Mnoho lidí investice vnímá jako nepřehlednou změť cizích pojmů, grafů a nástrojů, ve kterých se okamžitě ztratí. Právě tento pocit nejistoty a obava ze špatného rozhodnutí jsou často hlavními důvody, proč své peníze nechávají ležet na běžných účtech, kde pomalu ztrácejí hodnotu. Vždyť za posledních 20 let jen inflace z úspor na běžném účtu ukrojila (a ano, inflace ke zhodnocování vašich úspor používá také efekt složeného úročení!) polovinu jejich hodnoty. Existují však dvě spolehlivé cesty, jak počáteční blok překonat a vykročit ke skutečnému zhodnocování úspor bezpečně.

Někomu bude vyhovovat osobní kontakt s poradcem, který se mu bude individuálně věnovat. Pro začátečníka to je skvělý způsob, jak se v problematice zorientovat. Dobrý poradce pomůže definovat cíle, zjistí vztah k riziku a navrhne investiční strategii na míru. Klíčové je ale vědět, jak je za své služby placen. Existují dva základní modely. První je přímá platba, kdy si za konzultaci a sestavení plánu zaplatíte předem stanovenou částku. V takovém případě máte jistotu, že dostáváte nezávislou radu.

Druhým, častějším, modelem je zdánlivě bezplatné poradenství, kdy je poradce odměňován formou provize od společností, jejichž produkty vám doporučí. A jak na svém webu upozorňuje i Česká národní banka (ČNB), jestliže je některá služba prezentována jako „zdarma“, je pravděpodobné, že za ni zaplatíte jiným, často skrytým způsobem. Nemusí to nutně znamenat špatnou radu, ale je dobré si tohoto potenciálního střetu zájmů být vědom. „Je v pořádku mít poradce, který vám například jen zhodnotí produkt nabízený bankou, ale finální rozhodnutí nechá na vás. Pro složitější operace a správu většího majetku je pak na místě privátní bankéř,“ dodává Petr Žabža z Air Bank.

Mobilní bankovnictví jako místo pro investice

Pro ty, kdo hledají maximální důvěru a jednoduchost, se v posledních letech stává nejpopulárnější cestou investování přes vlastní banku. Banky v Česku nabízí robustní a prověřené prostředí, vysokou míru zabezpečení a díky nástrojům jako Bank ID i extrémně snadný vstup do světa investic přímo z mobilní aplikace, kterou už důvěrně znáte.

Tento trend potvrzuje i Jaromír Sladkovský, předseda Asociace pro kapitálový trh (AKAT ČR): „V poslední době řada bank poskytla svým klientům možnost, jak investovat nejen na pobočkách, ale především digitálně. Vyšší institucionální důvěra může tak být jednoduše projevem toho, že lidé díky možnosti investovat u své zavedené banky nemusí pro investice vybírat z investičních společností a zprostředkovatelů, o kterých nemají takový přehled.“

Námi oslovení odborníci vnímají investiční aplikace bank jako pozitivní krok, který zpřístupňuje investice široké veřejnosti a obecně vítají jakoukoli aktivitu, která lidem pomůže k aktivnímu zhodnocování úspor. Pro investory bez náročných požadavků může jít o cestu, která velmi dobře splní účel a zároveň klienta nevystavuje zbytečnému riziku, protože neopouští bezpečné prostředí své bankovní aplikace. „Stačí jedna aplikace, nastavit trvalý příkaz a peníze investovat zcela automaticky,“ dodává Žabža.

Průkopníkem přímých investic do cenných papírů byla britská fintechová aplikace Revolut. Tu znali zejména cestovatelé jako virtuální peněženku a digitální směnárnu – platební kartu „revolutku“ nepouštěli z ruky, proto s ní mohli platit a vybírat hotovost po celém světě s do té doby nevídaně nízkými poplatky. Revolut postupně přidal i investiční sekci, takže je dnes v mobilní aplikaci možné nakupovat i frakční akcie nebo kryptoměny, kdy podle úrovně předplatného má klient každý měsíc určitý objem transakcí plně či částečně osvobozený od poplatků.

