Michal Menšík: Miliardové Dodo, rozdíly mezi USA a ČR a proč věří v byznys bez kliček

Na škole čelila posměchu, pak vyhrála Miss World. Krystyna Pyszková o ambicích a podnikání

Je teprve druhou Češkou, která získala titul Miss World. Vítězství ve světové soutěži krásy Krystyně Pyszkové otevřelo dveře k novým příležitostem, které se rozhodla využít mimo jiné k rozvoji finanční gramotnosti mladých lidí. Společně s českou technologickou společností STRV a ekonomem Dominikem Stroukalem se podílela na vzniku vzdělávací aplikace Money Monsters.

V rozhovoru s Michalem Ptáčkem vzpomíná na své dětství v Třinci, situaci, kdy se ve třinácti letech rozhodla pro modeling, i náročné pracovní začátky v zahraničí. Popisuje, proč se modelky mohou snadno dostat do dluhů, jak se změnily její honoráře po vítězství v Miss World i co obnáší náhlá celosvětová popularita. Vysvětluje také, proč se rozhodla podnikat, jaké má s aplikací Money Monsters ambice a jak se jí daří kombinovat kariéru s mateřstvím.

Proč jsou předsudky vůči modelkám často mylné? Jak se její pracovní život změnil po výhře v Miss World? Proč se rozhodla pro vývoj vlastní aplikace? A proč neukazuje svoji dceru na sociálních sítích?

O tom všem mluví v nové epizodě podcastu Michala Ptáčka.

Zranění jí vzalo olympiádu, teď pomáhá Interpolu. Monika Štěpánová o plaveckém drilu i startupu Lightly

Monika Štěpánová je spoluzakladatelka a CEO české technologické společnosti Lightly, bývalá plavecká reprezentantka a jedna z nejvýraznějších postav nastupující generace českých deep tech zakladatelů. Se svým týmem vyvíjí unikátní přenosné zařízení a softwarovou platformu pro forenzní inteligenci. Ta dokáže z chemického profilu látky během pár minut odhalit přesné složení nebezpečných vzorků, včetně fentanylu či padělaných léčiv, a propojit jednotlivé případy napříč kontinenty až ke konkrétnímu výrobci.

V otevřeném rozhovoru s Michalem Ptáčkem popisuje svou cestu od vrcholového sportu k budování globálního hardwarového startupu. Vysvětluje, jak jí plavecká disciplína pomáhá zvládat samotu na pozici CEO i drsnou realitu startupového prostředí. Popisuje začátky, kdy první prototyp postavili v papírové krabici od bot, i následný skok na jednání do centrály americké DEA či Interpolu. Dojde ale i na odvrácenou stranu byznysu: propastný rozdíl mezi opatrným českým investičním prostředím a americkým vizionářstvím, předsudky i nastavování hranic v převážně mužském světě nebo boj s digitálním smogem a roztříštěnou pozorností.

Jak funguje metoda, která pomocí UV světla vytváří unikátní chemický otisk? Jaké to je, když česká policie vezme brněnský startup na oficiální misi do USA? Proč je vývoj hardwaru v Česku extrémně finančně náročný? Jak přistupovat k situaci, kdy investor vnímá byznysovou schůzku jako rande? A proč je podle ní zásadní používat AI, ale zároveň umět vypnout mozek?

Na ostrově radši s Muskem než s Altmanem. Petr Mára o pasti přílišného komfortu, důchodu i revolučním věku AI

Málokdo v Česku zanechal v oblasti technologií a digitální tvorby tak výraznou stopu jako Petr Mára. Člověk, který už před lety jako lektor Applu přednášel na mezinárodních událostech od Evropy po Indii, se postupně stal jednou z hlavních tváří domácí creator economy. Dnes patří k nejviditelnějším postavám českého internetu a složitá témata dokáže přiblížit širokému publiku s osobitým nadhledem.

