Umělá inteligence už není experiment. Firmy ji musí začít používat smysluplně, říká manažer Vodafonu

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí práce ve firmách. Podle Dalibora Lukeše, který ve společnosti Vodafone vede segment ICT produktů a služeb pro firemní zákazníky, ji dnes nějakým způsobem využívá většina kancelářských pracovníků. Zásadní ale je, aby firmy věděly, k čemu ji používají. „Nejde jen o to, že máte nástroj. Důležité je vědět, co vám má přinést a jak s ním pracovat,“ říká v podcastu BrandStories Tech.

V rozhovoru mluví o tom, proč podle něj éra experimentů s umělou inteligencí pomalu končí, kde má dnes pro firmy největší přínos a proč se bez práce s daty a změny firemní kultury žádná technologická transformace neobejde. Zároveň ale upozorňuje na nutnost vzdělávání zaměstnanců i na to, že firmy musí myslet na bezpečnost dat a odpovědné používání těchto nástrojů. A představuje platformu SkillUp. „SkillUp by Vodafone Business je platforma, která slouží k tomu, aby uživatelé, které ve firmách máme, AI uměli používat. A nejenom, aby ji uměli používat, ale také věděli, na co a proč ji používají,“ říká Lukeš.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč by firmy měly zaměstnance učit, jak s umělou inteligencí pracovat.
• Kde dnes AI firmám nejčastěji šetří čas v každodenní práci.
• Proč je důležité řešit bezpečnost dat při používání AI nástrojů.

Mýtus levné Číny končí. Jak podle experta skutečně funguje výroba a import zboží z Východu?

Kvalita zboží dovezeného z východní Asie prošla za poslední roky proměnou a podle některých odborníků se pro české firmy otevírají nové možnosti, jak budovat značky s přidanou hodnotou. „Může to být cestou k prémiovým produktům i vyšší marži. Pokud ovšem víte, jak na to,“ vysvětluje Martin Janošík, CEO společnosti SPLY, která se na zajišťování výroby v Číně specializuje. „Třeba oblečení se tam vyrábí už jen to kvalitní, to levné se přesouvá do Indie nebo Bangladéše,“ říká Janošík.

Úspěšný import ale není jen o rychlém vyhledávání dodavatele na internetu, kde narazíte spíše na překupníky než na výrobce. Janošík v podcastu BrandStories detailně popisuje, že klíčem k úspěchu je důkladné prověření továrny a realistické plánování, protože globální logistika má svá úskalí. Upozorňuje, že tento byznys vyžaduje kapitál a trpělivost: „Když zboží objednáte v Německu, máte ho za tři dny. Když ho objednáte v Číně, bude tady za tři měsíce. Proto je ta služba spíš pro střední a větší e-shopy.“

V podcastu se také dozvíte:

• Proč je výroba vlastních produktů (OEM) lepší cestou než pouhé přeprodávání.
• Jaká je realita dopravy – kdy se vyplatí vlak a proč lodě nabírají zpoždění.
• Jak bezpečně rozeznat skutečnou továrnu od prostého překupníka.

Těžba krypta se změnila. Už nestačí počítač v garáži, říkají šéfové 2Bminer

Těžba kryptoměn má u řady lidí nálepku něčeho, k čemu stačí běžný počítač. Jenže dnešní realita je úplně jiná. „Stroj dnes musí být stavěný na to, aby běžel 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,“ vysvětluje v podcastu BrandStories Sebastian Brůcha, CEO společnosti 2Bminer, a popisuje, proč se těžba přesunula do zahraničních datových center a lokalit s přebytkem energie.

Rozhovor se ale dotýká také témat energetiky a ekologie, která jsou s kryptem dlouhodobě spojená. „Ekonomika těžby vás přirozeně tlačí tam, kde je elektřiny nadbytek,“ zaznívá v debatě o tom, proč se mining přesouvá k vodním elektrárnám, ropným věžím nebo odpadní energii.

