BrandStories

Po solárním boomu přichází fáze rozumu. Fotovoltaika se učí fungovat chytřeji, říká Lukáš Paur

Fotovoltaika zažívá střízlivění. Po letech rychlého růstu se trh začíná víc zaměřovat na kvalitu, efektivitu a chytrá řešení. V nové epizodě podcastu BrandStories o tom mluví Lukáš Paur ze společnosti E.ON. „Ano, ten boom je pryč. Vracíme se do standardního tržního prostředí,“ říká. Zájem ochladl s poklesem cen energií, řada rychlododavatelů končí. Naopak roste důraz na kvalitu, servis a to, aby elektrárna skutečně dávala konkrétní domácnosti smysl.

Zákazníci dnes podle něj častěji řeší, jak fotovoltaiku chytře zapojit do fungování svého domova. „Ve většině instalací už dnes máme baterii, je to nejefektivnější způsob, jak si vyrobenou energii uchovat,“ vysvětluje Paur, který je ve společnosti E.ON vedoucím energetických řešení pro domácnosti.

Mizí i staré mýty. „Stavět návratnost na tom, že přebytky prodám do sítě, už dnes nefunguje,“ říká. Výkupní ceny šly výrazně dolů a fotovoltaika se proto dimenzuje hlavně na vlastní spotřebu. Stejně tak neplatí, že jde o hračku pro bohaté. „Není to technologie jen pro milionáře a velké vily, ale pro každého, kdo ji umí chytře využít,“ dodává Lukáš Paur.

Nové možnosti přináší sdílení elektřiny a virtuální baterie. „To, co vy vyrobíte a nespotřebujete, můžete poslat třeba rodičům na druhou stranu republiky,“ popisuje Paur. Sám v budoucnu očekává vznik energetických komunit, ve kterých se bude výroba a spotřeba elektřiny propojovat podobně jako dnešní online platformy.

A jak začít, když někdo o fotovoltaice zatím jen uvažuje? Paur doporučuje oslovit zkušeného dodavatele, který přijede, projde spotřebu, možnosti domu i plány do budoucna a řekne otevřeně i to, kdy fotovoltaika smysl nedává. Cílem už podle něj není „mít panely na střeše“, ale nastavit celé řešení tak, aby fungovalo na desítky let dopředu.

V podcastu se také dozvíte:

Jak vypadá dobře navržená fotovoltaika pro rodinný i bytový dům a kdy se investice nevyplatí.
Proč se bez analýzy spotřeby a životního stylu snadno člověk dostane k předimenzované a drahé elektrárně.
Jak se firma E.ON připravuje na dobu, kdy si elektřinu budou mezi sebou běžně sdílet celé čtvrti.

YouTube YouTube Music Apple Spotify

Epizody 124 epizod

Umělá inteligence může právníkovi pomáhat, ale ne za něj rozhodovat, říká odborník na AI ve Filevine

Filevine je americká platforma, na které si právníci vedou celý svůj případ od začátku do konce, hlídají v ní termíny, platby, komunikaci s klientem i přípravu dokumentů k soudu. Před několika lety se její součástí stal i česko-americký startup Parrot. „Nápad na Parrot se zrodil, když Eric, jeden ze zakladatelů, řešil coby prokurátor vraždu, u které byl přesvědčený o vině obžalovaného, ale chyběly mu důkazy, dokud si neposlechl třicet hodin nahrávek telefonátů z vazby, kde se obžalovaný přiznal vlastní matce,“ popisuje Jonáš Kratochvíl, který vede tým umělé inteligence a strojového učení ve Filevine. Zakladatele Parrotu tenkrát napadlo, že podobné hledání by šlo zautomatizovat. A tak vznikl projekt na přepisy a analýzu právních nahrávek, který si Filevine nakonec koupil i s celým týmem.

Firma dnes zpracovává přes 200 milionů stránek dokumentů denně. Nemůže si však dovolit nechat AI nástroje pracovat bez dohledu, každá odpověď musí být dohledatelná zpátky k reálnému dokumentu nebo nahrávce, ze které vychází. Nad celým systémem teď Filevine buduje nadstavbu, která právníkovi nebude jen odpovídat na dotazy, ale i sama za něj vyřizovat úkoly, třeba napíše kolegovi zprávu. „Systém právníkovi rovnou připraví návrhy dokumentů a nechá ho jen rozhodnout, jakou verzi nebo formulaci chce použít,“ popisuje Kratochvíl. Rozhodovat by ale podle něj měl vždycky člověk.

