Pokud se bojíte pravdy, nejsem pro vás, říká Honza Bartoš. Firmám vydělává miliony skrze online reklamu

Výkonnostní reklama na sociálních sítích není jen o klikání do rozpočtů. Honza Bartoš, který stojí za kampaněmi pro značky jako Tomáš Arsov, Trezor či Aktin, ji staví na tvrdých datech a bez servítků. „Buď mě milujete, nebo nenávidíte,“ říká v podcastu BrandStories a ukazuje, proč jeho přístup přináší výsledky.

Honza Bartoš začínal před patnácti lety, kdy podle jeho slov byla reklama na Facebooku ještě v plenkách. Dnes vede tým dvanácti specialistů, kteří spravují desítky účtů a pomáhají firmám růst doma i v zahraničí. „Mně je jedno, že je to majitel, když něco nefunguje nebo to je hloupost, řeknu to na rovinu. Chci, aby kampaň fungovala a vydělávala,“ popisuje svůj styl.

Podle něj nestačí koukat na jednotlivé kanály. „Klienti musí k marketingu přistupovat jako k celku. Facebook může nakopnout PPC a naopak. Když vypnete jeden kanál, může vám spadnout celý výkon,“ upozorňuje.

Mluví o tom, že výhodou jeho přístupu je kombinace pružnosti freelancera a procesů agentury. „Nemám klasickou agenturu, spolupracuju s partnery, které si pečlivě vybírám. Díky tomu se můžeme učit jeden od druhého a rychle škálovat,“ vysvětluje Bartoš.

A proč se nebát otevřenosti? „Hledejte partnery, kteří se nebojí říct, že váš web neprodává. My se díváme i na UX, protože pokud košík nefunguje, reklama vás nespasí,“ dodává. Tvrdý, ale fér přístup mu přináší klienty, kteří chtějí růst a dokážou spolupracovat.

Který trend vidí host jako nejvýraznější? Umělou inteligenci jako nástroj, ne náhradu člověka. „AI nám šetří čas, ale pořád musíme mít hlavního kurátora, který ví, co dělá,“ říká. A přiznává, že bez chyb by nebyl tam, kde je: „Kdo nedělá chyby, neposouvá se.“

V podcastu se také dozvíte:

• Jak poznat, jestli vaše agentura opravdu odvádí dobrou práci.
• Proč je důležité rychle reagovat a testovat kampaně napříč kanály.
• Jak se liší přístup k reklamě v Česku, Německu nebo USA.

Data místo štěstí. Sazka mění sázení v technologii, říká Petr Chromý

Sazka může na první pohled vypadat jako tradiční loterijní firma, ale v pozadí se mění na datově řízený technologický byznys. „Každý den je jiný, kreativní a inovativní. To mě na téhle práci baví,“ říká Petr Chromý, CRM manažer, který má na starost propojení marketingu, dat a inovativních technologií.

Do Sazky, která je součástí skupiny Allwyn, se dostal spíš náhodou – po zkušenostech v O2, AVG a Avastu. „Vždycky chci vidět, jak celé odvětví funguje, a Sazka mě posunula profesně i lidsky,“ popisuje. Dnes vede tým, který je zodpovědný za fungování celého kampaňového ekosystému se zaměřením na integrace, automatizace a inovace.

CRM v Sazce vzniklo interně. „Začínali jsme v pěti lidech, dnes máme jeden kampaňový nástroj propojený napříč firmou a dokážeme ovládat až deset kanálů přímé komunikace,“ říká Chromý.

Data dnes firmě pomáhají nejen k přesně cíleným kampaním, ale i k překvapivým zjištěním. „Zjistili jsme třeba, že zákazníci po sázce nejčastěji vsadí znovu na stejný produkt. To nás přimělo upravit personalizaci,“ vysvětluje. Sazka navíc kombinuje transakční a webová data s tzv. zero party daty (ze zákaznických výzkumů), aby získala holistický 360stupňový pohled na zákazníka.

