Po roce 2017, kdy svět kryptoměn díky silnému růstu cen poprvé ve velkém nalákal i laickou veřejnost, se zdálo, že blockchain a digitální mince co nevidět rozvrátí a trvale změní i tak běžnou oblast života, jako je nakupování. Očekávání se sice nenaplnila, ale míst a obchodů, kde s pomocí bitcoinu a spol. lze zaplatit, přibývá. Jen v Česku jich jsou stovky a zájem lidí roste. Objevují se i technologie, které umožní platit kryptem i za běžné nákupy v květinářství či v trafice jen s pomocí mobilu.

Nejde ovšem jen o nakupování. Do normálního života můžou kryptoměny pronikat i jinak – řada lidí je zvyklá, že si spoří na stáří a že jim peníze na účtu „vydělávají“. Právě na klasické investiční služby, a tedy nejen na pouhý nákup a uchovávání kryptoměn, se chtějí zaměřit i zdejší kryptoprůkopníci. Třeba burza Coinmate plánuje speciální spořící produkt. S tím vším ale může (a pravděpodobně to i udělá) zahýbat evropská regulace. Krypto zkrátka proniká do mainstreamu a do života Čechů.

Co v tématu najdete?

• Kolik zboží prodá Alza.cz za kryptoměny.
• Jak moc Češi znají krypto a kolik jich do něj investuje.
• Firmy nabízejí platební řešení i pro drobné obchodníky.
• Co to je bitcoin lightning a jak funguje.
• Blíží se evropská regulace.

Největší český internetový obchod Alza.cz loni prodal zboží za 45 miliard korun. V takovém balíku je 201 milionů sice relativně malá část, na druhou stranu to je nezanedbatelná suma – a také symbolická. Jde totiž o částku, kterou v roce 2021 utratili na Alze za zboží zákazníci, kteří platili kryptoměnami. „Za loňský rok se podíl objednávek hrazených kryptoměnami na Alze více než zdvojnásobil a objem transakcí vzrostl téměř trojnásobně. Kryptoměnových plateb tak loni proběhlo téměř 20 tisíc s průměrnou velikostí košíku přes 10 tisíc korun, nakoupilo se za ně téměř 50 tisíc kusů zboží,“ říká finanční ředitel e-shopu Jakub Krejčíř.

Ačkoli lidé s bitcoinem, litecoinem a nově i bitcoinem lightning nejčastěji platí za IT komponenty, mezi desítku nejprodávanějších položek hrazených kryptem se loni probojovaly i kartičky Pokémon nebo sušené maso. „Přestože se stále jedná spíše o okrajovou platební metodu, poslední dobou stoupá i počet plateb ve výši několika málo eur, kdy zákazníci kryptoměnami již hradí i nákupy zboží běžné denní potřeby, jako je třeba drogerie,“ dodává Krejčíř.

Foto: Depositphotos

Těžba kryptoměn probíhá pomocí speciálních počítačů

Alza není jediná na českém trhu, kdo placení kryptem umožňuje, ale je zdaleka největší. Podobnou službu nabízí také online lékárna Pilulka.cz, síť optik Visus Optik nebo řada bister a kaváren v čele s Paralelní polis. Jen v Praze to jsou desítky podniků, v celém Česku pak stovky. Podle databáze Coinmap je na celém světě minimálně 30 tisíc míst, kde lze platit kryptem. Nočními bary počínaje a autobusy hromadné dopravy konče. Jde to sice možná o něco pomaleji, než se před pár lety zdálo, ale je jisté, že krypto proniká víc a víc do mainstreamu a do retailu.

Každý desátý

Kolik přesně je lidí, kteří krypto drží a jsou ochotní jej používat, není z principu přesně známé – jedno ze základních poselství kryptoměn je anonymita a decentralizace, jakkoli to neznamená, že například držitelé bitcoinů jsou nevystopovatelní. Třeba kauza zadržené americké rapperky Razzlekhan, u níž kriminalisté z FBI vystopovali ukradené bitcoiny za miliardy dolarů, ukazuje, že policie dosáhne i do kryptosvěta.

