Nabídku jsme podali v poslední hodinu. Pavel Drobil o koupi Niceboye, plánech s burzou i politice

Z ostravského advokáta a bývalého ministra životního prostředí se stal byznysmen stojící za neustále rostoucí průmyslovou skupinou, která letos v obratu překročí tři miliardy korun. Anacot Capital Pavla Drobila dosud žil z komponent pro těžbu ropy na dně moře nebo z kol na tramvaje. Letos ale překvapivě koupil českou značku elektroniky Niceboy a rozšiřuje své pole působnosti. „Rozhodli jsme se úplně na poslední chvíli,“ přiznává k nejnovější akvizici v podcastu Money Maker. Stále ho přitom přitahuje i vysoká politika.

V podcastu Pavel Drobil podrobněji rozebírá strategii své skupiny Anacot, která za poslední dva roky koupila pět firem, zdvojnásobila se a teď vedle průmyslové části buduje i silnou maloobchodní divizi. Mluví také o tom, proč místo dluhopisů a drobných investorů radši pracuje s bankami, jak blízko je vstupu na pražskou burzu a proč mu návrat do vysoké politiky musely odsouhlasit právě banky. A taky o tom, proč bez eura budoucnost Česka nevidí: „Jednou se probudíte a jediné místo, kde někdo bude přijímat koruny, bude bufet v Poslanecké sněmovně.“

Dotujeme bohaté a nemovitosti daníme málo. Za 20 let nás čeká průšvih, potřebujeme svalnatý stát, říká ekonomka

České veřejné finance sice nadále patří k těm nejzdravějším v Evropě, jenže to se mění – směrem k horšímu, jak roste naše zadlužení. A vláda Andreje Babiše se v tomto směru celkem činí. Abychom se vyhnuli nepříjemnému nárazu do zdi, dříve nebo později bude potřeba reformovat daňový systém. Jak na to, naznačila už dřív analýza Centra veřejných financí, která doporučila 17 opatření, jež by české daně posunula do 21. století. Spoluautorka studie Markéta Koscielniak byla teď hostem podcastu Money Maker. „Nemusíme být jasnovidci, abychom viděli, že za nějakých 20 let to bude fakt průšvih,“ říká mladá ekonomka.

Přestože politici z většiny stran se zaříkají, že nechtějí zvyšovat daně, nejspíš tomuto kroku neuniknou. Pokud nechtějí nechat Česko zbankrotovat. Stárnoucí populace, rostoucí obsluha státního dluhu a strukturální deficit převyšující 130 miliard korun kvůli zrušení superhrubé mzdy totiž vytváří smrtící koktejl. Které daně by stálo za to změnit a jak? Přijde někdy na řadu zdanění robotů? A co třeba univerzální nepodmíněný příjem? To jsou témata, která jsme s Markétou Koscielniak probrali v nejnovějším dílu Money Makeru.

Realitní trh zpomaluje a je zaplavený mizernými makléři. Má cenu jim platit stále stejné provize?

Realitní trh zpomaluje, i když ceny v Praze a Brně zatím rostou. Jenže roste i nabídka volných bytů a nájemné naráží na svůj strop. Navíc řada developerů začíná mít problémy se sháněním peněz a na trhu je patrné, že prodávající musí být ochotni jít s inzerovanou cenou dolů, klidně o 15 procent. Shodli se na tom pravidelní hosté nemovitostní edice podcastu Money Maker Hedge Marek Cifr a Kirill Juran. To ale zároveň vytváří nový byznysový prostor, protože budou potřeba šikovní a progresivní obchodníci. „Pokud chce někdo uspět v realitách jako třeba v realitní kanceláři, tak teď to jde, laťka je neuvěřitelně nízko,“ míní Cifr. Juran ale připomněl, že umělá inteligence dnes obsáhne nemalou část agendy právě realitních makléřů.

Řeč v podcastu přišla nejen na to, jak umělá inteligence mění realitní byznys, ale také na osvědčené téma zahraničních nemovitostí. Kirill Juran v tomto směru zdůraznil, že řada populárních destinací, jako jsou Španělsko či Itálie, je z dlouhodobého hlediska dost riskantní na to, aby si v nich investor „zamknul“ své peníze, a to třeba kvůli globálnímu oteplování. A co ho tedy zaujalo? „Norsko, Finsko, Švédsko a Pobaltí,“ vysvětlil v podcastu Money Maker Hedge.

Češi postavili AI, která točí miliardy na burze. Dokud vydělává, neřešíme, jak se rozhoduje, říkají

S umělou inteligencí začali experimentovat už na studentských kolejích, když si chtěli přivydělat a vymýšleli algoritmus, který by porážel profesionální hráče pokeru. Nakonec s ním vyrazili do Kanady, kde svůj nápad pilovali na tamní univerzitě, až ho koupila přední výzkumná laboratoř DeepMind, patřící Googlu. Tehdy Martin Schmid a spol. naplno pronikli do velkého světa AI a nakonec se pustili i do vlastního byznysu. Jejich startup EquiLibre je sice nenápadný, ale úspěšně točí na burzách miliardy dolarů denně a velmi rychle roste. Nejzajímavější přitom je, že sami tvůrci nevědí, jak přesně jimi vyvinutá AI funguje.

„Dokud jde čára nahoru, tak raději budeme věnovat úsilí tomu, aby šla nahoru ještě víc, než abychom pochopili, proč se tak děje,“ usmívá se v podcastu Money Maker Martin Schmid, který startup založil s dalšími špičkovými vědci Matějem Moravčíkem a Rudolfem Kadlecem. Jejich algoritmus pro automatický trading na burzách přitahuje také investory. Po letošní investici stoupla hodnota EquiLibre už na půl miliardy dolarů, čímž se zařadil mezi největší české startupové naděje. „Věříme, že v naší doméně jsme ve vývoji AI nejdál ze všech,“ říká Schmid.

Díky AI vydělává Petr Zahradník stamiliony, ale varuje: Pozor, může lidem i strašně ublížit

Umělá inteligence prostupovala byznys Petra Zahradníka dávno předtím, než ji skrze velké jazykové modely objevila i širší veřejnost. Přesto si majitel společnosti Qminers, která se věnuje algoritmickému obchodování, ještě celkem nedávno neuměl představit, jak rychle se celý AI ekosystém bude vyvíjet. „To, jak jsem fungoval před rokem, a dnes, jsou dvě úplně odlišné věci,“ říká v podcastu Money Maker. Rozhovor s ním je dalším z naší série povídání zaměřených na fenomén umělé inteligence a všeho, co jej obklopuje. „Vidím velké příležitosti, ale také ohromná společenská rizika,“ dodává Zahradník.

Petr Zahradník je mimořádně úspěšný byznysmen: jeho firma Qminers každý rok vydělává několik set milionů korun v čistém a vedle toho drží i menšinové podíly v dnes již miliardových projektech Nano Energies, Delta Green, Second Foundation nebo EquiLibre, které taktéž hodně spoléhají na AI. Je také zakladatelem a hlavním mecenášem neziskové organizace Matika Česku, která se snaží zlepšit výuku matematiky na školách. Umělá inteligence je tedy něco, nad čím hodně a často přemýšlí. „Lidstvo si nakonec najde cestu, ale je možné, že nás předtím čeká nějaký propad,“ vysvětluje v podcastu.

V něm detailně popisuje, jak o nástupu umělé inteligence uvažuje, čeho se bojí a jestli můžou počítače zničit demokracii, zároveň poukazuje na roli a proměny vzdělávání či na to, jak moc se díky AI zlepší zdraví lidí a naše poznání toho, kterak funguje třeba lidské tělo.