Byla neznámá, pak nazpívala hit s Calinem. To on mi dodal kuráž dělat hudbu, říká Juli Koli

Zpěvačka a modelka Juli Koli, vlastním jménem Julie Kolínková, se k hudbě dostala víceméně náhodou. Calin zaslechl její vokály v písních Radka Lajfra, pozval ji do studia a výsledkem byl společný track Window Shopper. Právě ten jí dodal sebevědomí pokračovat a postupně se stala součástí labelu Rychlí kluci. „Nikdy bych asi sama od sebe nezačala dělat hudbu, protože bych z toho měla strach,“ říká v podcastu Režim nerušit.

Na procházce Brnem s Evelínou Beníškovou popisuje své hudební začátky i hledání vlastního zvuku. Přestože už vydala debutové EP Konec prázdnin a vystoupila vedle Calina v O2 universu i O2 areně, sama má někdy pocit, že by měla být dál. „Pak si ale připomenu, že to bude teprve rok, co jsem vydala EP,“ přibližuje. V hudbě se podle svých slov stále hledá, zkouší různé žánry a každou novou skladbu do určité míry vnímá jako experiment.

Řeč přijde také na modeling, kterému se věnuje od patnácti let a už v šestnácti za ním poprvé odletěla do Paříže. Dnes od něj ale postupně dává ruce pryč. „Zjistila jsem, že to prostě není pro mě. Je to docela toxické prostředí a zároveň jsem zjistila, že mě to vlastně ani nebaví,“ vysvětluje. Peníze z modelingu přitom stále tvoří část jejích příjmů, protože samotná hudba ji podle jejích slov zatím úplně neuživí.

Jaké je být jedinou ženou mezi Rychlými kluky? Dokáže dopředu odhadnout, který song uspěje na TikToku? A kam chce svou hudbu posunout dál? Celý rozhovor si pusťte v přehrávači výše nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.

Na sítích ji sledují statisíce lidí. Od osmnácti díky tomu investuju, peníze dávám i do nemovitostí, říká

Influencerka, hudebnice a modelka Elena Adjei alias Ela Yababy strávila velkou část dospívání na sociálních sítích. Na TikToku ji dnes sledují stovky tisíc lidí, za sebou má účast v reality show Like House, modeling, studium v Asii i vlastní hudební tvorbu. V poslední době ale začala přemýšlet, jestli není čas na změnu. „Minulý rok mi došlo, že hodně věcí na sociálních sítích je dost povrchních, a už mě nebaví hrát tu hru. Říkala jsem si, že musím začít žít to, co jsem chtěla,“ říká v podcastu Režim nerušit.

Na procházce s Evelínou Beníškovou vzpomíná na dospívání, kdy se kvůli svým česko-ghanským kořenům cítila jiná než její okolí, i na začátky na sociálních sítích. Ty jí postupně otevřely dveře k modelingu, hudbě i životu v zahraničí. Nějakou dobu žila a pracovala na Tchaj-wanu a v Japonsku, teď se chystá na další velkou změnu: stěhuje se s přítelem do Londýna, kde začne studovat magisterskou psychologii. A už má jasno i v tom, kam bude chodit na kafe. „Třeba šest zastávek od nás má barák Zendaya s Tomem Hollandem, takže už vím, kde si najdu kavárnu,“ směje se.

Řeč přijde i na hudbu, kterou Ela v posledních letech upozadila, ale v Londýně se k ní chce postupně vrátit. Zároveň ukazuje i stránku, kterou její sledující možná tolik neznají. „I když se to nezdá, od osmnácti investuju, mimo jiné i do nemovitostí,“ říká.
Jaké bylo vyrůstat v Česku s ghanskými kořeny? Jak přistupuje k výdělkům ze sítí? A bude Londýn její cílovou destinací? Celý rozhovor s Elou Yababy si pusťte v přehrávači výše nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.

Dnes už jsme parťáci. Rodinné porady svoláváme proti rodičům, říkají sourozenci Prachařovi

Sourozenecké trio, které spojuje velmi známé příjmení, ale hlavně obrovský tvůrčí přetlak. Rozálie, Josefína a František Prachařovi vyrůstali v jedné z nejznámějších českých hereckých rodin, každý z nich si ale hledá vlastní cestu. Na živém natáčení podcastu Režim nerušit v Trojském pivovaru s Evelínou Beníškovou mluví o sourozeneckých vztazích, výhodách i nevýhodách známého příjmení a o tom, jaké to je začínat v kultuře jako mladý člověk.

Otevřeně se vracejí k dětství, ve kterém podle Františka nechybělo ani převlékání do šatů staršími sestrami, a se smíchem si přímo na pódiu vyřizují některé staré sourozenecké křivdy. Dnes už podle Josefíny fungují hlavně jako spojenci. „Jsme parťáci, hlavně v opozici k rodičům. To my tři svoláváme rodinné porady, když si s nimi potřebujeme promluvit,“ popisuje. Řeč přijde i na označení „nepo babies“ a otázku, nakolik jim rodinné zázemí skutečně otevřelo dveře.

