Koupit si dobrý pocit za třicet korun? Vánoční sbírka mění život lidem se zrakovým handicapem

I drobný dar umí mít velký dopad. V novém díle BrandStories o tom mluví Jiří Váňa z Nadačního fondu Českého rozhlasu a Peter Chalupianský z Kauflandu. Společně vysvětlují, jak funguje Vánoční sbírka pro Světlušku a proč dokáže každoročně pomoci tisícům lidí se zrakovým handicapem.

Sbírka stojí na jednoduchém principu: vánoční jmenovka za třicet korun, ke které Kaufland přidává dalších deset korun navíc. „Díky této aktivitě dokážeme zafinancovat většinu potřebných žádostí, které k nám dorazí,“ říká Váňa. A jak dodává Chalupianský: „Koupit si za třicet korun dobrý pocit je podle mě k nezaplacení.“

Výsledky jsou každoročně viditelné. Kolem 20 milionů korun putuje na kompenzační pomůcky, podporu školáků a studentů, ale i systémové změny, které například modernizují regionální neziskové organizace. „Tohle jsou věci, na které by si organizace běžně vůbec nesáhly,“ připomíná Váňa.

Silným prvkem je také zapojení zaměstnanců Kauflandu. Někteří se po dobu sbírky nechávají přeřadit na pokladnu, jiní se vracejí z důchodu jen proto, aby mohli jmenovky prodávat. „Je to opravdu celoroční spolupráce a intenzivní partnerství,“ popisuje Chalupianský.

A jak ukazují příběhy podpořených lidí, i malá pomoc dokáže někomu výrazně proměnit život. Sbírka tak přirozeně propojuje svět vidících a nevidomých a připomíná, že solidarita může mít velmi konkrétní podobu.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak sbírka přispívá k digitalizaci a profesionalizaci neziskových organizací.
• Které technologie nejvíc pomáhají lidem se zrakovým handicapem.
• Proč jsou jmenovky efektivnější než klasické charitativní prodeje.

Po solárním boomu přichází fáze rozumu. Fotovoltaika se učí fungovat chytřeji, říká Lukáš Paur

Fotovoltaika zažívá střízlivění. Po letech rychlého růstu se trh začíná víc zaměřovat na kvalitu, efektivitu a chytrá řešení. V nové epizodě podcastu BrandStories o tom mluví Lukáš Paur ze společnosti E.ON. „Ano, ten boom je pryč. Vracíme se do standardního tržního prostředí,“ říká. Zájem ochladl s poklesem cen energií, řada rychlododavatelů končí. Naopak roste důraz na kvalitu, servis a to, aby elektrárna skutečně dávala konkrétní domácnosti smysl.

Zákazníci dnes podle něj častěji řeší, jak fotovoltaiku chytře zapojit do fungování svého domova. „Ve většině instalací už dnes máme baterii, je to nejefektivnější způsob, jak si vyrobenou energii uchovat,“ vysvětluje Paur, který je ve společnosti E.ON vedoucím energetických řešení pro domácnosti.

Mizí i staré mýty. „Stavět návratnost na tom, že přebytky prodám do sítě, už dnes nefunguje,“ říká. Výkupní ceny šly výrazně dolů a fotovoltaika se proto dimenzuje hlavně na vlastní spotřebu. Stejně tak neplatí, že jde o hračku pro bohaté. „Není to technologie jen pro milionáře a velké vily, ale pro každého, kdo ji umí chytře využít,“ dodává Lukáš Paur.

Nové možnosti přináší sdílení elektřiny a virtuální baterie. „To, co vy vyrobíte a nespotřebujete, můžete poslat třeba rodičům na druhou stranu republiky,“ popisuje Paur. Sám v budoucnu očekává vznik energetických komunit, ve kterých se bude výroba a spotřeba elektřiny propojovat podobně jako dnešní online platformy.

A jak začít, když někdo o fotovoltaice zatím jen uvažuje? Paur doporučuje oslovit zkušeného dodavatele, který přijede, projde spotřebu, možnosti domu i plány do budoucna a řekne otevřeně i to, kdy fotovoltaika smysl nedává. Cílem už podle něj není „mít panely na střeše“, ale nastavit celé řešení tak, aby fungovalo na desítky let dopředu.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak vypadá dobře navržená fotovoltaika pro rodinný i bytový dům a kdy se investice nevyplatí.
• Proč se bez analýzy spotřeby a životního stylu snadno člověk dostane k předimenzované a drahé elektrárně.
• Jak se firma E.ON připravuje na dobu, kdy si elektřinu budou mezi sebou běžně sdílet celé čtvrti.

Raději sedmnáct sportovních nadějí než jednu superstar. Proč Sazka podporuje talenty nejen penězi?

Sazka je se sportem propojená desítky let. Vznikla, aby pomáhala financovat sportovní kluby a infrastrukturu, a její Sportka má sport i v názvu. „Podpora sportu je součástí naší historie a určitě jí zůstane,“ říká v podcastu BrandStories Dominika Němcová ze Sazky, která má ve firmě na starosti sportovní sponsoring. Dnes už podle ní nejde jen o logo na bannerech, ale o příběhy, které dávají smysl fanouškům, sportovcům i značkám.

Jedním z nich je právě Sazka Champs, program pro mladé nadějné sportovce a parasportovce od atletiky přes BMX až po scootering. Cílem není jen platit startovné a vybavení. „Není to sprint, je to maraton. Chceme být partnerem na cestě k vrcholu i v okamžicích, kdy se nedaří,“ popisuje. Součástí podpory je fyzio péče, mentální koučink, práce se sociálními sítěmi i budování osobní značky sportovců.

