Jak lépe zvládnout neúspěch, kritiku a tlak? Řešením může být i sport
Stres, porovnávání a strach z neúspěchu dopadají na většinu mladých. Projekt Sazka Champs otevírá téma psychické odolnosti a mění přístup ke sportu.
Duševní zdraví se stává jedním z největších témat mladé generace. Data ukazují, že stres, tlak a vyčerpání se v Česku dotýkají většiny dospívajících, a systém podpory řešení problémů často nestíhá. Jedním z nástrojů, které umí pomoct, přitom může být při správném přístupu i sport.
„Všechno se děje najednou. Škola, tréninky, očekávání, co bude dál. Do toho sociální sítě, které nám denně servírují stovky cizích životů, výsledků a názorů. Mladí dnes čelí jinému tlaku, než jaký znaly předchozí generace,“ říká sportovní psycholožka Andrea Zahornacká.
Pět návyků, jak zlepšit svou duševní pohodu
Cítíte se někdy přehlceně? Freestyle koloběžkař Maty Pekárek radí, jak mít každý den svou hlavu lépe pod kontrolou.
Vysvětluje, že mladé lidi, se kterými se setkává ve své praxi, často trápí vnitřní konflikt spousty protichůdných potřeb. Při rozhovorech slýchá obavy z veřejného zesměšnění – že je budou ostatní kritizovat na sociálních sítích. „Souběžně s tím se ale touží prosadit a předvést. Mají výraznou potřebu účastnit se dění a bojí se odpojit od sítí, aby něco neprošvihli nebo jim neutekly trendy. Chtějí mít spoustu přátel, stíhat různé akce, ale taky mají strach, že se unaví, a od kontaktů a přemíry informací by si někdy chtěli odpočinout.“
Podle nové celosvětové zprávy organizace UNICEF se šest z deseti mladých po celém světě cítí zahlcených informacemi o dění kolem sebe. Jen polovina z nich ví, kde v případě problémů hledat pomoc, a čtyři z deseti vnímají stigma spojené s tím, že by o svém duševním zdraví mluvili otevřeně.
Přestože mladí lidé vědí, že sociální sítě ukazují někdy i hodně upravenou realitu, představa, že se svým ideálům nedokážou vyrovnat, vede k pocitům méněcennosti, úzkostem a někdy i depresím.“
Generace, která neumí vypnout
Podle psycholožky dnešní dospívající vyrůstají v nepřetržitém proudu informací, kde je těžké být sám se sebou. „Všichni chtějí být pořád v obraze. Ale neustálé srovnávání se s ostatními na sítích a tlak na výkon vedou k dlouhodobému stresu. Přestože mladí lidé vědí, že sociální sítě často ukazují někdy i hodně upravenou realitu, představa, že se svým ideálům nedokážou vyrovnat, vede k pocitům méněcennosti, úzkostem a někdy i depresím.“
Přetlak výkonu je vidět právě i ve sportu. „Mnoho dětí má z pohybu radost, ale velmi brzy začne cítit tlak. Soutěže, hodnocení, výsledky. Pokud jsou děti vystaveny nereálným očekáváním ze strany rodičů nebo trenérů, to, co by mělo být rozvojem, prevencí a možná i terapií, se naopak stává zdrojem stresu,“ potvrzuje i sportovní psycholožka Veronika Čech Baláková.
Na spojení sportu a duševního zdraví se ve svých projektech dlouhodobě zaměřuje také loterijní společnost Sazka. Podle Dominiky Němcové, která sportovní aktivity Sazky vede, se právě u duševního zdraví otevírá prostor pro změny. „V projektu Sazka Champs, zaměřeném na podporu mladých profesionálních sportovců, ukazujeme sport ne jako prostředek výkonu, ale jako cestu k rovnováze,“ popisuje.
„Chceme, aby se duševní zdraví stalo průřezovým tématem našich aktivit nejen v rámci Sazka Champs, ale i v projektech, které se dotýkají esportu, škol nebo širší společnosti. Vidíme, že mladí lidé dokážou fyzicky obrovské věci, ale potřebují se učit pracovat s hlavou – zvládat tlak, kritiku, zranění nebo neúspěch,“ vysvětluje Dominika Němcová. Zároveň dodává, že sport i esport mají velký potenciál bourat bariéry a otevírat diskuzi, kterou by jinak mladí lidé nevedli.
Kdy už nejde jen o špatnou náladu
Zklamání po neúspěchu, stres ze školy nebo přetlak před závodem patří ke každodenní realitě. Podle Veroniky Čech Balákové je ale zásadní rozlišovat běžnou reakci na zátěž a situaci, která už přesahuje zdravou mez. „Každý občas cítí úzkost, podráždění nebo smutek. To samo o sobě není problém. Problém nastává, když se ten stav táhne týdny, když člověk ztrácí chuť do věcí, které ho dřív naplňovaly, přestává zvládat běžné povinnosti, případně začne dělat něco navíc nebo jinak,“ vysvětluje.
