BrandStories

Umělá inteligence je trojský kůň. Zaměstnanci ji používají i mnohem dřív než firmy, říká Tomáš Foltýn z Trasku

Zákazníci často přijdou s jasnou představou: „Chceme nasadit AI.“ Ale podle Tomáše Foltýna, Head of Technology Unit ve společnosti Trask, to bývá jen začátek delší cesty. „Lidi říkají, co chtějí. Ne to, co opravdu potřebují,“ popisuje realitu digitální transformace, která se bez kvalitních dat a realistických očekávání neobejde.

V nové epizodě podcastu BrandStories Tech mluví Foltýn o AI agentech, modernizaci IT systémů i o tom, jak firmy přehlížejí, že jejich zaměstnanci už generativní umělou inteligenci dávno používají – jen ne oficiálně. „AI je trojský kůň. Pronikl do firem zevnitř, skrz zaměstnance. Firemní směrnice nestíhají držet krok,“ říká s tím, že bezpečnost a governance budou brzo stejně velkým tématem jako samotná umělá inteligence.

Foltýn ale není jen technolog, je i praktik. V Trasku řeší se zákazníky konkrétní projekty – od modernizace backendových systémů až po hackathony s AI agenty, kteří dokážou vyřešit konkrétní byznysový problém za jediný den. „Bez dat není AI. A většina firem to zjistí až poté, co do toho investují,“ dodává.

V podcastu se také dozvíte:

proč AI agenti nejsou jen další hype, ale nástroj pro reálnou úsporu času a nákladů,
jaké chyby dělají firmy při přesunu do cloudu,
jak propojit doménovou znalost z automotive s potřebami energetiky.

YouTube YouTube Music Apple Spotify

Epizody 126 epizod

Půl úvazku ušetřeného času. Zakladatel DigiSignu ukazuje, v čem firmám pomáhá elektronický podpis

Firmy investují do digitalizace a automatizace, ale spousta jejich procesů stále končí u tiskárny a papírové smlouvy čekající na podpis. Právě tenhle paradox stál u zrodu pardubické společnosti DigiSign, přes kterou dnes měsíčně projde zhruba 250 000 dokumentů. „Více jak 50 % firem v České republice už ty zkušenosti s elektronickým podepisováním má,“ říká zakladatel Ondřej Říha. Velkou změnu podle něj přinesla pandemie, která firmy donutila řešit distanční podpis ve velkém.

Argumentem pro elektronický podpis jsou tvrdá čísla. „Například v jedné bance kdysi řešili, jaká je návratnost a časová úspora při využití elektronického podpisu a bylo to kolem tří až čtyř hodin na jeden kontrakt,“ popisuje Říha úsporu času. Obavy z toho, že to lidé nezvládnou implementovat, se přitom podle jeho zkušeností v drtivé většině ukážou jako zbytečné.

V podcastu se také dozvíte:

Proč zahraniční řešení z USA v Česku plnohodnotně nefungovala a jaké mají slabiny.
Jak elektronický podpis obstojí u soudu?
Jakou roli hraje bankovní identita a proč ji Říha považuje za jeden z nejlepších digitalizačních projektů v Česku.

27. srpna 2026 • 33:44

Lázně nejsou jen pro turisty. Loni jsme investorům doručili dvouciferný výnos, říká zakladatel fondu

Lázeňský fond spravuje provozy i nemovitosti především ve Františkových Lázních a navazuje na rodinný byznys po privatizaci. Kolem lázní fond buduje celý ekosystém zdravotnických zařízení a hotelů. „Lázeňství je dlouhodobý byznys, je to něco, co má letitou tradici,“ říká zakladatel a investor fondu Miroslav Liška. Mladší generace si pod pojmem lázně možná představí procedury pro starší ročníky, Liška ho ale spojuje s aktuálním trendem longevity. „Když si vezmete základní pilíře longevity, tak je všechny najdete v lázeňství, a ještě něco navíc,“ dodává v podcastu BrandStories.

Fond vznikl v roce 2022 jako fond kvalifikovaných investorů. Na trhu investic se snaží odlišit realistickými sliby. „Dbáme na to, aby ty výnosy byly reálné, nejen na papíře,“ doplňuje Liška. Loni podle svých slov investorům dodali dvouciferný výnos, k němuž si navíc mohou vybrat 2 % per annum formou pobytu přímo v lázních. Typickým investorem jsou podle Lišky podnikatelé po exitu, lékaři nebo právníci s volným kapitálem. A čím dál častěji i lidé kolem čtyřicítky, které lázně lákají.

V podcastu se také dozvíte:

Jak se lázeňství ve Františkových Lázních, Karlových Varech a Mariánských Lázních liší podle klientely i zaměření.
Jak covid a války ovlivnily návštěvnost a strukturu zahraničních klientů.
Proč je na trhu fondů kvalifikovaných investorů čím dál těsněji a jak se Lázeňský fond liší od konkurence.

13. srpna 2026 • 30:11

Umělá inteligence může právníkovi pomáhat, ale ne za něj rozhodovat, říká odborník na AI ve Filevine

Filevine je americká platforma, na které si právníci vedou celý svůj případ od začátku do konce, hlídají v ní termíny, platby, komunikaci s klientem i přípravu dokumentů k soudu. Před několika lety se její součástí stal i česko-americký startup Parrot. „Nápad na Parrot se zrodil, když Eric, jeden ze zakladatelů, řešil coby prokurátor vraždu, u které byl přesvědčený o vině obžalovaného, ale chyběly mu důkazy, dokud si neposlechl třicet hodin nahrávek telefonátů z vazby, kde se obžalovaný přiznal vlastní matce,“ popisuje Jonáš Kratochvíl, který vede tým umělé inteligence a strojového učení ve Filevine. Zakladatele Parrotu tenkrát napadlo, že podobné hledání by šlo zautomatizovat. A tak vznikl projekt na přepisy a analýzu právních nahrávek, který si Filevine nakonec koupil i s celým týmem.

