Ať se nám to líbí, nebo ne, vztah k penězům v dospělosti je odrazem dětství. Kdo si nevybudoval dostatečně jistou citovou vazbu, může při představě sdílení peněz s partnerem pociťovat silnou úzkost vedoucí k iracionálnímu utajování výdajů, prostopášnému rozhazování nebo naopak vyhýbání se placení. Tři ze čtyř českých párů v oblasti financí zažívají nesoulad, a když už na peníze přijde řeč, méně než třetina o nich dokáže mluvit otevřeně a bez emocí.

„Peníze vztahy neničí, ničí je neschopnost o nich mluvit,“ říká Veronika Benešová z Air Bank, která všem párům doporučuje krátké zamyšlení nad nastavením systému, jakým pracují s penězi v krátkém i delším horizontu. Existují tři základní modely, jak s partnerem či partnerkou finance spravovat, každý potom nabízí určité výhody i nevýhody.

Místo hledání té nejlepší cesty ale páry často sklouzávají k zažitým mýtům a do myšlenkových slepých uliček. Jedním z nich je iluze oddělených účtů v manželství – výplata, která přijde na osobní účet jednoho spadá, ale stejně spadá do společného jmění manželů stejně jako případné dluhy. Nesezdané páry pak zase často spoří na účet jednoho z partnerů, aniž by si uvědomovaly, že bez smluvního ošetření z pohledu práva druhý partner své peníze posílá do černé díry.

Foto: Air Bank

Veronika Benešová, vedoucí oddělení pojištění a půjček v Air Bank

Mladý pár s novorozencem vsadil vše na společný účet

Filip (26) a Adéla (24) se loni v létě vzali a nedávno se jim narodil syn Jonáš. Žijí v pronajatém bytě 2+kk na okraji Kladna. Filip pracuje jako dispečer logistiky ve velkém e-commerce skladu, kde mu díky častým nočním směnám naskakují zajímavé příplatky. Adéla před porodem pracovala jako asistentka nákupu ve výrobní firmě, teď je ale na mateřské dovolené, což pro rodinný rozpočet znamenalo tvrdý propad příjmů.

Zvolili proto plně sdílený model. Filipova výplata i Adélin rodičovský příspěvek míří na jeden společný účet, ze kterého platí nájem, pleny, nákupy i občasnou večeři, kterou si objednají domů.

„Výhodou i nevýhodou je to, že si vidíme do karet. Když chci ale manželku překvapit, musím vybrat hotovost a dárek pořídit v obchodě nebo na dobírku,“ uznává Filip. Za největší benefit pak považuje okamžitý přehled o tom, jak si jejich rodinné finance stojí. Pokud na účtu zbývá více peněz než jimi nastavený provozní limit, přesunou je na spořicí účet, kde drží rezervu, nebo do investičního portfolia.

„Doporučuji společný účet párům, které spolu žijí dlouho a mají vyrovnaný vztah k penězům. Největší síla je okamžitý přehled. Oba vidí, kolik přišlo a kolik odteklo, nemusí nic dohledávat. V praxi tento model naráží na ztrátu soukromí. Někdo chce mít část peněz jednoduše jen pro sebe, bez vysvětlování,“ říká Benešová. Zejména u rodin na rodičovské je tento model v Česku častou volbou, protože když jeden příjem vypadne, společný účet drží rodinu pohromadě.

Pracující nesezdaný pár má společný účet na provoz

Tomáš (37) pracuje jako seniorní UX designér ve velké technologické firmě, Veronika (36) je HR manažerka. Bydlí ve vlastním bytě na brněnském Králově Poli, který mají na hypotéku s poměrně vysokou měsíční splátkou. Svatbu ani děti zatím neplánují, jsou spolu pár let a oba se naplno věnují sportu – Tomáš skalnímu lezení, Veronika tráví víkendy na gravel kole.

Fungují v kombinovaném modelu. Mají jeden sdílený provozní účet, který je založený na Veroniku a Tomáš je jeho disponentem. Každý měsíc tam pošlou pevnou částku na hypotéku, energie a společné nákupy jídla. Zbytek výplaty si nechávají na svých osobních účtech, protože jejich přístup ke zhodnocování je odlišný. Tomáš nedá dopustit na kryptoměny a vlastní výběr ETF fondů a frakčních akcií, zatímco Veronika preferuje konzervativnější portfolia na Portu a realitní investice přes crowdfundingové platformy.

Čas od času pak sepisují aktuální stavy na účtech do tabulky, aby měli o financích přehled. „Pokud před námi nejsou větší výdaje, snažíme se přebytky vždy co nejrychleji zainvestovat. Někdy nám ale na účtu leží přes sto tisíc jen kvůli tomu, že jsme se nedomluvili, kdo je dá na spořicí účet nebo do akcií,“ přiznává Veronika. Přejít na jeden společný účet by ani jeden z nich nechtěl, i přes občasnou administrativní náročnost si chtějí své osobní účty a investiční svobodu ponechat.

