Ráno jste skálopevně odhodlaní zbytečně neutrácet. Už odpoledne se ale raději na účet nedíváte a večer v posteli si předplácíte další aplikaci nebo kupujete boty, které nepotřebujete. Ztráta kontroly nad penězi se zdá jako slabost, ale stojí za ní velmi pokročilá psychologie cílící na nejstarší centra lidského mozku. Každý tak čelíme každodenním digitálním nástrahám, na které nejsme evolučně vůbec připraveni.

Algoritmy a moderní technologie totiž znají náš mozek lépe než my sami. Že jsou mnohá digitální prostředí navržena s cílem uživatele podprahově zaháčkovat, dnes rezonuje i na nejvyšší úrovni. Evropská komise připravuje zákon o digitální férovosti, který má regulovat návykový design a takzvané dark patterns – manipulativní prvky rozhraní, jež uživatele skrze emoce vedou k vytyčenému cíli.

Může jít o agresivní bannery, které nejde snadno zavřít, falešné odpočty času do konce slevové akce, ale i jedno kliknutí k předplacení služby, zatímco pro odhlášení je potřeba proklikat se spletitým bludištěm téměř neviditelných tlačítek. Důvody pro novou regulaci ilustrují nejnovější čísla samotné Komise, která odhalila, že alespoň jeden temný vzorec používá 97 procent nejnavštěvovanějších webů a aplikací v Evropské unii a spotřebitele tyto praktiky stojí nejméně 7,9 miliardy eur ročně.

Svět kolem nás je ale podobných pastí plný. „Žijeme v úplné jiné době, než generace našich rodičů. Nabídka zboží a služeb byla výrazně omezenější, zatímco dnes jsme obklopeni možnostmi, za co utrácet. Proto se potřebujeme naučit vědomě vybírat, za co peníze utrácíme,“ říká Lucie Sedláčková, finanční specialistka a koučka, která při práci s klienty nekouká jen na čísla a finanční plány. Na vztah k penězům se dívá také optikou psychologie – přes pocity viny, vnitřní napětí, pracovní stres. Všechny tyto vlivy zvyšují naše tendence nekontrolovaně utrácet.

Během dne na rizikové situace naráží každý člověk téměř neustále. Probudíte se, vyrazíte do práce, cestou si dáte kávu, o přestávce oběd, na schůzku přejedete taxíkem, večer si objednáte jídlo a před spaním chvíli scrollujete sítěmi a nějakou tu malou radost si třeba na e-shopu koupíte. Žádný zásadní výdaj, žádná velká zábava ani drahá dovolená. Přesto na konci dne zjistíte, že se vám z účtu rozkutálela částka, za kterou byste pořídili víkendový wellness pobyt.

Kolik si můžete například dopřát šálků kávy v kavárně každý týden, aniž byste měli výčitky svědomí? Air Bank to změřila ve svém Barometru finanční pohody. Na data se podívejte v následujících grafech.

„Rychlost a jednoduchost placení však mohou způsobit, že jednotlivý výdaj vnímáme méně intenzivně. Když stačí přiložit telefon nebo hodinky, nevzniká stejný pocit, jako když člověk vytahuje hotovost z peněženky. Desítky drobných nákupů se pak mohou během měsíce nasčítat do překvapivě vysoké částky,“ říká Jiří Suchý, ředitel divize Air Bank zodpovědné za produkty a inovace.

Není to tím, že by lidé neuměli počítat. Moderní digitální ekonomika je dnes záměrně optimalizována za pomoci neurověd tak, aby maximalizovala útraty a odstranila jakékoliv tření, které by zákazníky mohlo zastavit. Pojďme se podívat na anatomii jednoho běžného dne a posvítit si na nejběžnější psychologické pasti, do kterých úplně všichni nevědomky padáme. Poté si ukážeme cestu ven, která naštěstí existuje – stačí dodržovat pár jednoduchých pravidel a vydobýt si svůj klid zpět.

Foto: Air Bank

Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace v Air Bank

8:00
Ranní káva bez fyzické bolesti

Den začíná nevinně. Cestou do práce pípnete cappuccino telefonem nebo hodinkami, následně zaplatíte jízdenku nebo si objednáte odvoz do práce v mobilní aplikaci. Mozek v té chvíli částky do 200 korun prakticky neregistruje. Funguje tu efekt takzvané salámové metody – naporcování každodenních výdajů na nenápadné transakce, které nevyvolávají výčitky. „Digitalizace placení výrazně zjednodušila, ale současně odstranila část přirozených bariér, které nám dříve dávaly čas nákup zvážit. Úkolem banky ale není klientům určovat, za co smějí utrácet. Můžeme jim naopak nabídnout nástroje, které podporují chytré hospodaření s penězi,“ popisuje Suchý.

