Pro 90 % Čechů je férovost důležitější než výše mzdy, říká průzkum. Platí to pro dělníky i manažery

„Moderní employer branding stojí na datech, ne na pocitech,“ říkají v nové epizodě BrandStories expertka na strategie Lucie Milerová z 52pages a průzkumnice Eva Kneblová, které stojí za čerstvým průzkumem uncover mapujícím kariérní preference Čechů.

Výzkum oslovil 2 063 zaměstnanců napříč profesemi – od dělnických pozic a techniků přes zdravotnictví až po kancelářské role. Cíl? Dát firmám lokální kompas místo slepého překlápění globálních pravd. „Dělníci v Německu budou mít jiné preference než dělníci v Česku,“ připomíná Milerová.

Nejsilnější vhled? Transparentní a férově nastavená mzda předčí samotnou výši částky. „Pro 90 % Čechů je nějaká transparentnost důležitější než výše mzdy,“ říká Milerová a dodává, že firmy by měly jasně vysvětlit, z čeho se mzda skládá a co ovlivňuje její růst.

Druhá linka vede k bezpečí. „Napříč profesemi dominuje potřeba stability a jistoty,“ dodává Kneblová. Zároveň varuje před volným zacházením se slovem „trend“: skutečný trend ukážou až časové řady, ne jednorázový hype.

Kvalitní data podle obou žen zdaleka neznamenají jen dobře vyplněné tabulky. Jsou to mantinely pro kreativce i úspora peněz za kampaně, které míjely terč. „Employer branding není o hezkých náborových spotech, ale o tom, proč pracovat tady, a ne jinde,“ říká Milerová. V datech se odhalí nuance – třeba rozdíly mezi tím, co přesvědčí technologa a co hledá operátor.

Jak se z dat stane kampaň? Nejprve se propojí externí vhledy s interní realitou firmy, hledají se unikátní průniky a teprve z nich vzniká hodnotová nabídka zaměstnavatele a kreativní koncept. Tato fáze trvá zhruba měsíc až tři a výsledkem je dlouhodobá strategie na roky.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč globální data často selžou v českém kontextu a jak je přeložit do lokální reality.
• Jak zalepit „slepá místa“ v komunikaci značky zaměstnavatele bez drahého tápání.
• Příklady, kdy data nakopla kreativní koncept – od energetiky po sportovní brand.

Koupí firmy to teprve začíná. Dobrý investiční fond může z průměrné firmy udělat průmyslového obra

Správné řízení investic může proměnit průměrné firmy v průmyslové giganty. V novém díle BrandStories o tom mluví Jan Brávek, obchodní ředitel Jet Investment pro institucionální klienty. Ukazuje, jak důležitá je nejen investice, ale i aktivní přístup k jejich řízení. „Investice, které dávají smysl, nejsou o tom, co koupíte, ale o tom, jak to řídíte,“ říká.

Jan Brávek popisuje, jak Jet Investment identifikuje příležitosti na alternativních investičních trzích. Zaměřují se na průmyslové investice, venture kapitál a real estate, což jim umožňuje nabízet vyšší výnosy pro investory, kteří chtějí diverzifikovat svá portfolia a získat stabilní výnosy.

Přístup Jet Investment však není pouze o nákupu firem. Je to o jejich aktivním řízení. Tým stráví týdně až 34 hodin v podniku, spolu s managementem řídí jeho strategii a zajišťuje, že firma roste. Tento přístup přináší nejen zisky, ale i stabilní růst, který má potenciál přetvořit podniky na silné hráče na trhu.

Příběhy úspěšných investic ukazují, jak správně řízené firmy mohou růst, i když původně nebyly připravené na expanze. „Dobrý příklad představuje společnost Tedom, která začínala jako malý garážový podnik. My jsme ji kupovali ve chvíli, kdy její tržby dosahovaly tří až čtyř miliard. Během pěti let jsme z ní udělali integrovaného hráče v oblasti energetiky a prodali ji za 6,5násobek původní investice,“ říká Brávek.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak aktivní řízení pomáhá růstu firem.
• Co zahrnují alternativní investice a jaké mají výhody.
• Jak správně hodnotit rizika při vstupu do investičního fondu.

Co region, to jiná nabídka. Jak Kaufland zvedá místní značky a proč vyhrávají piva a jogurty

Jogurt od místního mlékaře a pivo z řemeslného pivovaru mají v Kauflandu VIP místo — a zákazníci jim věří. V novém díle BrandStories mluví Blanka Bogel z Kauflandu o tom, jak dostávají „to nejlepší z kraje“ přímo do regálů — a proč zákazníci regionálním výrobcům důvěřují. „Zákazník chce čerstvost a chce kvalitu,“ říká.

Regionální program běží napříč celou republikou a každému kraji šije nabídku na míru. „Co region, to jiná regionální nabídka,“ vysvětluje Bogel. Nejde o plošné listování — menší producenti zásobují jen ty prodejny, které zvládnou logisticky i kapacitně pokrýt. Cíl? Udržet poctivé řemeslo co nejblíž lidem, kteří ho ocení.

Aby zákazník rychle poznal, kde je „to místní“, má každá prodejna jasně značené moduly a dřevěné stojany s logem „Z lásky k regionům“. Regionální zboží tak není umístěno anonymně vedle globálních brandů, ale samostatně.

Co zákazníky nejvíc táhne? Na pomyslných stupních vítězů jsou mléčné výrobky (zejména jogurty) a piva. „Řemeslná regionální piva frčí přes celou Českou republiku,“ říká Bogel. V těsném závěsu jsou lahůdky a limonády, z nechlazeného sortimentu pak chipsy a další „hříšné“ snacky.