V rozhovoru s Michalem Ptáčkem vzpomíná na své internetové začátky, přelomový moment, kdy poprvé viděl Stevea Jobse, i na to, proč svou tvorbu přesunul na YouTube až po deseti letech. Vysvětluje, čím se při výběru témat řídí, proč se před kamerou cítí lépe než na velkých pódiích i jak se během nejintenzivnějšího období své kariéry potýkal s těžkou autoimunitní nemocí.

Velká část rozhovoru se věnuje budoucnosti, umělé inteligenci a radikální proměně práce. Mára předpovídá éru malých efektivních týmů na úkor pomalých korporátů a varuje před ztrátou vlastní autonomie a samostatnosti. Přichází také s provokativním pohledem na komfort, který podle něj zabíjí lidský potenciál, odmítá koncept klasického důchodu i nepodmíněného příjmu a otevírá téma výchovy dětí v digitální době.

Proč je podle něj nepodmíněný příjem nefunkční řešení? Jak ho dvacet let ve fyzickém diskomfortu naučilo adaptabilitě? Jakým způsobem u svých dětí přistupuje k užívání chytrých zařízení? A proč by v krizové situaci raději věřil Elonu Muskovi než šéfovi OpenAI?

Zahraničí jí dalo sebevědomí i odhodlání. Teď Hana Vagnerová září v italském seriálu a shání miliony na vlastní snímek

Hana Vagnerová je jednou z nejúspěšnějších českých hereček, která v posledních letech stále výrazněji proráží i v zahraničních produkcích. V mládí bojovala s anorexií a místo umění měla nakročeno na matfyz, nakonec ale vsadila na herectví, které ji zavedlo z Prahy přes Los Angeles a New York až do Říma. Její mezinárodní úspěch přitom nevznikl na základě propočítaných byznys plánů, ale díky důvěře v intuici a dobré radě „začít dřív než budeš připravená“, která ji naučila nebát se zdánlivě šílených kroků.

V rozhovoru s Michalem Ptáčkem Vagnerová popisuje, jak těžké je na české filmové scéně vystoupit ze škatulky, jak tvrdě její okolí potrestalo, když se se svým filmem Hranice lásky o takový výstup pokusila, i to, jak ji v objevování nových schopností podpořila zkušenost ze zahraničních workshopů i pozitivní americké smýšlení. Dojde ale i na téma sexismu ve filmovém prostředí, absenci empatie v celospolečenské diskuzi nebo kulturní rozdíly, které ovlivňují herce i kinematografický průmysl.

Proč na sítích sdílí pouze pozitivní obsah? Jakým způsobem se rozhodla financovat svůj nový film? A proč i přes svou letitou zkušenost stále chodí na herecké workshopy? Poslechněte si celý rozhovor.

Ze sídliště k miliardě. Ondřej Kania o těžkém dětství, školském byznysu i nákupu FC Slovan Liberec

I přesto, že to o sobě nerad říká, je Ondřej Kania klasickým příkladem „self-made“ podnikatele, který vybudoval síť soukromých škol ve střední Evropě prakticky na zelené louce. Rodák z brněnského sídliště, pro něhož byly mantinely tradičního školství příliš těsné, dokázal v Americe získat stipendium, v jednadvaceti letech založit vlastní vzdělávací skupinu a o deset let později ji za miliardy korun prodat britskému gigantovi Dukes Education.

V otevřeném rozhovoru s Michalem Ptáčkem Kania popisuje formativní zážitky z dětství i tvrdou školu života v USA. Rozkrývá zákulisí miliardového exitu i krizové momenty, kdy byl celý jeho byznys na spadnutí. Značná část podcastu pak patří jeho nové vášni – fotbalovému klubu FC Slovan Liberec, který koupil jen tři dny po prodeji škol. Vysvětluje, proč fotbalový klub není jen drahá hračka, ale promyšlený byznys case a proč si pohrává s myšlenkou na založení investičního fondu určeného profesionálním sportovcům.

Proč v Americe vzdal sen o NBA a raději se pustil do podnikání? Proč se po letech budování alternativního školského systému začal více přiklánět ke klasické české výuce? A může být v dnešní době fotbalový klub výnosným byznysem?