Sám Suchý ale upozorňuje, že drobné platby nejsou hlavním viníkem: „Nedá se jednoduše říct, že právě platby do 200 korun jsou hlavním důvodem, proč lidem peníze z účtu rychle mizí. Rodinné rozpočty zpravidla nejvíce zatěžují větší pravidelné položky, jako je bydlení, energie, doprava nebo potraviny.“ Problém tedy nedělá ani tak velikost částky, jako to, jak intenzivně ji vnímáme.

Proč vlastně utrácíme víc, když platíme telefonem? Historicky bylo placení spojeno s nepříjemnými pocity. Odevzdání papírové bankovky aktivuje v mozku centrum spojené s bolestí, zahraniční výzkumy tomu říkají pain of paying, tedy bolest z placení. Moderní bezkontaktní platby tuto bolest dokonale potlačily. Přiložení telefonu nebo hodinek už mozek nevnímá jako ztrátu, naopak – haptická odezva, pípnutí terminálu a odškrtnutí úkolu dokonce vyvolávají uvolnění dopaminu.

Transakce se staly zábavnou minihrou a data jsou neúprosná – pokud lidé platí bezkontaktně místo hotovostí, hodnota jejich nákupního košíku podle evropského průzkumu stoupá v průměru o 37 procent. Zmizel totiž čas na rozmyšlenou a ten je podle finanční specialistky Lucie Sedláčkové nutné se naučit vracet zpět: „Dobře funguje odkládání nákupu, kdy zboží dáte do košíku, ale rozhodnutí necháte na další den. Pokud ráno věc dál chci a není mimo moje hranice, můžu nákup dokončit. Z vlastní zkušenosti ale vím, že velká část impulzivních nákupů přes noc ztratí kouzlo.“

Foto: Lucie Sedláčková

Lucie Sedláčková lidem pomáhá zvládat negativní emoce kolem placení a správy rozpočtů

15:00
Pštrosí efekt a odpolední strach ze zůstatku

Je týden před výplatou. Během odpolední pauzy v práci si potřebujete zkontrolovat zůstatek na účtu, ale raději to neuděláte. V behaviorální ekonomii se tomuto fenoménu říká pštrosí efekt. Lidé záměrně ignorují negativní informace o vlastních financích a strkají hlavu do písku, jen aby se vyhnuli stresu.

Z dat Air Bank vyplývají dvě vlny zájmu o vlastní finance. Prvního dne v měsíci, kdy lidé bilancují ten předchozí, stoupá návštěvnost přehledu příjmů a výdajů o 44 procent nad průměr zbytku měsíce. Mezi osmým a patnáctým dnem, tedy po výplatě, vyskočí špičky o 50 až 60 procent nad měsíční průměr. Sama banka ale dodává, že strach z pohledu na účet její data nepotvrzují ani nevyvracejí – nižší aktivita ve druhé polovině měsíce může znamenat vyhýbání, stejně jako prostě to, že není co kontrolovat.

Tento útěk před realitou zatím není dostatečně zmapovaný, nicméně lidé, kteří se před výplatou bojí podívat na zůstatek, prožívají takzvaný payday effect. Jak zjistili behaviorální ekonomové, uživatelé vyhýbající se kontrole účtu před výplatou mají bezprostředně po obdržení peněz o 60 až 70 procent větší výkyvy ve zbytných výdajích. Pocítí totiž falešnou euforii bohatství a jejich impulzivní utrácení (např. za módu nebo restaurace) skokově vzroste. Na konci měsíce jsou opět na nule a cyklus se opakuje.

Podle Sedláčkové má toto vyhýbání se často kořeny v dětství: „Pokud byly peníze v rodině spojovány se strachem, hádkami, nedostatkem nebo se o nich vůbec nemluvilo, člověk se nenaučil, jak s nimi zacházet. Naučí se nepříjemné pocity vytěsňovat a v dospělosti se pak vyhýbá otevření bankovní aplikace, ignoruje účty a spoléhá na to, že to nějak dopadne. Po výplatě přijde úleva, na chvíli ztratí pocit ohrožení a chce si dopřát. Ale peníze ubývají, vrací se strach a cyklus se opakuje.“

22:30
Nákupy z vyčerpání a past předplatných

Večer, když děti spí nebo pracovní e-maily konečně utichnou, uleháte do postele s telefonem v ruce. Právě teď jste z pohledu marketingu nejzranitelnější. Podle vlivné teorie vyčerpání ega funguje sebekontrola jako sval, který je po celodenním rozhodování unavený. „Únava a cílené slevové notifikace e-shopů tvoří dokonalou bouři. Lidé hledají únik od stresu a ztrácejí obvyklou obezřetnost,“ vysvětluje Jiří Suchý, šéf inovací, se kterým jsme o vztahu Čechů k nakupování a digitálním platbám mluvili v podcastu.

