aireen_cover

Tělo jako špičková technologie: co moderní medicína vyčte z vašich očí, genů i mozku

Naše tělo nepřetržitě generuje data: ze sítnice, z krve i z každého nepatrného pohybu. Umělá inteligence se je učí číst a posouvá medicínu tak dopředu, že poprvé v historii můžeme mít náskok před vlastním zdravím a řešit neduhy dřív, než o sobě dají vědět.

Genetický test vám dá čísla, ne jasnou diagnózu. Ne každý test říká totéž a málokdo ví, co si skutečně kupuje

Domácí DNA testy můžete mít dnes na pár kliknutí. Pod jednou nálepkou se ale skrývají různé služby i výsledky.

channel_lab_25
Foto: Channel Lab
Nativní speciál

Partnerem speciálu je Channel Lab

Genetické testy se z laboratoří přestěhovaly domů. Objednáte si je online, plivnete do zkumavky a za pár týdnů vám přijde výsledek. Lidé za analýzu své DNA utrácejí tisíce korun, protože od ní čekají konkrétní odpovědi: jestli mají vyšší riziko nějaké nemoci, jestli jejich tělo reaguje na léky jinak než u většiny nebo jak si upravit sport a jídelníček.

Jenže pod jednou nálepkou „genetický test“ se skrývají různé služby. Jeden nabízí doporučení pro životní styl, druhý počítá statistické riziko vybraných nemocí, třetí sleduje, jak tělo zpracovává léčivé látky. Liší se zaměřením, metodou i kvalitou.

Pro laika je hranice mezi jednotlivými typy často nezřetelná. Genetický test vám dá čísla, jenže čísla nejsou diagnóza. A surová data bez odborného výkladu mohou vzbuzovat zbytečnou úzkost nebo falešný pocit bezpečí.

– David Navrátil, zakladatel skupiny Channel Lab

„Genetická data dnes často skončí jako mnohastránkové PDF, kterému běžný člověk nerozumí a které lékař nemusí mít po ruce ve chvíli, kdy ho potřebuje. My chceme genetickou informaci převést do srozumitelného kontextu, se kterým může člověk i jeho lékař skutečně pracovat,“ říká David Navrátil, zakladatel skupiny Channel Lab a inovátor v oblasti precizní medicíny.

Skupina Channel Lab nyní zakládá vlastní laboratoř Genome X, která umí DNA přečíst pokročilou technologií sekvenování s dlouhým čtením (long-read), souvisle a písmeno po písmenu.

Farmakogenetická data jako první využije aplikace Molecula, aby člověku srozumitelně ukázala, jak jeho tělo zpracovává léky. Smyslem je, aby výsledek testu nebyl jen nepřehledná tabulka v laboratorním reportu, ale něco, s čím pacient reálně přijde za lékařem.

Kdy má genetický test smysl? Tři typické situace

Na trhu dnes najdete desítky různých nabídek, které se zásadně liší zaměřením, mírou vědecké průkaznosti i laboratorní kvalitou analýzy.

channle_lab_9

Foto: Channel Lab
V praxi to začíná doma bezbolestným stěrem slin. Vzorek putuje do laboratoře Genome X

Zamyslete se, co od testu očekáváte, a vyberte si takový, u kterého víte, jak bude výsledek vypadat:

Při potížích s léky (farmakogenetika): Reakci na léčbu ovlivňuje věk, životospráva i diagnóza, genetika je ale důležitý dílek skládačky. Test může napovědět, proč vybraná antidepresiva, statiny nebo léky na ředění krve nezabírají či mají silné nežádoucí účinky.

Při náročném sportu a regeneraci: Testy nejsou určeny pro lékaře, poslouží ale jako vodítko při únavě či opakovaných zraněních šlach. Například pro úpravu odpočinku nebo metabolismus laktátu.

Při mapování rodinných dispozic: Nejde o diagnózu, ale o statistické riziko vypočítané z takzvaného populačního průměru (třeba u cholesterolu či diabetu). Výsledek pomůže nastavit směr prevence. Neznamená ale jisté onemocnění ani nezvratný osud.

Jak vybrat DNA test?

Poradí vám těchto pět otázek:

1/5

Na co přesně chcete znát odpověď?