V podcastu také zazní důvody ke změnám ve vedení společnosti. Zakladatel Jakub Hlavenka vysvětluje, proč se rozhodl předat roli CEO a co obnáší pustit kontrolu nad firmou, kterou budoval od nuly. „Nechtěl jsem čekat na moment, kdy si řeknu, že už je pozdě,“ říká. Nový ředitel Sebastian Brůcha vysvětluje, proč teď není prioritou rychlý růst, ale stabilita a dotažení základů, na kterých firma stojí.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč se dnes těžba kryptoměn bez profesionální infrastruktury nevyplatí.
• Jaké reálné problémy přináší provoz na třech kontinentech.
• Co je nejtěžší na předání role CEO a proč je „nezasahovat“ někdy ta největší výzva.

Brečeli mu do telefonu štěstím. Jak se z partnerství ve Formuli 1 dělá životní zážitek

Sponzoring už dávno není jen logo na mantinelu a Formule 1 není jen o rychlosti. „Je to obří svět, kde o výsledném zážitku rozhodují detaily. Od hotelů a transferů až po nezapomenutelný pocit, kvůli kterému by jiní byli ochotni spořit roky,“ popisuje Štěpán Šára, specialista sponzoringu z Allwyn Česko.

Právě díky unikátnímu duálnímu partnerství – se samotnou Formulí 1 i s týmem McLaren Mastercard Formula 1 Team – se Allwynu otevírají možnosti, ke kterým se běžní fanoušci jinak nedostanou. Štěpán Šára má tak mimo jiné na starosti zážitky, při nichž mohou výherci soutěží českého Allwynu vyrazit přímo na závody F1 nebo se podívat do jinak nepřístupných míst, jako je legendární McLaren Technology Centre. Zažil i situaci, kdy výherci účasti na akci štěstím brečeli.

K exkluzivním výjezdům v rámci jejich spolupráce však patří i náročný proces – tlak, aby vše klaplo na minutu, detailní plánování i řešení krizových situací. „Je to obrovská zodpovědnost,“ přiznává Šára a přidává historku o tom, jak jemu a hostům po závodě uletělo letadlo. „Není to jen zábava. Za vším stojí strašně moc práce,“ shrnuje, proč sponzoring už dávno neznamená jen umístit někam logo.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak se díky zážitkům z motorsportu z fanoušků stávají ambasadoři značky.
• Proč jsou influenceři a soutěže jednou z klíčových součástí partnerství.
• Co všechno obnáší přenést svět Formule 1 – alespoň částečně – blíž k fanouškům v Česku.

Problém není financování bytů, ale čas potřebný na výstavbu. Proč se české projekty rodí celé roky

Český realitní trh dnes neurčují ani tak ceny stavebních prací nebo poptávka, ale délka povolovacích procesů. V novém díle podcastu BrandStories o tom mluví Jakub Vais, majitel a zakladatel developerské skupiny EBM Group a investičního fondu EBM Real Estate SICAV: „U projektu často nevíte, jestli ho začnete stavět za dva roky nebo sedm let. A s tím se velmi špatně pracuje,“ říká. Právě nejistota kolem územních a stavebních řízení podle něj zásadně ovlivňuje, jaké riziko na sebe bere developer i investor.

Z tohoto důvodu fond pracuje s projekty až ve chvíli, kdy mají klíčovou část povolovacího procesu za sebou. „Nechtěli jsme, aby investoři nesli riziko, že se projekt bude dalších pět let jen povolovat,“ vysvětluje Vais. Otevřeně ale mluví i o situacích, kdy se rozhodnutí ukázalo jako chybné. „V jednom projektu jsme prodej zbytečně zpomalili a v následujícím roce jsme neprodali ani jeden dům,“ přiznává. Rozhovor nabízí realistický pohled na development, kde nejde jen o výnos, ale o práci s časem, rizikem a důvěrou.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč je povolování staveb největší slabinou českého developmentu.
• Jaký je rozdíl mezi developerským a výnosovým realitním fondem.
• Jaké parametry musí splnit projekt, aby obstál nejen ekonomicky, ale i z hlediska kvality bydlení.