Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání
Město
Tok lidí, kteří projdou novou odbavovací halou pražského Hlavního nádraží, je pořád větší a větší – a hala už není dostačující. Podobně je na tom i její okolí, Vrchlického sady známé jako Sherwood. To vše by měla změnit architektonická soutěž, která před budovu přivede mimo jiné tramvaj, která překročí magistrálu. O tom, co všechno hlavní město a dopravní podnik chce, aby se tu změnilo, vypráví v podcastu Město architekt Jakub Hendrych z pražského Institutu plánování a rozvoje.
Sídlo mají v Liberci, svými projekty už ho ale dávno přesáhli. Je to nicméně právě lokalita severních Čech, kde architekti ze studia Mjolk nejen navrhují stavby, ale také sami utváří místní veřejný prostor. Provozují tak koupaliště nebo budí vášně se saunou uprostřed rybníku. Architekti ale navrhli například i nové sídlo pro společnost Kloboucká lesní, které je celé ze dřeva.
„Vždycky jsem věděla, že chci bydlet u moře,“ říká architektka Lenka Holcnerová. Při studiu odjela do Portugalska. Dnes tam má svůj ateliér, se kterým se specializuje na rekonstrukce památkově chráněných budov. „Odmala mě fascinovaly staré budovy a všechny ty vrstvy, které člověk může objevovat. Je to jako odkrývání pokladu,“ říká v podcastu Město. Byť to v Portugalsku není vždy s úřady jednoduché, třeba konverze podle architektky stát podporuje. Posledně to byly prázdné obchody v parteru budov, které úřady přeměnily na byty jako řešení bytové krize.
Architekt Petr Hájek už pracoval na zámku v Litomyšli, na Pražském hradě, Doxu nebo na střeše paláce Lucerna. Nově je také autorem multifunkčního sálu, který je vložený do dvora karlovarských Císařských lázní nedaleko hotelu Pupp. Sám Hájek říká, že sál připomíná kraba. Nebo také transformera.
Na architekturu se snaží dívat jinak – a zabývá se třeba i tím, jak ovlivňuje život lidí. Její studio MCA to tak dělalo i při navrhování památníku Jana Palacha ve Všetatech. Architekti jsou podle Pavly Melkové sebestřední, často je to proto, že mají za projekty zodpovědnost, kterou nemohou přenést na nikoho jiného. A často to také myslí dobře.
Uspěli v soutěži na vysokorychlostní terminál u středočeských Nehvizd. Studio Opočenský Valouch architekti se přitom inspirovalo terminálem letištním. „Snažili jsme se na dopravu a její zapojení do běžného života koukat současnýma očima. Chtěli jsme tím říct, že do toho místa přinášíme vyšší komfort a vyšší cestovatelský standard. Zároveň věříme, že až se síť vysokorychlostních tratí po Evropě dokončí, na kratší vzdálenosti to bude možná lepší než letadlo,“ říká v podcastu Město architekt Jiří Opočenský. Jeho ateliér stojí mimo jiné za skleněnou fasádou sídla Lasvitu nebo návrhem rekonstrukce věznice v Uherském Hradišti.
Eliška Nová • tvůrce podcastu Město
36 epizod
55 epizod
115 epizod
5 epizod
36 epizod
23 epizod
22 epizod
3 epizody
143 epizod
15 epizod