Umělá inteligence je pro Sazku samozřejmostí. „AI využíváme při generování obsahu, monitoringu i predikci hodnoty zákazníka. Například v optimalizaci pop-upů nám AI vygenerovala návrhy, které měly o 9 procentních bodů lepší konverzi,“ uvádí Chromý. Důležitá je bezpečnost – firma má kontrolní mechanismy, tzv. „CRM brzdy“, vedoucí k prevenci či minimalizaci chyb (rizik) v rámci segmentace a exekuce kampaní.

Nedávno Sazka spustila na Slovensku produkt Sazka Hry a kombinuje lokální byznys tým a české technologické zázemí. „Byla to velká výzva, ale podle zákaznických zkušeností se produkt povedl,“ říká Chromý.

Do budoucna chce společnost, kromě jiného, posunout personalizaci na úroveň hyperpersonalizace a ještě víc automatizovat vyhodnocování kampaní. „Je to o mravenčí práci. Ale jsme připraveni oslovovat zákazníky nabídkou šitou na míru – správným kanálem ve správný čas,“ dodává.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak Sazka kombinuje data o počasí s marketingovými kampaněmi.
• Proč její e-mailové kampaně dosahují nadprůměrné míry otevření.
• Jak AI pomáhá odhalovat chyby a zvyšovat konverze.

Zakázali jsme si slovo konkurence, říkají Luboš Müller a Pavel Csank o budoucnosti inovací

V nejnovějším díle podcastu BrandStories se představují dva vizionáři Luboš Müller z TTC a Pavel Csank z Brain Connect, kteří sdílejí pohled na budoucnost inovací v České republice. Oba hosté se věnují budování platformy, která má ambice změnit českou ekonomiku prostřednictvím dlouhodobých technologických inovací.

Pavel Csank se zaměřuje na disruptivní inovace, které mají potenciál radikálně změnit pravidla hry. Podle něj je klíčové, aby se firmy neorientovaly pouze na krátkodobý zisk, ale začaly myslet na dlouhodobý rozvoj. „Pokud firma nezačne přemýšlet o budoucnosti, začne zaostávat,“ říká Pavel Csank o výzvách, kterým čelí moderní podnikání.

Luboš Müller souhlasí s tím, že je důležité se vrátit k inovacím a „hravému“ přístupu, který stimuluje kreativitu. „Vytvořili jsme platformu, kde můžeme znovu začít přemýšlet o dlouhodobém rozvoji, inovacích, které opravdu mění trhy,“ popisuje.

Společně se zaměřují na projekt Brain Connect, který má za cíl být centrem pro inovační spolupráci mezi technologickými firmami. Tento projekt si klade za cíl vytvořit prostor pro dlouhodobý rozvoj v oblastech, jako je energetika a umělá inteligence, kde vidí obrovský potenciál pro české firmy. „Inovace musí být propojené s praxí a konkrétními projekty,“ dodává Csank.

Hosté také mluví o výzvách při budování takovéto platformy, zejména o nutnosti odstranit bariéry mezi konkurenty a vytvořit prostředí, kde firmy mohou otevřeně spolupracovat. „V malém trhu, jako je Česká republika, spolupráce znamená úspěch. My jsme si zakázali slovo konkurence,“ uzavírá Müller.

V podcastu se také dozvíte:

• Jak inovační platformy mění pravidla podnikání.
• Co čeká Českou republiku v oblasti energetiky a AI.
• Jak propojit veřejný a soukromý sektor pro efektivní inovace.

Data prodávají byty rychleji a za víc, říká Vít Soural z Flat Zone o developerských projektech

Vít Soural vyrostl doslova mezi cihlami. Pochází z developerské rodiny a už od dětství místo družiny chodil na stavby. Dnes ale nestaví – sbírá a analyzuje data o realitním trhu. Jako jednatel společnosti Flat Zone ukazuje developerům, bankám i investorům, že budoucnost realit leží v chytrém nakládání s informacemi.

„Už odmalička jsem byl v nemovitostech, ale našel jsem si v nich vlastní cestu. Nejsou to stavby samotné, ale data v nich,“ říká v podcastu BrandStories. S Flat Zone vytvořil unikátní platformu, která kombinuje startupový mindset a detailní znalost realitního trhu.

