Rozhoduje divák, ne režisér, říká nový ředitel GLS Petr Pěcha. Logistiku mění v koncert

Jaký je rozdíl mezi divadlem a byznysem? Podle Petra Pěchy, nového ředitele GLS pro Česko, menší, než by se mohlo zdát. „Svět je jedno velké jeviště a rozhoduje divák – tedy zákazník,“ říká v podcastu BrandStories muž, který vystudoval JAMU a teď přepisuje pravidla doručování balíků.

Studium na JAMU není však důvodem, proč Pěcha převzal štafetu v nové etapě GLS. Jsou jím dlouholeté zkušenosti z e-commerce, z českého i velmi dynamického čínského trhu. Právě Čína jej naučila, že hranice mezi úspěchem a neúspěchem je tenká. „Nic není jisté. Důležitá je odvaha a schopnost se měnit.“

Dal si za cíl, aby se pod jeho vedením česká pobočka stala strategickým centrem celé skupiny. Každých šest hodin roste jeden nový GLS Box a balík je firma schopna doručit do 20 evropských zemí do 48 hodin. „Tohle je naše liga. České e-shopy mají díky tomu šanci růst daleko za hranice země,“ říká.

Nový majitel, investiční skupina Daniela Křetínského, přinesl podle Pěchy do firmy ambice i tlak. „Česká republika se stává ostře sledovaným trhem. Musíme být hladovější,“ říká Pěcha a s úsměvem připomíná: „Když máte jako e-shop vyřešenou logistiku, nemáte hranic.“ Pěcha navíc vnímá i kulturní rozměr doručování. Jako městský zastupitel řeší, aby výdejní boxy zapadly do prostředí a neznehodnocovaly veřejný prostor. „Chci, aby boxy sloužily lidem a zároveň kultivovaly město,“ vysvětluje.

A co budoucnost? „Balík přestane být jen krabicí. Bude to služba s přidanou hodnotou, tak jako telefon už dávno není jen na volání,“ odhaduje Pěcha. Jeho cílem je, aby zákazník měl radost, když na e-shopu uvidí možnost doručení GLS – a zklamání, když ne.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak GLS dokáže doručit balík do 20 zemí Evropy do 48 hodin.
• Proč je studium herectví nejlepší průprava pro řízení tisícové logistické firmy.
• Jak umělá inteligence mění budoucnost doručování.

Pokud se bojíte pravdy, nejsem pro vás, říká Honza Bartoš. Firmám vydělává miliony skrze online reklamu

Výkonnostní reklama na sociálních sítích není jen o klikání do rozpočtů. Honza Bartoš, který stojí za kampaněmi pro značky jako Tomáš Arsov, Trezor či Aktin, ji staví na tvrdých datech a bez servítků. „Buď mě milujete, nebo nenávidíte,“ říká v podcastu BrandStories a ukazuje, proč jeho přístup přináší výsledky.

Honza Bartoš začínal před patnácti lety, kdy podle jeho slov byla reklama na Facebooku ještě v plenkách. Dnes vede tým dvanácti specialistů, kteří spravují desítky účtů a pomáhají firmám růst doma i v zahraničí. „Mně je jedno, že je to majitel, když něco nefunguje nebo to je hloupost, řeknu to na rovinu. Chci, aby kampaň fungovala a vydělávala,“ popisuje svůj styl.

Podle něj nestačí koukat na jednotlivé kanály. „Klienti musí k marketingu přistupovat jako k celku. Facebook může nakopnout PPC a naopak. Když vypnete jeden kanál, může vám spadnout celý výkon,“ upozorňuje.

Mluví o tom, že výhodou jeho přístupu je kombinace pružnosti freelancera a procesů agentury. „Nemám klasickou agenturu, spolupracuju s partnery, které si pečlivě vybírám. Díky tomu se můžeme učit jeden od druhého a rychle škálovat,“ vysvětluje Bartoš.