Silné téma jsou pak podle jejích slov ženy ve sportu. Skupina Allwyn podporuje neziskovou organizaci More than Equal, jejímž cílem je vychovat během deseti let šampionku F1. „Data jasně ukazují, že bariéra není fyzická. Jde o podmínky, přístup a příležitosti,“ vysvětluje Dominika Němcová. Pokud mladé jezdkyně dostanou stejnou péči jako jejich mužští kolegové, jejich cesta k F1 už přestane být sci-fi.

Výrazným pilířem jsou také partnerství s Formulí 1 a s McLaren F1 Team. To sice vzniklo teprve nedávno, ale už teď mění vnímání značky i uvnitř firmy. „Formule 1 dnes není jen nedělní závod, ale globální show a kulturní fenomén,“ říká Němcová. Součástí firemní strategie je snaha, aby si F1 neužívali jen fanoušci, ale díky interním eventům s monopostem nebo soutěžím o účast na závodech i zaměstnanci.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč má Sazka raději komunitu sedmnácti sportovních nadějí než jednu superstar.
• Jak program Sazka Champs hledá talenty od koloběžek přes plavání až po moderní pětiboj.
• Co může iniciativa More than Equal změnit pro ženy ve Formuli 1 i v celém sportovním světě.

Mrakodrap, Lihovar i nové čtvrti. Investoři z Trigema Fund se podílejí na vzniku nové Prahy

Investice dokáže měnit město i jeho příběh. V novém díle podcastu BrandStories o tom mluví finanční ředitel Trigemy Jakub Korf, který představuje nový Trigema Fund, první investiční fond skupiny. Popisuje, proč právě teď nastal správný čas ho spustit a jak mohou investoři být u projektů, které mění podobu Prahy. „Chceme investorům umožnit podílet se na tom, jak společně měníme tvář Prahy,“ říká.

Fond kombinuje nájemní bydlení s developerskými projekty a míří na kvalifikované investory od jednoho milionu korun. Trigema do něj vkládá i vlastní kapitál a cílí na zhodnocení kolem 10 % ročně. „Víme, že jsme schopni doručit investorům stabilní výnos, ale zároveň nechceme stavět jen na číslech,“ doplňuje Korf.

Mezi klíčové projekty patří připravovaný mrakodrap Top Tower, který má být se 135 metry nejvyšší budovou v Česku, a rozsáhlá přeměna smíchovského Lihovaru v moderní čtvrť. „Do pěti šesti let bude Smíchov jednou z nejžádanějších pražských lokalit. Bude to nový Karlín,“ říká Korf.

Skupina Trigema se tak posouvá z role developera k investiční skupině s dlouhodobou vizí. Korf v podcastu popisuje, proč se Češi stále více učí investovat a jak se i fond může stát nástrojem, který propojuje ekonomický výnos s viditelnou změnou města.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak Trigema Fund kombinuje nájemní bydlení a development.
• Jak a proč může být Smíchov „novým Karlínem“ a jakou roli v tom hraje projekt Lihovar.
• Jaké další projekty – od hor po jižní Moravu – mají být součástí portfolia fondu.

České startupy dostávají impuls z Brna. Vzniká tu fond propojující kapitál a know-how

Investice umí měnit města i celé regiony. V novém díle podcastu BrandStories o tom mluví Radim Kocourek a Miloš Sochor z JIC Ventures, kteří stojí za nově vznikajícím fondem.

Navazují na více než dvacetiletou historii JICu, inovačního centra založeného brněnskými univerzitami, Jihomoravským krajem a městem Brno. „Zakladatelé, kteří u nás začínali, dnes sami investují a předávají zkušenosti dál. To je největší důkaz, že systém funguje,“ říká Kocourek a připomíná, že JIC už pomohl vyrůst stovkám startupů.

Nový fond JIC Ventures má ambici podpořit dvě desítky začínajících firem celkovým objemem investic až 400 milionů korun. Cílem je pomoct jim překročit hranice regionu a vyrůst v globálně úspěšné značky. „Nejde jen o kapitál, ale o podporu zakladatelů, kteří chtějí uspět i za hranicemi Česka,“ doplňuje Sochor.

Unikátní je také skladba investorů, o kterou JIC usiluje. Jednání probíhají nejen s úspěšnými zakladateli a firmami, ale také dalšími důležitými hráči brněnského ekosystému – univerzitami a krajem. Právě tato propojenost dává projektu podle Sochora výjimečnou sílu. „Nejde jen o peníze. Chceme, aby investoři byli součástí komunity, která sdílí zkušenosti a pomáhá novým firmám růst,“ říká.

Fond se zaměří především na technologicky náročné projekty s vysokým potenciálem – od kyberbezpečnosti přes polovodiče až po vesmírné technologie či elektronovou mikroskopii, v níž má Brno světové renomé. Kromě kapitálu nabídne i strategické know-how. Zakladatelům přitom radí, aby o investici usilovali ve chvíli, kdy už mají ověřený produkt a jasnou strategii růstu. „Investor má přijít ve fázi rozvoje, ne v momentě, kdy dochází peníze,“ shrnuje Kocourek.

V podcastu se také dozvíte:

• Kdy nastává správný moment říct si o investici a co investoři sledují.
• V čem je propojení kraje, univerzit, korporací a ex-founderů jedinečné.
• Jak fond pomáhá dostat univerzitní výzkum blíž k byznysu.