Jak se staví akciové portfolio na zelené louce v době chaosu? Investoři radí i to, kolik držet v hotovosti

Americké dluhopisy nesou nejvíc za mnoho let, ropa se drží u sta dolarů a politici před volbami hledají, komu přičíst drahou elektřinu. Přesto akciové trhy lámou rekordy – a všechno přebíjí boom kolem umělé inteligence. V novém investičním díle podcastu Money Maker Hedge o tom debatují Filip Kejla a Michal Semotan, který nově staví portfolio v dresu skupiny PPF.

Michal Semotan má po letech před sebou možnost, která se investičnímu manažerovi nenaskýtá často: budovat portfolio na zelené louce. V PPF sice zatím čeká na licenci České národní banky a chystá investiční produkty pro klienty skupiny, nijak ale nezahálí. „Těším se na to, až to budu stavět úplně od začátku, až tam nebudou žádné věci, které člověk nějakým způsobem koupil, držel je a nebyl si úplně jistý,“ říká mimo jiné v podcastu.

Start na zelené louce má ale i odvrácenou stránku – nastupuje do trhu, který čtyři roky roste. Filip Kejla proto v podcastu popsal rizika, která se dnes na trhu sešla, a sám přiznal, že dohromady nedávají úplně optimistický obrázek. Proti nim ale staví rostoucí zisky firem a spoustu hotovosti, která čeká na příležitost: „My například máme třetinu peněz v cashi. Jsme připravení na to jít a kupovat propad.“

Na burzách točíme desítky miliard. Teď chceme stavět evropské šampiony, říkají Šenkypl s Černým z PFC

Skupina Pale Fire Capital má na tuzemské investiční scéně téměř výsostné postavení. A dlouhé roky byla primárně spojena se jmény Dušana Šenkypla a Jana Barty. Ti byli a jsou jejími hlavními tvářemi, nyní mezi sebe ale přibrali nového partnera – Jana Černého, který předtím vedl skupinu BHM Group miliardáře Tomáše Krska. Jeho úkolem je rozhýbat investice do úspěšných firem napříč Evropou. „Nechceme být jen hloupá peněženka, která pasivně rozdává peníze. Chceme stavět evropské šampiony,“ říká Černý v podcastu Money Maker, kam dorazil společně s Dušanem Šenkyplem.

Právě Dušan Šenkypl si v posledních letech vydobyl v tuzemském byznysu velkou pozornost tím, jak s kolegy opravuje americkou, burzovně obchodovanou společnost Groupon. I o tom ve studiu Money Makeru mluvil a mimo jiné zmínil, že nástup AI ho přiměl v Grouponu zůstat. Umělá inteligence a možnosti, které těm, kdo do ní proniknou, skýtá, mu prý pomohla překonat jisté vyčerpání, jež z investiční mise před časem prožíval. „Nakoplo mě to zase,“ říká.

Témat, na něž během podcastu došlo, ale bylo ještě mnohem víc: emise dluhopisů PFC, která se vyprodala za jediný den, AI a její dopad na investiční a byznysový svět, plány fondu do budoucna nebo to, s kolika prostředky vlastně hospodaří při akciových sázkách na světových burzách. „Jsou to jednotky miliard dolarů,“ připustil Šenkypl.

Škálovat krejčovství na míru se ve světě nikomu nepovedlo. Zkušenost s pádem mě vyléčila, říká Lohniský

O umělé inteligenci a byznysu zpravidla přemítají majitelé větších firem nebo technologičtí podnikatelé. Její dopad je ale mnohem větší. Dobře to dokumentuje příběh Jakuba Lohniského, zakladatele značky Le Premier, která šije obleky na míru. Ani on už se bez AI neobejde – a v podcastu Money Maker popisuje, jak prakticky pomáhá umělá inteligence v oboru, který si většina lidí spojuje s krejčím, nití a křídou. To ale není vše, AI aktivně využívá i z pozice předsedy SVJ v domě, kde s rodinou žije. Lohniský ovšem není fanatickým věrozvěstem robotické budoucnosti a na sociální síti LinkedIn pravidelně tepe ty, kdo ve svých příspěvcích zveličují, fabulují, zkrátka „prodávají teplou vodu“.