„Sdílený účet bývá řešením v momentě, kdy se páry sestěhují a začínají mít společné výdaje. Nájem, energie, jídlo,“ vyjmenovává Benešová s tím, že při zakládání je třeba myslet na to, aby oba partneři měli vlastní kartu a přihlášení do aplikace. Protože až potom mají k penězům oba rovnocenný přístup a nikdo nikoho nežádá. „Tento model mám osobně ráda nejvíc. Je férový a otevřený, ale kus příjmů si dál můžete nechat pro sebe,“ dodává Benešová.

Starší pár s odrostlými dětmi jede ve stylu každý za sebe

Pavel (55) a Monika (53) jsou spolu od vysoké školy. Bydlí ve zrekonstruovaném domě v obci kousek za Hradcem Králové, hypotéku už mají splacenou. Dvě z jejich tří dětí už se osamostatnily, nejmladší dcera ještě studuje vysokou školu v Praze, na kterou jí oba finančně přispívají. Pavel posledních pětadvacet let úspěšně podniká, vlastní firmu na montáže tepelných čerpadel a fotovoltaiky. Monika byla s dětmi dlouho v domácnosti a nyní pracuje na poloviční úvazek na místním stavebním úřadě.

Účty mají už čtvrt století zcela oddělené, nesdělují si navzájem ani aktuální zůstatky. O investice se jim stará finanční poradce, který jejich úspory investuje do zlata a podílových fondů, aktivně se o zhodnocování příliš nezajímají. Veškeré volné prostředky i svůj volný čas investují do rekonstrukce rodinné chaty v Orlických horách.

„Celý život podnikám a manželka zůstatky na mých firemních ani osobních účtech nikdy neviděla,“ říká Pavel s tím, že jim tento systém vyhovuje a chrání Moniku před stresem z výkyvů, které jeho podnikání pravidelně zažívá.

„Oddělené účty samy o sobě spory nedělají. Problém vzniká, když chybí dohoda, kdo co platí. Někomu nezávislost vyhovuje a je spokojený, to plně respektuji,“ říká specialistka na rodinné finance z Air Bank.

„Za zmínku, ale stojí dvě věci. V manželství bývá výplata i část dluhů součástí společného jmění, takže oddělené účty nejsou automatická ochrana. A když partner zemře, k penězům na jeho osobním účtu se dostanete až po dědickém řízení. To může trvat měsíce,“ upozorňuje Benešová.

Epidemie finanční nevěry

Peníze pro mnoho párů zůstávají citlivým tématem. Možná i proto se podle průzkumu agentury Ipsos přes 15 procent Čechů v partnerském vztahu přiznává k „finanční nevěře“, tedy existenci tajného účtu, o kterém partner neví. Podobné procento (15 %) pak se svým protějškem nesdílí ani zůstatek na svém účtu. A plná pětina přiznává, že partnerovi někdy v minulosti zatajila mimořádný příjem ve formě prémie nebo dědictví.

„Muži mnohem častěji zatloukají nákupy drahé elektroniky, ale i spotřebitelské půjčky, které mohou být pro rodinu likvidační. Ženy naopak nejčastěji tají nákupy oblečení a obuvi,“ prozrazuje střípky z praxe Benešová.

Překvapující je pak silná spojitost mezi lhaním o penězích a nevěrou skutečnou. Americká studie z University of Connecticut zkoumala vztah mezi příjmy a nevěrou. Ukázala, že ekonomická závislost na partnerovi zvyšuje riziko skutečné nevěry u obou pohlaví. U mužů závislých na příjmu partnerky je ale tento efekt výrazně silnější.

„Nevěra tu funguje jako způsob, jak si muž kompenzuje ohroženou roli živitele,“ vysvětluje Benešová. Naopak ženy, které vydělávají víc než partner, jsou podle studie nevěrné méně často. „Z praxe vidím, že nejstabilnější bývají páry s podobnými příjmy, zhruba do poměru 60:40,“ dodává Benešová.

Bodem zlomu v rozpočtech je v Česku především období péče o novorozence, kdy ženy zažívají extrémní propad příjmů. Přicházejí tím o nezávislost a obě strany si těžko zvykají na novou mocenskou dynamiku a rozdělení rolí. „Někdy pak mají pocit, že se u partnera musí o peníze doprošovat,“ dodává Benešová s tím, že kvůli této často i několikaleté přestávce ženy zažívají trvalé snížení celoživotních výdělků a ve finále i důchodů (tzv. maternity penalty).

Naštěstí lze recept na spokojené rodinné finance shrnout velmi jednoduše. „Nemusíte mít hned společný účet, to co potřebujete, je dohoda. Peníze nesmí být tabu, protože když se o nich dokážete bavit, ušetříte si hádky a zároveň tím dáváte příklad i svým dětem. Když vidí, že se o penězích mluví v klidu, přenesou si to i do dospělosti,“ věří Benešová. Na změnu systému podle jejich zkušeností není nikdy pozdě – stačí obvykle jeden upřímný rozhovor.