České startupy dostávají impuls z Brna. Vzniká tu fond propojující kapitál a know-how

Investice umí měnit města i celé regiony. V novém díle podcastu BrandStories o tom mluví Radim Kocourek a Miloš Sochor z JIC Ventures, kteří stojí za nově vznikajícím fondem.

Navazují na více než dvacetiletou historii JICu, inovačního centra založeného brněnskými univerzitami, Jihomoravským krajem a městem Brno. „Zakladatelé, kteří u nás začínali, dnes sami investují a předávají zkušenosti dál. To je největší důkaz, že systém funguje,“ říká Kocourek a připomíná, že JIC už pomohl vyrůst stovkám startupů.

Nový fond JIC Ventures má ambici podpořit dvě desítky začínajících firem celkovým objemem investic až 400 milionů korun. Cílem je pomoct jim překročit hranice regionu a vyrůst v globálně úspěšné značky. „Nejde jen o kapitál, ale o podporu zakladatelů, kteří chtějí uspět i za hranicemi Česka,“ doplňuje Sochor.

Unikátní je také skladba investorů, o kterou JIC usiluje. Jednání probíhají nejen s úspěšnými zakladateli a firmami, ale také dalšími důležitými hráči brněnského ekosystému – univerzitami a krajem. Právě tato propojenost dává projektu podle Sochora výjimečnou sílu. „Nejde jen o peníze. Chceme, aby investoři byli součástí komunity, která sdílí zkušenosti a pomáhá novým firmám růst,“ říká.

Fond se zaměří především na technologicky náročné projekty s vysokým potenciálem – od kyberbezpečnosti přes polovodiče až po vesmírné technologie či elektronovou mikroskopii, v níž má Brno světové renomé. Kromě kapitálu nabídne i strategické know-how. Zakladatelům přitom radí, aby o investici usilovali ve chvíli, kdy už mají ověřený produkt a jasnou strategii růstu. „Investor má přijít ve fázi rozvoje, ne v momentě, kdy dochází peníze,“ shrnuje Kocourek.

V podcastu se také dozvíte:

• Kdy nastává správný moment říct si o investici a co investoři sledují.
• V čem je propojení kraje, univerzit, korporací a ex-founderů jedinečné.
• Jak fond pomáhá dostat univerzitní výzkum blíž k byznysu.

Dopamine místo stresu. Jak se z divokého krypta stává chytrá investice

Kryptoměny nemusí znamenat stres a neřízený hazard. V podcastu BrandStories o tom mluví Tomáš Pacalt a Jakub Helešic z fondu Dopamine Investments, který cílí na výnos 20 až 40 procent ročně.

„Byl dobrý víkend. Našel jsem dva coiny, které se hodně pohnuly, takže dopamin mi určitě vylétl,“ popisuje Pacalt situaci, kdy mu naposledy krypto zvedlo náladu. Jeho kolega ale připomíná, že v jejich práci často převažuje spíš stresový kortizol. A to hlavně ve chvílích, kdy trh během jednoho dne smaže desítky miliard dolarů v napákovaných pozicích.

Právě v takové situaci podle svých slov obstála strategie fondu. Ani při poslední „likvidační kaskádě“ nezaznamenali propad a část portfolia na šoku trhu ještě vydělala. „Ukázalo se, že naši strategii to neovlivnilo a dokázali jsme ochránit kapitál investorů,“ říká Jakub Helešic.

Dopamine Investments je regulovaný fond určený kvalifikovaným investorům, který stojí na několika nezávislých kontrolních subjektech. „To je otázka, na kterou by se měl zeptat každý investor,“ zdůrazňuje Helešic, když vysvětluje, co regulace znamená v praxi. Pro investory je to záruka, že vykazované výsledky odpovídají realitě a aktiva jsou opravdu tam, kde být mají.

