Multifunkční hala na vesnický způsob. Sokec v Hrušovanech nabízí místním téměř vše

Cvičí se tu gymnastika, pořádají koncerty a hraje divadlo. Dole je hospoda, venku klubovna a také hudební zkušebna. Sokec toho zkrátka nabízí mnoho.

kulturak-hrusovany5

Foto: Tomáš Slavík

Sokec nabízí zázemí pro sokoly i další obyvatele obce, kteří chtějí mezi lidi – třeba na divadlo

0Zobrazit komentáře

Kulturní domy je možné najít v každé větší obci. A byť by se mohlo zdát, že jejich význam pomalu, ale jistě upadá, někde jsou stále důležitým bodem pro místní komunitu. Platí to i pro Hrušovany u Brna, kde mají nové společensko-kulturní centrum, do kterého lze zajít za sportem, na ples, na kávu či dobré jídlo. Objevte více z architektury v pravidelném newsletteru Arch.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Pro řadu obcí platí, že multifunkčním centrem je místní hospoda. Problém ovšem je, že ta nedokáže plně odbavit takové potřeby, jako je kulturní či sportovní vyžití. K tomuto účelu proto v některých obcích vybudovali kulturáky. Moderním pojetím takového stánku je i Sokec v Hrušovanech u Brna, tedy společensko-kulturní centrum, které dává prostor celé řadě aktivit.

Na podobu nového sídla členů TJ Sokol Hrušovany u Brna vypsala obec otevřenou architektonickou soutěž v roce 2016. Záměrem ovšem bylo najít prostor nejen pro následovníky Tyršova odkazu, ale pro vyžití všech 3 600 obyvatel obce, kteří chtějí žít komunitním životem. Sokec, jak se budova nazývá, tak neslouží jen Sokolům, ale jedná se o obecní sportovně-kulturní centrum.

Vybrán byl nakonec návrh týmu Štěpána Kubíčka, Martiny Buřičové, Jana Novotného a Jonáše Krýzla ze studia Čára Architekti. Ti se nejlépe vypořádali s faktem, že je objekt situovaný v samotném centru obce, na místě původní zchátralé sokolovny. Architektům se podařilo najít balanc, kdy je objekt dostatečně výrazný a nepřehlédnutelný, zároveň však zapadá do celkového rázu městečka.

kulturak-hrusovany1

Foto: Tomáš Slavík

Strana budovy směřující do ulice

Čelní strana domu působí moderně, ale přesto tradičně. Stavba dává možnost nahlédnout do svého sálu. Ten je definovaný kombinací dřeva a bílé barvy, která se objevuje i v dalších částech. Celkově tvoří hlavní budovu sál, který je zároveň tělocvičnou a menší sály v patře, kde je i ochoz pro diváky. A nechybí ani hospoda.

„V přístupu u funkčně provozního řešení je pro nás důležitá kompaktnost. Projevujeme ji otevřeností a čitelností prostor. Nechceme vzbuzovat zmatenost, nýbrž jasnou orientaci. Provozní řešení vychází ze stávajícího stavu, zjednodušuje, pročišťuje a doplňuje,“ vysvětlují architekti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Do Sokece místní chodí cvičit gymnastiku, hrají zde badminton a spolky i jednotlivci doplňují program o svá kulturní vystoupení. Ta se odehrávají nejen v hlavním sále, ale také v restauraci a na dvoře za budovou.

I ten je velmi důležitý, protože skýtá zeleň, ale i sportovní plochu a klubovnu. Ta funguje také coby tribuna, prostor pro promítání a jako jeviště. Zároveň poskytuje zázemí hudební zkušebny. Klubovnu pak doplňuje i budova skladu, která slouží nejen pro uložení zahradního nábytku, ale také se zde našel prostor pro klub seniorů.

„Součástí projektu je i komplexní úprava prostoru Masarykovy ulice. Mezi Sokecem a školou tak vzniká zklidněný, bezpečný předprostor, nádvoří, které podporuje význam tohoto důležitého místa v rámci obce a její komunity,“ uzavírají architekti.

kulturak-hrusovany8

Foto: Tomáš Slavík

U centra funguje také hospoda

O dostavbě Vítězného náměstí je rozhodnuto. Praha tu získá své největší multifunkční centrum

V dostavbě Kulaťáku budou kanceláře, byty, kulturní centrum Prahy 6, ale také zázemí pro Vysokou školu chemicko-technologickou a její minipivovar.

Eliška NováEliška Nová

vitezne-namesti-6

Foto: Fourth Quadrant

Čtvrtý kvadrant Vítězného náměstí

0Zobrazit komentáře

Před sto lety tu architekt Antonín Engel navrhl celistvé náměstí ohraničené čtyřmi celky. Jeden z nich se na Vítězném náměstí  v Praze nikdy nedokončil. Po sto letech ho doplní holandsko-český tým, který zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži na dostavbu takzvaného čtvrtého kvadrantu.

