BrandStories

Schody místo výtahu a na každém nápis, kolik jste spálili kalorií. Podpora zdraví ve firmě může být zábava

Partnerem podcastu je MSD

V pražském sídle globální biofarmaceutické firmy MSD sedí přes 2 000 lidí zastupujících více než 90 národností. Někteří mají na starosti dostupnost moderních léků a vakcín společnosti na českém trhu, ti z globálního technologického centra zase zpracovávají data, tvoří software, AI i virtuální realitu pro celý svět.

„Nejvíc investujeme do lidí,“ říká v podcastu BrandStories Eva Karásková, ředitelka pro vnější vztahy. Vysvětluje, proč by zdraví zaměstnanců mělo zajímat každého ředitele. „Jen zdraví lidé mohou pro firmu odvádět dlouhodobě kvalitní práci, vést spokojený život a rozvíjet svůj talent. To se nutně odrazí i ve výsledcích firmy,“ vysvětluje, proč je MSD pověstné tím, že nešetří na preventivních programech a promýšlí je tak, aby je zaměstnanci skutečně chtěli využívat.

„Letos jsme zavedli samostatnou kategorii benefitů zaměřenou na duševní zdraví: 12 hodin konzultací s psychoterapeuty, a to i pro rodinné příslušníky,“ popisuje Karásková. MSD pořádá dny zdraví, měří cholesterol i tlak přímo v kanceláři — a motivuje k drobným dobrým návykům. „Potkávám čím dál tím víc lidí u nás na schodech. Na každém schodu máme i označeno, kolik kalorií spálíte, když půjdete zespodu až nahoru. Těší mě, když na těch schodech potkávám usmívající se kolegy a všichni vědomě sdílíme stejný cíl,“ vypráví.

Prevence je pro MSD velké téma i směrem ven. Tvrdá čísla podle ní rok od roku víc bolí veřejné rozpočty. „1 134 000 diabetiků druhého typu stojí ročně české zdravotnictví 15 miliard korun a 28 miliard sociální systém. Zdraví je ekonomické téma. Tečka,“ tvrdí Eva Karásková.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak pražské technologické centrum MSD využívá AI při výběru molekul a pacientů v klinických studiích.
  • Co může pro zdraví svých zaměstnanců udělat i malá firma bez velkého rozpočtu.
  • Jak a kde v České republice zlepšit prevenci s vysokou návratností.

Epizody 113 epizod

Telemedicína neznamená doktor z Googlu, říká šéf Meddi hub. Do diagnostiky nenechají mluvit ani AI

Meddi je platforma, která propojuje pacienty s atestovanými lékaři online. „Telemedicína je cokoliv, kde na konci dostanete lékařskou zprávu. Všechno ostatní je poradna,“ říká její zakladatel Jiří Pecina v podcastu BrandStories. Meddi dnes obsluhuje přes 9 milionů pacientů v 16 zemích a generuje obrat přes 600 milionů korun. V Česku její služby využívají i různé kraje a některé firmy mají aplikaci Meddi app jako benefit pro své zaměstnance, třeba Veolia, Novartis nebo České dráhy.

Lékař se v aplikaci s pacientem spojí průměrně do dvou minut a každou hodinu může ošetřit maximálně čtyři pacienty, aby měl na konzultace dost času. Telemedicína je totiž podle Peciny pořád o lidech a není možné nahradit doktory algoritmem. „AI používáme všude jinde, jenom ne ke komunikaci s pacientem a k diagnostice. Na to je příliš brzy,“ dodává. Meddi tak umělou inteligenci využívá například na plánování směn nebo analýzu lékových záznamů. Platforma přitom nefunguje jako marketplace, kde si lékař vybírá, koho ošetří, v Meddi app je lékař na směně a pacienta mu přidělí systém. Díky tomu jsou čekací doby v řádech několika minut.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak mobil dokáže změřit krevní tlak nebo hladinu glykovaného hemoglobinu.
  • Proč má Česko jedny z nejlepších lékařů v Evropě, a přesto má problém s digitalizací.
  • Kdy vás online lékař pošle na fyzické vyšetření a jak vám ho rovnou domluví.

AI nám skládá tréninkové plány na míru, říká šéf vývoje Rouvy. Aplikaci chce uživatelům přizpůsobovat ještě víc

Indoor cyklistika už dávno není jen zimní nutnost pro výkonnostní jezdce. Důkazem je aplikace Rouvy, která propojuje chytrý cyklistický trenažér s videi reálných tras a simuluje jízdu v terénu tak, jako byste byli venku. „Původně to byl use case pro hardcore cyklisty, kteří v zimě nechtěli jezdit ven. Dnes je to přístupné i lidem, kteří se chtějí jen hýbat,“ popisuje VP of Engineering Rouvy Matúš Kocka.

S růstem trhu i konkurence přichází tlak na vývoj produktu. Rouvy postupně přidává herní prvky, pracuje s personalizací a experimentuje s umělou inteligencí. „Nejdeme za každým hypem. Snažíme se o pragmatic engineering – vybírat technologie, které dávají smysl,“ říká Kocka. Umělou inteligenci už dnes firma využívá například při tvorbě doplňkové platformy, která na základě vložených dat uživatele vytvoří tréninkový plán na míru. Do budoucna chtějí zapojit i data z chytrých zařízení a posunout personalizaci ještě dál. Klíčem ale podle Kocky zůstává schopnost dodat funkční produkt, ne jen rychlý prototyp.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak covid urychlil růst indoor cyklistiky a změnil cílovou skupinu.
  • Proč Rouvy sází na reálné trasy.
  • Jak firma přemýšlí o využití umělé inteligence a dat ve fitness ekosystému.

