Mnohdy taky označovaný jako „angel“ nebo česky „anděl“ je soukromý investor, osoba, která poskytuje finance projektu ve velmi rané fázi jeho životnosti, obvykle výměnou za podíl ve společnosti, případně za účast na jejím zisku. Někteří angel investoři působí prostřednictvím organizací, jako jsou venture kapitálové fondy. Mnoho andělů pochází z podnikatelského prostředí, někteří za sebou mají vybudované startupy nebo jiné technologické projekty a ve startupovém světě se obvykle angažují.

Startup, který má minimálně jednoho českého zakladatele. Startup obecně je technologicky orientovaná společnost s inovativním přístupem nebo produktem, která od počátku své existence funguje nezávisle a finance na svůj rozjezd nezískává od žádné další soukromé společnosti, pokud nejde o takzvané angel investory či venture kapitál. Dokáže rychle růst, má minimální náklady na rozjezd a začíná v malém týmu. Aby mohla tento růst a obsazování nových trhů financovat, často se v průběhu své existence obrací na pomoc investorů, kteří ji podporují externím kapitálem, nabízejí vlastní síť kontaktů i své znalosti.

Prodej startupu do rukou nových vlastníků. Exit je obvyklým cílem startupu a je tedy považován za velký úspěch. Naprostá většina startupů ho nedosáhne, protože obvykle „umře“. Podle statistik celkem devět z deseti projektů zanikne.

Investoři vstupují do startupů v různých fázích určených podle vyspělosti projektu. V prvotních peníze posílají investoři označovaní jako 3F: Friends, Family and Fools, tedy rodina, přátelé a blázni. Mezi první podporovatele se řadí takzvaní angel investoři, tedy andělští investoři, obvykle byznysmeni a podporovatelé oboru, ve kterém mladé firmy působí. První fáze jsou takzvané pre-seed fáze na počátku životnosti projektu, následují seed fáze a dále série A, B, C, případně další.

Finance, které investoři poskytují startupům, obvykle výměnou za podíl. Investice se odehrávají v různých kolech, první bývá obvykle pre-seed fáze na počátku životnosti projektu, následovaná seed fází, a dále sériemi A, B, C, případně dalšími. S každým novým kolem je startup takzvaně vyspělejší, tedy větší a zavedenější firmou, a podmínky obchodu se výrazně mění. Obvykle nová kola zahrnují výrazně vyšší finanční transakci a zároveň významně roste hodnota startupu. Malá část startupů je takzvaně bootstrappovaná: na svůj růst nevyužila žádnou externí investici.

Investory jsou lidé nebo instituce, které mladým projektům poskytují peníze na jejich rozvoj, obvykle za podíl. Spolupráce téměř vždy zahrnuje i takzvané smart money: kromě financí investoři startupům nabízejí i vědomosti, síť vlastních kontaktů, případně přístup ke svým technologiím. Cílem obou je totiž rychlý, ale udržitelný růst. Pro investory znamená zhodnocení jejich peněz. Cílem obou stran je totiž po určité době dosáhnout prodeje startupu s výrazně vyšší hodnotou, než jaká odpovídala stavu startupu ve chvíli, kdy do něj investor své peníze poslal.

Startup, jehož hodnota přerostla jednu miliardu amerických dolarů. V Česku se to podařilo dvěma projektům: Rohlik.cz a Productboard. Prvním jednorožcem byl Rohlík v roku 2021, Productboard se do stáje bájných zvířat s rohem na hlavě zařadil v roce 2022. Další firmy však mají k tomuto statusu nakročeno. To, jak se jim k této metě daří přiblížit nebo ji naplňovat, sledujeme je v rámci seznamu CC25 v části, kde hodnotíme pět největších startupů.

Medián je prostřední hodnota ze seřazené posloupnosti hodnot. Nachází se tedy přesně uprostřed a v přehledu CzechCrunche tak zobrazuje například obvyklou hodnotu investice, narozdíl od průměrné hodnoty investice ji nenavyšují extrémně vysoké, ale spíše výjimečné obchody.

Obor, ve kterém podle vnitřních klasifikací CzechCrunche společnosti působí. Obory vycházejí z třídění obvyklého na trhu. V případě, že se společnost věnuje produktům nebo službám zasahujícím do více oborů, jsou tyto oblasti započítány vícekrát.

Neoddělitelnou součástí života zakladatelů startupů je takzvané „pitchování“, tedy prezentování nápadu a byznysu především investorům. Cílem je v takovém případě získat od nich peníze. K pitchování obvykle využívají i prezentace, které se v angličtině označují jako „pitch decks“. Právě odtud aktivita získala svůj název a pojmenování se běžně používá i v Česku. Pitch decky by měly obsahovat základní informace o startupu a byznysu – co firma dělá, jaký problém produktem či službou řeší, jaké příležitosti vidí na trhu, přehled konkurence, produktové detaily, reference na zákazníky/klienty/uživatele, představení týmu, finanční ukazatele, byznys plán, projekci do budoucna, další cíle a ovšem to, jak velkou investici startup od investorů požaduje a na co ji plánuje využít. Velkou váhu na pitchování ovšem má samotný styl prezentace a schopnosti zakladatelů či lidí, kteří s investory jednají.

Hodnota vyjádřená v penězích, kterou startupy dosahují. Obsahuje celý jejich projekt včetně nehmotného know-how. Vzhledem k tomu, že mnoho produktů startupu je nehotových nebo si ještě nenašlo svou cílovou skupinu, či přímo projekt nevstoupil na trh, hodnota startupů se do velké míry odvíjí od jejich plánů a schopností zaujmout investory. Obvykle je jednoznačně určená až ve chvíli, kdy získají investici. Pokud totiž investoři posílají finance výměnou za podíl, určují tím hodnotu konkrétního podílu, a tedy i hodnotu celé firmy. Valuace startupu se v průběhu času mění především v závislosti na jeho pokrocích, konkurenci, ale i stavu ekonomiky či konkrétního oboru, ve kterém se pohybuje.

Fond rizikového kapitálu, obvykle označovaný jako Venture Capital, tvořený soukromými investory, kteří směřují své prostředky do startupů. Ty totiž obvykle nedosáhnou na podmínky pro zisk financování od bank nebo jinými obvyklými cestami. Podstupují vyšší riziko krachu, ale zároveň vysokou možnost zhodnocení. Za tuzemský fond považujeme instituce, kde působí čeští partneři.