Na Oxfordu na něj vsadil miliardář, teď mu řídí fond. Samo to nepřijde, běžte studovat do světa, radí

Na to, aby mohl jet studovat univerzitu do amerického Gettysburgu v Pensylvánii, se mu složila rodina. Na Oxford už ale neměli, a tak mu se studiem na elitní škole pomohl jeden z nejbohatších Čechů – pobyt v Británii zafinancoval bývalý majitel plzeňské Škodovky Tomáš Krsek. „Oxford byl extrémně náročný,“ vzpomíná Jan Černý, který se po návratu do Česka ozval právě svému mecenáši s tím, jestli by pro něj neměl práci. A po boku nenápadného miliardáře udělal mimořádnou kariéru – v 25 letech usedl do nejvyššího vedení Škody Transportation, podílel se na jejím prodeji do rukou PPF a teď už sedm let s Krskem buduje investiční skupinu BHM Group. „Pracujeme exkluzivně s penězi Tomáše Krska, nemáme žádné jiné investory,“ říká Černý v nejnovější epizodě podcastu Money Maker Leaders.

Jan Černý vede BHM Group z pozice managing directora a i když je mu teprve 36 let, v byznysu už toho zažil jako někdo minimálně o generaci starší. „Mám filosofii, že nejlepších výsledků dosahuju, když jsem v mírném diskomfortu,“ směje se. S BHM Group investují do zdravotnické výroby, realit, udržitelné energetiky a do startupů. Ve volném čase pak Černý hodně sportuje, každý týden se snaží uběhnout alespoň 60 kilometrů. O tom všem jsme si s Janem Černým povídali v podcastu Money Maker Leaders, kam si zveme přední manažery.

V rozhovoru došlo také na srovnání dnešní Ameriky s tou před 12 lety, na potenciální otevření BHM Group retailovým investorům, na budování byznysu v Evropě i na to, jak se udržet fit a jak běhat, i když je venku škaredě.

Máme peněz na 15 let a ještě že tak, říká Hubert Palán. Jak musel překopat miliardový startup?

Hubert Palán patří k nejvýraznějším a nejúspěšnějším postavám české technologické scény – před 11 lety založil a dodnes vede softwarovou firmu Productboard. Ta se v roce 2022 stala po Rohlíku druhým českým dolarovým jednorožcem, tedy startupem s hodnotou přesahující miliardu dolarů. Od věhlasných fondů jako Sequoia Capital či Index Ventures získali stovky milionů dolarů a jejich klienty jsou firmy typu Salesforce či Volkswagen. Posledních pár let ale bylo o Palánovi, který už dvě dekády žije v San Francisku, a Productboardu slyšet poměrně málo. „Procházeli jsme tvrdou transformací, v podstatě jsme budovali novou firmu,“ říká v podcastu Money Maker.

Důvodů, proč museli se spoluzakladatelem Danielem Hejlem svou společnost přebudovat, bylo několik: jednak zafungovalo makroekonomické ochlazení, jednak se přeorientovali z menších zákazníků na větší koncerny, následně i jejich byznys zásadně ovlivnil nástup umělé inteligence. A právě o tom Hubert Palán detailně pohovořil v Money Makeru. Došlo ale i na jeho vztah k Česku, přístup k výchově dětí či vizi toho, jak může AI pomoct lidstvu.

S&P 500 roste, jenže řada českých investorů je v minusu. Proč? Pozor na kurz a padající dolar

Akciové indexy jako S&P 500 nebo Nasdaq 100 vystoupaly v posledních dnech na svá nová maxima a pohled na jejich letošní výkonnost může leckterého retailového investora těšit. Jenže – souběžně s tím, jak rostou, oslabuje dolar. Americká měna je nejníž za čtyři roky. „Pokud někdo nemá měnové zajištění, fakticky je letos v minusu,“ upozorňuje Filip Kejla ze společnosti Next Wealth, který je spolu s Michalem Semotanem z J&T Investiční společnosti pravidelným hostem podcastu Money Maker Hedge. V jeho novém díle se zkušení investoři zaměřili mimo jiné právě na padající hodnotu dolaru a možné důsledky pro investory.

To ale nebylo jediným tématem jejich hodinového povídání. Věnovali se také fenoménu zvanému call opce, investiční novince v podobě tokenizovaných akcií či tomu, proč jsou trhy v létě, tedy v časech dovolených, náchylnější na manipulace. Poslechněte si další epizodu nového podcastu Money Maker Hedge.

