Rozbité sklo vyřeší za dvě minuty. Pojišťovnictví se učí být rychlé a neviditelné

Pojišťovnictví, jak ho známe, má skončit. V novém díle BrandStories o tom mluví Filip Zavřel z Directu. Místo papírování a vysvětlování, co je a co není kryté, by podle něj mělo jít o službu, která funguje hladce. „Chceme, aby lidé nad pojištěním nemuseli vůbec přemýšlet,“ říká v podcastu.

Zavřel míní, že pojišťovna by se měla přizpůsobit klientovi. Ne naopak. „Dnes je to často obráceně: pojišťovna řekne, jak má klient postupovat, co má doložit, co vyplnit. My to chceme otočit,“ vysvětluje. Cílem je, aby klient mohl třeba jen vyfotit dům nebo auto a pojišťovna vše vyřídila automaticky.

Aby se to povedlo, musí produkty přestat skrývat výjimky a různé háčky. „Pokud mám pojištěné auto, nechci listovat osmistránkovými podmínkami. Chci vědět, že se pojišťovna postará. A pokud něco neplatí, ať to vím hned,“ dodává Zavřel.

Direct proto staví pojištění tak, aby nepřinášelo překvapení, ale jistotu. Využívá přitom technologie a umělou inteligenci. Díky nim už dnes zvládne vyřídit například rozbité čelní sklo během několika minut a bez zásahu člověka. Fotky se vyhodnotí, plnění se schválí, peníze odejdou. „V jednotkách minut, ne v řádu dnů,“ shrnuje.

Velkou roli hraje i mobilní aplikace, která dnes není jen místem, kde klient najde zelenou kartu. Připomíná končící STK, pomáhá bezpečně koupit dálniční známku a brzy nabídne i možnost prodeje nebo výměny auta přímo v aplikaci.

Změna se děje i uvnitř Directu. Lidé z byznysu se učí pracovat s technologiemi a sami navrhují i kódují nové automatizace. Říká se tomu vibe coding. „Není to souboj vývojářů a byznysu, ale jejich spojení. Je to jako zip, který spojuje dvě části dohromady,“ vysvětluje Zavřel.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč si mnoho řidičů stále myslí, že povinné ručení kryje i jejich vlastní auto, a proč to tak není.
• Jak funguje pojištění domácích mazlíčků a proč dnes škodu často řeší přímo veterinář.
• Jak může AI zkrátit vyřízení škody z dnů na minuty.

Pro 90 % Čechů je férovost důležitější než výše mzdy, říká průzkum. Platí to pro dělníky i manažery

„Moderní employer branding stojí na datech, ne na pocitech,“ říkají v nové epizodě BrandStories expertka na strategie Lucie Milerová z 52pages a průzkumnice Eva Kneblová, které stojí za čerstvým průzkumem uncover mapujícím kariérní preference Čechů.

Výzkum oslovil 2 063 zaměstnanců napříč profesemi – od dělnických pozic a techniků přes zdravotnictví až po kancelářské role. Cíl? Dát firmám lokální kompas místo slepého překlápění globálních pravd. „Dělníci v Německu budou mít jiné preference než dělníci v Česku,“ připomíná Milerová.

Nejsilnější vhled? Transparentní a férově nastavená mzda předčí samotnou výši částky. „Pro 90 % Čechů je nějaká transparentnost důležitější než výše mzdy,“ říká Milerová a dodává, že firmy by měly jasně vysvětlit, z čeho se mzda skládá a co ovlivňuje její růst.

Druhá linka vede k bezpečí. „Napříč profesemi dominuje potřeba stability a jistoty,“ dodává Kneblová. Zároveň varuje před volným zacházením se slovem „trend“: skutečný trend ukážou až časové řady, ne jednorázový hype.