Investor by si měl také vždy kontrolovat výši poplatků, které si banka nebo jiný finanční zprostředkovatel touto cestou strhává. Například Air Bank, která ve své mobilní aplikaci nabízí možnost přímého nákupu podílových fondů, ETF a akcií si účtuje poplatek 0,2 procenta z investované částky. Pozor si dejte jen u nižších investovaných částek, kde může být poplatek dán fixně. Pokud nakupujete například akciové ETF, zaplatíte poplatek pouze při nákupu a při prodeji, zbývajících 20 let ho máte v portfoliu s minimálními náklady.

Klienti Air Bank mohou obdobně snadno využívat i investiční portfolia Portu. Ta si účtují jen základní roční poplatek za správu peněz, který se v závislosti na celkové investované částce a investičním horizontu pohybuje od 1 do 0,24 procenta. Portu s 200 tisíci klienty, kteří jeho automatizovaná portfolia využívají, patří mezi tuzemské největší robo-advisory investiční platformy. Malé, pravidelně posílané částky platforma investuje do zvoleného poměru akcií, dluhopisů, zlata a dalších investičních nástrojů, zatímco se propracovaný algoritmus stará, aby celé portfolio zůstalo v čase vyvážené a případně i měnově zajištěné.

První krok k investování je otázkou několika minut. Zejména díky Bank ID pro bezpečné ověření totožnosti, které používá přes čtyři miliony Čechů, je možné začít první peníze investovat skrze moderní investiční platformy, podílové fondy i další nástroje z pohodlí domova na několik málo kliknutí.

Když něco vypadá podezřele dobře, je to podvod

Na závěr se podíváme na pasti, které na začínající investory v dnešním světě číhají – nepravdivé mýty, podvodné nabídky slibující nereálné zisky i vlastní hamižnost. Při nakládání s penězi je více než na místě maximální ostražitost. „Jednoduchá poučka je taková, že když něco vypadá příliš dobře, je to obvykle podvod,“ radí Petr Žabža. Důvěryhodné platformy poznáte tak, že mají licenci od ČNB a transparentní historii. Základy bezpečného investování pak ČNB shrnuje v jednoduchém desateru spotřebitele.

Rizikovou oblastí jsou komplexní a pro začátečníky zbytečně komplikované strukturované produkty, které se často snaží spojovat výhody různých investičních nástrojů – spořicí účet s investiční doložkou nebo akciové fondy s garantovaným výnosem. Můžete dosáhnout slušného výnosu, ale otázkou, kterou si klade nejen Tomáš Vranka z XTB, je, jak vysokou cenu za svou pohodlnost zaplatíte. Tyto produkty se často pojí s dalšími poplatky a nikdo vám nezaručí, že dosáhnete vyššího výnosu než při nákupu ETF pasivně kopírujícím akciový index.

Značnou roli hraje i touha po co nejrychlejším bohatství. „Dlouhodobý výnos amerického indexu S&P 500 je kolem deseti procent ročně a historie ukazuje, že vyšší výnos na trhu umí dosahovat jen malé procento lidí, fondů a investorů. Čím delší období, tím menší počet těch, kteří průměr dokáží porazit. Spoustě lidem ale přijde deset procent ročně málo, protože takovým tempem nezbohatnou – nechají se proto zlákat různými podvodnými scamy a pyramidami, které slibují trojciferné výnosy, ale většinou nekončí dobře,“ dodává Vranka.

Nereálná očekávání a touha bohatnout rychle se nepotkává s historicky prověřenými strategiemi postavenými na trpělivosti. Zkušený investor z XTB proto rovnou připomíná i příběh o nejznámější ikoně investičního světa: „Jeff Bezos se kdysi Warrena Buffetta zeptal, proč jeho celkem jednoduchou strategii prostě neokopíruje víc lidí. Na to Buffett odpověděl, že nikdo nechce zbohatnout pomalu.“ A o tom to vlastně celé je – cesta k finanční nezávislosti není sprint, ale maraton.

