadá cesta použitého oleje z fritézy až do nádrže letadla.
  • Proč Trafin Oil odmítl nabídky kapitálového vstupu od velkých petrochemických firem.
  • Jak se firmě daří (a nedaří) naučit třídit použitý olej i běžné domácnosti přes projekt Třídím olej.

Dřívější diagnóza, další roky bez příznaků. Česká metoda mění boj s Alzheimerem

Počet lidí s Alzheimerovou nemocí v Česku i ve světě rychle roste a včasná diagnóza rozhoduje o tom, jestli pacient stihne začít brát léky, které nemoc zpomalují, včas. „Pokud se bavíme o České republice, tak zde se odhaduje, že v současné době může být 180 000 pacientů s demencí. Pro představu: je to, jako kdybyste sečetli počet obyvatel Pardubic a Hradce. Anebo počet Martinů v České republice,“ popisuje neurolog Jiří Cerman z Fakultní nemocnice Motol. Nové léky sice dokážou nemoc zpomalit, fungují ale jen u části pacientů a jejich nasazení vyžaduje přesné potvrzení, že se v mozku skutečně nachází bílkovina beta-amyloid, která nemoc spouští.

Právě na to se zaměřuje NeuronaPad, nová diagnostická metoda společnosti Neurona Lab. Na rozdíl od současné praxe, kdy vyšetření řekne jen to, zda je pacient pozitivní nebo negativní, umí nová metoda určit i množství a umístění amyloidu v mozku. „Takové vyšetření tady momentálně není k dispozici a znamená průlom v diagnostice a případně i terapii pacienta, umožňuje totiž individualizovat péči o pacienta s Alzheimerovou nemocí,“ vysvětluje ředitel Neurona Lab Jan Pavlík. Firma navíc vyvíjí i mobilní aplikaci Terrapino, která má pomoci odhalit rizikové příznaky ještě dřív, než pacient dorazí k lékaři.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jakou cestou dnes pacient prochází, než dostane definitivní diagnózu Alzheimerovy nemoci.
  • Jak může přesnější diagnostika zkrátit délku léčby a ušetřit náklady celému zdravotnictví.
  • Jaké další projekty Neurona Lab chystá. Od AI detekce mikrokrvácení v mozku po diagnostiku roztroušené sklerózy a Parkinsonovy choroby.

Bývalo tu pár domů, teď na Lipno jezdí milion lidí. Krajina je to hlavní, říká ředitel areálu

Ještě na začátku 90. let bylo Lipno nad Vltavou příhraniční oblastí s rozpadající se infrastrukturou, kde žili hlavně lidé navázaní na přehradu, elektrárnu a pohraniční stráž. Dnes sem každoročně míří až milion návštěvníků. Za touto proměnou stojí mimo jiné rodinná skupina Kratochvílů a Krupauerů, která tam podniká už přes třicet let. „Nemáme moře ani nejvyšší hory, ale máme divočinu a neobjevený cyklistický ráj,“ říká generální ředitel rodinného areálu Lipno Matěj Kratochvíl v podcastu BrandStories.

Skupina dnes provozuje Skiareál Lipno, Stezku korunami stromů, dětský areál Království lesa, cukrárnu Povidloň i vlastní řeznictví. „Lipno je pro mě životní příběh, který se promítá celým mým životem relativně silně,“ říká Matěj Kratochvíl, který část dětství strávil na Lipně jako vodní skaut, dnes tu bydlí trvale, a i proto mu nejde jen o turismus. Součástí areálu je třeba Farma Lipno, která spásáním luk vrací do krajiny původní šumavský biotop.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč Lipno nad Vltavou jako jedna z mála obcí v regionu trvale roste a demograficky mládne.
  • Co je projekt KolemKolem a jak funguje unikátní SOS Svoz pro cyklisty v nouzi.
  • Proč sází na lokální suroviny, mají vlastní farmu i cukrárnu a razí krátkou cestu od pole na talíř.

Dluhopis může být riskantnější než akcie. Kde lidé při výběru investic podle Jet Investment chybují?

Česká investiční scéna roste, ale roste správně? Jan Brávek, obchodní ředitel Jet Investment, patří k těm, kteří na český investiční trh koukají bez příkras: „Jsou na něm produkty, které si vaše peníze nezaslouží, a jsou jich tu spousty,“ říká. Jet Investment je jedna z největších středoevropských private equity skupin, za tři dekády prošla přes čtyřicet průmyslových projektů a dnes spravuje fondy od private equity přes venture kapitál až po nemovitosti.

Brávek otevřeně mluví o tom, proč je dluhopis někdy riskantnější než akcie, proč na energetiku vsadili už v roce 2018 a jak poznat, že vám někdo podsouvá nesplnitelný slib. „Pokud vám někdo nabízí vysoký výnos, nízké riziko a likviditu zároveň, tak buď neví, co dělá, nebo vám lže,“ říká bez okolků. Klíčem k úspěchu podle něj není jen dobře koupit, ale vědět předem, co s firmou uděláte.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč investoři v Česku špatně chápou rozdíl mezi equitou a dluhem a proč na tom mohou prodělat.
  • Jak vypadá ideální investor pro Jet Investment a co tento fond odlišuje od průměrného fondu.
  • Co chystá Jet Investment do budoucna a proč uvažuje o spojení všech produktů do jednoho.
czechcrunch-brandstories
Nahlížíme do zákulisí značek a odkrýváme příběhy lidí, kteří je vytvářejí. Povídáme si o know-how, produktech, důležitých milnících firem i brandů a zajímají nás klíčoví lidé, týmy a jejich synergie. Podcast vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných značek. Moderují Tereza Šťastná, Míša Raková a Sara Polak.
Míša Raková
Sara Polak
Tereza Šťastná

Míša Raková, Sara Polak, Tereza Šťastná • tvůrci podcastu BrandStories