Jiný test je na původ a etnicitu, jiný na životní styl (kofein, sport), jiný na dědičné nemoci v rodině. Nekupujte velký balíček „na všechno“. Na odpolední kávu stačí lifestylový test; při plánování rodiny nebo při vážné dědičné nemoci už ale domácí test nepostačí a patříte ke klinickému genetikovi.

2/5

Čím je výsledek podložený?

Dobrá laboratoř se opírá o ověřené studie, ne o jeden pokus na padesáti lidech. U složitějších vlastností (třeba sklon k obezitě) navíc geny rozhodují jen zčásti, zbytek je životní styl. Sklon není diagnóza.

3/5

Kdo za výsledek ručí?

Hledejte jméno atestovaného genetika a akreditaci laboratoře (ISO 15189). U nepříznivého nálezu by měl poskytovatel nabídnout i konzultaci s odborníkem, který vám poradí, co dál.

4/5

Jak vám výsledek vysvětlí?

Samotný kód genu nestačí. Dobrý report řekne srozumitelně, co nález znamená v praxi a co z něj naopak nevyplývá, a odliší jasné zdravotní riziko od obecného wellness doporučení.

5/5

Kde skončí vaše data?

Projděte si podmínky ochrany údajů: jak jsou data anonymizovaná, jestli se předávají dál a jestli máte právo je nechat trvale smazat. Tyhle odstavce by neměly chybět.

Proč záleží na metodě čtení DNA?

Většina standardních testů genom jen prolistuje a zkontroluje pár vybraných písmen. U běžných predispozic to stačí, u léků je to ale málo. Ukazuje to například gen CYP2D6, podle kterého játra vyrábějí enzym odbourávající zhruba pětinu běžných léků – včetně antidepresiv nebo léků na bolest.

Tento gen je výjimečně komplikovaný: v těle se může samovolně zmnožit, částečně chybět nebo se plést se sousedním neaktivním genem. Standardní laboratorní postupy jako PCR nebo sekvenování s krátkým čtením (short-read) si DNA namnoží a rozstříhají na drobné úseky. Z takto drobných úseků je ale extrémně těžké poskládat složitější části a odlišit skutečně funkční gen od jeho nefunkčních kopií (takzvaných pseudogenů).

Právě proto laboratoř Genome X nasadila sekvenování s dlouhým čtením (long-read), které přečte celý problematický úsek vcelku, písmeno po písmenu.

„U takto složitého genu, jako je CYP2D6, nestačí zkontrolovat pár vybraných bodů ani ho skládat z krátkých úseků. Potřebujeme ho vidět v celé souvislosti, včetně toho, jak jsou jednotlivé varianty uspořádané a kolik kopií genu člověk má. Teprve potom můžeme mnohem přesněji odhadnout, jak bude lék metabolizovat a zda u něj může být potřeba upravit jeho volbu nebo dávkování,“ vysvětluje David Navrátil.

Stejný lék může mít u dvou lidí rozdílný účinek. Rozhodují o tom geny, říká zakladatel Channel Labu

Dva lidé berou stejný lék v totožné dávce, a přesto jednomu pomůže a druhému může způsobit potíže. Důvodem je genetická výbava, která určuje, jak rychle tělo lék odbourává. Klinický farmaceut Josef Suchopár a David Navrátil vysvětlují, v čem nám může farmakogenetika pomoct.

Aby se data dala bezpečně použít v medicíně, laboratoř musí u každého genu prokázat, že dokáže varianty spolehlivě odlišit od chyb. U složitých genů pomáhá přečíst zvolený úsek DNA celý v kuse, což umí sekvenování s dlouhým čtením. To nečte jen vybrané body, ale určuje také jednotlivá písmena kódu, takže dokáže ověřit i varianty, které by čip vyhodnotil chybně nebo úplně přehlédl.

Genome X

Nová genetická laboratoř skupiny Channel Lab (vedle projektů Aireen, Neurona Lab a Molecula) propojuje laboratorní genetiku, bioinformatiku a srozumitelný výklad výsledků.

Technologie: long-read sekvenování na platformě PacBio Vega, které čte delší úseky DNA vcelku a lépe zvládá složité a opakující se oblasti genomu. Výrobce udává přesnost takzvaného HiFi čtení 99,9 %.

Hodnocení nálezů: geny se třídí podle síly vědeckých důkazů, od dobře potvrzených vazeb po předběžné nálezy. Nejasná varianta není diagnóza ani důvod ke změně léčby.