Investování vyžaduje disciplínu, pravidelnost a odvahu začít. Jak ale potvrzují oslovení odborníci, díky moderním a dostupným nástrojům nebylo nikdy jednodušší vzít své finance do vlastních rukou. Začněte proto hned teď.

Jestli měsíčně zvládnete ze svého příjmu odloupnout alespoň pár stokorun, jste připraveni začít investovat. Minimálně na stáří se finanční polštář bude hodit každému, protože pracující ročníky nedokáží do důchodového systému přispět dost ani na aktuální penze a vývoj demografické křivky je v Česku neúprosný – stručně řečeno, dobře už bylo. Kam ale peníze investovat, aby se dlouhodobě zhodnocovaly?

Pomůžeme vám s orientací v nepřeberném množství investičních nástrojů a ukážeme vám jednoduchou cestu k portfoliu, které je dlouhodobě úspěšné. Abyste se vyznali v investiční džungli, postačí vám ověřený kompas – investiční trojúhelník. Jeho tři strany představují vlastnosti, kterými můžete ohodnotit každou investiční příležitost:

• Výnos
  Míra zhodnocení, kterou při uložení peněz do daného aktiva získáte. Čím vyšší, tím lepší.
• Riziko
  Pravděpodobnost, že nedosáhnete plánovaného zhodnocení. Čím vyšší riziko, tím vyšší by měl být výnos.
• Likvidita
  Rychlost, s níž máte prostředky k dispozici. Vysoká likvidita obvykle znamená nízký výnos nebo jeho značnou proměnlivost v závislosti na cenových výkyvech.

Trojúhelník je pomůckou, která naznačuje jinak komplexní investiční pravidla. Například, že pokud hledá investor vyšší výnos, platí za něj vyšším rizikem nebo nemožností vybrat investované prostředky, kdykoliv si usmyslí. Zároveň je téměř vyloučeno, že by existovala až myticky dokonalá investice, která by zcela bez rizika nabízela vysoký výnos a okamžitý přístup k penězům. Dosáhnout všech tří vrcholů trojúhelníku naráz bohužel nelze, vždy je to něco za něco. Naopak ale není problémem narazit na mnoho vyloženě špatných investic, které nenabízí férový poměr žádné z těchto ingrediencí.

Spořím, tedy jsem

Pojďme to vzít od podlahy. Představte si scénář, kdy začínáte poprvé v životě vydělávat a každý měsíc si zvládnete dát stranou třeba 500, 1 000 nebo 2 000 korun. Prvním úkolem je vytvoření dostatečné finanční rezervy pro nečekané události v životě, tedy aktivita zvaná spoření. „Z našich zkušeností čtyř- až šestinásobek průměrných měsíčních výdajů stačí na pokrytí výpadku při nemoci nebo nečekané ztrátě práce,“ uvádí Petr Žabža z Air Bank. Ideální variantou je spořicí účet, ze kterého můžete peníze kdykoliv vybrat. Dokud je tam ale necháte, banka vám připisuje úroky očištěné o daň, takže nemusíte řešit ani žádnou další administrativu.

Podle Žabži investor do začátku potřebuje hlavně sebedisciplínu, aby každý měsíc naplánovanou částku skutečně odložil – jako ideální metodu radí přístup, kdy investor první zaplatí sám sobě, respektive svému budoucímu já. Až potom začne platit bydlení, jídlo, cestování a další běžné výdaje.

Zatím tedy neinvestujete, jen spoříte, aby hodnotu vaší rezervy zbytečně neukrajovala inflace a vy měli jistotu, že i když na krátkou chvíli přijdete o příjem, zvládnete dál fungovat.

Paleta základních investičních nástrojů

Jakmile máte rezervu naspořenou, všechny další úspory můžete začít plnohodnotně investovat. Stačí vám k tomu delší investiční horizont, o kterém jsme si už řekli, a investiční strategie, tedy představa o tom, jak má vypadat vaše investiční portfolio. Jeho sestavení může být opravdová věda, nicméně většině začínajících investorů postačí naprostý základ – portfolio tvořené akciovou a dluhopisovou složkou.