Projevuje se fenomén zvaný revenge bedtime procrastination. Protože jste přes den neměli čas pro sebe, mstíte se životu tím, že nejdete spát a odměňujete se na internetu. Až třetina veškerých online nákupů se dnes proto odehrává v noci.

Zároveň je to čas, kdy bezmyšlenkovitě klikáme na bezplatná zkušební období nových aplikací a služeb. Ty ale často zapomeneme zrušit, protože 40 procent z nás používá platební kartu k hlavnímu účtu, ze kterého se platby strhávají automaticky. Důsledky této nepozornosti vyznívají drtivě.

„Předplatná jsou typickým příkladem výdajů, které jednotlivě nevypadají zásadně, ale postupně se nasčítají a z rozpočtu odcházejí téměř nepozorovaně. Často navíc pokračují i poté, co člověk službu přestane používat, skončí mu zkušební období nebo poskytovatel cenu zvýší. Proto jsme chtěli klientům nabídnout jednoduchý přehled přímo v aplikaci, bez zdlouhavého procházení výpisů,“ vysvětluje Suchý. Data ukazují, že o takovou funkci má zájem naprostá většina (89 %) bankovních klientů.

Přehled psychologických pastí

Jak hacknout vlastní mozek? Vytvořte si umělé tření

Cesta z této neviditelné digitální pasti nevede přes nekonečné tabulky v Excelu nebo absolutní askezi. Omezování zkrátka nefunguje. Trik spočívá v tom, pochopit svůj mozek a nastavit si systém, který vás ochrání, když jste unavení. Jiří Suchý z Air Bank a finanční koučka Lucie Sedláčková radí vsadit na čtyři jednoduché kroky.

1. Chvilka pravdy

Prvním praktickým krokem je vytvořit si pravidelný kontakt se svými penězi. Stačí jednou týdně otevřít bankovnictví a deset minut se jen dívat, co se na účtu děje. Nehodnotit a nesnažit se napravovat. Člověk nejdříve potřebuje unést realitu. Bez tohoto kroku nic dalšího nemá smysl.

2. Zaveďte pravidlo 50/30/20 a obálky

Racionální rozhodnutí dělejte ihned po výplatě. Rozdělte si peníze: například 50 procent na mandatorní výdaje (nájem, jídlo), 20 procent do investic na budoucnost a 30 procent si nechte jako kapesné na všechna vaše přání. Konkrétní procento nemusí být stejné pro každého, pro někoho je reálné kapesné dvacet procent, pro někoho pět. Podstatné je, že tato částka je určená předem a nijak neohrožuje dlouhodobý rozpočet.

A pozor, na pořadí v tomto případě záleží. Nejprve si automaticky odložte předem stanovenou částku do pravidelného spoření a poté zaplaťte nutné výdaje. Část zbývajících peněz si bez výčitek ponechte na zábavu a drobné radosti. Skvěle v tomto směru fungují automatické převody ihned po výplatě na oddělené účty.

3. Utrácejte bez výčitek

Právě oněch pár procent vyčleněných na zábavu je psychologicky klíčových. Jsou to peníze s jediným pravidlem – mají dovolení být utraceny. Ať už za matcha latté, nebo taxík. Příliš přísný finanční režim totiž dlouhodobě nevydržíte, podobně jako příliš přísnou dietu. A právě toto kapesné je cestou, jak se necítit pod tlakem a udržet dlouhodobou disciplínu. Zdravý vztah k penězům neznamená jen šetřit, ale také si něco dopřát.

4. Zablokujte si noční pokušení

Zakažte svému vyčerpanému mozku platit. Určete si jeden cheat day na online nákupy – třeba sobotu dopoledne, kdy jste odpočatí a plně racionální. Pokud máte tendenci nakupovat impulzivně večer, snižte si v aplikaci banky limit pro online platby. Nutnost jít do bankovnictví a limit si upravit dodá mozku potřebnou kognitivní pauzu na přehodnocení, zda danou věc opravdu potřebujete.

Nenechte algoritmy, aby rozhodovaly o tom, kolik vám na konci měsíce zbude. S moderní bankovní aplikací můžete mít své finance pod kontrolou nejen racionálně, ale i emočně. Podle Suchého se banky snaží svým klientům pomoci a narovnávat pravidla světa rychlých plateb: „Z bankovní aplikace se postupně stává osobní finanční asistent, díky kterému mohu dělat informovanější rozhodnutí a mít peníze pod kontrolou bez zbytečných komplikací.“

Dobrou zprávou je, že už samotné uvědomění si těchto kognitivních pastí funguje jako první a nejspolehlivější obranná linie. Když víte, že vaše večerní chuť nakupovat je jen chemická reakce unaveného mozku, mnohem snáz telefon odložíte a peníze zůstanou přesně tam, kde mají – pevně pod vaší kontrolou.