BrandStories

Data prodávají byty rychleji a za víc, říká Vít Soural z Flat Zone o developerských projektech

Partnerem podcastu je Flat Zone

Vít Soural vyrostl doslova mezi cihlami. Pochází z developerské rodiny a už od dětství místo družiny chodil na stavby. Dnes ale nestaví – sbírá a analyzuje data o realitním trhu. Jako jednatel společnosti Flat Zone ukazuje developerům, bankám i investorům, že budoucnost realit leží v chytrém nakládání s informacemi.

„Už odmalička jsem byl v nemovitostech, ale našel jsem si v nich vlastní cestu. Nejsou to stavby samotné, ale data v nich,“ říká v podcastu BrandStories. S Flat Zone vytvořil unikátní platformu, která kombinuje startupový mindset a detailní znalost realitního trhu.

Firma začínala jako interní projekt developerské skupiny Trigema, kde sbírali data do excelových tabulek. Postupně se z toho stal samostatný produkt, na kterém dnes pracuje třicetičlenný tým. Flat Zone denně stahuje data z více než 1 500 webů developerů a k tomu přidává i informace z katastru, stavebních úřadů či inzertních portálů.

Soural zdůrazňuje, že kvalita a detail dat jsou klíčové: „Na trhu jsou levné cenové údaje z katastru, ale ty neobsahují žádné detaily. My investujeme miliony ročně, abychom měli přístup k nejdražším a nejkomplexnějším formátům, a ty následně čistíme a analyzujeme.“

Z dat Flat Zone čerpají developeři při nastavování cen, banky při schvalování hypoték, pojišťovny při oceňování majetku i běžní lidé, kteří si mohou přes platformu hlídat hodnotu své nemovitosti. Podle Sourala jsou to právě správně uchopená data, která rozhodují o tom, jestli projekt uspěje, nebo zůstane ležet.

Do budoucna chce Flat Zone s pomocí umělé inteligence procesy ještě víc automatizovat – aby developer mohl jednoduše zadat požadavek a algoritmus mu během chvíle vyhodnotil, jak nastavit projekt co nejziskověji.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč se ceny nabízených a skutečně prodaných bytů liší jen o 1–2 %, ale v krizi může rozdíl dramaticky narůst.
  • Jak Flat Zone pomohl developerům změnit parametry projektů a tím zvýšit jejich prodejnost.
  • Jaké trendy čekají český realitní trh – od digitalizace až po tiny living.

Epizody 120 epizod

Bývalo tu pár domů, teď na Lipno jezdí milion lidí. Krajina je to hlavní, říká ředitel areálu

Ještě na začátku 90. let bylo Lipno nad Vltavou příhraniční oblastí s rozpadající se infrastrukturou, kde žili hlavně lidé navázaní na přehradu, elektrárnu a pohraniční stráž. Dnes sem každoročně míří až milion návštěvníků. Za touto proměnou stojí mimo jiné rodinná skupina Kratochvílů a Krupauerů, která tam podniká už přes třicet let. „Nemáme moře ani nejvyšší hory, ale máme divočinu a neobjevený cyklistický ráj,“ říká generální ředitel rodinného areálu Lipno Matěj Kratochvíl v podcastu BrandStories.

Skupina dnes provozuje Skiareál Lipno, Stezku korunami stromů, dětský areál Království lesa, cukrárnu Povidloň i vlastní řeznictví. „Lipno je pro mě životní příběh, který se promítá celým mým životem relativně silně,“ říká Matěj Kratochvíl, který část dětství strávil na Lipně jako vodní skaut, dnes tu bydlí trvale, a i proto mu nejde jen o turismus. Součástí areálu je třeba Farma Lipno, která spásáním luk vrací do krajiny původní šumavský biotop.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč Lipno nad Vltavou jako jedna z mála obcí v regionu trvale roste a demograficky mládne.
  • Co je projekt KolemKolem a jak funguje unikátní SOS Svoz pro cyklisty v nouzi.
  • Proč sází na lokální suroviny, mají vlastní farmu i cukrárnu a razí krátkou cestu od pole na talíř.

Dluhopis může být riskantnější než akcie. Kde lidé při výběru investic podle Jet Investment chybují?

Česká investiční scéna roste, ale roste správně? Jan Brávek, obchodní ředitel Jet Investment, patří k těm, kteří na český investiční trh koukají bez příkras: „Jsou na něm produkty, které si vaše peníze nezaslouží, a jsou jich tu spousty,“ říká. Jet Investment je jedna z největších středoevropských private equity skupin, za tři dekády prošla přes čtyřicet průmyslových projektů a dnes spravuje fondy od private equity přes venture kapitál až po nemovitosti.

Brávek otevřeně mluví o tom, proč je dluhopis někdy riskantnější než akcie, proč na energetiku vsadili už v roce 2018 a jak poznat, že vám někdo podsouvá nesplnitelný slib. „Pokud vám někdo nabízí vysoký výnos, nízké riziko a likviditu zároveň, tak buď neví, co dělá, nebo vám lže,“ říká bez okolků. Klíčem k úspěchu podle něj není jen dobře koupit, ale vědět předem, co s firmou uděláte.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč investoři v Česku špatně chápou rozdíl mezi equitou a dluhem a proč na tom mohou prodělat.
  • Jak vypadá ideální investor pro Jet Investment a co tento fond odlišuje od průměrného fondu.
  • Co chystá Jet Investment do budoucna a proč uvažuje o spojení všech produktů do jednoho.