Základem dlouhodobého úspěchu je diverzifikace, proto nikdy nevkládejte všechna vejce do jednoho košíku. Správně sestavené portfolio kombinuje různé nástroje tak, aby odpovídalo vašim cílům, časovému horizontu a vztahu k riziku. Převážně akciové portfolio se běžně označuje jako dynamické, varianta tíhnoucí spíše k dluhopisové složce je konzervativní portfolio. Uprostřed je pak vyvážené.

Jako jednoduchou pomůcku pro rozložení portfolia doporučuje Tomáš Pfeiler z Cyrrus následující pravidlo: „Procentuální zastoupení akcií v portfoliu by mělo dosahovat 100 mínus věk investora.“ Další odborníci by pak mladším investorům radili do akcií v začátcích investovat klidně 100 procent portfolia, v pozdějším věku a zejména s blížícím se důchodem by mělo dojít k přesměrování investic směrem ke konzervativní, opatrné, strategii. V portfoliu by postupně měla přibývat dluhopisová složka, což pomáhá k „uzamčení“ výnosů s blížícím se datem, kdy investor začne peníze vybírat.

Pro začínající investory by bylo příliš komplikované portfolio sestavovat ručním výběrem desítek nebo stovek akcií nebo dluhopisů, do kterých by poté měsíčně rozdělovali spořenou částku. Naštěstí existují cesty, jak se tomu vyhnout. Patří mezi ně například nové cenné papíry označované jako ETF (Exchange-Traded Funds). Jsou to burzovně obchodované fondy, které pasivně kopírují složení určitého tržního indexu, například amerického S&P 500 sdružujícího 500 velkých amerických firem. Umožňují tak snadno a levně investovat do celého koše akcií, dluhopisů či jiných aktiv najednou.

Kromě ETF pak začínajícím investorům pomohou portfolia spravovaná sofistikovanými algoritmy v rámci tzv. robo-advisory platforem. Ty jsou často navrženy tak, aby byly pro uživatele co nejjednodušší a dostupné i pro pravidelné investování nižších částek. „Přitom lze peníze kdykoli vybrat,“ doplňuje Žabža další z důležitých výhod této varianty. Poplatky za nákup a správu u většiny kvalitních zprostředkovatelů nemusí být vysoké a obvykle se pohybují do jednoho procenta ze spravovaného objemu ročně.

Kde jsou komodity, zlato, kryptoměny, nemovitosti, cizí měny? Pravda je taková, že v portfoliu s delším investičním horizontem tyto instrumenty hrají pouze vedlejší roli. Podíl žádné další složky by v investičním portfoliu neměl podle obecně přijímaného přesvědčení investiční branže přesahovat pět procent. Tomáš Pfeiler, portfolio manažer v Cyrrusu, varuje před přeceňováním zejména drahých kovů: „Stále vnímám, že v Česku je až nezdravě oblíbené zlato. Jeho výkonnost za letošní rok je sice mimořádně dobrá. To však nic nemění na tom, že kurz zlata může výrazně kolísat.“ 

V českém prostředí je také dlouhé roky zakořeněná víra v „investici do cihel“, kterou spousta investorů preferuje kvůli určité míře fyzické hmatatelnosti. „Za nejlepší investici v ČR i SK dlouhodobě považujeme nemovitost. Nemusí to platit vždy, nicméně investování do akcií je kvůli tomu dlouhodobě na vedlejší koleji,“ upozorňuje Tomáš Vranka, šéf obchodu v XTB.

Mnoho investorů se u zlata, ale i dalších investičních instrumentů, často pokouší o dosažení rychlého výnosu tím, že čekají na vhodný moment, aby levně nakoupili a draze prodali. Investoři tomu říkají časování trhu a nejde o dlouhodobé investování, ale o krátkodobou spekulaci na změnu ceny. „Pokud to někoho táhne k časování trhu, tu a tam naplnit tuto touhu nemusí být na škodu. Důležité však je, aby lidé nespekulovali s velkou částí svých úspor a byli dopředu připraveni na to, že jejich sázka nemusí vyjít,“ upozorňuje Martin Luňáček, produktový ředitel Portu.