A proč se nebát otevřenosti? „Hledejte partnery, kteří se nebojí říct, že váš web neprodává. My se díváme i na UX, protože pokud košík nefunguje, reklama vás nespasí,“ dodává. Tvrdý, ale fér přístup mu přináší klienty, kteří chtějí růst a dokážou spolupracovat.

Který trend vidí host jako nejvýraznější? Umělou inteligenci jako nástroj, ne náhradu člověka. „AI nám šetří čas, ale pořád musíme mít hlavního kurátora, který ví, co dělá,“ říká. A přiznává, že bez chyb by nebyl tam, kde je: „Kdo nedělá chyby, neposouvá se.“

V podcastu se také dozvíte:

• Jak poznat, jestli vaše agentura opravdu odvádí dobrou práci.
• Proč je důležité rychle reagovat a testovat kampaně napříč kanály.
• Jak se liší přístup k reklamě v Česku, Německu nebo USA.

Data místo štěstí. Sazka mění sázení v technologii, říká Petr Chromý

Sazka může na první pohled vypadat jako tradiční loterijní firma, ale v pozadí se mění na datově řízený technologický byznys. „Každý den je jiný, kreativní a inovativní. To mě na téhle práci baví,“ říká Petr Chromý, CRM manažer, který má na starost propojení marketingu, dat a inovativních technologií.

Do Sazky, která je součástí skupiny Allwyn, se dostal spíš náhodou – po zkušenostech v O2, AVG a Avastu. „Vždycky chci vidět, jak celé odvětví funguje, a Sazka mě posunula profesně i lidsky,“ popisuje. Dnes vede tým, který je zodpovědný za fungování celého kampaňového ekosystému se zaměřením na integrace, automatizace a inovace.

CRM v Sazce vzniklo interně. „Začínali jsme v pěti lidech, dnes máme jeden kampaňový nástroj propojený napříč firmou a dokážeme ovládat až deset kanálů přímé komunikace,“ říká Chromý.

Data dnes firmě pomáhají nejen k přesně cíleným kampaním, ale i k překvapivým zjištěním. „Zjistili jsme třeba, že zákazníci po sázce nejčastěji vsadí znovu na stejný produkt. To nás přimělo upravit personalizaci,“ vysvětluje. Sazka navíc kombinuje transakční a webová data s tzv. zero party daty (ze zákaznických výzkumů), aby získala holistický 360stupňový pohled na zákazníka.

Umělá inteligence je pro Sazku samozřejmostí. „AI využíváme při generování obsahu, monitoringu i predikci hodnoty zákazníka. Například v optimalizaci pop-upů nám AI vygenerovala návrhy, které měly o 9 procentních bodů lepší konverzi,“ uvádí Chromý. Důležitá je bezpečnost – firma má kontrolní mechanismy, tzv. „CRM brzdy“, vedoucí k prevenci či minimalizaci chyb (rizik) v rámci segmentace a exekuce kampaní.

Nedávno Sazka spustila na Slovensku produkt Sazka Hry a kombinuje lokální byznys tým a české technologické zázemí. „Byla to velká výzva, ale podle zákaznických zkušeností se produkt povedl,“ říká Chromý.

Do budoucna chce společnost, kromě jiného, posunout personalizaci na úroveň hyperpersonalizace a ještě víc automatizovat vyhodnocování kampaní. „Je to o mravenčí práci. Ale jsme připraveni oslovovat zákazníky nabídkou šitou na míru – správným kanálem ve správný čas,“ dodává.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak Sazka kombinuje data o počasí s marketingovými kampaněmi.
• Proč její e-mailové kampaně dosahují nadprůměrné míry otevření.
• Jak AI pomáhá odhalovat chyby a zvyšovat konverze.

Zakázali jsme si slovo konkurence, říkají Luboš Müller a Pavel Csank o budoucnosti inovací

V nejnovějším díle podcastu BrandStories se představují dva vizionáři Luboš Müller z TTC a Pavel Csank z Brain Connect, kteří sdílejí pohled na budoucnost inovací v České republice. Oba hosté se věnují budování platformy, která má ambice změnit českou ekonomiku prostřednictvím dlouhodobých technologických inovací.

