Z pár stovek udělal miliardy. Jak Češi nenápadně postavili dvě velké IT firmy a pohádkově je prodali

Když Jan Mrázek v roce 1989 ještě před revolucí emigroval do západního Německa, měl v kapse jen pár německých marek a velkou touhu prosadit se v „novém“ světě. Pak se vydal do Kanady, propracoval se do nejvyšších pater velké tamní banky a se dvěma kolegy založil IT společnost Adastra. Právě tu teď po čtvrtstoletí rozvoje prodali. „Je to celkem solidní návratnost,“ usmívá se Jan Mrázek v podcastu Money Maker při vzpomínce na pár korun, se kterými se kdysi do světa vydal.

Většinový podíl v Adastře koupil americký investiční fond Carlyle podle neoficiálních informací za vyšší jednotky miliard korun. Byl to už přitom druhý velký deal, který Jan Mrázek, Jan Červinka a Petr Jech v posledních letech udělali. Nejprve pustili významného investora do svého startupu Ataccama a nakonec to byl spouštěč i pro prodej Adastry, jejíž tržby se pohybují kolem pěti miliard korun. „Věděli jsme, že ji jednou prodáme, ale tohle vše urychlilo,“ popisuje Mrázek.

Jak se bez kontaktů a znalosti jazyka rozjíždí život v Kanadě? Jak si vybudoval dobrou pověst v tamním byznysu a nakonec i díky tomu úspěšně rozjel vlastní firmu? A jakou roli v Mrázkově životě hrají náhody? Do Česka se totiž kdysi vracel jen jako vyslanec jedné z amerických firem, aby vystoupil na konferenci. Nakonec tu našel dva spoluzakladatele, se kterými začali psát příběh Adastry. Proč nikdy nevzali externí investici, jak vyjednávali o prodeji a jak se teď změní jejich životy? O tom všem se bavíme v podcastu Money Maker.

Minulá sezona skončila katastrofou, víme to, říká šéf Sparty. Udělali jsme změny a posily ještě přijdou

Málokdo toho v současné Spartě pamatuje tolik jako on. Když Tomáš Křivda před dvaceti lety přicházel do fotbalového klubu jako stážista, byl zrovna čerstvým majitelem Sparty Daniel Křetínský a spol. Křivda se postupně vypracoval až do role generálního ředitele a zažil se Spartou velké úspěchy, ale také velká zklamání. Přiznává, že takový pád, jaký prožili v loňské sezoně, asi Sparta ve své historii nepamatuje. „Její konec byl katastrofální, udělali jsme proto určité změny,“ popisuje otevřeně v nejnovější epizodě podcastu Money Maker Leaders.

Zatímco před těmi dvaceti lety byl Daniel Křetínský v řízení svého fotbalového klubu velmi aktivní – a zdaleka ne vždy to neslo kýžené ovoce –, dnes už je situace jiná. „Jeho role je aktivní pozorovatel. Chce být informován o dění v klubu a rozhoduje hlavně o těch největších strategických věcech, jako je třeba nový stadion. V běžném denním chodu už není, to je oproti dřívějším letům obrovský rozdíl,“ říká Tomáš Křivda, který v rámci nejužšího vedení klubu spolupracuje především s místopředsedou představenstva Františkem Čuprem a sportovním ředitelem Tomášem Rosickým.

Jaké změny v klubu po loňské neúspěšné sezoně udělali? S jakým rozpočtem Sparta operuje a proč je pro její byznysovou budoucnost i sportovní úspěch zcela klíčový nový stadion? Bylo možné zůstat na Letné? A co generální ředitel Sparty říká na chování některých fanoušků, které se v posledních měsících nejen na tribunách objevilo? O tom všem se bavíme v podcastu Money Maker Leaders.

Stavěl zeleně dřív, než to bylo cool. Partneři mě okradli o vše a díky jim za to, říká developer Řežáb

Když se Janu Řežábovi před 18 lety narodil syn, koupil zároveň v Praze pozemek s tím, že na něm postaví prémiový a ekologický bytový komplex. Dnes, když jeho potomek dovršil plnoletost, získal majitel developerské skupiny JRD na parcele teprve stavební povolení. A radši ji prodal.

