Realitní trh zpomaluje a je zaplavený mizernými makléři. Má cenu jim platit stále stejné provize?

Realitní trh zpomaluje, i když ceny v Praze a Brně zatím rostou. Jenže roste i nabídka volných bytů a nájemné naráží na svůj strop. Navíc řada developerů začíná mít problémy se sháněním peněz a na trhu je patrné, že prodávající musí být ochotni jít s inzerovanou cenou dolů, klidně o 15 procent. Shodli se na tom pravidelní hosté nemovitostní edice podcastu Money Maker Hedge Marek Cifr a Kirill Juran. To ale zároveň vytváří nový byznysový prostor, protože budou potřeba šikovní a progresivní obchodníci. „Pokud chce někdo uspět v realitách jako třeba v realitní kanceláři, tak teď to jde, laťka je neuvěřitelně nízko,“ míní Cifr. Juran ale připomněl, že umělá inteligence dnes obsáhne nemalou část agendy právě realitních makléřů.

Řeč v podcastu přišla nejen na to, jak umělá inteligence mění realitní byznys, ale také na osvědčené téma zahraničních nemovitostí. Kirill Juran v tomto směru zdůraznil, že řada populárních destinací, jako jsou Španělsko či Itálie, je z dlouhodobého hlediska dost riskantní na to, aby si v nich investor „zamknul“ své peníze, a to třeba kvůli globálnímu oteplování. A co ho tedy zaujalo? „Norsko, Finsko, Švédsko a Pobaltí,“ vysvětlil v podcastu Money Maker Hedge.

Češi postavili AI, která točí miliardy na burze. Dokud vydělává, neřešíme, jak se rozhoduje, říkají

S umělou inteligencí začali experimentovat už na studentských kolejích, když si chtěli přivydělat a vymýšleli algoritmus, který by porážel profesionální hráče pokeru. Nakonec s ním vyrazili do Kanady, kde svůj nápad pilovali na tamní univerzitě, až ho koupila přední výzkumná laboratoř DeepMind, patřící Googlu. Tehdy Martin Schmid a spol. naplno pronikli do velkého světa AI a nakonec se pustili i do vlastního byznysu. Jejich startup EquiLibre je sice nenápadný, ale úspěšně točí na burzách miliardy dolarů denně a velmi rychle roste. Nejzajímavější přitom je, že sami tvůrci nevědí, jak přesně jimi vyvinutá AI funguje.

„Dokud jde čára nahoru, tak raději budeme věnovat úsilí tomu, aby šla nahoru ještě víc, než abychom pochopili, proč se tak děje,“ usmívá se v podcastu Money Maker Martin Schmid, který startup založil s dalšími špičkovými vědci Matějem Moravčíkem a Rudolfem Kadlecem. Jejich algoritmus pro automatický trading na burzách přitahuje také investory. Po letošní investici stoupla hodnota EquiLibre už na půl miliardy dolarů, čímž se zařadil mezi největší české startupové naděje. „Věříme, že v naší doméně jsme ve vývoji AI nejdál ze všech,“ říká Schmid.

Díky AI vydělává Petr Zahradník stamiliony, ale varuje: Pozor, může lidem i strašně ublížit

Umělá inteligence prostupovala byznys Petra Zahradníka dávno předtím, než ji skrze velké jazykové modely objevila i širší veřejnost. Přesto si majitel společnosti Qminers, která se věnuje algoritmickému obchodování, ještě celkem nedávno neuměl představit, jak rychle se celý AI ekosystém bude vyvíjet. „To, jak jsem fungoval před rokem, a dnes, jsou dvě úplně odlišné věci,“ říká v podcastu Money Maker. Rozhovor s ním je dalším z naší série povídání zaměřených na fenomén umělé inteligence a všeho, co jej obklopuje. „Vidím velké příležitosti, ale také ohromná společenská rizika,“ dodává Zahradník.

