Zakázali jsme si slovo konkurence, říkají Luboš Müller a Pavel Csank o budoucnosti inovací

V nejnovějším díle podcastu BrandStories se představují dva vizionáři Luboš Müller z TTC a Pavel Csank z Brain Connect, kteří sdílejí pohled na budoucnost inovací v České republice. Oba hosté se věnují budování platformy, která má ambice změnit českou ekonomiku prostřednictvím dlouhodobých technologických inovací.

Pavel Csank se zaměřuje na disruptivní inovace, které mají potenciál radikálně změnit pravidla hry. Podle něj je klíčové, aby se firmy neorientovaly pouze na krátkodobý zisk, ale začaly myslet na dlouhodobý rozvoj. „Pokud firma nezačne přemýšlet o budoucnosti, začne zaostávat,“ říká Pavel Csank o výzvách, kterým čelí moderní podnikání.

Luboš Müller souhlasí s tím, že je důležité se vrátit k inovacím a „hravému“ přístupu, který stimuluje kreativitu. „Vytvořili jsme platformu, kde můžeme znovu začít přemýšlet o dlouhodobém rozvoji, inovacích, které opravdu mění trhy,“ popisuje.

Společně se zaměřují na projekt Brain Connect, který má za cíl být centrem pro inovační spolupráci mezi technologickými firmami. Tento projekt si klade za cíl vytvořit prostor pro dlouhodobý rozvoj v oblastech, jako je energetika a umělá inteligence, kde vidí obrovský potenciál pro české firmy. „Inovace musí být propojené s praxí a konkrétními projekty,“ dodává Csank.

Hosté také mluví o výzvách při budování takovéto platformy, zejména o nutnosti odstranit bariéry mezi konkurenty a vytvořit prostředí, kde firmy mohou otevřeně spolupracovat. „V malém trhu, jako je Česká republika, spolupráce znamená úspěch. My jsme si zakázali slovo konkurence,“ uzavírá Müller.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak inovační platformy mění pravidla podnikání.
• Co čeká Českou republiku v oblasti energetiky a AI.
• Jak propojit veřejný a soukromý sektor pro efektivní inovace.

Data prodávají byty rychleji a za víc, říká Vít Soural z Flat Zone o developerských projektech

Vít Soural vyrostl doslova mezi cihlami. Pochází z developerské rodiny a už od dětství místo družiny chodil na stavby. Dnes ale nestaví – sbírá a analyzuje data o realitním trhu. Jako jednatel společnosti Flat Zone ukazuje developerům, bankám i investorům, že budoucnost realit leží v chytrém nakládání s informacemi.

„Už odmalička jsem byl v nemovitostech, ale našel jsem si v nich vlastní cestu. Nejsou to stavby samotné, ale data v nich,“ říká v podcastu BrandStories. S Flat Zone vytvořil unikátní platformu, která kombinuje startupový mindset a detailní znalost realitního trhu.

Firma začínala jako interní projekt developerské skupiny Trigema, kde sbírali data do excelových tabulek. Postupně se z toho stal samostatný produkt, na kterém dnes pracuje třicetičlenný tým. Flat Zone denně stahuje data z více než 1 500 webů developerů a k tomu přidává i informace z katastru, stavebních úřadů či inzertních portálů.

Soural zdůrazňuje, že kvalita a detail dat jsou klíčové: „Na trhu jsou levné cenové údaje z katastru, ale ty neobsahují žádné detaily. My investujeme miliony ročně, abychom měli přístup k nejdražším a nejkomplexnějším formátům, a ty následně čistíme a analyzujeme.“

Z dat Flat Zone čerpají developeři při nastavování cen, banky při schvalování hypoték, pojišťovny při oceňování majetku i běžní lidé, kteří si mohou přes platformu hlídat hodnotu své nemovitosti. Podle Sourala jsou to právě správně uchopená data, která rozhodují o tom, jestli projekt uspěje, nebo zůstane ležet.

Do budoucna chce Flat Zone s pomocí umělé inteligence procesy ještě víc automatizovat – aby developer mohl jednoduše zadat požadavek a algoritmus mu během chvíle vyhodnotil, jak nastavit projekt co nejziskověji.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč se ceny nabízených a skutečně prodaných bytů liší jen o 1–2 %, ale v krizi může rozdíl dramaticky narůst.
• Jak Flat Zone pomohl developerům změnit parametry projektů a tím zvýšit jejich prodejnost.
• Jaké trendy čekají český realitní trh – od digitalizace až po tiny living.

Investovat je jako čistit si zuby. Zdravá rutina, říkají Lenka Nekvapilová a Honza Hlavsa ze skupiny Direct

Investování nemusí být složité ani nedostupné. V novém díle podcastu BrandStories o tom mluví Lenka Nekvapilová a Honza Hlavsa ze skupiny Direct, kteří ukazují, že investice se dají vnímat jako každodenní návyk. „Každý den si vyčistím zuby a stejně tak bych měl jednou za měsíc přemýšlet o tom, kam investovat svoje peníze,“ vysvětluje Hlavsa.

Společně probírají dva přístupy – aktivně a pasivně spravované fondy. Pasivní fondy sledují vývoj trhu a stojí na jednoduchosti a nízkých nákladech, aktivní sází na zkušené portfolio manažery, kteří hledají cesty, jak trh překonat. „Fond kvalifikovaných investorů dovoluje investovat do příběhů firem, podpořit ekonomiku nebo třeba umění,“ říká Nekvapilová.