Když se sociologové z agentury STEM/MARK letos ptali, kolik Čechů a Češek už investovalo do kryptoměn, „ano“ odpovědělo devět procent respondentů. Dalších 28 procent jejich nákup alespoň zvažovalo. Globálně se pak udává, že lidí, kteří krypto drží nebo drželi, je až miliarda. „Budoucnost v kryptoměnách vidí spíše mladí, kteří k nim mají blíže. Starší generace nevnímají kryptoměny jako produkt, kterému by měly věnovat velkou pozornost,“ říká analytik STEM/MARK Ondřej Klubal.

Z průzkumu také vyplynulo, že i nadále je naprosto dominantní kryptoměnou bitcoin, současně s tím ale roste i povědomí o jiných kryptoměnách a na ně navázaných projektech, především pak o ethereu a fenoménu NFT. „Pořád jsme na úplném začátku,“ říká jeden z matadorů zdejší scény, šéf a spoluzakladatel kryptoměnové burzy Coinmate Roman Valihrach.

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Roman Valihrach z Coinmate

Jenže z průzkumu STEM/MARK také vyplynulo, že – zřejmě pod vlivem propadu hodnot kryptoměn – klesá důvěra ve virtuální mince. Loni jim nevěřilo 39 procent lidí, letos už 47 procent. Obavy, že by se třeba z bitcoinu mohl vyklubat podvod a že by v něm z dlouhodobého hlediska lidé mohli o peníze přijít, ale Valihrach odmítá. A přidává i srovnání s nejcennějším kovem.

Tržní hodnota veškerého zlata, s nímž se obchoduje, je zhruba 12 bilionů dolarů (v korunách to je těžko představitelná číslovka, která vypadá takto: 270 000 000 000 000). Celková tržní valuace bitcoinu byla v dubnu 700 miliard dolarů a v květnu se propadl pod 600 miliard, takže asi 22krát menší než zlato. „Je ho omezené množství jako zlata, ale je dokonce lepší než zlato, protože je snáze dělitelný, a to na osm desetinných míst. Teď jeho cena kolísá, ale poroste a za pár let bude na mnohonásobku. Pohybuje se to v cyklech,“ dodává Valihrach.

Krypto do obchůdku

Bitcoin jeho tvůrce (či skupina tvůrců vystupující pod tímto jménem) Satoshi Nakamoto koncipoval jako alternativu k peněžnímu oběživu a jako uchovatele hodnoty, dnes se prosazuje především to druhé. Valihrachův obchodní partner Daniel Houška, který s ním rozjížděl Coinmate a nyní se stará o příbuznou společnost Confirmo, jež funguje jako platební brána pro placení kryptoměnami, ale věří, že i s bitcoinem budou lidé platit čím dál víc.

„I my tomu chceme pomoct, takže chystáme jednoduchou aplikaci, s níž půjde kryptem zaplatit u kteréhokoli obchodníka. Třeba když půjdete koupit kytky. Jen vám vygeneruje QR kód, vy jej načtete ze své kryptopeněženky a během pár vteřin, maximálně minut, bude hotovo,“ říká Houška, který se s Valihrachem potkal při studiu na pražské VŠE a před objevením bitcoinu spolu fušovali i do jeho virtuálního předchůdce e-gold, čili digitální měny navázané na zlato.

To, že platby budou co možná nejdostupnější, je jednou z podmínek toho, aby se z nich stala skutečná alternativa ke korunám či eurům – Confirmo už dávno navázalo partnerství s předním poskytovatelem platebních služeb pro e-shopy GoPay. Podobné řešení s QR kódy, ovšem ve spolupráci se slovinskou firmou GoCrypto, rozjíždí také společnost Global Payment, která v Česku provozuje tisíce karetních terminálů v obchodech.