Tento podcast slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji cenných papírů. Investování na kapitálových trzích nese riziko a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Před jakoukoli investicí si proveďte vlastní analýzu nebo se poraďte s licencovaným investičním poradcem.

Firmu jsme málem prodali, ale dcery řekly ne, vzpomíná zakladatelka českého oříškového království

Jejich oříšky a arašídy najdete skoro v každé večerce či supermarketu, spoléhají na ně i známé e-shopy jako Grizly. Tím, co hanáckou společnost Alika ale skutečně pohání, nejsou půlmiliardové tržby, nýbrž jemné příbuzenské vztahy: ve firmě se už angažuje třetí generace rodiny zakladatelky Jany Kremlové. Ta firmu se svým manželem rozjela krátce po revoluci, nyní už v ní ale nemá ani kancelář a chod sleduje jen z dálky, třeba z milovaných Kanárských ostrovů. Byznys totiž plně převzaly její dvě dcery a do firmy už dochází i vnuk. Ovšem to, která z nich bude podnik s bezmála stovkou zaměstnanců řídit, rozhodla rezolutně právě Jana Kremlová. „Byla jsem to já, kdo to určil,“ řekla v podcastu Money Maker, kde byla hostem spolu se svou starší dcerou a nástupkyní v křesle generální ředitelky Petrou Vránovou.

Příběh jejich rodiny je ale samozřejmě mnohem vrstevnatější včetně role spoluzakladatele Pavla Kremly, který byl průkopníkem podnikání v Československu – začal s ním totiž ještě před rokem 1989. „Obětoval svou firmu pro Aliku,“ dodala v Money Makeru Jana Kremlová a popsala i to, jak s mužem později přemýšleli, že by společnost prodali. „Řekly jsme jim se sestrou, že prodej nepřichází v úvahu,“ zavzpomínala v podcastu i dcera Petra Vránová.

Témat, která v nejnovější epizodě Money Makeru zazněla, bylo ale mnohem víc. Došlo nejen na předávání byznysu a křehké nuance spolupráce s rodinnými příslušníky, ale i na velké obchodní řetězce, na reputaci podnikatelů v potravinářství, na plány na expanzi, na proměnu trhu či toho, jak lidé konzumují oříšky a další snacky.

Poslechněte si celý rozhovor s Janou Kremlovou a Petrou Vránovou v podcastu Money Maker.

Cestovala do rozvrácených zemí, kam se jiní bojí. Pochopila jsem tam sílu bitcoinu, říká šéfka Vexlu

Od pokládání zboží v Tescu přes skandinávská studia až do válečného Iráku a argentinských ulic. Lea Petrášová má za sebou cestu, která by vydala na dobrodružný román. Řada z míst, kde pobývala, jí pomohla si uvědomit, že klasické finanční systémy mají mnoho chyb.

„Cestování ze mě udělalo anarchistu – čím víc jsem viděla, tím víc jsem byla přesvědčená, že systémy tak, jak je známe dnes, nejde opravit,“ vysvětluje v podcastu Money Maker spoluzakladatelka aplikace Vexl, která pomáhá 15 tisícům uživatelů po světě se vzájemně propojovat a směňovat bitcoin.

Její cesta k bitcoinu začala až v roce 2017 v Iráku, kde viděla na vlastní oči, jak funguje obchod v zemi, ve které stát totálně selhal. Ona sama dnes žije tak, že většinu úspor drží v bitcoinu a do klasických měn si převádí jen minimální částky na běžné výdaje. Jako příklad místa, kde dává bitcoin hluboký smysl, uvádí Afriku – největší kryptoměna tam slouží jako únikové řešení z nefunkčních finančních systémů.

Proč se vydala do Iráku v době, kdy tam ještě operoval ISIS? Jak vypadá život nomádky, která cestuje s bitcoinem místo klasických peněz? Lze podnikat s filosofií, že státy jsou problém, ne řešení? Jsou dnes lidé s bitcoinem ve větším nebezpečí? A proč Apple vyhodil Vexl z App Store? To vše jsme s Leou Petrášovou probrali v podcastu Money Maker Leaders, kde zpovídáme top manažery českých firem.