Google zaspal, Česko je mi malé. Kateřina Havrlant o testosteronu v investování i sbírce videoartu

Po 14 letech ve zlaté kleci Googlu, kde se propracovala na vysoké pozice, se Kateřina Havrlant rozhodla pro radikální změnu. Covidové vyhoření a přehnaná byrokracie ji přiměly opustit korporátní svět a naplno se věnovat andělskému investování a umění. To už sice trvá pár let, ale… „Stále mám pocit, že Česká republika je pro mě trošku malá, takže musím pracovat venku a vyjíždět,“ říká v nejnovější epizodě podcastu Money Maker.

Jak se žije globální investorce, která v Česku naráží na „testosteronem řízený“ venture kapitálový svět? A jaké unikátní umělecké kousky skrývá její sbírka, kterou teď poprvé představí veřejnosti v Mánesu? Poslechněte si, proč Google „zaspal“ ve vývoji Gemini, jak ji setkání s Medou Mládkovou inspirovalo k podpoře mladých umělců a proč se odmítá nechat titulovat jako „Kateřina od Jakuba“. O tom všem hovořila Kateřina Havrlant v podcastu Money Maker.

Všude jsme pozdě, ale nikdo tak velký už nevznikne. Zavření CZC nám pomohlo, říká zakladatel Smarty

Známé byznysové pravidlo velí, že není vždy nejdůležitější být první, ale spíš přijít ve správný čas a být vytrvalý. A přesně touto filozofií se řídí i Petr Syrůček. Jeho skupina Smarty čítá desítky obchodů s mobily nebo počítači a spolu s e-shopem letos dosáhne na šestimiliardový obrat. „My jsme přitom skoro vždycky poslední,“ říká se smíchem v aktuální epizodě podcastu Money Maker. Na mysli má především zavádění produktových a jiných novinek. Jenže zákazníkům to evidentně nevadí, co do velikosti se Syrůčkova skupina pohybuje v první pětce prodejců elektroniky za Alzou a Datartem.

Součástí skupiny Smarty jsou i prémiové prodejny iWant, které se zaměřují na Apple výrobky, společnost také koupila řetězec herních obchodů JRC. Právě této geekovské divizi se daří nad očekávání dobře, protože odpadl jeden významný lokální hráč: CZC. „To nepochybně sehrálo roli,“ vysvětluje Syrůček v Money Makeru.

Jaká byla jeho byznysová cesta? Co mu do podnikání dal Kamil Vacek a s kým dalším se potkal na vysoké škole? Jak přemýšlí o investicích a o budoucnosti své firmy? Proč nikdy nevzal externí peníze? A věnuje se kromě skupiny Smarty ještě něčemu dalšímu? O tom všem jsme si povídali v nejnovějším dílu podcastu Money Maker.

Jemu táta předčítal Buffetta, ona otci radila s akciemi. Jak přemýšlí české investiční naděje?

Jsou mladí, hodně mladí, a už rozhodují o milionech. Lukáš Kružberský je v prváku VŠE a pracuje pro investiční společnost Next Wealth. Veronika Němečková teprve bude maturovat, ale už je členkou investičního výboru fondu J&T NextGen. A přišli do aktuálního vydání podcastu Money Maker Hedge, kde během léta zaskočili za jeho tradiční účastníky Filipa Kejlu a Michala Semotana. „90 procent profesí nahradí nebo zásadně ovlivní umělá inteligence,“ prohlásil ve studiu mimo jiné Kružberský a Němečková jej doplnila: „Je neuvěřitelné, jak i do naší práce AI promlouvá.“

Právě důraz na moderní technologie a na technologické akciové tituly je něco, co asi mladší investorskou generaci odlišuje od té předchozí, kterou jinak reprezentují třeba právě Kejla se Semotanem. Řeč ale byla i o mnoha dalších tématech: Jak se oba mladí nadšenci k investování dostali? Jaké mají studijní plány? Kdy si poprvé koupili cenné papíry? Nebo co říkají na počínání Donalda Trumpa? Poslechněte si další epizodu nového podcastu Money Maker Hedge.

