Chtěli nás koupit už po měsíci. Češi vsadili na AI mánii a prodali mladičký startup za stamiliony

Ještě jim nebylo ani pětatřicet let a povedlo se jim to, co zatím v Česku málokomu. Petr Brzek a Martin Ďuriš společně s kolegy vybudovali a úspěšně prodali už dvě firmy. Nejprve postavili nástroj pro lepší spolupráci grafiků a vývojářů. Pak naskočili na vlnu umělé inteligence a doslova za pár měsíců prodali i svůj další nástroj, který tvoří weby bez znalosti programování. Pokaždé přitom inkasovali stovky milionů. „Byla to sázka, která vyšla,“ říkají v podcastu Money Maker.

Petr Brzek a Martin Ďuriš ještě společně s Tomášem Rychlikem spustili startup Macaly teprve loni v květnu. Jejich přístup k takzvanému vibe codingu zafungoval a nakonec došlo k velmi rychlému prodeji. Jak na celý nápad přišli, kdy jim bylo nejhůř a jak se poučili z předchozího projektu Avocode, který prodali na poslední chvíli? A proč je podle nich těžké získat na dobrý nápad dostatek peněz od investorů? To a mnoho dalšího jsme probrali v nejnovější epizodě podcastu Money Maker s Petrem Brzkem a Martinem Ďurišem.

Studoval MIT, naučil roboty vidět a teď s nimi pohání sklady Rohlíku i Dr. Maxe. Chci být druhý Musk, říká

Je to jeden z nejinspirativnějších a zároveň nejméně popsaných úspěchů česko-slovenského byznysu. Slovák Ján Žižka se svými kamarády a s pomocí českých investorů vybudoval a za 1,5 miliardy korun prodal společnost Photoneo, která vyvíjí 3D kamery pro průmyslové roboty. Už dřív z ní ale vydělil startup Brightpick, jenž vyrábí rovnou celé roboty a ti dnes pomáhají ve skladech Rohlíku, Dr. Maxe či e-shopů v USA. „Žijeme ve skvělé době, cítím, že můžeme dokázat cokoli,“ říká v podcastu Money Maker.

Vynálezce a konstruktér, který aktuálně většinu času tráví v texaském Austinu, se ve studiu rozpovídal o tom, jak umělá inteligence mění celé průmyslové obory, proč v továrnách jen tak nebudou masově nasazení humanoidní roboti, že Brigthpick letos v tržbách, jež dosahují stovek milionů korun, překoná svou někdejší matku, co ho naučil pobyt na prestižní univerzitě MIT, i v čem a jak mu pomohli známí čeští podnikatelé v čele s Eduardem Kučerou z Avastu.

Stříbro loni přidalo 148 procent, pražská burza 52 procent. Jak investovat letos, radí známí experti

Nový rok tu máme jen pár dní, ale už teď se dá říct, že je a nejspíš i bude hodně hektický. Venezuela, Írán, Donald Trump… Takže investoři by měli být v pozoru. „Rok 2025 byl těžký rok a 2026 nebude o nic lehčí,“ varuje v nejnovější epizodě podcastu Money Maker Hedge stálý host pořadu Filip Kejla. Jeho parťák ve studiu Michal Semotan ale připomíná, že z čistě investorského pohledu se loňský rok vydařil paradoxně velmi dobře. A co ho na něm zamrzelo? „Nechal jsem si ujet stříbro a to mě opravdu mrzí,” přiznal při pohledu na výkon drahého kovu, který minulý rok přidal na ceně 148 procent.