Panely: nejdřív sportovní a longevity, poté farmakogenetika, neurologie a přenašečství.

Garantem laboratoře je atestovaný klinický genetik prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc. Takto garantovaný laboratorní report má pro lékaře plnou klinickou váhu a může sloužit jako podklad pro rozhodování o léčbě.

Jak se z DNA stane praktická informace

S daty z Genome X pracuje projekt Molecula. Aplikace využívá výhradně data týkající se léčiv a jednoduše je zobrazuje uživatelům. Ukáže člověku, účinek jakých skupin léků a konkrétních účinných látek (od přípravků na bolest po statiny či antidepresiva) může jeho genetika v budoucnu ovlivňovat – a pokud už nějaký z nich ve své kartě zadaný má, pouze ho v rámci profilu vizuálně zvýrazní pro snazší konzultaci s lékařem.

Léčba léky v Česku někdy není tak úspěšná, jak bychom si přáli. V některých případech zabírá léková terapie napoprvé jen u části pacientů a u další části může být obvyklá dávka příliš vysoká.

– klinický farmaceut PharmDr. Josef Suchopár

Většina léků se totiž předepisuje ve standardní dávce, jenže každý má trochu jiná játra a poradí si s lékem jinak rychle. U jednoho se dávka hromadí a hrozí vedlejší účinky, u druhého se vyloučí dřív, než stihne zabrat. Farmakogenetika pracuje s odbornými názvy: ten, kdo lék odbourává pomalu, je pomalý metabolizér, a ten, kdo rychle, je rychlý metabolizér. Právě na tohle umí genetika upozornit dopředu.

Jak to vypadá v praxi, ukazuje klinický farmaceut PharmDr. Josef Suchopár na příkladu klopidogrelu, léku proti srážení krve po zavedení stentu: „Aby fungoval, musí ho enzym CYP2C19 v těle nejprve aktivovat. Pokud tento enzym u pacienta nefunguje dostatečně, lék má sníženou účinnost a hrozí vznik nebezpečné sraženiny. Výsledek testu pak pomůže lékaři včas vybrat jiný, pro pacienta vhodnější lék.“

I některá antidepresiva pomalý metabolizér odbourává déle, takže se v těle hromadí a roste riziko nežádoucích účinků, jako jsou nevolnost, úzkost nebo poruchy spánku. U rychlého metabolizéra se naopak lék odbourá dřív, než stihne zabrat, a očekávaný efekt se nedostaví.

Co dělat při jiném než standardním výsledku?

Odlišný metabolický fenotyp sám o sobě neznamená onemocnění ani automatickou nutnost změnit léčbu. Jeho význam závisí na konkrétních léčivech, dávkách, interakcích a zdravotním stavu. Pacient by sám nikdy neměl měnit dávkování ani léky vysazovat.

„Ošetřujícímu lékaři by měl předložit úplnou laboratorní zprávu, seznam všech užívaných přípravků a informace o účinku či nežádoucích účincích léčby. Může jej oslovit například: Pane doktore, po tom mém léku je mi pořád špatně. Ten lék mi vůbec nezabírá. Udělal jsem si genetický test na odbourávání léků a vyšlo mi, že na tenhle typ léků funguji jinak. Tady mám zprávu z laboratoře – podíval byste se, jestli by mi nepomohla změna dávky nebo jiný lék?“ doplňuje Suchopár.

Od domácího odběru k profilu

Začíná to doma bezbolestným stěrem slin. Vzorek putuje do laboratoře Genome X, ta výsledek nahraje přímo do účtu konkrétního uživatele v aplikaci Molecula a odborný report ve formátu PDF s geny a fenotypy zůstává pro lékaře nebo farmakologa. Zatímco tento dokument je určen zdravotníkům, aplikace slouží jako srozumitelný přehled pro pacienta a nenahrazuje klinické rozhodnutí.

channel_lab7

Foto: Channel Lab
Projekt Molecula vezme výsledky sekvenování a převede je do srozumitelného přehledu

„Genetická data mají jednu zvláštnost: nedají se vyměnit. Heslo si změníte, kartu necháte zablokovat, ale DNA máte jen jedno. Proto jsme celý tok dat navrhli tak, aby výsledek putoval z laboratoře rovnou do zdravotní karty konkrétního člověka a cestou nebyl čitelný. Nic se neposílá e-mailem ani se ručně nepřepisuje. V aplikaci výsledek vidí jen ten, komu skutečně patří. Uživatel může navíc kdykoliv vyžádat jeho smazání,“ vysvětluje Tomáš Kazatel, CTO Moleculy.