Tento podcast slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji cenných papírů. Investování na kapitálových trzích nese riziko a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Před jakoukoli investicí si proveďte vlastní analýzu nebo se poraďte s licencovaným investičním poradcem.

Z pár stovek udělal miliardy. Jak Češi nenápadně postavili dvě velké IT firmy a pohádkově je prodali

Když Jan Mrázek v roce 1989 ještě před revolucí emigroval do západního Německa, měl v kapse jen pár německých marek a velkou touhu prosadit se v „novém“ světě. Pak se vydal do Kanady, propracoval se do nejvyšších pater velké tamní banky a se dvěma kolegy založil IT společnost Adastra. Právě tu teď po čtvrtstoletí rozvoje prodali. „Je to celkem solidní návratnost,“ usmívá se Jan Mrázek v podcastu Money Maker při vzpomínce na pár korun, se kterými se kdysi do světa vydal.

Většinový podíl v Adastře koupil americký investiční fond Carlyle podle neoficiálních informací za vyšší jednotky miliard korun. Byl to už přitom druhý velký deal, který Jan Mrázek, Jan Červinka a Petr Jech v posledních letech udělali. Nejprve pustili významného investora do svého startupu Ataccama a nakonec to byl spouštěč i pro prodej Adastry, jejíž tržby se pohybují kolem pěti miliard korun. „Věděli jsme, že ji jednou prodáme, ale tohle vše urychlilo,“ popisuje Mrázek.

Jak se bez kontaktů a znalosti jazyka rozjíždí život v Kanadě? Jak si vybudoval dobrou pověst v tamním byznysu a nakonec i díky tomu úspěšně rozjel vlastní firmu? A jakou roli v Mrázkově životě hrají náhody? Do Česka se totiž kdysi vracel jen jako vyslanec jedné z amerických firem, aby vystoupil na konferenci. Nakonec tu našel dva spoluzakladatele, se kterými začali psát příběh Adastry. Proč nikdy nevzali externí investici, jak vyjednávali o prodeji a jak se teď změní jejich životy? O tom všem se bavíme v podcastu Money Maker.

Minulá sezona skončila katastrofou, víme to, říká šéf Sparty. Udělali jsme změny a posily ještě přijdou

Málokdo toho v současné Spartě pamatuje tolik jako on. Když Tomáš Křivda před dvaceti lety přicházel do fotbalového klubu jako stážista, byl zrovna čerstvým majitelem Sparty Daniel Křetínský a spol. Křivda se postupně vypracoval až do role generálního ředitele a zažil se Spartou velké úspěchy, ale také velká zklamání. Přiznává, že takový pád, jaký prožili v loňské sezoně, asi Sparta ve své historii nepamatuje. „Její konec byl katastrofální, udělali jsme proto určité změny,“ popisuje otevřeně v nejnovější epizodě podcastu Money Maker Leaders.

Zatímco před těmi dvaceti lety byl Daniel Křetínský v řízení svého fotbalového klubu velmi aktivní – a zdaleka ne vždy to neslo kýžené ovoce –, dnes už je situace jiná. „Jeho role je aktivní pozorovatel. Chce být informován o dění v klubu a rozhoduje hlavně o těch největších strategických věcech, jako je třeba nový stadion. V běžném denním chodu už není, to je oproti dřívějším letům obrovský rozdíl,“ říká Tomáš Křivda, který v rámci nejužšího vedení klubu spolupracuje především s místopředsedou představenstva Františkem Čuprem a sportovním ředitelem Tomášem Rosickým.

Jaké změny v klubu po loňské neúspěšné sezoně udělali? S jakým rozpočtem Sparta operuje a proč je pro její byznysovou budoucnost i sportovní úspěch zcela klíčový nový stadion? Bylo možné zůstat na Letné? A co generální ředitel Sparty říká na chování některých fanoušků, které se v posledních měsících nejen na tribunách objevilo? O tom všem se bavíme v podcastu Money Maker Leaders.