Investiční portfolio nakoupíte třemi způsoby

Díky inovacím a technologiím nebylo nikdy jednodušší začít. Na trhu existují tři hlavní způsoby, jak se do světa investic ponořit. Tou nejjednodušší jsou robo-advisory platformy, které nabízí investici do automatizovaných portfolií. Vaši investici automaticky rebalancují a jsou neustále vylepšované s pomocí strojového učení, umělé inteligence a spolupráce s týmem investičních expertů a analytiků.

„Využití některé z platforem pro automatizovanou správu investičního portfolia je moderní a uživatelsky velmi snadnou cestou. Aplikace uživateli pomáhá nastavit portfolio tak, aby odpovídalo jeho cílům a toleranci k riziku. Pak už stačí jen nastavit trvalý příkaz a nechat peníze pravidelně investovat do vašeho osobního portfolia,“ vysvětluje Žabža z Air Bank, která v tomto směru spolupracuje s investiční platformou Portu.

Tradiční obdobně jednoduchou cestou je pak svěřit své peníze do investičního podílového fondu spravovaného profesionálním manažerem. Za pohodlí si často připlatíte na poplatcích, které mohou výrazně snížit váš konečný výnos, na druhé straně získáváte přístup ke zkušenostem investičních analytiků a výhodám aktivně spravovaných portfolií.

„Nikde není garantované, že analytici musí mít pravdu nebo že řízení se jejich radami musí zákonitě vést k překonávání trhu. Investor by měl investiční tezi, i tu navrženou analytikem, vždy podrobit kritickému zkoumání a zamyslet se nad riziky,“ doplňuje Pfeiler z Cyrrusu, který nabízí služby především investorům se specifickými požadavky ohledně rizikově výnosového profilu a komplexní diverzifikace svých investic.

V dnešní době je možné portfolio budovat svépomocí přímým nákupem akcií či podkladových ETF, ale pokoušet by se o to měli jen ti, kdo dostatečně rozumí investičnímu mechanismu – začátečníci mají totiž tendenci kdykoli v průběhu začít zmatkovat a ovlivněni emocemi prodávat nebo nakupovat v nevhodných momentech. A jak podotýká Ján Hanzo spravující investiční portfolia společnosti Investika: „Velké množství obchodů obvykle vede ke zhoršení investičních výsledků.“

Přímý nákup je tedy metodou pro mírně pokročilé investory, kteří jsou odhodlaní obětovat pár desítek hodin do vzdělání a zajímá je cesta s co nejnižšími poplatky. Konkrétní ETF či akcie si sami vyberou a nakoupí, což dnes už také není problém – tuto cestu nabízí banky ve svých aplikacích i mnohé investiční společnosti, které svým klientům připravují i vzdělávací obsah. „Stačí se pár desítek hodin věnovat seberozvoji a dalších třicet, čtyřicet let nemusíte dělat nic víc, než tři kliknutí měsíčně,“ říká Vranka, který věří, že právě poplatky jsou faktor, který se nevyplácí podceňovat.

Dopad poplatků pak ilustruje na příkladu, kdy dva lidé investují 5 000 korun měsíčně po dobu 30 let a jeden dosáhne průměrného výnosu deset procent ročně (při vlastním investování do ETF), zatímco druhý jen osm procent, protože dvě procenta ročně tvoří poplatek fondu. Rozdíl na konci investičního horizontu je u obou cest značný. „Po 30 letech bude mít první investor na účtu 9,9 milionu korun, zatímco druhý jen 6,8 milionu,“ vypočítává Vranka. Po čtyřiceti letech by byl rozdíl ještě vyšší, 26,5 milionu korun při nákupu svépomocí oproti 15,5 milionu korun u investování do spravovaného fondu.