Aplikace Molecula má dvě části:

  • Dokud nemáte nahraný svůj test, funguje jako DNA wiki, tedy obecná vzdělávací platforma, která vysvětluje, jak genetika souvisí se zpracováním léků.
  • Po nahrání výsledku se z ní stane osobní DNA profil. Ten nezačíná u nesrozumitelných zkratek genů, ale u oblastí, kterým rozumíte: srdce a cévy, duševní zdraví, léčba bolesti, trávení nebo onkologie. Teprve odtud se dá prokliknout ke konkrétnímu genu a k lékům, se kterými může souviset. Pokud takový lék máte uložený ve své kartě, aplikace ho označí.

„Výsledek z laboratoře pracuje s geny a fenotypy. My ho v aplikaci spojíme s databází účinných látek a s lékovou kartou uživatele. Pokud například vyjde, že nález u daného genu se liší od standardu a člověk může určitou látku metabolizovat jinak, vysvětlíme mu, kterých léků v jeho kartě se to může týkat. Neříkáme, co má vysadit nebo jak změnit dávku, dáváme mu srozumitelný kontext pro další rozhovor s odborníkem,“ dodává Kazatel.

channel_lab_6

Foto: Channel Lab
Aplikace umí upozornit na souvislost mezi genetickým výsledkem a lékem v kartě

Co zůstává na lékaři

Aplikace sama nic nediagnostikuje ani neupravuje dávkování. Umí upozornit na souvislost mezi genetickým výsledkem a lékem v kartě, ale posouzení a případná úprava léčby je samostatný klinický krok, který zůstává na lékaři nebo farmakologovi. Ten má k dispozici i to, co test nenahradí: diagnózu, aktuální dávku, další léky a informace o funkci jater, ledvin i celkovém stavu pacienta.

„DNA se nemění pokaždé, když člověk dostane nový lék. Mění se ale znalosti o tom, co jednotlivé varianty znamenají. Proto by genetický výsledek neměl být jednorázový report, ale informace, ke které se můžeme vracet a v čase ji znovu interpretovat,“ říká David Navrátil.

Že takový přístup funguje, ukázala evropská studie PREPARE, vedená Leidenským univerzitním centrem. U téměř sedmi tisíc pacientů v sedmi zemích klesl výskyt klinicky významných nežádoucích účinků zhruba o 30 procent. Nizozemci díky tomu vybudovali celonárodní infrastrukturu, kterou ale Česko nemá: pacient tam dostane DNA medikační pas v podobě kartičky s QR kódem, odkazující na národní databázi s jeho genetickými daty. U nás zatím chybí propojený preskripční software i síť klinických farmakologů a praktický lékař má na pacienta v průměru deset minut.

Farmakogenetika není o tom, aby si člověk sám určoval diagnózu nebo si měnil léky. Má mu pomoct přijít do ordinace za lékařem s lepší, konkrétnější otázkou. A protože výsledek platí celý život, využít ho jde nejen u současných potíží, ale i u léků, které člověk teprve dostane.

Jeden snímek oka odhalí víc než různá vyšetření. AI mění způsob, jakým chodíme k lékaři

Ze snímku oka dokáže umělá inteligence odhalit nejen počínající onemocnění zraku, ale časem i onemocnění srdce nebo mozku. Český startup Aireen už takto pomohl zachránit zrak více než pěti tisícům pacientů.

aireen
Foto: CzechCrunch
Nativní speciál

Partnerem speciálu je Channel Lab

Když šel člověk kdysi na screening znamének, lékař přejel dermatoskopem přes kůži, porovnal poznámky z minulé návštěvy zapsané v papírové kartě a řekl, ať přijdete za rok. Dnes přístroj naskenuje celé tělo včetně nejmenší pihy, porovná každou změnu s předchozím snímkem a označí podezřelá místa.

Právě v diagnostice a ve vyhodnocování snímků je dnes AI v medicíně nejdále. Algoritmy trénované na milionech fotografií dokážou rozpoznat nálezy v mamografii, na snímku plic nebo kůže. Postupně se naučí rozeznávat vzorce, které jsou pro onemocnění typické.

