Eva Filipi působila jako velvyslankyně Česka v Damašku celých 13 let – během občanské války zastupovala i zájmy USA, které podobně jako jiné západní státy Sýrii na protest proti režimu Bašára Asada opustily. Filipi, která má více než třicetiletou zkušenost s diplomacií na Blízkém východě, se vyjadřuje kriticky k politice založené na „exportu demokracie“ a ideologii.
„Jsme středně velká země s řadou šikovných diplomatů, měli bychom si vytipovat pár oblastí, kde mohou působit, a nehrát si na to, že Česká republika bude překreslovat Saúdskou Arábii, Čínu, Putina. S nepřítelem je lepší jednat – neznalost jeho záměrů omezuje naše možnosti situaci ovlivnit,“ říká specialistka na česko-arabské vztahy.
Překotný konec diktatury Bašára Asada a nástup islamistů ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám přisuzuje možné dohodě mezi Tureckem a Ruskem, dosud velkým spojencem Asada. „Asad už musel Rusy namíchnout, stejně jako i Íránce. Nikdy plně nesympatizoval s Íránem a jeho šíitským státním uspořádáním, Sýrie je přece jen sekulární stát,“ připomíná Filipi.
Ohledně nástupu nové syrské vlády vedené islamistickým hnutím Abú Muhammada Džúláního (nyní známý jako Ahmad Šara) je skeptická. Ačkoli se Džulání snaží prezentovat HTS jako umírněnou sílu, která respektuje všechny komunity a etnika, Filipi má pochybnosti o jeho upřímnosti. „Některé části společnosti to nepochybně vítají, většina lidí však neví, co očekávat. Osmdesát procent Syřanů chce jíst a žít normální život, politika jim je šumák,“ říká Filipi.
Skutečně udělovala víza prominentům Asadova režimu? Do jaké míry může diplomat zjistit „pravdu“ o dění v zemi, kde působí? Jak média ovlivňují vnímání mezinárodních konfliktů? A jaká je budoucnost Sýrie po pádu Asadova režimu?
Poslechněte si celý podcast!