Prudce loni ale nestoupalo jen stříbro, nýbrž i zlato nebo, pro někoho překvapivě, pražská burza. Populární index S&P 500 pak přidal, vyjádřeno v dolarech, zhruba 18 procent. A právě o tom, co loni na burzách fungovalo, co méně a co zklamalo, jsme se bavili v první epizodě Money Makeru Hedge v roce 2026. V něm se ovšem Filip Kejla z Next Wealth a Michal Semotan z J&T Investiční společnosti zaměřili také na to, co se dá na trzích očekávat v následujících měsících. Tedy že je mimo jiné třeba počítat s tím, že může přijít i korekce: „Filip to tady zmínil, tři roky za sebou máme ziskový index. Ono to může trvat 4, 5 let, ale pak samozřejmě o to víc ta korekce bude prudká.“

Tento podcast slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji cenných papírů. Investování na kapitálových trzích nese riziko a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Před jakoukoli investicí si proveďte vlastní analýzu nebo se poraďte s licencovaným investičním poradcem.

Nabízeli jim miliony i miliardu, odmítat bylo sakra těžké. Pak Češi prodali firmu ještě za víc

Odmítli miliardovou nabídku, aby o pár let později prodali firmu ještě za víc peněz. Ondřej Gazda a Patrik Šimek ukázali, že velký technologický příběh jde vybudovat i mimo záři reflektorů a bez investorů. Automatizační nástroj Integromat vznikal čtyři roky, pak se ale rychle rozjel a dnes ho už pod názvem Make využívají statisíce lidí po celém světě včetně OSN. „Snažíme se nebýt mistři světa a prostě dál děláme svou práci, i když už bychom dávno mohli být v důchodu,“ říkají zakladatelé v podcastu Money Maker.

Oba začínali v herním světě u stříleček jako Unreal Tournament nebo Operace Flashpoint. Pak naskočili na vlnu slevových portálů a díky vlastní potřebě automatizovat administrativu vytvořili software, který nakonec řádově za miliardy korun prodali německé společnosti Celonis. „Když je někdo schopný zdesetinásobit nabídku lusknutím prstu, pochopíte, že jste na něco kápli,“ vzpomíná Patrik Šimek na první nabídky na prodej.

Jaké to je budovat firmu z vlastních peněz a co vás to naučí? Jak probíhalo napínavé vyjednávání o miliardách korun a proč první nabídku odmítli? Co se změnilo po rebrandingu na Make, jak se z šesti zakladatelů stane firma o 380 lidech a proč dnes plánují maximálně na tři měsíce dopředu? O tom se v novém díle podcastu Money Maker s Ondřejem Holzmanem a Lubošem Krečem baví Ondřej Gazda a Patrik Šimek.

Jak vidí boom umělé inteligence nový rektor ČVUT? Motivace vydělat, než to bouchne, je hrozně silná

Teď, nebo nikdy. Michal Pěchouček už ve své kariéře zažil mnoho výzev, na které možná nikdo před ním neměl odpověď. Nyní ovšem stojí před úkolem, který může ovlivnit směřování tisíců studentů a třeba i celé země na dekády dopředu, byť on sám na to bude mít jen pár let. Uznávaný profesor, podnikatel a expert na umělou inteligenci v únoru nastupuje jako nový rektor ČVUT a v podcastu Money Maker vysílá jasný vzkaz: „Vysoké školy buď budou určovat budoucí technologický vývoj, nebo se stanou úplně irelevantními.“

Třiapadesátiletému vědci se podařilo udělat úspěšnou kariérou nejen na akademické půdě, ale také v byznysu. S Martinem Rehákem před více než deseti lety založili a úspěšně prodali startup Cognitive Security, kde si už tehdy hráli s umělou inteligencí. Poté se Michal Pěchouček vydal jako technický ředitel do Avastu a do toho působil jako profesor na Fakultě elektrotechnické ČVUT. S rolí rektora mu teď začíná nová životní i kariérní etapa.

„Chci pomoct vytvořit prostředí, ze kterého bude vyrůstat generace lidí, již budou schopní uspět ve světě exploze umělé inteligence,“ říká v podcastu Michal Pěchouček. S Ondřejem Holzmanem a Lubošem Krečem se v něm baví také o tom, jaký průlom v roce 2026 přinese umělá inteligence, proč Evropa zaostává za Spojenými státy, jak nahlíží na regulaci AI, nebo o tom, proč potřebuje na ČVUT pomoc od byznysu.