Oko je nejen brána do duše, ale i k našemu zdraví. Sítnice dokáže prozradit mnohé.

– Jiří Kuchyňa, Aireen

Lékař se pak může soustředit na to, co skutečně vyžaduje jeho úsudek. AI tak nepřebírá rozhodování ani stanovení diagnózy. „Čas lékaře by měl patřit nemocnému. Lékař má léčit. Diagnostika, administrativa, to jsou jednoznačně dvě oblasti, kde může AI převzít velkou část jeho dnešní práce. A upřímně – nejen že může, ale musí. Podívejme se na demografické křivky a posuňme je o deset let dopředu. Podívejme se ve stejném období na odhadované počty lékařů, jejich průměrný věk. Teď to musíme změnit, aby systém za 10 let nezkolaboval. Nechme lékařům léčbu,“ říká Jiří Kuchyňa, CEO Aireen.

S tím ale přichází otázka, která v odborné komunitě dnes silně rezonuje: kdo nese odpovědnost za to, když algoritmus něco přehlédne? „I lékař je omylný. Žádný lékař nemůže zachytit 100 procent případů. Pravděpodobnost chyby dobrého AI modelu je ale výrazně nižší než pravděpodobnost chyby lékaře,“ doplňuje Kuchyňa. „Jsem přesvědčen, že časem tuto oblast svěříme AI v naprosté většině diagnostických úkonů,“ popisuje.

kuchyna_aireen

Foto: Aireen
Jiří Kuchyňa, výkonný ředitel Aireen

Aby ale mohl jakýkoliv AI nástroj vstoupit do klinické praxe a opravdu se podílet na práci lékaře, musí úspěšně projít certifikací jako zdravotnický prostředek podle evropského nařízení. Nejde jen o razítko na papíře, certifikace vyžaduje klinické zkoušky, průběžné sledování výsledků v reálném provozu a aktivní zpětnou vazbu od lékařů. Ne každý algoritmus, který někdo označí za AI diagnostiku, se dostane k pacientům.

„Certifikace je pro startupy ve zdravotnictví velký strašák. Samozřejmě hlavním problémem je čas. I při sebelepším nastavení to prostě stojí čas, máte hotový produkt a nemůžete jej prodávat. Oproti jiným oblastem se váš go to market posouvá minimálně o rok,“ říká Kuchyňa.

Podle něj ale ještě větší nejistotu přináší nová evropská regulace umělé inteligence, takzvaný AI Act. „Pokud jsme certifikováni podle MDR, což znamená, že splňujeme nejpřísnější evropské bezpečnostní normy pro zdravotnické prostředky, proč máme mít nad sebou další dozorový orgán, který zdravotnictví nerozumí? Obrovsky si to v Evropě komplikujeme,“ říká Kuchyňa. Paradoxem podle něj je, že nemocnice už dnes vyžadují potvrzení souladu s AI Actem, přestože prováděcí předpisy k němu zatím neexistují.

AI trénovaná na milionech snímků oční sítnice

Tak jako pracuje AI se snímky plic či mamografem, dokáže to i se snímkem oka. Obor, kterému vědci říkají oculomics, zkoumá to, co oko prozrazuje o celkovém zdraví těla.

Stav cév v oku, jejich průměr, tvar a větvení jsou signály, které o zdraví člověka leccos vypovídají. Nyní probíhají výzkumy v oblasti srdce a cév a prevence kardiovaskulárních onemocnění, slibné výsledky přináší i neurologie – výzkumy ukazují, že změny na sítnici předcházejí projevům Alzheimerovy choroby nebo Parkinsonovy nemoci. Aireen ze snímku oka diagnostikuje dvě onemocnění a další jsou ve vývoji.

1/3

Diabetická retinopatie

Komplikace cukrovky, při které vysoká hladina cukru v krvi poškozuje cévy v sítnici. Postupně dochází k růstu nových, křehkých cév, které sítnici dále poškozují. Pokud se nezachytí včas, může to vést až k úplné ztrátě zraku.

2/3

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD)

Onemocnění, které poškozuje centrální část sítnice, takzvanou žlutou skvrnu, která je hlavní pro ostré vidění. Projevuje se rozmazaným nebo deformovaným viděním a postihuje každého šestého člověka nad 65 let a je v této věkové kategorii nejčastější příčinou ztráty zraku.

