Jsme odolní, ale stát je pomalý. Lidé v pohraničí cítí, že na ně kašle, říká starosta zatopeného Krnova

„Lidé v Krnově jsou neuvěřitelně odolní. Přes všechno, co se letos stalo, si Vánoce nechtějí nechat vzít,“ říká Tomáš Hradil, starosta města, které během zářijových povodní patřilo k nejpostiženějším. V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým mluví o obnově Krnova, pomalé pomoci od státu a problémech pohraničí. Hradil upozorňuje i na nedostatečnou podporu pro firmy a živnostníky.

„Stát by měl zabrat. Bojujeme s odlivem chytrých a šikovných lidí do velkých měst. Lidé v pohraničí mají pocit, že na ně stát dlouhodobě kašle. Jen evropské dotace problémy chudých regionů nevyřešily. Když pak přijde taková povodeň, frustrace ještě narůstá,“ říká mladý starosta, který jinak s Krnovem slaví úspěchy třeba na poli vzdělávání a desegregace.

Co Krnov čeká teď? Jaké je vést město v době povodní a proč ještě nerozdýchal kritiku od některých státních představitelů? A v čem si vzít inspiraci ze sousedního Polska? Poslechněte si celý podcast! 

Atentát Fica radikalizoval. Kulturní války se ještě vyostří, říká slovenský sociolog

Atentát na Roberta Fica, krize ve zdravotnictví, vyhození šéfů předních kulturních institucí, změny v justici, koketování s Ruskem. Slovensko je v hluboké politické krizi, která ovšem nezačala střelbou na premiéra letos v květnu v Handlové. Podle sociologa Dominika Želinského sahá až roku 2018, kdy byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Dál se prohloubila během pandemie covidu a vlády Igora Matoviče. Květnový atentát Roberta Fica radikalizoval, na preference jeho strany Smer ale neměl vliv. „Smer skončil v evropských volbách druhý a od té doby je evidentní, že Robert Fico narazil na strop, kolik lidí dokáže na Slovensku mobilizovat. Voliči jej postupně opouštějí – buď se z nich stávají nevoliči, nebo přecházejí k radikálnějším alternativám, jako je například ultranacionalistické pravicové hnutí Republika. Budeme sledovat další vyostření kulturních válek,“ předpovídá sociolog Želinský v podcastu Crunch.

Jaké trhliny se objevují ve vládní koalici? Budou na Slovensku předčasné volby – a získal by v nich Robert Fico? Jak moc je společnost na Slovensku rozdělená – a je mezi oběma tábory ještě možný konstruktivní dialog? A jakou roli hrají v řešení krize slovenská média?

Poslechněte si celý podcast!

V diplomacii jsem svobodomyslná. Asad už musel Rusy namíchnout, říká bývalá velvyslankyně v Sýrii

Eva Filipi působila jako velvyslankyně Česka v Damašku celých 13 let – během občanské války zastupovala i zájmy USA, které podobně jako jiné západní státy Sýrii na protest proti režimu Bašára Asada opustily. Filipi, která má více než třicetiletou zkušenost s diplomacií na Blízkém východě, se vyjadřuje kriticky k politice založené na „exportu demokracie“ a ideologii.

„Jsme středně velká země s řadou šikovných diplomatů, měli bychom si vytipovat pár oblastí, kde mohou působit, a nehrát si na to, že Česká republika bude překreslovat Saúdskou Arábii, Čínu, Putina. S nepřítelem je lepší jednat – neznalost jeho záměrů omezuje naše možnosti situaci ovlivnit,“ říká specialistka na česko-arabské vztahy.

Překotný konec diktatury Bašára Asada a nástup islamistů ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám přisuzuje možné dohodě mezi Tureckem a Ruskem, dosud velkým spojencem Asada. „Asad už musel Rusy namíchnout, stejně jako i Íránce. Nikdy plně nesympatizoval s Íránem a jeho šíitským státním uspořádáním, Sýrie je přece jen sekulární stát,“ připomíná Filipi.

Ohledně nástupu nové syrské vlády vedené islamistickým hnutím Abú Muhammada Džúláního (nyní známý jako Ahmad Šara) je skeptická. Ačkoli se Džulání snaží prezentovat HTS jako umírněnou sílu, která respektuje všechny komunity a etnika, Filipi má pochybnosti o jeho upřímnosti. „Některé části společnosti to nepochybně vítají, většina lidí však neví, co očekávat. Osmdesát procent Syřanů chce jíst a žít normální život, politika jim je šumák,“ říká Filipi.

Skutečně udělovala víza prominentům Asadova režimu? Do jaké míry může diplomat zjistit „pravdu“ o dění v zemi, kde působí? Jak média ovlivňují vnímání mezinárodních konfliktů? A jaká je budoucnost Sýrie po pádu Asadova režimu?

Poslechněte si celý podcast!

Juchelka: Důchodovou reformou jsme vystrašili společnost, že budeme hrozně chudí. To odmítám

Stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO, poslanec Aleš Juchelka, se netají tím, že nedávno schválená důchodová reforma je pro něj nepřijatelná. Pokud by se příští rok ministrem skutečně stal (jak tomu aktuální preference ANO naznačují), hlavní parametry reformy zruší.

Vadí mu zejména snižování valorizací a prodlužování věku odchodu do důchodu. „Budu chtít vrátit řádné valorizace na úroveň odpovídající polovině růstu reálných mezd a inflace. Mám pocit, že pokud je budeme krátit, tak lidé budou padat,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Argumentuje, že Česko má v porovnání s EU rezervy ve výdajích na důchody a že se zbytečně straší veřejnost. Kde ale příjmy do štědřejšího důchodového systému vzít? Juchelka věří zejména v budoucí hospodářský růst a znovuzavedení EET. 

Proč nesouhlasí se zvýšením koncesionářských poplatků a jaký model financování ČT a ČRo navrhuje?  Jak hodnotí výroky Andreje Babiše týkající se duševního zdraví premiéra? A proč může být opozice občas nekonstruktivní? 

Poslechněte si celý podcast.

Ukončit „strejcokracii“ a zavést školné na VŠ. Mladý politik ODS volá po revoluci ve straně

Radim Ivan, člen ODS, ostravský místostarosta a zakladatel iniciativy Česko Plus, prosazuje na první pohled odvážné a kontroverzní reformy, které zahrnují třeba zavedení školného, poplatků u lékaře a zrušení průběžného důchodového systému. V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým se netají tím, že jeho vize je „tvrdá, drsná a extrémní“. Argumentuje, že je lepší začít s radikálními návrhy a postupně ustupovat, než se ve SPOLU utopit v „nemastných, neslaných proklamacích“.

Právě současný kompromisní modus operandi vládní koalice podle něj vede k nespokojenosti voličů všech zúčastněných stran. Mladý ambiciózní politik se domnívá, že klíčem k úspěchu SPOLU v příštích volbách je představit nové, populární tváře a oslovit specifické komunity voličů, například podnikatele nebo příznivce kryptoměn. „Líbilo by se mi, kdyby naší tváří byl třeba ekonom Dominik Stroukal,“ uvádí příklad. V podcastu komentuje také „strejcokracii“ uvnitř ODS a vyzývá k větší profesionalizaci.

Je radikální program Česko Plus reálnou alternativou pro ODS a koalici SPOLU? Dokáže Radim Ivan z pozice začínajícího regionálního politika přesvědčit voliče o svých vizích? A jaká podle něj bude budoucnost ODS s Petrem Fialou v čele?

Poslechněte si celý podcast.