V podcastu se také dozvíte:

Jak vězeňský telefonát pomohl usvědčit vraha a dal vzniknout startupu Parrot, který dnes stojí za AI ve Filevine
Proč musí veškerý vývoj probíhat na amerických serverech a proč citlivá právní data nesmí opustit území USA.
Co znamená mít k dispozici 30 milionů uzavřených případů jako zdroj know-how.

27. července 2026 • 38:39

Okamžité platby bereme jako samozřejmost. V eurozóně je ale teprve zavádí, říká šéf inovací Air Bank

Podle letošní analýzy Mastercard patří Česko mezi pět nejvyspělejších zemí Evropy v digitalizaci plateb. Skoro polovina Čechů dnes platí digitální kartou v mobilu nebo chytrých hodinkách. Kořeny podle Jiřího Suchého, ředitele divize Produkt a inovace Air Bank, sahají až do doby, kdy k nám na trh vstoupily Air Bank a mBank jako první čistě digitální banky. „Všichni jsme zvyklí, že informace máme okamžitě k dispozici, všechny platby se vyřeší okamžitě, všechno funguje hned. To zdaleka není standard,“ popisuje Suchý s tím, že třeba okamžité platby se v eurozóně teprve zavádí.

Udržet tenhle náskok podle něj znamená balancovat mezi dvěma protichůdnými světy – bankovnictví je z podstaty přísně regulované a konzervativní, zatímco klienti čekají rychlost a dostupnost v reálném čase. Air Bank byla také první bankou, která umožnila vyřídit celou hypotéku přímo v mobilu, a chystá se do roka nabídnout kompletní škálu investičních produktů na jednom místě. Vedle toho pracuje na chytrém hlasovém asistentovi poháněném umělou inteligencí. „Ten by měl pomoci klientům se zorientovat v nabídce služeb, aniž by třeba museli procházet menu aplikace,“ doplňuje Suchý.

V podcastu se také dozvíte:

Jak Air Bank od počátku nastavila standard digitálního bankovnictví v Česku.
Jak se změnilo chování klientů. Před pěti lety otevíralo aplikaci denně kolem 10 % aktivních klientů, dnes je to 30–40 %.
Proč se jedna z bankovních inovací minula účinkem a nikdy se neujala.

23. července 2026 • 37:46

Z oleje z restaurací dělají palivo do letadel. Šetříme tisíce tun CO2, říká šéf Trafin Oil

Trafin Oil vykupuje použitý kuchyňský olej z gastronomických provozů a domácností a recykluje ho na surovinu pro výrobu paliv do aut i letadel. Firma dnes zpracuje až 20 000 tun oleje ročně, spolupracuje s více než 41 000 aktivními dodavateli v Česku, Polsku a na Slovensku. „Jsme v top 5 v Evropě, možná ve světě v top 10 mezi firmami, které tohle dělají, a jsme významným hráčem na biopalivářském trhu,“ popisuje zakladatel a ředitel firmy Jan Hába.

O vykoupenou surovinu mají zájem i velké petrochemické společnosti, které Hábovi nabízely kapitálový vstup výměnou za dlouhodobé zajištění dodávek. Odmítl, protože se obával, že to firmu zpomalí. Podobně nekompromisní byl i v krizi, kdy se propadl trh s biopalivy – společnost tehdy musela propustit desítky lidí napříč třemi zeměmi. „Extrémně to ale nakonec firmu ozdravilo, zjednodušilo, zrychlilo a teď roste ještě více,“ popisuje Hába. Podle interních výpočtů společnosti odpovídá environmentální přínos recyklace použitých kuchyňských olejů úspoře přibližně 50–60 tisíc tun emisí CO₂ ročně.

V podcastu se také dozvíte:

Jak vypadá cesta použitého oleje z fritézy až do nádrže letadla.
Proč Trafin Oil odmítl nabídky kapitálového vstupu od velkých petrochemických firem.
Jak se firmě daří (a nedaří) naučit třídit použitý olej i běžné domácnosti přes projekt Třídím olej.