Zakladatelé otevřeně mluví i o vlastních pádech. „V roce 2018 jsem přišel téměř o všechno, protože jsem nedobře řídil rizika,“ přiznává Pacalt. Právě tahle zkušenost dnes formuje přísné limity ve fondu – od předem definovaného maximálního poklesu po jasně dané mantinely pro jednotlivé strategie.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak fungují tržně neutrální strategie v DeFi a proč mohou vydělávat i ve chvíli, kdy kryptoměny padají.
• Pro koho je fond vhodný, jaká je minimální investice a jak probíhá onboarding investora.
• Jak zakladatelé hledají nové příležitosti.

Rockaway dělá další krok. Po e-commerce, technologiích a blockchainu teď investuje i do defense techu

Rockaway spustil otevřené fondy a během pár týdnů získal přes miliardu korun. Jeho manažeři Pavel Falout a Jaromír Švihovský v podcastu BrandStories popisují, proč se skupina po deseti letech rozhodla otevřít externím investorům.

„Začínali jsme v kavárnách a od nuly. Dnes máme sto lidí a silný back-office,“ říká Švihovský k proměně Rockaway z doby kolem Mallu až k současné fondové struktuře s registrací u ČNB. „Pořád chceme být inovátoři a držet si náskok,“ vysvětluje.

Falout k produktu dodává: „Private equity už není jen pro miliardáře. Kvalifikovaný investor se investicí od jednoho milionu korun může podílet na tom, co dřív bývalo uzavřené.“ Fondy Rockaway podle něj míří na dlouhodobost: „Investiční horizont je minimálně pět let. Nejlépe dopadnou ti, kdo s námi zůstanou.“

Strategie fondů stojí na mixu 70/30: „Sedmdesát procent jde do tradičního private equity – firmy s pozitivní EBITDA a cash flow. Třicet procent míří do venture kapitálu a blockchainu. Stavíme most mezi starou a novou ekonomikou,“ vysvětluje Švihovský.

Rockaway zároveň rozšiřuje záběr: „Vstupujeme do nových oborů, jako je defense tech – rušení signálu dronů a další nové technologie spojené s obranou,“ říká Falout.

Co sami hosté považují za největší luxus? „Každý den hodina sportu a minimálně sedm hodin spánku,“ tvrdí Pavel Falout a Jaromír Švihovský přidává „investici do špaget carbonara“ – naučil je své děti a teď často vaří ony. „Hodnotnější než peníze je čas,“ shodují se.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak Rockaway překlopila celé vlastní portfolio do fondové struktury a co to znamená pro řízení rizika.
• Jak pracují s blockchainem a jak funguje mix 70/30 v praxi.
• V čem vidí příležitost v defense techu a proč přidali private credit.

Nebýt pořád hodná holka. Jak z právničky vyrostla investorka s patnácti firmami v portfoliu?

Mladá holka z Brna, která boří status quo. V novém díle BrandStories Jana Sedláková ze Sedlakova Legal otevřeně říká, že by do své začínající verze neinvestovala: „Tehdy jsem měla strašně nízké sebevědomí.“ Dnes je z ní podnikatelka, mentorka a investorka s portfoliem patnácti firem.

Začínala v advokacii a chtěla změnit zavedené pořádky. Místo kravat a hodin od–do vsadila na technologie a rychlost. „IT jde naproti bořičům pravidel, šanci mají i dvacetiletí,“ říká. K právu postupně přidala daně a účetnictví, M&A boutique i vzdělávací platformu. A ještě SL One – s. r. o., kde mohou investovat i její dlouhodobí zaměstnanci.