Petr Zahradník je mimořádně úspěšný byznysmen: jeho firma Qminers každý rok vydělává několik set milionů korun v čistém a vedle toho drží i menšinové podíly v dnes již miliardových projektech Nano Energies, Delta Green, Second Foundation nebo EquiLibre, které taktéž hodně spoléhají na AI. Je také zakladatelem a hlavním mecenášem neziskové organizace Matika Česku, která se snaží zlepšit výuku matematiky na školách. Umělá inteligence je tedy něco, nad čím hodně a často přemýšlí. „Lidstvo si nakonec najde cestu, ale je možné, že nás předtím čeká nějaký propad,“ vysvětluje v podcastu.

V něm detailně popisuje, jak o nástupu umělé inteligence uvažuje, čeho se bojí a jestli můžou počítače zničit demokracii, zároveň poukazuje na roli a proměny vzdělávání či na to, jak moc se díky AI zlepší zdraví lidí a naše poznání toho, kterak funguje třeba lidské tělo.

Jdu si pro stovky milionů, říká Albert Čuba. Tři tygři a Divadlo Mír jsou fenomén, ale i tvrdý byznys

Slyšet z úst umělce termíny jako bondy, roika, cashflow nebo EBITDA není úplně typické. Vlastně je to hodně neobvyklé. Jenže Albert Čuba, zakladatel a principál ostravského Divadla Mír, se v nich cítí jako doma. Ostatně aby ne, když chce postavit novou scénu za několik set milionů a shání pro ni investory. „Nemám problém říkat, že se nám daří. Nemám problém říkat, že divadlo může být výdělečný byznys,“ říká v aktuální epizodě podcastu Money Maker, které se zúčastnil spolu s výkonnou ředitelkou Veronikou Kusou. Ta ostravské divadlo rozjížděla s ním, je jeho letitou pravou rukou a dlouhé roky mu řídila i veškeré firemní finance.

Divadlo Mír je v mnoha směrech tuzemský unikát: jeho ústřední postavy – vedle Čuby ještě především herci Štěpán Kozub a Robin Ferro – tvoří populární skeče na YouTube, vyprodávají sály jak na domovské scéně, tak při hostováních v Praze, točí filmy a reklamy a do toho spřádají plány na stamilionový kumštýřský podnik, pro nějž dokonce vydali dluhopisy. Jedno divadlo mají, další staví a chystají i multifunkční uměleckou arénu. „Běží stavební povolení a já teď sháním prachy,“ směje se Čuba.

V podcastu Money Maker oba hosté detailně popsali, jak funguje ekonomika ostravského fenoménu, kolik vydělali za rok 2025 a jaká čísla plánují pro letošek, jak se úspěšní podnikatelé tváří, když přijde řeč na investice do divadla, i proč je pro Divadlo Mír výhodnější zůstávat na severu Moravy.

Neuměl jazyk, přesto odjel do Španělska. Už tam prodal byty za miliardu a říká: Plním lidem sny

Začínal jako číšník a coby zaměstnanec byl i u rozjezdu Seznamu. Pak se ale rozhodl odjet do Španělska, kde už žije a podniká 14 let. Radek Řezáč ročně prodá investorům hlavně z Česka desítky apartmánů v okolí Malagy, zároveň se tam o řadu nemovitostí stará. Na sociálních sítích ho ke všemu sledují desítky tisíc lidí. „Dělám to úplně obyčejně, ale lidi to berou. Základ je nezbláznit se z úspěchu,“ říká v nejnovejší epizodě podcastu Money Maker.

Radek Řezáč už prodal nemovitosti za miliardu korun, sám sobě byt na jihu Španělska ale pořídil teprve nedávno. Koupil jej daleko od pláže a právě před investicí do bytu v tzv. první linii v Money Makeru varuje. „Není to pro každého, má to svá rizika,“ upozorňuje s tím, že kvůli písku a vlhkosti domy u pobřeží vyžadují vysoké náklady na opravy a údržbu. V Money Makeru hovoří o tom, jak výnosné investice do rekreačních nemovitostí mohou být, jaká mají být realistická očekávání, kdo si je v Malaze a okolí vlastně kupuje. Hovoří ale také o svých plánech a třeba o tom, proč jezdí odpočívat na Zanzibar.