Firma dnes zpracovává přes 200 milionů stránek dokumentů denně. Nemůže si však dovolit nechat AI nástroje pracovat bez dohledu, každá odpověď musí být dohledatelná zpátky k reálnému dokumentu nebo nahrávce, ze které vychází. Nad celým systémem teď Filevine buduje nadstavbu, která právníkovi nebude jen odpovídat na dotazy, ale i sama za něj vyřizovat úkoly, třeba napíše kolegovi zprávu. „Systém právníkovi rovnou připraví návrhy dokumentů a nechá ho jen rozhodnout, jakou verzi nebo formulaci chce použít,“ popisuje Kratochvíl. Rozhodovat by ale podle něj měl vždycky člověk.

V podcastu se také dozvíte:

Jak vězeňský telefonát pomohl usvědčit vraha a dal vzniknout startupu Parrot, který dnes stojí za AI ve Filevine
Proč musí veškerý vývoj probíhat na amerických serverech a proč citlivá právní data nesmí opustit území USA.
Co znamená mít k dispozici 30 milionů uzavřených případů jako zdroj know-how.

27. července 2026 • 38:39

Okamžité platby bereme jako samozřejmost. V eurozóně je ale teprve zavádí, říká šéf inovací Air Bank

Podle letošní analýzy Mastercard patří Česko mezi pět nejvyspělejších zemí Evropy v digitalizaci plateb. Skoro polovina Čechů dnes platí digitální kartou v mobilu nebo chytrých hodinkách. Kořeny podle Jiřího Suchého, ředitele divize Produkt a inovace Air Bank, sahají až do doby, kdy k nám na trh vstoupily Air Bank a mBank jako první čistě digitální banky. „Všichni jsme zvyklí, že informace máme okamžitě k dispozici, všechny platby se vyřeší okamžitě, všechno funguje hned. To zdaleka není standard,“ popisuje Suchý s tím, že třeba okamžité platby se v eurozóně teprve zavádí.

Udržet tenhle náskok podle něj znamená balancovat mezi dvěma protichůdnými světy – bankovnictví je z podstaty přísně regulované a konzervativní, zatímco klienti čekají rychlost a dostupnost v reálném čase. Air Bank byla také první bankou, která umožnila vyřídit celou hypotéku přímo v mobilu, a chystá se do roka nabídnout kompletní škálu investičních produktů na jednom místě. Vedle toho pracuje na chytrém hlasovém asistentovi poháněném umělou inteligencí. „Ten by měl pomoci klientům se zorientovat v nabídce služeb, aniž by třeba museli procházet menu aplikace,“ doplňuje Suchý.

V podcastu se také dozvíte:

Jak Air Bank od počátku nastavila standard digitálního bankovnictví v Česku.
Jak se změnilo chování klientů. Před pěti lety otevíralo aplikaci denně kolem 10 % aktivních klientů, dnes je to 30–40 %.
Proč se jedna z bankovních inovací minula účinkem a nikdy se neujala.

23. července 2026 • 37:46

Z oleje z restaurací dělají palivo do letadel. Šetříme tisíce tun CO2, říká šéf Trafin Oil

Trafin Oil vykupuje použitý kuchyňský olej z gastronomických provozů a domácností a recykluje ho na surovinu pro výrobu paliv do aut i letadel. Firma dnes zpracuje až 20 000 tun oleje ročně, spolupracuje s více než 41 000 aktivními dodavateli v Česku, Polsku a na Slovensku. „Jsme v top 5 v Evropě, možná ve světě v top 10 mezi firmami, které tohle dělají, a jsme významným hráčem na biopalivářském trhu,“ popisuje zakladatel a ředitel firmy Jan Hába.

O vykoupenou surovinu mají zájem i velké petrochemické společnosti, které Hábovi nabízely kapitálový vstup výměnou za dlouhodobé zajištění dodávek. Odmítl, protože se obával, že to firmu zpomalí. Podobně nekompromisní byl i v krizi, kdy se propadl trh s biopalivy – společnost tehdy musela propustit desítky lidí napříč třemi zeměmi. „Extrémně to ale nakonec firmu ozdravilo, zjednodušilo, zrychlilo a teď roste ještě více,“ popisuje Hába. Podle interních výpočtů společnosti odpovídá environmentální přínos recyklace použitých kuchyňských olejů úspoře přibližně 50–60 tisíc tun emisí CO₂ ročně.

V podcastu se také dozvíte:

Jak vypadá cesta použitého oleje z fritézy až do nádrže letadla.
Proč Trafin Oil odmítl nabídky kapitálového vstupu od velkých petrochemických firem.
Jak se firmě daří (a nedaří) naučit třídit použitý olej i běžné domácnosti přes projekt Třídím olej.

16. července 2026 • 37:17

Nahoru

Zobrazit více

1 2 3 … 25

Nahlížíme do zákulisí značek a odkrýváme příběhy lidí, kteří je vytvářejí. Povídáme si o know-how, produktech, důležitých milnících firem i brandů a zajímají nás klíčoví lidé, týmy a jejich synergie. Podcast vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných značek. Moderují Tereza Šťastná, Míša Raková a Sara Polak.

Míša Raková, Sara Polak, Tereza Šťastná • tvůrci podcastu BrandStories

Naše podcasty

202 epizod

21 epizod

44 epizod

126 epizod

11 epizod

72 epizod

Vyhledávání

Články
Eventy
Podcasty
CC Live
Profily