3/3

Ve vývoji: Kardiovaskulární choroby

Aireen pracuje na modulu, který ze snímku sítnice rozpozná poškození cév způsobené vysokým krevním tlakem. V další fázi bude možné ze sítnice vyhodnocovat i riziko mozkové mrtvice nebo ischemické choroby srdeční.

Fotografie sítnice, takzvaný fundus snímek, zachytí oční pozadí ve vysokém rozlišení. Tradičně sítnici vyšetřoval oční lékař po rozkapání zorničky ve specializované ambulanci. Dnes existují přenosné kamery velikosti většího dalekohledu, které totéž zvládnou bez rozkapání a do jedné či dvou minut.

Algoritmus rozpozná jemné změny, které by lidské oko přehlédlo nebo vyhodnotilo příliš pomalu, výsledek je dostupný během několika sekund. „Z praxe víme o konkrétních vyšetřeních, kdy nám oftalmolog potvrdil pozitivitu našeho nálezu spolu s tím, že uznává, že tento nález by přehlédl při běžném vyšetření,“ upřesňuje Kuchyňa. „Dle našich lékařů se díky AI screeningu zvýšil počet vyšetřených pacientů až na dvojnásobek, bavíme se o polovině zachycených pozitivních případů jako o těch, které by jinak unikly,“ dodává.

aireen_2

Foto: Aireen
Snímky sítnice je možné pořídit prostřednictvím běžné stacionární fundus kamery nebo přenosnou kamerou

Nechte do svého oka nahlédnout neuronové sítě

Ve startupu Aireen používají k diagnostice digitálního snímku sítnice neuronovou síť, tedy systém AI inspirovaný fungováním lidského mozku. Neuronové sítě zkontrolují nejprve kvalitu snímku a ověří, že jde skutečně o fotografii očního pozadí. Teprve pak nastupuje diagnostický model postavený na architektuře EfficientNet V2, jedné z nejefektivnějších konvolučních sítí pro analýzu obrazu. Screening diabetické retinopatie od Aireen je od května 2023 certifikovaným zdravotnickým prostředkem v EU.

Jak fungují neuronové sítě?

Neuronová síť je počítačový systém složený z tisíců matematických jednotek uspořádaných do vrstev, které si předávají a postupně zpřesňují informace. Trénuje se na obrovském množství dat, v nichž se postupně naučí rozpoznávat vzorce.

„Ve vývoji jsou další moduly pro screening kardiovaskulárního rizika. Chceme přinést synergii v rámci skupiny Channel Lab, kde jsou například jasné přesahy s projektem Neurona, který se věnuje lidskému mozku, či s projektem Genome X, věnujícím se lidské DNA a jejím dopadům na zdraví člověka, včetně právě dědičnosti a závažnosti očních onemocnění,“ říká Kuchyňa.

Aireen bude multidiagnostický nástroj, abychom pro pacienty řešili maximum možného z hlediska chronických nemocí.

– Jiří Kuchyňa, Aireen

Aireen natrénovala model pro detekci diabetické retinopatie na 1,2 milionu snímků sítnice v různých stádiích onemocnění, model pro kontrolu kvality prošel stovkami tisíc fotografií.

Snímky sítnice je možné pořídit prostřednictvím běžné stacionární fundus kamery nebo  přenosnou kamerou například od finského výrobce Optomed, s nímž Aireen uzavřela partnerství. „Přinášíme do screeningu absolutní mobilitu. Můžeme se starat o pacienty, kteří nemohou za lékařem,“ říká Kuchyňa.

„Vyšetření může proběhnout třeba u diabetologa nebo praktického lékaře. Žádné další termíny, žádné cestování. Z pohledu pacienta ve srovnání se standardní metodou šetříme celý jeden pracovní den a mnoho stresu se získáváním termínu. Zároveň včasným záchytem zabraňujeme fatálním stavům, které mohou pacienty připravit o kvalitní život v podobě ztráty zraku,“ říká Jiří Kuchyňa, CEO Aireen.

Dosavadní poměry pacientů zachycených screeningem diabetické retinopatie podle stupně závažnosti nemoci:

aireen

Foto: Aireen
Celých 43 % záchytů tvoří pokročilejší fáze nemoci (32 % ve druhém stupni, 11 % ve třetím a čtvrtém). To ukazuje na nízkou proscreenovanost populace

„Mě osobně se nejvíce dotkl příběh jednoho relativně mladého pacienta s pokročilou formou diabetické retinopatie. Přišel za námi na jednom eventu, nechal se vyšetřit, i když výsledek znal. Pak se na mě smutně podíval a řekl: ‚Škoda, že tohle nebylo k dispozici před třemi lety,‘“ říká Kuchyňa.