„Tohle je trochu extrém, ale obecně se situace v Praze v průběhu času zhoršuje,“ říká průkopník udržitelné výstavby a jeden z největších developerů v metropoli v čerstvé epizodě podcastu Money Maker. V přípravě má ale desítky projektů s tisícovkami bytů, takže je vůči bující byrokracii relativně odolný. Průpravu mu navíc dal i samotný rozjezd byznysu před více než dvaceti lety. „Všichni moji obchodní partneři mě tehdy okradli. Za což jim musím poděkovat,“ směje se.

Řežábova skupina JRD Group ovšem nepodniká jen v developmentu, hodně aktivní je také v energetice – vlastní větrné parky s výkonem kolem 20 megawattů a další chystá v Česku i na Slovensku. Podobně jako v rezidenční výstavbě i v tomto oboru je pro jednapadesátiletého byznysmena klíčové, aby to, co s kolegy dělají, mělo pozitivní dopad.

„Je to pro mě důležitější než čísla v zisku. Naše planeta jde spíš do háje,“ dodává. V nejnovějším dílu Money Makeru Jan Řežáb popisuje nejen svou byznysovou cestu a pohled na development a ekologii, ale také to, jak se udržuje v kondici, proč nechce dětem nechávat moc peněz a že svou skupinu už sice neřídí, ale pořád v ní dost pracuje.

Na Oxfordu na něj vsadil miliardář, teď mu řídí fond. Samo to nepřijde, běžte studovat do světa, radí

Na to, aby mohl jet studovat univerzitu do amerického Gettysburgu v Pensylvánii, se mu složila rodina. Na Oxford už ale neměli, a tak mu se studiem na elitní škole pomohl jeden z nejbohatších Čechů – pobyt v Británii zafinancoval bývalý majitel plzeňské Škodovky Tomáš Krsek. „Oxford byl extrémně náročný,“ vzpomíná Jan Černý, který se po návratu do Česka ozval právě svému mecenáši s tím, jestli by pro něj neměl práci. A po boku nenápadného miliardáře udělal mimořádnou kariéru – v 25 letech usedl do nejvyššího vedení Škody Transportation, podílel se na jejím prodeji do rukou PPF a teď už sedm let s Krskem buduje investiční skupinu BHM Group. „Pracujeme exkluzivně s penězi Tomáše Krska, nemáme žádné jiné investory,“ říká Černý v nejnovější epizodě podcastu Money Maker Leaders.

Jan Černý vede BHM Group z pozice managing directora a i když je mu teprve 36 let, v byznysu už toho zažil jako někdo minimálně o generaci starší. „Mám filosofii, že nejlepších výsledků dosahuju, když jsem v mírném diskomfortu,“ směje se. S BHM Group investují do zdravotnické výroby, realit, udržitelné energetiky a do startupů. Ve volném čase pak Černý hodně sportuje, každý týden se snaží uběhnout alespoň 60 kilometrů. O tom všem jsme si s Janem Černým povídali v podcastu Money Maker Leaders, kam si zveme přední manažery.

V rozhovoru došlo také na srovnání dnešní Ameriky s tou před 12 lety, na potenciální otevření BHM Group retailovým investorům, na budování byznysu v Evropě i na to, jak se udržet fit a jak běhat, i když je venku škaredě.

Máme peněz na 15 let a ještě že tak, říká Hubert Palán. Jak musel překopat miliardový startup?

Hubert Palán patří k nejvýraznějším a nejúspěšnějším postavám české technologické scény – před 11 lety založil a dodnes vede softwarovou firmu Productboard. Ta se v roce 2022 stala po Rohlíku druhým českým dolarovým jednorožcem, tedy startupem s hodnotou přesahující miliardu dolarů. Od věhlasných fondů jako Sequoia Capital či Index Ventures získali stovky milionů dolarů a jejich klienty jsou firmy typu Salesforce či Volkswagen. Posledních pár let ale bylo o Palánovi, který už dvě dekády žije v San Francisku, a Productboardu slyšet poměrně málo. „Procházeli jsme tvrdou transformací, v podstatě jsme budovali novou firmu,“ říká v podcastu Money Maker.

Důvodů, proč museli se spoluzakladatelem Danielem Hejlem svou společnost přebudovat, bylo několik: jednak zafungovalo makroekonomické ochlazení, jednak se přeorientovali z menších zákazníků na větší koncerny, následně i jejich byznys zásadně ovlivnil nástup umělé inteligence. A právě o tom Hubert Palán detailně pohovořil v Money Makeru. Došlo ale i na jeho vztah k Česku, přístup k výchově dětí či vizi toho, jak může AI pomoct lidstvu.