Kvalitní data podle obou žen zdaleka neznamenají jen dobře vyplněné tabulky. Jsou to mantinely pro kreativce i úspora peněz za kampaně, které míjely terč. „Employer branding není o hezkých náborových spotech, ale o tom, proč pracovat tady, a ne jinde,“ říká Milerová. V datech se odhalí nuance – třeba rozdíly mezi tím, co přesvědčí technologa a co hledá operátor.

Jak se z dat stane kampaň? Nejprve se propojí externí vhledy s interní realitou firmy, hledají se unikátní průniky a teprve z nich vzniká hodnotová nabídka zaměstnavatele a kreativní koncept. Tato fáze trvá zhruba měsíc až tři a výsledkem je dlouhodobá strategie na roky.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč globální data často selžou v českém kontextu a jak je přeložit do lokální reality.
• Jak zalepit „slepá místa“ v komunikaci značky zaměstnavatele bez drahého tápání.
• Příklady, kdy data nakopla kreativní koncept – od energetiky po sportovní brand.

Koupí firmy to teprve začíná. Dobrý investiční fond může z průměrné firmy udělat průmyslového obra

Správné řízení investic může proměnit průměrné firmy v průmyslové giganty. V novém díle BrandStories o tom mluví Jan Brávek, obchodní ředitel Jet Investment pro institucionální klienty. Ukazuje, jak důležitá je nejen investice, ale i aktivní přístup k jejich řízení. „Investice, které dávají smysl, nejsou o tom, co koupíte, ale o tom, jak to řídíte,“ říká.

Jan Brávek popisuje, jak Jet Investment identifikuje příležitosti na alternativních investičních trzích. Zaměřují se na průmyslové investice, venture kapitál a real estate, což jim umožňuje nabízet vyšší výnosy pro investory, kteří chtějí diverzifikovat svá portfolia a získat stabilní výnosy.

Přístup Jet Investment však není pouze o nákupu firem. Je to o jejich aktivním řízení. Tým stráví týdně až 34 hodin v podniku, spolu s managementem řídí jeho strategii a zajišťuje, že firma roste. Tento přístup přináší nejen zisky, ale i stabilní růst, který má potenciál přetvořit podniky na silné hráče na trhu.

Příběhy úspěšných investic ukazují, jak správně řízené firmy mohou růst, i když původně nebyly připravené na expanze. „Dobrý příklad představuje společnost Tedom, která začínala jako malý garážový podnik. My jsme ji kupovali ve chvíli, kdy její tržby dosahovaly tří až čtyř miliard. Během pěti let jsme z ní udělali integrovaného hráče v oblasti energetiky a prodali ji za 6,5násobek původní investice,“ říká Brávek.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak aktivní řízení pomáhá růstu firem.
• Co zahrnují alternativní investice a jaké mají výhody.
• Jak správně hodnotit rizika při vstupu do investičního fondu.

Co region, to jiná nabídka. Jak Kaufland zvedá místní značky a proč vyhrávají piva a jogurty

Jogurt od místního mlékaře a pivo z řemeslného pivovaru mají v Kauflandu VIP místo — a zákazníci jim věří. V novém díle BrandStories mluví Blanka Bogel z Kauflandu o tom, jak dostávají „to nejlepší z kraje“ přímo do regálů — a proč zákazníci regionálním výrobcům důvěřují. „Zákazník chce čerstvost a chce kvalitu,“ říká.

Regionální program běží napříč celou republikou a každému kraji šije nabídku na míru. „Co region, to jiná regionální nabídka,“ vysvětluje Bogel. Nejde o plošné listování — menší producenti zásobují jen ty prodejny, které zvládnou logisticky i kapacitně pokrýt. Cíl? Udržet poctivé řemeslo co nejblíž lidem, kteří ho ocení.

Aby zákazník rychle poznal, kde je „to místní“, má každá prodejna jasně značené moduly a dřevěné stojany s logem „Z lásky k regionům“. Regionální zboží tak není umístěno anonymně vedle globálních brandů, ale samostatně.