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Daniel Houška z Confirmo

Pro to, aby se kryptoměny daly opravdu snadno používat, když si lidé půjdou nakoupit rohlíky s máslem, je nutné, aby blockchainy, tedy databáze, na nichž měny běží a do nichž se zapisují jednotlivé transakce, byly co možná nejrychlejší a nejlevnější. Vysoké poplatky trápí především ethereum, situace se má změnit s novým protokolem, který tvůrci v čele s Vitalikem Buterinem slibují už nějakou dobu. Docela drahý a pomalý dovede být i bitcoin, tam se ovšem blýská na lepší časy díky nové – rychlejší a levnější – technologii zvané bitcoin lightning.

Rychlejší bitcoin i stablecoiny

Výhody bitcoinu lightning pojmenovává celkem jasně Marek Kyrsch ze směnárny Anycoin: „Bitcoinové transakce trvají normálně i desítky minut až hodiny. Poplatky za ně pak aktuálně dosahují jednotek až desítek korun, což není praktické pro drobné platby. Oproti tomu jsou platby pomocí sítě bitcoin lightning instantní a poplatek se pohybuje v rámci haléřů za převod.“

Čím to? Jednotlivé transakce se totiž nezapisují okamžitě přímo do blockchainu, ale vypořádávají se mezi těmi, kdo provozují jednotlivé uzly sítě Lightning Network. „Lightningem zaplatíte v pohodě za jakékoli nákupy v hodnotě jednotek tisíc korun,“ vysvětluje Kyrsch s tím, že i jeho společnost Anycoin už transakce pomocí lightningu umožňuje.

Lightning ale není vše. Znalci z oboru jako třeba Daniel Houška si hodně slibují i od nástupu stablecoinů, tedy digitálních mincí, které jsou kryté klasickou měnou, jež jim dodává na stabilitě. A to je další klíčový požadavek – lidé budou spíš platit něčím, co má stabilní a předvídatelnou cenu, než tokeny, jejichž cena se během dne může houpat o desítky procent oběma směry.

Foto: Anycoin

Marek Kyrsch ze společnosti Anycoin

„Momentálně v e-commerce proběhne přes krypto jen do dvou procent transakcí. Potenciál k růstu je ohromný a stablecoiny hodně pomůžou,“ říká šéf Confirma. Pro ilustraci – Houškova společnost, jejímž investorem je jeden z partnerů tohoto speciálu, fond Miton C, denně zprocesuje 400 až 600 transakcí a za měsíc přes ni proteče krypto za 100 a víc milionů korun.

Co přinese regulace

V Asii nebo v Africe, které jsou z pohledu Evropanů méně rozvinutými trhy, je přijetí kryptoměn paradoxně o něco rychlejší – mimo jiné proto, že jsou alternativou k nedůvěryhodným nebo ne zcela funkčním státním institucím. Zároveň kryptosvět, třeba populární virtuální hra Axie Infinity, představuje i zdroj obživy o pro celé tamní rodiny. Do Evropy a do Česka ale postupně začínají pronikat také novátorské projekty a nápady: například Coinmate plánují začít nabízet speciální formu investičního kryptospoření, které bude mimo jiné využívat technologii stakingu, jež funguje v ethereovém blockchainu a jeho mladších klonech.

S celou oblastí ovšem ještě může zahýbat chystaná evropská regulace, která by měla vstoupit v platnost v nejbližších letech. Všechny burzy, směnárny, peněženky i ti, kdo vydávají nové kryptoměny, budou muset mít povolení od regulátora, kterým bude v Česku národní banka. „Určitá míra regulace je nutná a děje se to všude. Jsme ve fázi adopce do širší skupiny lidí. Abychom dokázali propojit kryptosvět s naším světem zákonů, jinak to ani nejde,“ upozorňuje Roman Valihrach s tím, že ale zkušenosti například z Velké Británie ukazují, že nástup regulace řada firem, které na trhu bez omezení fungovaly, nepřežije.

„Někoho to určitě bude bolet, ale na druhou stranu to pročistí trh a zmizí z něj úplné nesmysly a podvodníci, kterých se v posledních měsících objevilo hned několik,“ doplňuje Valihrach. Na to, že bující krypto scéna láká různé manipulátory a investiční „šmejdy“, pak opakovaně upozorňovaly také tajné služby nebo Finančně analytický úřad, který sleduje podezřelé finanční operace a spolupracuje mimo jiné s policií.