16. července 2026 • 37:17

Dřívější diagnóza, další roky bez příznaků. Česká metoda mění boj s Alzheimerem

Počet lidí s Alzheimerovou nemocí v Česku i ve světě rychle roste a včasná diagnóza rozhoduje o tom, jestli pacient stihne začít brát léky, které nemoc zpomalují, včas. „Pokud se bavíme o České republice, tak zde se odhaduje, že v současné době může být 180 000 pacientů s demencí. Pro představu: je to, jako kdybyste sečetli počet obyvatel Pardubic a Hradce. Anebo počet Martinů v České republice,“ popisuje neurolog Jiří Cerman z Fakultní nemocnice Motol. Nové léky sice dokážou nemoc zpomalit, fungují ale jen u části pacientů a jejich nasazení vyžaduje přesné potvrzení, že se v mozku skutečně nachází bílkovina beta-amyloid, která nemoc spouští.

Právě na to se zaměřuje NeuronaPad, nová diagnostická metoda společnosti Neurona Lab. Na rozdíl od současné praxe, kdy vyšetření řekne jen to, zda je pacient pozitivní nebo negativní, umí nová metoda určit i množství a umístění amyloidu v mozku. „Takové vyšetření tady momentálně není k dispozici a znamená průlom v diagnostice a případně i terapii pacienta, umožňuje totiž individualizovat péči o pacienta s Alzheimerovou nemocí,“ vysvětluje ředitel Neurona Lab Jan Pavlík. Firma navíc vyvíjí i mobilní aplikaci Terrapino, která má pomoci odhalit rizikové příznaky ještě dřív, než pacient dorazí k lékaři.

V podcastu se také dozvíte:

Jakou cestou dnes pacient prochází, než dostane definitivní diagnózu Alzheimerovy nemoci.
Jak může přesnější diagnostika zkrátit délku léčby a ušetřit náklady celému zdravotnictví.
Jaké další projekty Neurona Lab chystá. Od AI detekce mikrokrvácení v mozku po diagnostiku roztroušené sklerózy a Parkinsonovy choroby.

14. července 2026 • 36:51

Bývalo tu pár domů, teď na Lipno jezdí milion lidí. Krajina je to hlavní, říká ředitel areálu

Ještě na začátku 90. let bylo Lipno nad Vltavou příhraniční oblastí s rozpadající se infrastrukturou, kde žili hlavně lidé navázaní na přehradu, elektrárnu a pohraniční stráž. Dnes sem každoročně míří až milion návštěvníků. Za touto proměnou stojí mimo jiné rodinná skupina Kratochvílů a Krupauerů, která tam podniká už přes třicet let. „Nemáme moře ani nejvyšší hory, ale máme divočinu a neobjevený cyklistický ráj,“ říká generální ředitel rodinného areálu Lipno Matěj Kratochvíl v podcastu BrandStories.

Skupina dnes provozuje Skiareál Lipno, Stezku korunami stromů, dětský areál Království lesa, cukrárnu Povidloň i vlastní řeznictví. „Lipno je pro mě životní příběh, který se promítá celým mým životem relativně silně,“ říká Matěj Kratochvíl, který část dětství strávil na Lipně jako vodní skaut, dnes tu bydlí trvale, a i proto mu nejde jen o turismus. Součástí areálu je třeba Farma Lipno, která spásáním luk vrací do krajiny původní šumavský biotop.

V podcastu se také dozvíte:

Proč Lipno nad Vltavou jako jedna z mála obcí v regionu trvale roste a demograficky mládne.
Co je projekt KolemKolem a jak funguje unikátní SOS Svoz pro cyklisty v nouzi.
Proč sází na lokální suroviny, mají vlastní farmu i cukrárnu a razí krátkou cestu od pole na talíř.

15. června 2026 • 37:54

Nahoru

Zobrazit více

1 2 3 … 25

Nahlížíme do zákulisí značek a odkrýváme příběhy lidí, kteří je vytvářejí. Povídáme si o know-how, produktech, důležitých milnících firem i brandů a zajímají nás klíčoví lidé, týmy a jejich synergie. Podcast vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných značek. Moderují Tereza Šťastná, Míša Raková a Sara Polak.

Míša Raková, Sara Polak, Tereza Šťastná • tvůrci podcastu BrandStories

Naše podcasty

199 epizod

21 epizod

42 epizod

124 epizod

9 epizod

72 epizod

Vyhledávání

Články
Eventy
Podcasty
CC Live
Profily