Až doteď tu bylo parkoviště a také místo pro pořádání farmářských trhů, to se nejpozději na přelomu let 2028 a 2029 změní. Kulaťák doplní multifunkční centrum. Urbanistický koncept nyní dokončí studia Benthem Crouwel Architects a Opočenský Valouch architekti.

Investorem je společnost Fourth Quadrant, za kterou stojí Sekyra Group, Penta a Kaprain. Dohromady by mělo jít o sto tisíc metrů čtverečních, na kterých se potká občanská vybavenost, byty a kanceláře. Součástí by ale mělo být také nové kulturní centrum Prahy 6, které bude mít rozlohu tři tisíce metrů čtverečních. Složené bude ze dvou sálů pro více než tisíc diváků a bude tu také komunitní prostor a kavárna.

vitezne-namesti

Foto: Fourth Quadrant

Nové multifunkční centrum bude největší v Praze

Součástí centra by ale měla být také Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Ta tu plánuje svoje učebny a také místo pro studenty, kromě toho má však v plánu postavit vlastní minipivovar. Škola tu vlastní část pozemku, část patří i hlavnímu městu. „Velmi nutně potřebujeme nové prostory pro studenty i zaměstnance, protože ty současné neodpovídají podmínkám jednadvacátého století. Dostavba by mohla přinést propojení kampusu s městskou částí. A máme také náš malý výzkumný pivovar, který bychom rádi transformovali do něčeho, co bude viditelné i pro veřejnost,“ uvedl rektor VŠCHT Pavel Matějka.

Holandsko-český tým do projektu navrhl také nové náměstí, polosoukromou zahradu ve vnitrobloku nebo obchodní parter s průchody a dalšími malými náměstíčky. První podzemní podlaží nového centra je pak napojené na vestibul metra A, obchody, tržnici, zmíněné kulturní centrum, kancelářskou budovu a budovu univerzity.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Náš návrh akcentuje a využívá potenciál smíšené zástavby, která formuje demokratickou architekturu, a také rozmanitého programu funkcí, typologie budov a veřejného prostoru. Městského mobiliáře, který nabízí pro každého něco. Hledáme takové řešení, které by přispělo k vyváženému ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu životu celé komunity a bylo zároveň funkční a estetické,“ popsali svůj návrh vítězní architekti.

Soutěž pořádala společnost Fourth Quadrant, podílela se na ní ale právě také VŠCHT, hlavní město, pražský Institut plánování a rozvoje a městská část Praha 6. „Nové multifunkční centrum bude co do rozlohy největším v Praze, jsme rádi, že jeho podoba vzešla z architektonické soutěže,“ uvedl výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle. Dohromady se do tendru přihlásilo 44 týmů z celého světa, porota je pak zúžila na pět nejlepších. Ty mohla komentovat rovněž veřejnost.

„Kompozice budov vytváří velmi atraktivní sled vzájemně propojených, rozmanitých veřejných a poloveřejných prostranství. Návrh vytváří velmi prostupnou zástavbu, zajišťuje dobré propojení budov a ulic se zastávkami veřejné dopravy a nabízí adekvátní cyklistickou infrastrukturu,“ ocenila na vítězném návrhu mimo jiné porota.

vitezne-namesti-3

Foto: Fourth Quadrant

Vítězný návrh je dílem holandsko-českého týmu

weekly-071325-mvp-x

Přečtěte si takéObráběč v NASA, Baťa v sukních a jak v cizině platit výhodnějiBaťa v sukních z Vysočiny, návod na výhodnější placení v cizině a český obráběč v NASA

Dostavbu Kulaťáku podle Engelova návrhu překazila válka. Plánů na dokončení náměstí bylo mnoho, nikdy se už ale prostor v Dejvicích nezaplnil. Architekti nyní budou muset navázat na jeho rukopis, se kterým se věhlasný český urbanista inspiroval v Paříži. Vítězné náměstí mělo být jako pařížské bulváry a odrážet zdejší velká náměstí. „Historie Vítězného náměstí je úzce spjata se vznikem samostatného Československa. Neoklasicistní architektura a velkolepé urbanistické rozvržení symbolizují význam demokratických hodnot. Tyto hodnoty jsou i v dnešní době velmi důležité a silné,“ líčí vítězní architekti.

Kromě dostavby čtvrtého kvadrantu by mělo dojít rovněž k přestavbě samotného náměstí. I na jeho novou podobu byla vypsána architektonická soutěž, kterou vyhrálo studio Pavla Hniličky. Ten navrhl nové uspořádání tramvají, které by měly Kulaťák objíždět po jeho obvodu, nikoli projíždět středem. Uprostřed by tak měl vzniknout veřejný prostor.