Řeč přijde i na to, co je vhodné pro začátečníky a co pro pokročilé. Kolektivní fondy jsou přístupné těm, kdo chtějí investovat menší částky, zatímco do fondů kvalifikovaných investorů vstupují ti, kteří mají větší kapitál a chuť podílet se na konkrétních projektech. „Já bych vstoupila do fondu kvalifikovaných investorů někde na částce tři až pět milionů korun,“ dodává Nekvapilová.

Oba hosté zároveň boří časté mýty. První, že na investování člověk potřebuje vysoké částky. Druhý, že je investování příliš složité. „Tohle je pořád zakořeněné v českém mindsetu. Stavebko, spořicí účet, vkladní knížka. Ale dnes už začíná vyrůstat generace, která vnímá, že má smysl podstoupit i nějaké riziko,“ doplňuje Hlavsa.

Nekvapilová i Hlavsa se také shodují, že aktivní a pasivní fondy se nevylučují. Naopak – mohou být součástí jednoho portfolia. „Já sama mám v portfoliu zastoupené jak ETF, tak aktivně spravované fondy,“ podotýká Nekvapilová.

V podcastu se také dozvíte:

• jaký je rozdíl mezi aktivně a pasivně spravovaným fondem
• proč je důležité začít investovat i s menšími částkami
• jaké nové příležitosti nabízejí fondy kvalifikovaných investorů

Shoptet mám vytetovaný a nejsem sám, říká marketér Ivo Mrena o špičce české e-commerce

Marketingový ředitel Shoptetu Ivo Mrena má logo firmy vytetované na ruce. Ne proto, že by chtěl šokovat, ale protože značce hluboce věří. A není sám. „Tetovaných nás je ve firmě víc. Vzniklo to spontánně, na večírku. Ukazuje to ale, jak moc tu značku bereme vážně,“ říká v podcastu BrandStories.

Shoptet je největší e-commerce platformou v Česku a na Slovensku, která obsluhuje přes 44 tisíc klientů – od jednotlivců až po firmy s miliardovým obratem. „Před pěti lety nás zákazníci vnímali jako ideální startovací řešení. Dnes už ale víme, že s námi můžou růst dál. I proto jsme vytvořili Shoptet Premium,“ říká Mrena.

V rozhovoru popisuje, jak Shoptet redefinoval svou pozici na trhu, proč věří ve vlastní marketingový tým o 28 lidech a jak firma v praxi využívá umělou inteligenci. „Zkouším si i vlastní nápady – vytvořil jsem vedlejší e-shop čistě pomocí umělé inteligence, jen tak, pro zábavu. Ale i to člověka naučí, co všechno naši klienti řeší,“ říká.

Kromě vedení marketingu měl Mrena na starosti i slovenskou pobočku a ví přesně, čím si klienti procházejí: „Sám jsem měl sedm let vlastní e-shop a kamennou prodejnu. Ráno jsem balil balíky, večer dělal účetnictví. A přesně to samé dnes zažívá velká část našich klientů.“

Podcast uzavírá pozvánkou na největší českou e-commerce událost Reshoper, kterou Shoptet pořádá a částečně i produkuje in-house. „Je to srdcovka. Chceme, aby to byla oslava podnikání, kde si lidé opravdu sednou a otevřeně sdílí, co řeší,“ dodává Mrena.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč Shoptet vznikl jako „all-in-one commerce solution“.
• Jaká změna čeká Reshoper a proč má letos být jiný než dřív.
• Proč musí každý nový markeťák ve firmě založit vlastní e-shop.

Investování pomocí aplikace je jednodušší než kdy dřív, říká Petr Žabža z Air Bank

Petr Žabža z Air Bank se v novém díle BrandStories věnuje hlavním bariérám, které brání Čechům v investování. Jedním z důvodů je podle něj historický vztah k penězům, kdy je pro nás přirozenější peníze spíše spořit, než je investovat. „Investování je o odkládání peněz na dlouhou dobu, což není úplně intuitivní,“ vysvětluje.

Data Eurostatu uvádějí, že Češi jsou v rámci EU největšími spořiči. Podle Petra Žabži zůstává investování pro mnoho lidí stále neznámou a děsí je složitost produktů. „Snažíme se to v Air Bank zjednodušit. Investiční produkty už nejsou tak složité, jak bývaly,“ říká.

Jednoduchým řešením jsou například podílové fondy nebo ETF. Investování podle něj neznamená sázet vše na jednu kartu, ale spíše diverzifikovat, což výrazně snižuje riziko.

Podle Žabži je nejdůležitější mít cíl. Ať už jde o vytvoření finanční rezervy, nebo zajištění na důchod. „Bez cíle to nemá smysl, člověk musí vědět, proč investuje,“ zdůrazňuje.

V podcastu také mluví o tom, jaké nové technologie – například umělá inteligence a gamifikace – už dnes mění svět investování. A jak Air Bank přispívá k tomu, aby bylo investování přístupné každému. „Cílem je vše zjednodušit, aby to bylo stejně přirozené, jako používání mobilní aplikace nebo platební karty,“ uzavírá Petr.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč je důležité začít investovat co nejdříve.
• Jaký produkt je ideální pro začátečníky.
• Jak digitalizace mění investování a jaké trendy nás čekají v budoucnu.