Problém není financování bytů, ale čas potřebný na výstavbu. Proč se české projekty rodí celé roky

Kosmetiku podle herbáře ze 16. století vozíme až na Mauricius, říká šéf české Bohéme Company

Když za covidu musel Boris Petr zavřít svůj hotel, měl najednou spoustu času přemýšlet, co mu jako provozovateli chybělo. Rozhodl se proto vstoupit na trh z druhé strany a začít hotelům dodávat produkty, které sám postrádal. Inspiraci pro vlastní kosmetiku našel v Mattioliho herbáři z roku 1562 a v rostlinách, o kterých pojednává. Dnes jeho firma vyrábí přírodní řadu se 14 českými bylinkami. Samotná kosmetika je ale jen část byznysu. „Nejsme jen výrobcem kosmetiky, dodáváme celé koncepty pro hotelové provozy,“ popisuje Petr. Hotelům tak například dodávají vůně, které provázejí hosty z lobby až na pokoj, dárky na cestu domů i nábytek navržený pro každodenní provoz.

Firma dnes působí zhruba na 30 trzích. Nejnovějším je Mauricius, kde prý Petr na dovolené narazil na krásné hotely, ale bez dobrých dodavatelů a skoro bez konkurence. Pobočku tam otevřeli před pěti měsíci. „Mauricius je pro nás obrovský test,“ říká. Hotely jsou totiž zvyklé dostat zboží do dvou dnů – a co firma nemá na místě skladem, to z Prahy nestihne dovézt.

Nyní míří Bohéme Company i do wellness. Jejich nová značka, která navazuje na tradici českého lázeňství a má lidem nabídnout i wellness doma, vzniká už dva roky a spustit by ji chtěli ještě před Vánoci. 

V podcastu se také dozvíte:

• Jak vzniká hotelová vůně na míru a proč to může trvat i rok.
• Čím se české hotely liší od zahraničních řetězců a proč jsou ideálním partnerem pro vývoj novinek.
• Co chystá nová wellness značka inspirovaná českým lázeňstvím.

Stejný lék může mít u dvou lidí rozdílný účinek. Rozhodují o tom geny, říká zakladatel Channel Labu

Dva lidé berou stejný lék ve stejné dávce, a přesto jednomu pomůže a druhému může způsobit potíže. Jedním z důvodů je genetická výbava, která určuje, jak rychle tělo lék odbourává. Klinický farmaceut Josef Suchopár uvádí jako příklad ibuprofen. Podle něj by zhruba třetina Čechů neměla užívat jeho obvyklou dávku, protože se jim lék může v krvi držet ve vyšších koncentracích a vyvolávat nežádoucí účinky.

Farmakogenetické testy, které tyto rozdíly odhalí, se dnes běžně používají hlavně v onkologii. Inovátor a zakladatel společnosti Channel Lab David Navrátil je chce dostat k širší veřejnosti a prosadit je i u běžné léčby, třeba srdečních onemocnění, deprese nebo bolesti. „Pokud si farmakogenetický test uděláte, tak výsledky můžete využít celý život,“ vysvětluje v podcastu Brandstories.

Samotný výsledek genetického testu ale nestačí, pokud s ním lidé dál nepracují. Channel Lab proto vyvíjí aplikaci Molecula. Ta nejenže připraví farmakogenetickou analýzu se zprávou pro lékaře, ale také uživateli vysvětlí výsledek testu na konkrétních příkladech léků. Lidé si do ní navíc zadávají léky, které berou, a aplikace je upozorní na rizikové kombinace. Do budoucna má hlídat i to, jestli léky odpovídají jejich genetickému profilu.

Problémem však není jen genetika, ale i to, jak lidé léky užívají. Suchopár to ukazuje na léčbě vysokého krevního tlaku: cílových hodnot dosáhne jen polovina pacientů a jedním z důvodů je právě to, že léčbu nedodržují. „Rozumím tomu, že dodržovat správné užívání léčiv může být komplikované v situaci, kdy pacient těch léků užívá 10, 15, ale i víc,“ říká. Podle něj pak právě v takové situaci mohou pomoci aplikace, jako je Molecula. 

V podcastu se také dozvíte:

• Jak probíhá farmakogenetický test od výtěru z úst až po výsledek, se kterým lze jít za lékařem nebo lékárníkem.
• Proč genetika může mnohonásobně změnit vhodnou dávku antidepresiv a u některých pacientů vyřadit běžný lék na ředění krve.
• Proč je riskantní radit se o lécích s umělou inteligencí, i když její odpovědi nejsou primárně nepravdivé.