Rozhodnutí je na každém. Ať už si ale vyberete jakoukoli cestu, je to pro vaše penze lepší, než nedělat nic. Investování vám dává kontrolu nad vaší budoucností.

Investiční možnosti se v posledních několika letech otevřely menším investorům a už od stokoruny měsíčně je možné budovat investiční portfolio složené z akcií, dluhopisů, komodit a nové generace chytrých investičních nástrojů. Investiční svět se demokratizoval a běžný střadatel může investovat do akciových indexů, automatizovaných portfolií sestavených na míru nebo nakupovat zlomky akcií největších světových firem.

Proč ale navzdory této revoluci stále více než polovina Čechů aktivně neinvestuje? „Největší překážkou pro většinu lidí zůstává obava, že přijdou o peníze nebo naletí na investiční podvod,“ vysvětluje Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh (AKAT ČR). Její slova potvrzuje i Petr Žabža, který má na starosti investice v Air Bank: „U klientů bez investičních zkušeností narážíme na to, že jsou paralyzovaní z toho, kolik možností před sebou mají. Bojí se zejména neznámého a v investování vidí složitou disciplínu. Tak tomu však už dávno není.“

Je pravda, že každá investice s sebou nese určitou míru rizika a minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích. Riziko ztráty lze ale snížit dodržováním tří základních principů – dostatečně dlouhého investičního horizontu, diverzifikace a pravidelnosti. V tomto návodu se postupně dostaneme ke všem třem.

Univerzální recept na investování existuje

Jedním z postupů, na kterém se odborníci shodují, je ověřená investiční strategie dollar cost averaging (DCA), kdy investor pravidelně (např. každý měsíc) investuje část svého disponibilního příjmu. Pravidelnými nákupy v delším časovém období snižuje dopad krátkodobých tržních výkyvů a veze se na dlouhodobém růstu kapitálových trhů. Stačí na začátku zvolit správný směr a vytrvat v něm několik let.

Meziroční vývoj inflace, vyhlašování základní úrokové míry Českou národní bankou, cla uvalená americkým prezidentem na některé země světa nebo průběh války na Ukrajině. Nic z toho není potřeba denně sledovat, pokud cílem investora není krátkodobá spekulace, ale dlouhodobé zhodnocování úspor. Při pohledu na více let dopředu jde totiž jen o krátkodobé výkyvy.

Podmínkou nutnou pro úspěch této strategie je dostatečně dlouhý investiční horizont a reinvestování případných výnosů. Tím kromě průměrování nákupní ceny dochází k efektu „složeného úročení“, který patří k pilířům všech dlouhodobých investičních strategií. Vložená částka se totiž nezhodnocuje každý rok stejně, zhodnocují se také veškeré dosažené výnosy. To platí pro investice s pevným úrokem (spořicí účty, termínované vklady, dluhopisy) stejně jako pro investice do správně diverzifikovaných košů dynamických aktiv (akcie, komodity, nemovitosti).

V hlavní roli této strategie není dokonalé načasování nákupu, ale především celkový čas, kdy investice „pracuje“. Minimální doba, která se běžně označuje jako investiční horizont, by měla být pět až osm let, může ale být i mnohem delší.

Jednoduše řečeno, čím dříve v životě investor začne své úspory pravidelně investovat, tím lépe pro něj. Investovat by tak měl každý od chvíle, kdy mu začne chodit první příjem. „Liší se jen to, kolik si mohu dovolit dávat stranou v aktuální fázi života,“ dodává Žabža, který jako jedinou výjimku připouští u lidí v exekucích, kterých v Česku minulý rok bylo 640 tisíc a kteří nejsou v situaci, aby si zvládli vytvořit alespoň základní finanční rezervu.

Ta je totiž podmínkou nutnou pro to, aby člověk mohl o investování byť jen uvažovat. Peníze, uložené v akciích, dluhopisech nebo ETF nesmí být těmi, které současně potřebujete na živobytí, ba právě naopak – musí jít o peníze, pro které člověk nemá na několik měsíců či let využití a může je tak zhodnocovat sice riskantněji, ale potenciálně mnohem výnosněji.