Tato nemoc i VPMD (věkem podmíněná makulární degenerace) mají jedno společné: rozvíjejí se bez příznaků, a pokud se zachytí včas, lze jejich průběh výrazně zpomalit nebo jim předejít. Aireen dosud pomohl zachytit diabetickou retinopatii u více než 5 000 českých pacientů.

Dřívější diagnóza, další roky bez příznaků. Česká metoda mění boj s Alzheimerem

Počet lidí s Alzheimerovou nemocí v Česku i ve světě rychle roste a včasná diagnóza rozhoduje o tom, jestli pacient stihne včas začít brát léky, které nemoc zpomalují.

„Pro ostré vidění je nejdůležitější centrální část sítnice, takzvaná žlutá skvrna. VPMD právě tuto část poškozuje. Potíže se projevují převážně při pohledu zblízka, kdy pacient ztrácí schopnost rozeznat jednotlivé detaily. Uskakují mu písmenka v textu, křiví se linie obkladů v koupelně nebo plaňky v plotu. Důležité je, že onemocnění často začíná asymetricky – tedy postihuje pouze jedno oko. Pokud má pacient druhé oko zdravé, nemusí si změn hned všimnout,“ vysvětluje David Honner, primář očního oddělení Nemocnice České Budějovice.

Věkem podmíněná makulární degenerace má cílovou skupinu nad padesát let. My ji vidíme už u pacientů nad 40 let.

– Jiří Kuchyňa, Aireen

Že systém funguje i mimo laboratorní podmínky, potvrdila nezávislá studie provedená ve finské Oulu University Hospital, algoritmus dosáhl diagnostické přesnosti 92,7 procenta, čímž překonal doporučené benchmarky.

Technologie sama o sobě ale mnohdy nestačí, bez úhrady od pojišťoven se inovace dostane jen k těm, kteří si ji mohou zaplatit sami. „To, že si jedna skupina může čas ekonomicky vykoupit, by nemělo znamenat, že ostatní pacienti nemohou dostávat nejlepší péči,“ uzavírá Kuchyňa a dodává, že cesta zdravotnického startupu systémem není v Česku snadná.

Při integraci s novou kamerou Optomed LUMO musel tým Aireen model znovu validovat. Právě proto Aireen nejprve nasadil diagnostiku diabetické retinopatie a až nyní přidává VPMD: „Dokud si nejsme jisti reálným výsledkem, nepustíme to na trh.“

specil_aireen

Foto: Aireen
Průběh hodnocení snímku

Prozatím si lékař pořídí fundus kameru a platí Aireen za vyšetřeného pacienta, nutnost investice do zařízení ale mění partnerství s Optomedem. „Screening jako služba bez vstupních nákladů, bez starostí. Objednáte, vybalíte a jedete. Snažíme se identifikovat jakékoliv bariéry vstupu a ty odstraňovat,“ dodává Kuchyňa.

channel_lab-zmenapg

Přečtěte si takéLékaři léčí jako přes kopírák. Český startup na to jde přes genetikuLékaři často léčí jako přes kopírák. Český startup na to jde přes genetiku a detailní analýzu DNA

A co je dnes největší brzdou rozšíření AI v nemocnicích a ordinacích? Podle Kuchyni je to kombinace mnoha drobných faktorů, od důvěry pacientů a lékařů až po otázku úhrad. „Pokud bude ze strany lékařů a pacientů poptávka, tedy budou mít důvěru a budou rozumět přidané hodnotě, vše ostatní se začne dít velmi rychle,“ říká Kuchyňa.

Screening diabetické retinopatie pomocí Aireen je v Česku dostupný ve vybraných ordinacích diabetologů a praktických lékařů, u diabetologů ho jednou ročně hradí pojišťovna. Screening věkem podmíněné makulární degenerace prostřednictvím tohoto screeningu zatím hrazen není. Aireen je součástí skupiny Channel Lab inovátora a zakladatele Davida Navrátila.

Nativní speciál

Partnerem speciálu je Channel Lab