Město Broumov, které se nachází v severovýchodní části Čech, je mezi milovníky památek a historie známé především díky impozantnímu klášteru, jehož součástí je kromě prohlídkových okruhů také Vzdělávací a kulturní centrum Broumov. Právě pod jeho taktovkou ve spolupráci s kurátorkou Monikou Čejkovou vznikla v konventní knihovně a refektáři jedinečná výstava inspirovaná benediktinským řádem, který ve 14. století klášter založil. Představuje tvorbu benediktinského mnicha Doma Sylvestera Houédarda, který byl zároveň významným představitelem neoavantgardního uměleckého směru.

Při procházení broumovským klášterem návštěvník zcela automaticky přepíná do rozjímavého rozpoložení. Současnou podobu mu dala rozsáhlá barokní přestavba, za kterou stála rodina Dientzenhoferů, a tak kromě typických dynamických tvarů zde mohou návštěvníci obdivovat i mistrovství barokních umělců. A do 15. října v rámci výstavy endlessly inside také mistrovství významného představitele konkrétní poezie Doma Sylvestera Houédarda.

Výstava je k vidění v konventní knihovně se sedmnácti tisíci svazky a v refektáři kláštera. Díky citlivému architektonickému řešení od studia Objektor je vsazená do zdejších prohlídkových okruhů a nijak je neruší, naopak je zcela přirozeně doplňuje o další umělecké prvky. Spojení je o to přirozenější, že jde o druhou výstavu v rámci projektu Ora et lege, což je bienále zasvěcené právě broumovskému klášteru, které ukazuje souvislost mezi současným uměním a podstatou učení benediktinů.

Foto: Vzdělávací a kulturní centrum Broumov

Výstava představuje dílo mnicha a umělce Doma Sylvestera Houédarda

Vzhledem k řádu, jehož byl Dom Sylvester Houédard součástí, je spojení patrné. Jenže mnich se běžné představě člena náboženského řádu celkem vymykal. Byl rozkročený mezi londýnskou kontrakulturou šedesátých a sedmdesátých let minulého století a klášterem Prinknash Abbey v hrabství Gloucestershire. Pohyboval se v beatnické a queer komunitě a byl důležitou součástí britské umělecké scény, kde se zařadil mezi průkopníky konkrétní poezie. Zabýval se také východními duchovními praxemi, šamanismem a tantrismem.

Mnozí návštěvníci broumovského kláštera se zde nejspíš s postavou Houédarda setkají poprvé, stejné to možná bude i v případě pojmu konkrétní poezie. V tomto směru je nosné především uspořádání jazykových prvků, ve kterém je jejich podoba a typografie důležitější pro předání významu než samotná slova. Vizuální podoba básně ale zároveň může posloužit jako roznětka jejího vyznění. Dodává jí na síle a dynamice.

Výstavu endlessly inside tvoří tři kapitoly, které čítají na šedesát Houédardových prací. Z nich jsou patrné jeho zájmy o teologii, tantrický buddhismus, avantgardní umění i dobové společensko-politické dění. Veškeré znalosti, které mnich nabyl, pak přetavil do své křesťanské praxe a snažil se o sblížení jednotlivých duchovních nauk. V konkrétní poezii usiloval především o jednoduchost, ve které není nutné za každou cenu hledat význam, ale stačí ji na sebe jen nechat působit.

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov tak i v době, kdy náboženství alespoň v Česku nehraje už tolik významnou roli, navazuje na tradici benediktinských mnichů, kteří na našem území usilovně rozvíjeli kulturu a vzdělanost. Prostřednictvím výstavy endlessly inside ukazuje souvislosti mezi naším vnímáním světa, které má kořeny v jazykovém myšlení, duchovními dějinami a současným uměním.

Akci budou moci částečně zažít také ti, kdo se vydají na letošní Prague Art Week. Součástí výstavy endlessly inside je totiž i několik performancí a přednášek, které se během umělecké události přesunou do hlavního města. V Muzeu literatury budou reprízovány Gramatické texty básnířky Bohumily Grögerové a přednáška básníka, překladatele a germanisty Pavla Novotného o díle jednoho z průkopníků konkrétní poezie Ferdinanda Kriweta. Nadto proběhnou také dvě performance Fight! a Speech! britské umělkyně Janice Kerbel v Národní galerii Praha v klášteře sv. Anežky České.