Sourozenci Prachařovi mluví také o tom, jak se mladým umělcům v Česku hledá práce, zda se lze kulturou uživit a proč je dnes běžné pohybovat se mezi několika profesemi současně. „Jakmile vás baví víc věcí, nemusíte mít v hlavě takovou tu povinnost, že si musíte vybrat jednu, kterou budete dělat. Myslím si, že je to naopak zdravý,“ říká Rozálie. Debata se ale dostává i k dostupnosti kulturních prostor, penězům nebo tomu, jak důležitou roli při rozjezdu kariéry hrají kontakty. „Myslím, že prostor pro mladé umělce v Praze je, ale taky vím, že mluvím z pozice člověka, který tu síť kontaktů měl z rodiny,“ připouští Josefína.

Jak moc do kariéry zasahují sociální sítě, srovnávání a počet followerů? A jak vypadá sourozenecká dynamika, když se všichni tři pohybují ve stejné branži? Záznam živého Režimu nerušit s Rozálií, Josefínou a Františkem Prachařovými si pusťte v přehrávači výše nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.

Dlouho se snažila zapadnout, dnes budí na ulici pozornost. Designové kousky byly drahé, tak si šiju vlastní, říká baletka

Tanečnice a oděvní tvůrkyně Madlen Moravcová ukazuje, že každodenní outfity nemusí být nuda. Většinu šatníku si skládá z kousků ze sekáče, které si sama přetváří, nebo si oblečení šije rovnou celé. Před nedávnem navrhla šaty pro zpěvačku Marii April na předávání Cen Anděl a na podzim se jako baletka objevila na pódiu vyprodané O2 areny po boku Calina. „Můj život je plný side questů, které tvoří ten main quest,“ říká v pořadu Režim nerušit.

Na procházce s Evelínou Beníškovou mluví o letech strávených na tanečních trénincích i o čerstvém přesunu do Prahy, kde začíná budovat svůj život od nuly. Otevřeně popisuje, jak se z dívky, která se dlouho snažila zapadnout a jít s davem, stala nepřehlédnutelná osobnost. „Baví mě, když to, jak žiju nebo co si myslím, ze mě jde vidět. Cítím se lépe, když oblečení mluví za mě dřív než já,“ vysvětluje.

Řeč přijde i na náhodu, díky které se během pár dnů ocitla na scéně vedle Calina v O2 areně, na vnímání módních trendů i na reakce okolí, které ne vždy bývají pozitivní. Reaguje také na virální výrok Timothéeho Chalameta o úpadku opery a baletu a dodává, že klasické umění není žádný přežitek – jde s dobou a má co nabídnout, jen mu zkrátka musíme znovu dát šanci.

Jak vznikaly šaty na Ceny Anděl během spontánních „terapeutických sessions“? Proč je pro ni tvorba především osobním ventilem a útěkem? A co by dnes vzkázala svému tříletému já? Celý rozhovor s Madlen Moravcovou si pusťte v přehrávači výše nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.

Od šikany ve škole a vyhoření k pomalému životu. Někdy je tlaku na sítích těžké odolat, říká Olena

Tvůrkyně obsahu a marketingová specialistka Olena Varlamova ukazuje na sociálních sítích tak trochu jiný internet. Místo neustálého spěchu, tlaku na výkon a honby za úspěchem mluví o zpomalení, malých radostech a sebepřijetí. „Máme v hlavě představu, že přeci musíme něčeho dosáhnout a někým významným se stát. Je ale úplně v pořádku žít obyčejný život, dokonce se z toho stává nový trend,“ říká v podcastu Režim nerušit.

Na procházce s Evelínou Beníškovou popisuje svou cestu od pohádkového dětství na Ukrajině přes stěhování do Česka v jedenácti letech až po hledání vlastní identity. Otevřeně vzpomíná na těžké začátky v české škole, kde čelila jazykové bariéře i nevraživosti spolužáků. Popisuje také zkušenost s modelingem v jihokorejském Soulu, kde narazila na neúprosný tlak na vzhled a ideální míry. „Jen mi to zhoršovalo vnímání sebe sama. Zjistila jsem, že to není svět, ve kterém se vidím,“ přibližuje.

Řeč přijde i na období vyhoření po letech strávených v kreativním prostředí a marketingu, kdy si na sociální sítě doslova vypěstovala alergii. Varlamova vysvětluje, jak se naučila vnímat profily na sítích jen jako digitální vizitku, proč se ve své tvorbě nebojí vystupovat z konkrétní škatulky a co jí v době plné podnětů pomáhá vypnout hlavu. „Baví mě zkrátka žít život a těšit se z obyčejných věcí – ať už jde o procházky, jógu nebo hluboké rozhovory s manželem na různá životní témata,“ dodává.

Jak se vyrovnat s vnitřním tlakem na produktivitu, když všichni okolo budují kariéru? Jak zpětně pohlíží na těžké začátku v Česku? A proč se po letech honění za úspěchem nebát zvolnit? Celý rozhovor s Olenou Varlamovou si pusťte v přehrávači výše nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.