Z pohledu Andrey Zahornacké je důležité, aby okolí mladých lidí – trenéři, rodiče i učitelé – mělo základní přehled v tom, jak takové změny rozpoznat. „Často to nejsou velká gesta, ale drobnosti. Dítě přestane mluvit, mění se mu spánkový režim, ztrácí zájem o věci, které dřív milovalo. Když si toho někdo všimne včas a reaguje klidně, může to zvrátit dřív, než se chování přetaví v dlouhodobý problém.“
Na druhou stranu ale psycholožky vyzdvihují možnosti řešení, kterým jsou hlavně generace Z a alfa pozitivně nakloněny. „Když dostanou v bezpečném prostředí možnost se otevřít, jsou autentičtí a nebojí se o svých obavách mluvit, nepovažují své psychické problémy za stigma a návštěvu psychologa nebo psychoterapeuta za ostudu,“ doplňuje Čech Baláková.
Sport i esport mají potenciál bourat bariéry a otevírat diskuzi, kterou by jinak mladí lidé nevedli.
O tom, že fyzická aktivita pomáhá zvládat stres, existují desítky studií. Zlepšuje spánek, reguluje hormony, podporuje pocit kompetence a zvyšuje hladinu endorfinů. Ale jak upozorňuje Andrea Zahornacká, pro většinu dnešních mladých lidí je důležitá rovnováha mezi tvrdou prací na dosahování sportovních cílů a vnitřní pohodou, pocitem skutečného naplnění ze sportu, kterému se věnují. „Tato generace se o zdravý životní styl čile zajímá, současně je ale mnohem vnímavější k různým formám nátlaku od rodičů nebo trenérů,“ říká.
Projekt Sazka Champs klade důraz na to, aby se sport, i ten vrcholový, vnímal jako bezpečný prostor, a ne soutěžní aréna. Kromě tréninků mají sportovci k dispozici i mentální kouče a semináře o psychické odolnosti. „Nejde jen o to, jak se připravit na závod, ale i jak zvládnout chvíle, kdy se nedaří. Pracujeme s emocemi, stresem, motivací i tím, jak si zachovat radost z toho, co sportovci dělají,“ dodává Dominika Němcová ze Sazky.

I ti nejlepší mají svoje těžké chvíle
O duševním zdraví mluví otevřeně i ambasadoři projektu Sazka Champs. „Dřív jsem se hodně porovnával s ostatními, teď se snažím soustředit hlavně na sebe,“ říká freestyle koloběžkař Maty Pekárek.
Zkušenost má i paraplavec Jonáš Kešnar: „Po paralympiádě v Tokiu jsem úplně ztratil motivaci. Měl jsem pocit, že jsem si splnil všechno, co šlo. Trvalo to téměř rok, než jsem zase našel chuť trénovat. Nakonec mě z toho vytáhla rutina, lidi kolem mě a taky nové cíle, které se mi povedlo si nastavit.“
Pohled z druhé strany přidává i atletka Lurdes Gloria Manuel: „Sport je pro mě únik. Když se mi nedaří, trénink mi pomáhá vyvážit stres ze školy. I když fyzicky bolí, psychicky si u něj odpočinu.“
Po paralympiádě v Tokiu jsem úplně ztratil motivaci. Měl jsem pocit, že jsem si splnil všechno, co šlo. Trvalo to téměř rok, než jsem zase našel chuť trénovat.
I na takových příbězích Sazka staví své programy. „Zavedli jsme pravidelná setkání mimo trénink, kde sportovci otevřeně mluví o svých zkušenostech. Je to bezpečný prostor bez hodnocení. Ukazujeme, že i ti nejlepší mají pochybnosti a že je to v pořádku,“ popisuje Dominika Němcová.
V rámci Sazka Champs teď navíc vzniká nový blok zaměřený na mentální přípravu a psychologickou edukaci mladých sportovců. Součástí jsou tréninky s odborníky na mindfulness, práci s emoční inteligencí a komunikaci s trenéry. Program postupně rozšiřují i na učitele a rodiče, kteří mají v životech dětí klíčovou roli. „Chceme, aby péče o duševní zdraví byla stejně samozřejmá jako rozběhání se před závodem,“ uzavírá Dominika Němcová.
Jak (si) pomoct při psychických potížích?
- Vnímej okolí. Buď ten, kdo si všimne, že někdo kolem tebe ztrácí energii.
- Mluv bez soudů. I malá otázka může spustit velkou úlevu.
- Znáš čísla pomoci? 116 111 (děti), 116 123 (dospělí).
- Hýbej se rozumně. Vnímej sport jako bezpečné prostředí.
- Řekni si o radu. O duševní zdraví se stará tým, ne jednotlivec.