Co zákazníky nejvíc táhne? Na pomyslných stupních vítězů jsou mléčné výrobky (zejména jogurty) a piva. „Řemeslná regionální piva frčí přes celou Českou republiku,“ říká Bogel. V těsném závěsu jsou lahůdky a limonády, z nechlazeného sortimentu pak chipsy a další „hříšné“ snacky.

Spolupráce je postavená na dialogu. Kaufland s dodavateli ladí portfolio i objemy tak, aby zboží bylo spolehlivě na regálech a výrobci zvládli objemy pokrýt. Firma má dnes 145 prodejen, ale nikdo nečeká, že malá sýrárna obslouží všechno přes noc. „Konkrétní kapacita je na každém dodavateli,“ říká Bogel.

Ve vstupu do prodejen také Kaufland umisťuje přehled místních regionálních dodavatelů, v interním rádiu na prodejně běží medailonky výrobců — a v létě se projekt regionality potkal s fanoušky i naživo, na minikoncertech s kapelou Jelen a písní Všudezdejší, na které stojí letošní marketingová kampaň řetězce.

„Z místních hrdinů se nakonec mohou stát celorepublikoví hráči,“ říká Blanka Bogel. Příběhy uzenářů či lahůdkářů, kteří vyrostli od regionu k širší distribuci i mimo Kaufland, dokazují, že když si produkt lidé zamilují a kapacita drží tempo, může se to povést.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak v prodejně poznáte regionální nabídku a proč má vyhrazené, výrazně označené místo.
• Které kategorie táhnou prodeje a co dělá z jogurtů a řemeslných piv stálice na „bedně“.
• Jak Kaufland pomáhá malým výrobcům s logistikou, administrativou a škálováním bez ztráty kvality.

Schody místo výtahu a na každém nápis, kolik jste spálili kalorií. Podpora zdraví ve firmě může být zábava

V pražském sídle globální biofarmaceutické firmy MSD sedí přes 2 000 lidí zastupujících více než 90 národností. Někteří mají na starosti dostupnost moderních léků a vakcín společnosti na českém trhu, ti z globálního technologického centra zase zpracovávají data, tvoří software, AI i virtuální realitu pro celý svět.

„Nejvíc investujeme do lidí,“ říká v podcastu BrandStories Eva Karásková, ředitelka pro vnější vztahy. Vysvětluje, proč by zdraví zaměstnanců mělo zajímat každého ředitele. „Jen zdraví lidé mohou pro firmu odvádět dlouhodobě kvalitní práci, vést spokojený život a rozvíjet svůj talent. To se nutně odrazí i ve výsledcích firmy,“ vysvětluje, proč je MSD pověstné tím, že nešetří na preventivních programech a promýšlí je tak, aby je zaměstnanci skutečně chtěli využívat.

„Letos jsme zavedli samostatnou kategorii benefitů zaměřenou na duševní zdraví: 12 hodin konzultací s psychoterapeuty, a to i pro rodinné příslušníky,“ popisuje Karásková. MSD pořádá dny zdraví, měří cholesterol i tlak přímo v kanceláři — a motivuje k drobným dobrým návykům. „Potkávám čím dál tím víc lidí u nás na schodech. Na každém schodu máme i označeno, kolik kalorií spálíte, když půjdete zespodu až nahoru. Těší mě, když na těch schodech potkávám usmívající se kolegy a všichni vědomě sdílíme stejný cíl,“ vypráví.

Prevence je pro MSD velké téma i směrem ven. Tvrdá čísla podle ní rok od roku víc bolí veřejné rozpočty. „1 134 000 diabetiků druhého typu stojí ročně české zdravotnictví 15 miliard korun a 28 miliard sociální systém. Zdraví je ekonomické téma. Tečka,“ tvrdí Eva Karásková.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak pražské technologické centrum MSD využívá AI při výběru molekul a pacientů v klinických studiích.
• Co může pro zdraví svých zaměstnanců udělat i malá firma bez velkého rozpočtu.
• Jak a kde v České republice zlepšit prevenci s vysokou návratností.