Z Prahy řídí technologie pro přenosy NBA i Super Bowlu. Sky ladí zážitek pro desítky milionů lidí

V Praze dnes nevznikají jen lokální projekty, ale i klíčové části globálních produktů. Týmy multimediální společnosti Sky tu vyvíjejí funkce pro streamovací aplikace a sportovní přenosy – třeba nástroje, které upravují obraz pro sledování na mobilu nebo umožňují přepínat úhly kamer při NBA či olympiádě. Výsledné přenosy pak sledují desítky milionů diváků po celém světě. „Z Prahy se stalo místo, kde se vyvíjí velké nové vlastnosti našich aplikací, které jsou klíčové pro úspěch celého produktu,“ popisuje Managing director české pobočky Sky Jan Špitálník v podcastu BrandStories.

Velké sportovní přenosy dnes už nejsou jen o obrazovce v obýváku. Sky reaguje na změnu chování uživatelů a experimentuje s mobilním sledováním, vertikálním videem i personalizací obsahu. „Zábava není o nekonečném výběru. Je o tom, že dostanu několik skvělých možností, které ocením,“ říká Špitálník. Klíčem je přitom nejen samotná technologie, ale také automatizace škálování nebo důkladná příprava na extrémní nápor při globálních událostech.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak se připravuje infrastruktura na desítky milionů diváků v jeden moment.
  • Proč je mobil dnes zásadnější než televize a jak tomu přizpůsobují produkt.
  • Jak Sky přemýšlí o využití AI a nových technologií bez zbytečného hypu.

Začínal u zednické míchačky, dnes staví výškové domy. Sám vím, jak je ta práce náročná, říká developer

Za velkými projekty často stojí zkušenosti z úplného začátku. Michal Fictum z Miras Group v podcastu BrandStories popisuje, jak ho zkušenost „od píky“ formovala v přístupu k lidem i samotné výstavbě. „Dokážu si představit, jak je ta práce náročná a co všechno je potřeba pro dobré dílo udělat,“ říká a dodává, že právě detailní znalost řemesla je v jeho roli zásadní. Otevřeně mluví i o chybách: první developerský projekt prý nevyšel podle představ, ale stal se klíčovou lekcí pro další růst.

Dnes firma stojí za ambiciózními projekty, které mají dlouhodobě ovlivnit podobu Plzně. Jednou z nejsledovanějších staveb jsou výškové domy Sisters, jež mají změnit panorama i debatu o moderní architektuře. „Říkali nám, že jsme blázni a že se to nepovede. Dnes věřím, že výsledek překvapí,“ popisuje tlak veřejnosti i technologickou náročnost stavby. Projekt je pro něj osobní i byznysová výzva – nese jména jeho dcer a má být symbolem toho, co po něm ve městě zůstane.

V podcastu se také dozvíte:

  • Proč je dnes výhodou být zároveň developerem i stavební firmou.
  • Jak geopolitika a ceny materiálů mění rozhodování ve stavebnictví.
  • Proč jsou výškové budovy technologicky úplně jiná liga než běžné projekty.

Jak se přepíná značka za plného provozu? V Allwynu měli plán B pro každý scénář

Přechod ze Sazky na Allwyn nebyl jen o novém logu a barvách. Šlo o komplexní operaci, při které musely desítky lidí sladit technologii, byznys i komunikaci tak, aby si zákazník změny téměř nevšiml. „Cílem bylo, aby jeden den lidé používali služby jako Sazka a druhý den se probudili do Allwynu, bez výpadků a bez komplikací,“ popisuje Václav Svatoš, senior projektový manažer, který měl na starosti technologickou část celého přepnutí.

Za zdánlivě jednoduchým přechodem stála několikaměsíční příprava, detailní plánování a testování každého kroku. Klíčovou roli přitom nehrála jen technologie, ale i práce s lidmi. „Musíte vytvořit prostředí, kde se tým nebojí říct, že něco nemusí fungovat. A zároveň musíte mít připravený plán B pro každý scénář,“ dodává Svatoš. Právě kombinace důkladné přípravy, opakovaného zkoušení a krizových scénářů rozhodla o tom, že finální přepnutí proběhlo během jedné noci.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jak naplánovat technologické přepnutí systému, aby neohrozilo běžný provoz.
  • Proč je rollback plán klíčový a jak ho správně připravit.
  • Jak sladit desítky lidí a týmů při jednom z nejkritičtějších projektů firmy.
czechcrunch-brandstories
Nahlížíme do zákulisí značek a odkrýváme příběhy lidí, kteří je vytvářejí. Povídáme si o know-how, produktech, důležitých milnících firem i brandů a zajímají nás klíčoví lidé, týmy a jejich synergie. Podcast vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných značek. Moderují Natálie Pančochářová, Míša Raková a Sara Polak.
Míša Raková
Sara Polak
Natálie Pančochářová

Míša Raková, Sara Polak, Natálie Pančochářová • tvůrci podcastu BrandStories