Klíč k růstu? Delegování. „Začala jsem si do kalendáře plánovat dny, kdy jen koukám do zdi a přemýšlím o strategii,“ popisuje. Operativu přenechala týmu, sama řeší vizi. „Nejtěžší je, aby někdo přemýšlel o celém ekosystému jako celku. Na tom pořád makáme.“

Investovat začala po covidu přes platformu pro malé tikety. První sázka nevyšla – britský startup sdílených pracovních míst. O to rychleji se učila. „Od malých částek jsem přešla k větším. Kromě jednoho odepsaného startupu mám teď patnáct moc hezkých firem v portfoliu.“

Dnes je tvrdší na čísla i zakladatele. „Ze začátku mi bylo blbé hodně rýpat. Dnes vím, že tvrdost není neslušnost. Chci data a smysluplné plány.“ Některé příležitosti odmítla i kvůli egu foundera: „Když si nenechá poradit, brzy narazí.“

Obory, do kterých nejde? Ty, kterým nerozumí nebo nesedí rizikem a horizontem. „Hardware, krypto… fandím jim, ale volatilita je za hranou.“ A rada Jany Sedlákové pro nováčky: začněte malými částkami, které můžete oželet, a sledujte vlastní psychiku. „Teorie je fajn, ale první propad na vlastních penězích vás prověří.“

A co by poradila svému mladšímu já? „Nebýt permanentně hodná holka. Jasně si stanovit, co chci, být přímá a předvídatelná. Je to to nejlepší pro mě i pro lidi kolem.“

V podcastu se také dozvíte:

• Jak Jana Sedláková vystavěla ekosystém služeb od práva přes daně až po M&A a vzdělávání.
• Jak funguje SL1, díky kterému investují i zaměstnanci, a proč to zvedá celý tým.
• Jak se nestydět ptát se před potenciální investicí i na detaily, poznat varovná znamení a vyhnout se „příliš neomylným“ founderům.

Rozbité sklo vyřeší za dvě minuty. Pojišťovnictví se učí být rychlé a neviditelné

Pojišťovnictví, jak ho známe, má skončit. V novém díle BrandStories o tom mluví Filip Zavřel z Directu. Místo papírování a vysvětlování, co je a co není kryté, by podle něj mělo jít o službu, která funguje hladce. „Chceme, aby lidé nad pojištěním nemuseli vůbec přemýšlet,“ říká v podcastu.

Zavřel míní, že pojišťovna by se měla přizpůsobit klientovi. Ne naopak. „Dnes je to často obráceně: pojišťovna řekne, jak má klient postupovat, co má doložit, co vyplnit. My to chceme otočit,“ vysvětluje. Cílem je, aby klient mohl třeba jen vyfotit dům nebo auto a pojišťovna vše vyřídila automaticky.

Aby se to povedlo, musí produkty přestat skrývat výjimky a různé háčky. „Pokud mám pojištěné auto, nechci listovat osmistránkovými podmínkami. Chci vědět, že se pojišťovna postará. A pokud něco neplatí, ať to vím hned,“ dodává Zavřel.

Direct proto staví pojištění tak, aby nepřinášelo překvapení, ale jistotu. Využívá přitom technologie a umělou inteligenci. Díky nim už dnes zvládne vyřídit například rozbité čelní sklo během několika minut a bez zásahu člověka. Fotky se vyhodnotí, plnění se schválí, peníze odejdou. „V jednotkách minut, ne v řádu dnů,“ shrnuje.

Velkou roli hraje i mobilní aplikace, která dnes není jen místem, kde klient najde zelenou kartu. Připomíná končící STK, pomáhá bezpečně koupit dálniční známku a brzy nabídne i možnost prodeje nebo výměny auta přímo v aplikaci.

Změna se děje i uvnitř Directu. Lidé z byznysu se učí pracovat s technologiemi a sami navrhují i kódují nové automatizace. Říká se tomu vibe coding. „Není to souboj vývojářů a byznysu, ale jejich spojení. Je to jako zip, který spojuje dvě části dohromady,“ vysvětluje Zavřel.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč si mnoho řidičů stále myslí, že povinné ručení kryje i jejich vlastní auto, a proč to tak není.
• Jak funguje pojištění domácích mazlíčků a proč dnes škodu často řeší přímo veterinář.
• Jak může AI zkrátit vyřízení škody z dnů na minuty.