Rozhovor se ale netočil jen kolem umělé inteligence a jejího dopadu na byznys s látkami a oděvy. Lohniský je známá postava pražské byznysové komunity, má blízko k lidem jako Tomáš Čupr nebo Petr Stuchlík. Ostatně právě oni zásadně ovlivnili jeho podnikatelskou cestu s Le Premier – a ta nebyla bez problémů, protože firma se při covidu ocitla na pokraji smrti a za Lohniským zůstaly nemalé dluhy. I o tom vypráví v nové epizodě podcastu Money Maker, kde mimo jiné popsal, jak ho tyto zkušenosti změnily coby podnikatele a jak upravily jeho pohled na potřebu růst a expandovat.

Prodat firmu za pár miliard je ohromný úspěch, říkají čeští investoři, kteří na to umí výhodně půjčit

Před sedmi lety rozjeli fond, který v technologických firmách u nás i v zahraničí nekupuje podíly, ale půjčuje jim peníze, aby se mohly dál rozvíjet. Letos Radovan Nesrsta a Lukáš Macko uzavřeli v Orbit Capital druhý fond, v němž mají masivní palební sílu – startupům mohou půjčit až dvě a půl miliardy korun. V podcastu Money Maker mluví o tom, proč může být jejich půjčka pro zakladatele výhodnější než prodej podílu ve firmě, nebo co se s jejich investicí děje, když firma zkrachuje.

V roce 2019 byli na trhu prakticky sami. Radovan Nesrsta předtím budoval s Pavlem Muchou a Petrem Šmídou fond Enern a narazil na problém, ze kterého Orbit Capital vznikl: šikovné české firmy nebyly schopné najít investora na další kolo. Jejich strategie založená na tzv. venture debt, kdy si rychle rostoucí startupy peníze jen půjčují, se rychle rozjela a láká i významné instituce. „Přál bych si, aby víc a víc penzijních fondů našlo odvahu jít hledat příležitosti v našich ekosystémech,“ říká Radovan Nesrsta. V portfoliu mají například Rohlík, CloudTalk nebo ThreatMark.

Budí se s úzkostmi, i když mají všechno, co chtěli. Mentální kouč o tom, co ničí úspěšné lidi

Mezi jeho klienty patří elitní čeští sportovci i vrcholoví byznysmeni. Mentální kouč Vít Schlesinger jim už dvě dekády pomáhá dosáhnout maximálního potenciálu, sám ale říká, že výkon pro něj není na prvním místě. „Můj hlavní produkt je vnitřní svoboda,“ vysvětluje v podcastu Money Maker. Spousta lidí se totiž i na vrcholu kariéry a s miliony na účtu budí s úzkostmi. „Šéf jedné banky mi popisoval, jak si vždycky myslel, až bude CEO, až vydělá další milion, tak se něco změní. A on vidí, že je to čím dál horší. Tělo nikdy nelže,“ popisuje muž, který spolupracuje třeba s fotbalistou Ladislavem Krejčím a provázel i tenistu Tomáše Berdycha.

Sám Vít Schlesinger prošel cestu od výživy, biochemie a fitness přes práci s mladými olympijskými talenty v USA a Kanadě až k celostnímu mentálnímu koučování. V praxi naráží na kompenzační strategie z dětství, které vedou k perfekcionismu a potřebě dokazovat si vlastní hodnotu výkonem, statusem a majetkem. „Nejúspěšnější jsou sportovci i byznysmeni, kteří jdou do akce a nebojí se prohrát,“ říká. Popisuje i to, co mu o strachu před zápasem řekl Novak Djokovič, nebo proč není dobře, že je český systém orientovaný na chybu.