Pavel Csank se zaměřuje na disruptivní inovace, které mají potenciál radikálně změnit pravidla hry. Podle něj je klíčové, aby se firmy neorientovaly pouze na krátkodobý zisk, ale začaly myslet na dlouhodobý rozvoj. „Pokud firma nezačne přemýšlet o budoucnosti, začne zaostávat,“ říká Pavel Csank o výzvách, kterým čelí moderní podnikání.

Luboš Müller souhlasí s tím, že je důležité se vrátit k inovacím a „hravému“ přístupu, který stimuluje kreativitu. „Vytvořili jsme platformu, kde můžeme znovu začít přemýšlet o dlouhodobém rozvoji, inovacích, které opravdu mění trhy,“ popisuje.

Společně se zaměřují na projekt Brain Connect, který má za cíl být centrem pro inovační spolupráci mezi technologickými firmami. Tento projekt si klade za cíl vytvořit prostor pro dlouhodobý rozvoj v oblastech, jako je energetika a umělá inteligence, kde vidí obrovský potenciál pro české firmy. „Inovace musí být propojené s praxí a konkrétními projekty,“ dodává Csank.

Hosté také mluví o výzvách při budování takovéto platformy, zejména o nutnosti odstranit bariéry mezi konkurenty a vytvořit prostředí, kde firmy mohou otevřeně spolupracovat. „V malém trhu, jako je Česká republika, spolupráce znamená úspěch. My jsme si zakázali slovo konkurence,“ uzavírá Müller.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak inovační platformy mění pravidla podnikání.
• Co čeká Českou republiku v oblasti energetiky a AI.
• Jak propojit veřejný a soukromý sektor pro efektivní inovace.

Data prodávají byty rychleji a za víc, říká Vít Soural z Flat Zone o developerských projektech

Vít Soural vyrostl doslova mezi cihlami. Pochází z developerské rodiny a už od dětství místo družiny chodil na stavby. Dnes ale nestaví – sbírá a analyzuje data o realitním trhu. Jako jednatel společnosti Flat Zone ukazuje developerům, bankám i investorům, že budoucnost realit leží v chytrém nakládání s informacemi.

„Už odmalička jsem byl v nemovitostech, ale našel jsem si v nich vlastní cestu. Nejsou to stavby samotné, ale data v nich,“ říká v podcastu BrandStories. S Flat Zone vytvořil unikátní platformu, která kombinuje startupový mindset a detailní znalost realitního trhu.

Firma začínala jako interní projekt developerské skupiny Trigema, kde sbírali data do excelových tabulek. Postupně se z toho stal samostatný produkt, na kterém dnes pracuje třicetičlenný tým. Flat Zone denně stahuje data z více než 1 500 webů developerů a k tomu přidává i informace z katastru, stavebních úřadů či inzertních portálů.

Soural zdůrazňuje, že kvalita a detail dat jsou klíčové: „Na trhu jsou levné cenové údaje z katastru, ale ty neobsahují žádné detaily. My investujeme miliony ročně, abychom měli přístup k nejdražším a nejkomplexnějším formátům, a ty následně čistíme a analyzujeme.“

Z dat Flat Zone čerpají developeři při nastavování cen, banky při schvalování hypoték, pojišťovny při oceňování majetku i běžní lidé, kteří si mohou přes platformu hlídat hodnotu své nemovitosti. Podle Sourala jsou to právě správně uchopená data, která rozhodují o tom, jestli projekt uspěje, nebo zůstane ležet.

Do budoucna chce Flat Zone s pomocí umělé inteligence procesy ještě víc automatizovat – aby developer mohl jednoduše zadat požadavek a algoritmus mu během chvíle vyhodnotil, jak nastavit projekt co nejziskověji.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč se ceny nabízených a skutečně prodaných bytů liší jen o 1–2 %, ale v krizi může rozdíl dramaticky narůst.
• Jak Flat Zone pomohl developerům změnit parametry projektů a tím zvýšit jejich prodejnost.
• Jaké trendy čekají český realitní trh – od digitalizace až po tiny living.