Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání
Město
Uspěli v soutěži na vysokorychlostní terminál u středočeských Nehvizd. Studio Opočenský Valouch architekti se přitom inspirovalo terminálem letištním. „Snažili jsme se na dopravu a její zapojení do běžného života koukat současnýma očima. Chtěli jsme tím říct, že do toho místa přinášíme vyšší komfort a vyšší cestovatelský standard. Zároveň věříme, že až se síť vysokorychlostních tratí po Evropě dokončí, na kratší vzdálenosti to bude možná lepší než letadlo,“ říká v podcastu Město architekt Jiří Opočenský. Jeho ateliér stojí mimo jiné za skleněnou fasádou sídla Lasvitu nebo návrhem rekonstrukce věznice v Uherském Hradišti.
Architekt Petr Hájek už pracoval na zámku v Litomyšli, na Pražském hradě, Doxu nebo na střeše paláce Lucerna. Nově je také autorem multifunkčního sálu, který je vložený do dvora karlovarských Císařských lázní nedaleko hotelu Pupp. Sám Hájek říká, že sál připomíná kraba. Nebo také transformera.
Na architekturu se snaží dívat jinak – a zabývá se třeba i tím, jak ovlivňuje život lidí. Její studio MCA to tak dělalo i při navrhování památníku Jana Palacha ve Všetatech. Architekti jsou podle Pavly Melkové sebestřední, často je to proto, že mají za projekty zodpovědnost, kterou nemohou přenést na nikoho jiného. A často to také myslí dobře.
„Je to materiál, který není exkluzivní, je dostupný pro všechny,“ říká architekt Matyáš Cigler. Svůj obor vystudoval v Norsku – a od té doby, co se vrátil, propaguje dřevo i v Česku. Daří se mu to. Studio Jakub Cigler Architekti, ve kterém pracuje, stojí za návrhem prvního dřevěného bytového domu, který má vyrůst v Česku. Co všechno se ze dřeva staví? Jaké jsou regule? A jak je to s požáry?
Po revoluci vznikla podle architekta a předsedy České komory architektů Jana Kasla ve stavění kazajka postupů, procesů a přílišného množství zákonů a pravidel. Byly ale i časy, kdy to bylo jednodušší. Česko je podle něj nyní připraveno na větší volnost, měla by být ale jasně daná vymahatelnost práva a netolerance k černým stavbám. A to i přesto, že některé mají původ v projevu arogance a jiné jsou projevem čirého zoufalství.
Za první republiky tu Pražané skákali v Občanské plovárně do Vltavy, v padesátých letech pod Letnou vznikla dopravní tepna, která tu je doteď. Potenciál místa je přitom podle Miroslava Krátkého a Tomáše Cieśly z Archicraft mnohem větší. Studio proto představilo pro nábřeží vizi, která zahrnuje železné molo, promenádu okolo Rudolfovy štoly i plovárnu na pontonech.
Eliška Nová • tvůrce podcastu Město
12 epizod
73 epizod
33 epizod
16 epizod
19 epizod
3 epizody
143 epizod
7 epizod