Firma začínala jako interní projekt developerské skupiny Trigema, kde sbírali data do excelových tabulek. Postupně se z toho stal samostatný produkt, na kterém dnes pracuje třicetičlenný tým. Flat Zone denně stahuje data z více než 1 500 webů developerů a k tomu přidává i informace z katastru, stavebních úřadů či inzertních portálů.

Soural zdůrazňuje, že kvalita a detail dat jsou klíčové: „Na trhu jsou levné cenové údaje z katastru, ale ty neobsahují žádné detaily. My investujeme miliony ročně, abychom měli přístup k nejdražším a nejkomplexnějším formátům, a ty následně čistíme a analyzujeme.“

Z dat Flat Zone čerpají developeři při nastavování cen, banky při schvalování hypoték, pojišťovny při oceňování majetku i běžní lidé, kteří si mohou přes platformu hlídat hodnotu své nemovitosti. Podle Sourala jsou to právě správně uchopená data, která rozhodují o tom, jestli projekt uspěje, nebo zůstane ležet.

Do budoucna chce Flat Zone s pomocí umělé inteligence procesy ještě víc automatizovat – aby developer mohl jednoduše zadat požadavek a algoritmus mu během chvíle vyhodnotil, jak nastavit projekt co nejziskověji.

V podcastu se také dozvíte:

• Proč se ceny nabízených a skutečně prodaných bytů liší jen o 1–2 %, ale v krizi může rozdíl dramaticky narůst.
• Jak Flat Zone pomohl developerům změnit parametry projektů a tím zvýšit jejich prodejnost.
• Jaké trendy čekají český realitní trh – od digitalizace až po tiny living.

Investovat je jako čistit si zuby. Zdravá rutina, říkají Lenka Nekvapilová a Honza Hlavsa ze skupiny Direct

Investování nemusí být složité ani nedostupné. V novém díle podcastu BrandStories o tom mluví Lenka Nekvapilová a Honza Hlavsa ze skupiny Direct, kteří ukazují, že investice se dají vnímat jako každodenní návyk. „Každý den si vyčistím zuby a stejně tak bych měl jednou za měsíc přemýšlet o tom, kam investovat svoje peníze,“ vysvětluje Hlavsa.

Společně probírají dva přístupy – aktivně a pasivně spravované fondy. Pasivní fondy sledují vývoj trhu a stojí na jednoduchosti a nízkých nákladech, aktivní sází na zkušené portfolio manažery, kteří hledají cesty, jak trh překonat. „Fond kvalifikovaných investorů dovoluje investovat do příběhů firem, podpořit ekonomiku nebo třeba umění,“ říká Nekvapilová.

Řeč přijde i na to, co je vhodné pro začátečníky a co pro pokročilé. Kolektivní fondy jsou přístupné těm, kdo chtějí investovat menší částky, zatímco do fondů kvalifikovaných investorů vstupují ti, kteří mají větší kapitál a chuť podílet se na konkrétních projektech. „Já bych vstoupila do fondu kvalifikovaných investorů někde na částce tři až pět milionů korun,“ dodává Nekvapilová.

Oba hosté zároveň boří časté mýty. První, že na investování člověk potřebuje vysoké částky. Druhý, že je investování příliš složité. „Tohle je pořád zakořeněné v českém mindsetu. Stavebko, spořicí účet, vkladní knížka. Ale dnes už začíná vyrůstat generace, která vnímá, že má smysl podstoupit i nějaké riziko,“ doplňuje Hlavsa.

Nekvapilová i Hlavsa se také shodují, že aktivní a pasivní fondy se nevylučují. Naopak – mohou být součástí jednoho portfolia. „Já sama mám v portfoliu zastoupené jak ETF, tak aktivně spravované fondy,“ podotýká Nekvapilová.

V podcastu se také dozvíte:

• jaký je rozdíl mezi aktivně a pasivně spravovaným fondem
• proč je důležité začít investovat i s menšími částkami
• jaké nové příležitosti nabízejí fondy kvalifikovaných investorů