Nabízeli jim miliony i miliardu, odmítat bylo sakra těžké. Pak Češi prodali firmu ještě za víc

Odmítli miliardovou nabídku, aby o pár let později prodali firmu ještě za víc peněz. Ondřej Gazda a Patrik Šimek ukázali, že velký technologický příběh jde vybudovat i mimo záři reflektorů a bez investorů. Automatizační nástroj Integromat vznikal čtyři roky, pak se ale rychle rozjel a dnes ho už pod názvem Make využívají statisíce lidí po celém světě včetně OSN. „Snažíme se nebýt mistři světa a prostě dál děláme svou práci, i když už bychom dávno mohli být v důchodu,“ říkají zakladatelé v podcastu Money Maker.

Oba začínali v herním světě u stříleček jako Unreal Tournament nebo Operace Flashpoint. Pak naskočili na vlnu slevových portálů a díky vlastní potřebě automatizovat administrativu vytvořili software, který nakonec řádově za miliardy korun prodali německé společnosti Celonis. „Když je někdo schopný zdesetinásobit nabídku lusknutím prstu, pochopíte, že jste na něco kápli,“ vzpomíná Patrik Šimek na první nabídky na prodej.

Jaké to je budovat firmu z vlastních peněz a co vás to naučí? Jak probíhalo napínavé vyjednávání o miliardách korun a proč první nabídku odmítli? Co se změnilo po rebrandingu na Make, jak se z šesti zakladatelů stane firma o 380 lidech a proč dnes plánují maximálně na tři měsíce dopředu? O tom se v novém díle podcastu Money Maker s Ondřejem Holzmanem a Lubošem Krečem baví Ondřej Gazda a Patrik Šimek.

Jak vidí boom umělé inteligence nový rektor ČVUT? Motivace vydělat, než to bouchne, je hrozně silná

Teď, nebo nikdy. Michal Pěchouček už ve své kariéře zažil mnoho výzev, na které možná nikdo před ním neměl odpověď. Nyní ovšem stojí před úkolem, který může ovlivnit směřování tisíců studentů a třeba i celé země na dekády dopředu, byť on sám na to bude mít jen pár let. Uznávaný profesor, podnikatel a expert na umělou inteligenci v únoru nastupuje jako nový rektor ČVUT a v podcastu Money Maker vysílá jasný vzkaz: „Vysoké školy buď budou určovat budoucí technologický vývoj, nebo se stanou úplně irelevantními.“

Třiapadesátiletému vědci se podařilo udělat úspěšnou kariérou nejen na akademické půdě, ale také v byznysu. S Martinem Rehákem před více než deseti lety založili a úspěšně prodali startup Cognitive Security, kde si už tehdy hráli s umělou inteligencí. Poté se Michal Pěchouček vydal jako technický ředitel do Avastu a do toho působil jako profesor na Fakultě elektrotechnické ČVUT. S rolí rektora mu teď začíná nová životní i kariérní etapa.

„Chci pomoct vytvořit prostředí, ze kterého bude vyrůstat generace lidí, již budou schopní uspět ve světě exploze umělé inteligence,“ říká v podcastu Michal Pěchouček. S Ondřejem Holzmanem a Lubošem Krečem se v něm baví také o tom, jaký průlom v roce 2026 přinese umělá inteligence, proč Evropa zaostává za Spojenými státy, jak nahlíží na regulaci AI, nebo o tom, proč potřebuje na ČVUT pomoc od byznysu.

Prošla Pentou, měla firmu s Ondřejem Kaniou. Věřím menším firmám a ženám v byznysu, říká

Řada výzkumů potvrdila, že ženy jsou jako investorky sice opatrnější, ale úspěšnější než muži. Jenže správě peněz se jich věnuje zoufale málo. Jednou z těch, které se snaží ukazovat cestu a které popularizují investování v dámském publiku, je původem slovenská, ale v Praze usazená podnikatelka Emília Mamajová. Ostruhy získala v investiční skupině Penta, žila a studovala v Uruguayi nebo USA, pracovala pro spoluautora porevoluční ekonomické transformace Gabriela Eichlera, jako investorka figurovala ve vzdělávací skupině Ondřeje Kanii. A teď rozjela svůj nový fond Everita Capital. „Investovat budeme tady i na Balkánu, ale vždy v rámci Evropské unie,“ říká v podcastu Money Maker.

Proč se nedaří přimět více žen, aby se zajímaly o investování? Na jaké firmy se s fondem Everita Capital bude zaměřovat? Jaké to bylo začínat v Pentě? Proč odešla z Latinské Ameriky a proč se tam chce jednou vrátit? Kde leží největší private equity příležitosti? Jaký byl jako šéf Gabriel Eichler, jeden z tvůrců kapitalismu v Česku? To a mnoho dalšího jsme probrali v nejnovější epizodě podcastu Money Maker s Emílií Mamajovou.

Banka je pro nás brutální game changer. A bitcoin? Když ho lidé chtějí, dáme jim ho, říká Petr Borkovec

Postavit v Česku novou banku na zelené louce, na to si nikdo dlouho netroufl. A mnoho lidí nevěřilo ani Petru Borkovcovi. Spoluzakladatel mnohamiliardové finančně-poradenské skupiny Partners si ale šel za svým a dnes stojí v čele nejnovější a rychle rostoucí české banky. Řada lidí přitom dlouho nevěřila, že to dokáže. Jako tradiční bankéř se prý necítí, ale v novém dílu podcastu Money Maker říká jasně: „Banka je pro nás po všech stránkách brutální game changer.“

Jak se staví úplně nový finanční dům a jak vypadalo několikaleté martýrium, ze kterého nakonec vzešla Partners Banka? Jak chce Petr Borkovec získat 100 milionů klientů v Evropě, proč může nasazovat služby, na které si jiné banky netroufnou a změnil názor na bitcoin? A jak do jeho vize zapadá třeba velmi zajímavá investice do Revolutu? „Je to majstrštyk. Hledáme generační firmy, které budou vítězové svých kategorií,“ popisuje Petr Borkovec.

Odhaluje investiční mýty a říká: Hypotéka na 30 let vám vezme odvahu. Raději podnikejte

Máloco vyvolalo ve světě nemovitostních investic takový poprask jako video, které nedávno na YouTube vypustil mladý právník Kirill Juran. Srozumitelně, s vtipem a zároveň ostře v něm tepe mýty a fámy, které nákupy investičních bytů provázejí. „Natočil jsem to, protože jsem si sám chtěl srovnat, jestli to dává smysl. A neopírat se jen o teze typu‚ že Češi mají rádi cihlu,“ říká teď v podcastu Money Maker.

Na svém profesním stole toho ale má Juran víc: vede právní a daňovou kancelář Smpl, která se specializuje na krypto, gaming scénu i investory. Účastnil se také vyjednávání se státem v případě takzvané bitcoinové kauzy. „Bylo zajímavé vidět, jak většina veřejnosti nechápe, jak věci fungují. Hodně se mluvilo o praní špinavých peněz, ale nikdo netuší, co to vlastně znamená,“ říká. Zároveň také pomáhá s financováním jiným firmám a tu a tam dělá první venture kapitálové investice.

Proč si myslí, že mladí lidé by se neměli ve 20 letech zavázat k hypotéce na tři dekády? Jak AI mění právnickou profesi a proč juniorní právníci začínají být méně užiteční než Gemini? Kam se posouvá český kryptotrh a kdo jsou ti, co vydělali „velkou jedničku“? A co ho naučil poker o podnikání? O tom všem jsme si povídali s Kirillem Juranem v nejnovějším dílu podcastu Money Maker.