Doufejme, že Trump bude pragmatik. Nad USA visí riziko studené občanské války, říká politolog Pehe

Donald Trump nastupuje do úřadu jako 47. americký prezident. Co očekávat od jeho druhého mandátu? Politolog Jiří Pehe v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým rozebírá, proč bude Trumpovo prezidentství pravděpodobně ještě chaotičtější a intenzivnější než to první. Podle Peheho je Trumpova rétorika vůči spojencům, například v případě Grónska nebo Panamy, znepokojivá: „Hrozit použitím síly členské zemi NATO, to jsme ještě nezažili.“

Jiří Pehe očekává, že Trump využije exekutivní příkazy k prosazení kontroverzních politik v oblastech obchodu a imigrace, což by mohlo vyvolat velké interní konflikty – například při nasazení armády na ohlášené hromadné deportace, s čímž demokratičtí guvernéři. „Bude velmi zajímavé sledovat, jak to bude chtít Trumpova administrativa řešit bez toho, aby vyvolal nějaký velký vnitřní konflikt,“ podotýká politolog.

S podporou Elona Muska a dalších technologických miliardářů po boku Trump vytváří vládu s příchutí oligarchické autokracie. „Jsou to lidé, kteří nejsou fanoušky liberální demokracie – bojují hlavně za své obchodní zájmy a proti regulacím. Ale myslím, že americké instituce odolají. Větší riziko tu vidím pro Evropskou unii,“ říká Pehe.

Jak Trump ovlivní evropské a české politiky? Co plánuje s Ukrajinou? A proč je role Elona Muska tak zásadní? Poslechněte si celý podcast!

Havlíček: Když se změní prostředí, tak změníme názor. Vystoupení z EU a NATO je červená linie

Zatímco šéf hnutí ANO Andrej Babiš na svém Facebooku komentuje migraci, důchody nebo zdražení služeb České pošty, místopředseda strany Karel Havlíček se v rozhovorech prezentuje jako tržně orientovaný pragmatik nakloněný byznysu. „Jsme catch all party. Méně ideologicky vyhranění, ale o to více jdeme za výsledky,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým.

Proč hnutí ANO často mění své politické postoje? Jakou roli by Česko mělo hrát na Ukrajině? Má ANO dost nových tváří pro budoucí vládu, nebo bude sázet na osvědčené? A jak Havlíček vnímá hnutí Stačilo a Kateřinu Konečnou?

Poslechněte si celý podcast!

Česko už nemá „chřipku“. Letos porosteme, ale jen doháníme ztracené roky, říká ekonom Dvořák

Česko čekají lepší ekonomické časy – nebo ne? Podle ekonoma Tomáše Dvořáka má pravdu jak Petr Fiala, tak Andrej Babiš: „Budeme patřit mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU, ale jen doháníme roky stagnace,“ říká. Domácnosti se stále zdráhají utrácet a česká, průmyslově náročná ekonomika je citlivá na energetické šoky, konflikty, klimatické změny i případné obchodní války. Jaký nás čeká rok 2025? A jaký vliv budou mít rozhodnutí ČNB nebo možné obchodní války?

Český ekonom působící v Londýně, který před dvěma lety pro Die Welt nazval Česko „nemocným mužem Evropy“, rozebírá v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým fázi ozdravení české ekonomiky i dlouhodobé výzvy, před kterými politici nemohou dál zavírat oči.

Poslechněte si celý podcast s Tomášem Dvořákem!

Jsme odolní, ale stát je pomalý. Lidé v pohraničí cítí, že na ně kašle, říká starosta zatopeného Krnova

„Lidé v Krnově jsou neuvěřitelně odolní. Přes všechno, co se letos stalo, si Vánoce nechtějí nechat vzít,“ říká Tomáš Hradil, starosta města, které během zářijových povodní patřilo k nejpostiženějším. V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým mluví o obnově Krnova, pomalé pomoci od státu a problémech pohraničí. Hradil upozorňuje i na nedostatečnou podporu pro firmy a živnostníky.

„Stát by měl zabrat. Bojujeme s odlivem chytrých a šikovných lidí do velkých měst. Lidé v pohraničí mají pocit, že na ně stát dlouhodobě kašle. Jen evropské dotace problémy chudých regionů nevyřešily. Když pak přijde taková povodeň, frustrace ještě narůstá,“ říká mladý starosta, který jinak s Krnovem slaví úspěchy třeba na poli vzdělávání a desegregace.

Co Krnov čeká teď? Jaké je vést město v době povodní a proč ještě nerozdýchal kritiku od některých státních představitelů? A v čem si vzít inspiraci ze sousedního Polska? Poslechněte si celý podcast! 

Atentát Fica radikalizoval. Kulturní války se ještě vyostří, říká slovenský sociolog

Atentát na Roberta Fica, krize ve zdravotnictví, vyhození šéfů předních kulturních institucí, změny v justici, koketování s Ruskem. Slovensko je v hluboké politické krizi, která ovšem nezačala střelbou na premiéra letos v květnu v Handlové. Podle sociologa Dominika Želinského sahá až roku 2018, kdy byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Dál se prohloubila během pandemie covidu a vlády Igora Matoviče. Květnový atentát Roberta Fica radikalizoval, na preference jeho strany Smer ale neměl vliv. „Smer skončil v evropských volbách druhý a od té doby je evidentní, že Robert Fico narazil na strop, kolik lidí dokáže na Slovensku mobilizovat. Voliči jej postupně opouštějí – buď se z nich stávají nevoliči, nebo přecházejí k radikálnějším alternativám, jako je například ultranacionalistické pravicové hnutí Republika. Budeme sledovat další vyostření kulturních válek,“ předpovídá sociolog Želinský v podcastu Crunch.

Jaké trhliny se objevují ve vládní koalici? Budou na Slovensku předčasné volby – a získal by v nich Robert Fico? Jak moc je společnost na Slovensku rozdělená – a je mezi oběma tábory ještě možný konstruktivní dialog? A jakou roli hrají v řešení krize slovenská média?

Poslechněte si celý podcast!