Světelná loga, muší křídla i expozice v Abú Dhabí. Česká firma dělá reklamu, kterou potkáváte denně

Cedule, podle kterých v supermarketu hledáme pečivo, poutače se slevami nebo světelné logo nad vchodem. Míjíme je každý den a vnímáme je podprahově. V jednom supermarketu jich přitom bývají stovky, říká Radovan Polák, jednatel společnosti Direct Media, která takovou reklamu vyrábí a instaluje. Více ale neznamená lépe. „Obchodníci velmi pečlivě vybírají, co zákazníkům sdělí. Prvků nesmí být moc, aby zákazník nebyl zahlcený a měl v tom přehled,“ vysvětluje.

Záběr firmy je ale mnohem širší. Vyrábí světelná loga i obří nápisy na budovy, tiskne vlajky a sportovní dresy a staví veletržní expozice po celém světě. Nejvíc času přitom paradoxně zabere nápis na historické budově. „V centru Prahy jsou předpisy velmi složité. S úřady a památkáři pak jednáme týdny i měsíce,“ popisuje Polák. Měsíce příprav vyžadují i expozice v zahraničí, třeba ta pro ministerstvo obrany v Abú Dhabí. 

V podcastu se také dozvíte:

• Proč se firma během covidu rozhodla udržet tým zkušených výstavářů, i když veletrhy stály.
• Co obnáší postavit kompletní expozici na druhém konci světa a proč u ní nesmí ujet termín.
• Proč fyzickou reklamu podle Poláka digitál jen tak nevytlačí.

Každá minuta rozhoduje, říká Kaufland. Na svých prodejnách má defibrilátory a nyní šíří osvětu

Když jdete do supermarketu pro rohlíky, asi vás nenapadne, že byste vy nebo jiný nakupující mohli potřebovat defibrilátor neboli AED. Přesto je Kaufland nechal nainstalovat na všechny své prodejny už v roce 2020. Od té doby pomohly zachránit přes deset lidských životů. Nyní chce řešit novou výzvu. „Zjistili jsme, že Češi mají z defibrilátorů obavy a často si nejsou jistí, jak je správně použít,“ říká Peter Chalupianský, manažer společenské odpovědnosti Kauflandu. Průzkum z letošního března totiž ukázal, že zatímco přes 60 procent Čechů ví, co defibrilátor je, pouze 4 procenta by se ho nebála použít v praxi.

Právě z tohoto zjištění vychází iniciativa Z lásky k srdci, která sdružuje Kaufland, Českou resuscitační radu, Českou alianci pro kardiovaskulární onemocnění a Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT. „Pomocí nikdy nic nezkazíte. Chceme ukázat, že tenhle přístroj není jen pro proškolené, použít ho zvládne každý,“ říká Pavel Böhm z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a záchranář ze zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak přístroj navádí uživatele krok za krokem a proč ho může použít i člověk bez jakéhokoliv školení.
• Jak postupovat při resuscitaci těhotné ženy, dítěte nebo člověka s kardiostimulátorem.
• Kde v Česku defibrilátory nejvíce chybí a jak najít ten nejbližší u svého bydliště.

Mimo Prahu začíná svět levnějších bytů. Zakladatel fondu ukazuje, proč investoři míří i za hranice

Zatímco pražské byty řada investorů dávno odepsala jako předražené, kousek za metropolí se podle Jakuba Kořínka, zakládajícího partnera Fondu Českého Bydlení, otevírá úplně jiný svět. „Nebyl tu problém dosahovat až dvouciferných výnosů na standardních nemovitostech,“ popisuje moment, který ho před lety přiměl opustit korporátní kariéru. Investiční byt ale není pasivní příjem. Právě proto přestal kupovat jednotlivé byty a přešel na celé bytové domy, u kterých má provoz plně pod kontrolou.

Fond dnes spravuje zhruba 1 100 bytů a aktiva za 2,6 miliardy korun, po podepsaných akvizicích má dosáhnout tří miliard. Česká republika ale podle Kořínka začíná být malá, a tak fond zamířil za hranice, konkrétně do příhraničního Saska a Bavorska, kde oboje lze spravovat přímo z Česka. „Když je možnost vzít si úvěr v České republice za 6 %, nebo v Německu za 3 %, ta matematika je celkem jasná,“ shrnuje jeden z důvodů. U jednoho z německých portfolií u Lipska míří cílový výnos po rekonstrukcích nad 10 %, což je podle něj na tamním trhu unikátní. Na čem investoři podle něj nejčastěji ztroskotají? „Firmy neumírají na nedostatek zisku, ale na nedostatek hotovosti,“ varuje před přílišným dluhem.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč byl rok 2025 rekordní v přítoku peněz do nemovitostních fondů a co za tím stojí.
• V čem se liší investice přes fond od nákupu bytu na sebe.
• Proč se od října otevírá retailový fond dostupný už od stovek korun.