Spolupráce je postavená na dialogu. Kaufland s dodavateli ladí portfolio i objemy tak, aby zboží bylo spolehlivě na regálech a výrobci zvládli objemy pokrýt. Firma má dnes 145 prodejen, ale nikdo nečeká, že malá sýrárna obslouží všechno přes noc. „Konkrétní kapacita je na každém dodavateli,“ říká Bogel.

Ve vstupu do prodejen také Kaufland umisťuje přehled místních regionálních dodavatelů, v interním rádiu na prodejně běží medailonky výrobců — a v létě se projekt regionality potkal s fanoušky i naživo, na minikoncertech s kapelou Jelen a písní Všudezdejší, na které stojí letošní marketingová kampaň řetězce.

„Z místních hrdinů se nakonec mohou stát celorepublikoví hráči,“ říká Blanka Bogel. Příběhy uzenářů či lahůdkářů, kteří vyrostli od regionu k širší distribuci i mimo Kaufland, dokazují, že když si produkt lidé zamilují a kapacita drží tempo, může se to povést.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak v prodejně poznáte regionální nabídku a proč má vyhrazené, výrazně označené místo.
• Které kategorie táhnou prodeje a co dělá z jogurtů a řemeslných piv stálice na „bedně“.
• Jak Kaufland pomáhá malým výrobcům s logistikou, administrativou a škálováním bez ztráty kvality.

Schody místo výtahu a na každém nápis, kolik jste spálili kalorií. Podpora zdraví ve firmě může být zábava

V pražském sídle globální biofarmaceutické firmy MSD sedí přes 2 000 lidí zastupujících více než 90 národností. Někteří mají na starosti dostupnost moderních léků a vakcín společnosti na českém trhu, ti z globálního technologického centra zase zpracovávají data, tvoří software, AI i virtuální realitu pro celý svět.

„Nejvíc investujeme do lidí,“ říká v podcastu BrandStories Eva Karásková, ředitelka pro vnější vztahy. Vysvětluje, proč by zdraví zaměstnanců mělo zajímat každého ředitele. „Jen zdraví lidé mohou pro firmu odvádět dlouhodobě kvalitní práci, vést spokojený život a rozvíjet svůj talent. To se nutně odrazí i ve výsledcích firmy,“ vysvětluje, proč je MSD pověstné tím, že nešetří na preventivních programech a promýšlí je tak, aby je zaměstnanci skutečně chtěli využívat.

„Letos jsme zavedli samostatnou kategorii benefitů zaměřenou na duševní zdraví: 12 hodin konzultací s psychoterapeuty, a to i pro rodinné příslušníky,“ popisuje Karásková. MSD pořádá dny zdraví, měří cholesterol i tlak přímo v kanceláři — a motivuje k drobným dobrým návykům. „Potkávám čím dál tím víc lidí u nás na schodech. Na každém schodu máme i označeno, kolik kalorií spálíte, když půjdete zespodu až nahoru. Těší mě, když na těch schodech potkávám usmívající se kolegy a všichni vědomě sdílíme stejný cíl,“ vypráví.

Prevence je pro MSD velké téma i směrem ven. Tvrdá čísla podle ní rok od roku víc bolí veřejné rozpočty. „1 134 000 diabetiků druhého typu stojí ročně české zdravotnictví 15 miliard korun a 28 miliard sociální systém. Zdraví je ekonomické téma. Tečka,“ tvrdí Eva Karásková.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak pražské technologické centrum MSD využívá AI při výběru molekul a pacientů v klinických studiích.
• Co může pro zdraví svých zaměstnanců udělat i malá firma bez velkého rozpočtu.
• Jak a kde v České republice zlepšit prevenci s vysokou návratností.

Koupil a opravil půdu na Vinohradech. Byla to moje nejlepší investice, teď kupujeme činžáky

Skupina Fidurock během své desetileté existence vybudovala portfolio nemovitostí v hodnotě více než devíti miliard. Zaměřuje se na investice do rezidenčních a komerčních nemovitostí.

„Nemovitosti v atraktivních lokalitách jsou stabilní, odolné vůči krizím, a právě to je dělá ideálním aktivem pro dlouhodobé investice,“ říká v novém díle BrandStories David Hauerland, spoluzakladatel Fidurocku. Segment nemovitostí považuje za klíčový nejen pro instituce, ale i pro individuální investory. „S každou nemovitostí víme, co funguje. Máme propracovaný systém, který nám umožňuje dosahovat dlouhodobého růstu i v těžších obdobích,“ doplňuje ho Adam Boruta, který se stará o investiční fondy Fidurocku.

Skupina dnes spravuje více než 35 nemovitostí – retail parky, rezidenční nemovitosti a developerské projekty. Její portfolio zahrnuje i zrekonstruované činžovní domy v centru Prahy. „Nákup půdy na Vinohradech byla moje nejlepší investice,“ vzpomíná Hauerland na počátky svého podnikání v roce 2014, kdy se naučil, jak hodnotu nemovitostí postupně zvedat.

Zatímco tradiční investice do nemovitostí vyžadují vysoké kapitálové vstupy a přímou správu, Fidurock přichází s inovativními nemovitostními fondy, které umožňují širokému spektru lidí účastnit se na výnosech z nájemného i růstu hodnoty nemovitostí. A to bez nutnosti se o ně starat. „Investice do nemovitostí už nejsou jen pro bohaté,“ zdůrazňuje Adam Boruta.

V podcastu se dozvíte také:

• Jak Fidurock přistupuje k nákupu a rekonstrukci nemovitostí v centru města.
• Proč jsou retail parky a nájemní bydlení odolné vůči krizím.
• Jaký je rozdíl mezi investicí do jednotlivé nemovitosti a do nemovitostního fondu.