Employer branding není jen o sítích. Jde o matematiku a návratnost investice, říká Michal Kosař

Employer branding má pověst něčeho těžko měřitelného. Michal Kosař, zakladatel agentury Semicolon a sdružení odborníků Employer Branding Czech Community, s tímto tvrzením ale nesouhlasí. „Není to jen problematika HR. Je to nástroj, který pomůže firmě růst a vytvářet zisk,“ tvrdí. Z desítek kampaní si spočítal, kolik průměrně stojí přesvědčit jednoho člověka, aby vůbec zvážil, jestli vám má poslat životopis. U běžných pozic se částka pohybuje průměrně kolem 3 500 korun, u IT pozic pak 4 500 korun na hlavu. „Jakmile máte taková data, velmi rychle zjistíte, kolik by stálo změnit váš brand jako zaměstnavatele,“ dodává v podcastu BrandStories.

Firmy podle Kosaře dělají zásadní chybu, když do employer brandingu investují až ve chvíli, kdy zoufale shánějí lidi. „Kdybych půl roku předtím s těmi lidmi nějak komunikoval, vysvětloval jim, kdo jsme, budu mít mnohem lepší výtěžnost. To je naprosto logické,“ říká. A varuje před dalším mýtem: autenticita neznamená vyfotit zaměstnance u kafe. „Všechno, co jde ven, má být řízeno. I autenticita s mírou a s odborností.“

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč by employer branding měl být na stole u CEO, ne jen na HR oddělení.
  • Proč firma o pěti lidech potřebuje employer branding stejně jako velký korporát.
  • Že investovat do employer brandingu ve chvíli, kdy je kandidátů na trhu zdánlivě dost, se vyplatí víc než čekat na krizi.

Dát načančaný talíř na Instagram nestačí. Šéfkuchař Karlínské HolKy ví, co táhne lidi do restaurace

Karlínská HolKa je moderní česká restaurace u řeky v Karlíně. Kuchyně se inspiruje recepty Magdaleny Dobromily Rettigové, ale ty zde dostávají moderní podobu. Jitrnice v pivním těstíčku, tatarák z hovězího srdce nebo pošírovaná treska s karamelizovanými ořechy – to je jen malý výčet toho, na čem si zde můžou hosté pochutnat. Vratislav Oehm, šéfkuchař a spolumajitel podniku, začínal v Obecním domě krájením knedlíků a postupně se dopracoval k vlastní restauraci. „Měli jsme naivní představu, že si otevřeme hospodu a všichni nám utrhnou ruce. Ono to ale tak nebylo. To, co máme dnes, je výsledkem tříleté práce,“ říká v podcastu.

„Byl jsem jeden z těch egoistických šéfkuchařů, co si mysleli, že když mám hezký Instagram, tak to stačí. Nestačí,“ přiznává dnes otevřeně. Teď sází na originální kuchyň, ale i věrnostní programy, losování celoročních obědů zdarma nebo grilovačky pro dvě stě lidí pod širým nebem uprostřed Prahy. A varuje před dalším mýtem gastra: úspěch šéfkuchaře není přenositelný. „Kdybys toho člověka dal na jiné místo, mohl by shořet jako papír.“

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak covid Vratislava Oehma dočasně vyřadil z gastra a proč se tam vrátil s ještě větší chutí.
  • Proč podle něj kuchaři patří mezi největší egoisty a jak s tím pracuje při skládání týmu.
  • Co host vnímá víc než jídlo samotné a proč se právě kvůli pocitům nejčastěji vrací.

Tepelné čerpadlo? V pasivním domě nedává smysl, říká šéf Fenix Group. Firma vsadila na baterie

Fenix Group je česká rodinná firma, která začínala v roce 1990 v bývalých ruských kasárnách na Moravě a dnes vyváží elektrické topné systémy do více než 70 zemí světa. „Vyhříváme fotbalové stadiony nebo ragbyová hřiště ve Francii, chráníme vinice před mrazem, máme systémy v rodinných domech i průmyslových areálech,“ říká Kateřina Jezerská, která firmu vede po boku bratra Cyrila Svozila jako druhá generace. Dnes skupina čítá 12 firem v osmi evropských zemích a vedle panelů a podlahového vytápění stále více sází na bateriová úložiště jako cestu k fungující domácí energetice.

Cyril Svozil se přitom nebojí jít proti proudu. Tepelné čerpadlo, dnes masivně propagované jako ideální volba pro rodinné domy, podle něj do nízkoenergetických a pasivních staveb nepatří. „Investice do čerpadla s tím, že ji za 15 let budete opakovat, nikdy nebude dávat smysl oproti výrazně nižší vstupní investici do našich systémů. A provozní náklady jsou prakticky stejné,“ říká v podcastu BrandStories. Baterie pak podle něj nejsou jen doplněk k fotovoltaice, ale chytrá zařízení s vlastním algoritmem, který tři roky vyvíjeli s týmem ČVUT a který umí zákazníkům optimalizovat nákup i prodej elektřiny včetně využití záporných cen na trhu.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč má elektrické vytápění v ČR horší koeficient než spalování uhlí.
  • Jak chytrá baterie Fenixu optimalizuje spotřebu elektřiny a jeden ze zákazníků díky tomu provozuje dům i dva elektromobily za 55 tisíc korun ročně.
  • Proč jsou podle Cyrila Svozila dotace zlo a jak jedno ministerské prohlášení dokáže zastavit celý trh.
czechcrunch-brandstories
Nahlížíme do zákulisí značek a odkrýváme příběhy lidí, kteří je vytvářejí. Povídáme si o know-how, produktech, důležitých milnících firem i brandů a zajímají nás klíčoví lidé, týmy a jejich synergie. Podcast vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných značek. Moderují Tereza Šťastná, Míša Raková a Sara Polak.
Míša Raková
Sara Polak
Tereza Šťastná

Míša Raková, Sara Polak, Tereza Šťastná • tvůrci podcastu BrandStories